P. C. Roberts: Umírat za tak málo? Benevolentní maska Washingtonu se rozsypala

Pár týdnů Trumpova prezidenství uběhlo a vidíme, že ani tentokrát se žádná změna konat nebude. Normální vztahy s Ruskem se jen tak lehce ohřívají někde na kraji kamen, či spíše už jsou z nich pryč. Materiální potřeba vojenskobezpečnostního komplexu mít nepřítele, aby se tak dal ospravedlnit vysoký vojenský rozpočet a náležitá moc policejního státu, byla prostě shledána důležitější než hledání důvěry mezi termonukleárními mocnostmi. A pokud jde o liberálně-progesivní levici, ta zkrátka a dobře považuje snahy zachovat mír a život na Zemi za pouhou záminku, za kterou se neskrývá nic než snaha o měkký postoj k Rusku, ne-li pak přímo zrada Ameriky.

Trumpovi vládní nominanti a jinak známí rusofobové, jako jsou McMaster, Mattis a Fiona Hillová, jsou ještě horší volbou, než bylyVictoria Nulandová, Samantha Powerová či Susan Riceová. A stejně tak, jak Hillary a Nulandová přivodily změnu vlády na Ukrajině, Tillerson na ministerstvu zahraničí už ohlašuje změny demokratických režimů ve Venezuele, Ekvádoru a Bolivii. A též Marine Le Penová, kandidátka prezidenství ve Francii, která se nevešla na seznam Washingtonem schválených osob, se v současnosti nachází v procesu své politické likvidace.

Důvody?

Marine stojí za zájmy Francie a nikoliv za zájmy Washingtonu či EU.

Staví se proti transatlantickému partnerství, které poskytuje americkým korporacím imunitu vůči francouzským zákonům zakazujícím GMO, ochraně francouzské pracovní síly, francouzským bezpečnostním standartům i vůči standardům v nakládání se životním prostředím.

Vyznává francouzský názor, že Francouzi jsou Francouzy a nikoliv „Evropany“, a vyžaduje vystoupení Francie z EU.

Chce, aby Francie vystoupila i z NATO, které Francii využívá jen jako nástroj americké agrese.

Washington zahájil svůj útok na Marine kampaní ve sbratřeném francouzském tisku i ve vládě a podařilo se mu zbavit ji parlamentní imunity. A když už měl tohle tzv. pod střechou, obvinil ji ze „zneužití fondů EU“.

Jde samozřejmě o smyšlenku. Avšak jestliže se toto obvinění u veřejnosti i tak ujme, bude Washington co neusilovněji dál pracovat i na vykreslení Marine Le Pen jako obyčejné fašistky. Dnes totiž, jestliže je kdokoli loajální vůči své vlasti a nikoliv vůči Washingtonu či EU, je prostě fašista.

Marine Le Penová přišla o parlamentní imunitu, když do Twitteru poslala fotografie obětí Islamského státu (IS). Ty fotografie byly zcela věcné – jedním slovem pravda. Její obvinění však spočívá v tom, že říkat pravdu o IS znamená, že jste protimuslimský, což je dnes totéž, jako být protižidovský, protičernošský nebo protihomosexuální.

Všeobecný názor dnes je, že CIA Le Penové nikdy nedovolí stát se francouzskou prezidentkou. A to proto, že se stala hrozbou washingtonského impéria. Jestliže se nepodaří likvidovat ji skandálem a falešnými obviněními, bude zavražděna.

Demokracie nemůže fungovat bez poctivých a pravdivých médií. Avšak nikde v západním světě na taková média nenarazíte. Existuje jen relativně malý počet webů na internetu, jakým je např. i tento, který je nezávislý na vládnoucích elitách a mluví pravdu až do toho rozsahu, do jakého je schopen tuto pravdu zjistit. Avšak velmi temný web PropOrNot, pravděpodobně produkt CIA či George Sorose, vyhlásil všechny, kteří si uvědomují, že dobré vztahy mezi termonukleárními mocnostmi mají svou důležitost, za ruské agenty. A to v situaci, kdy jeden tucet ruských Satanů 2 dokáže zničit Spojené státy, a jeden jediný Satan 2 zničí Francii, Britanii či Texas.

Tím, že na Západě pospojoval „rusofobii“ do jednoho hrozivého mraku, uvrhl Washington lidstvo do obrovského rizika. Když dnes čtete New York Times, Washington Post, či sledujete CNN, NPR či MS NBC anebo jakákoli britská, kanadská, německá, francouzská či australská média, jste válkou s Ruskem dokonale indokrinováni a takto jste připravováni i na svůj vlastní pohřeb.

Protože jsme si už zvykli pátrat po naději z hloubi své vlastní země, dává situace v USA lidem naději jen velmi skromnou. Americká oligarchie je totiž příliš silná, aby podlehla zvratu, avšak lidé v Evropě mohou do budoucna hledět s větší nadějí. EU je totiž souborem států, které toho nemají mnoho společného. Britové už rozhodli, že nořit svou identitu do něčeho tak upírského, jako je Evropa, není v jejím zájmu. A další země – Maďarsko, Česká republika, Řecko a Portugalsko – si stále více uvědomují, že kapitalisté jsou ještě dravější než komisaři, a mohly by proto hledat záchranu v obnově své suverenity.

Rozklížit by se pod pohledem Evropanů, dobře si vědomých toho, že skutečnou hrozbou pro ně není Rusko, ale Washington, mohlo i NATO. A Washington, který neustále tlačí Evropu do konfliktu s Ruskem, kterým Evropa nemůže nic získat – kromě své smrti ovšem – plodí stále rostoucí počet Evropanů, kteří se ptají: „To opravdu máme umírat za tak málo – za světovou hegemonii Washingtonu?“

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man