P. C. Roberts: Věk nespravedlnosti

Čtvrtek 11. dubna nás podaroval dalším jménem pro jidáše: Moreno – loutkový prezident Ekvadoru, který prodal Assange Washingtonu za třicet stříbrných.

Zatčení Assange v budově ekvádorského vyslanectví v Londýně je prvním stadiem pokusu zničit první dodatek Ústavy Spojených států.

Moreno, muž Washingtonu v Quitu řekl, že ruší Assangeův politický azyl i jeho ekvádorské občanství, protože Assange se provinil svým bojem za svobodné vyjadřování.

Když policie toho rána vyvlékala Assange z budovy ekvádorského vyslanectví, musel jsem to brát jsem jako konečný důkaz o totální zkorumpovanosti tří vlád – americké, britské a ekvádorské.

Když vyváděli Assange z jeho sedmiletého vězení na ekvádorském vyslanectví do vězení britského, které je jen mezipřistáním na jeho cestě do vězení amerického, nebylo na britských policistech možné vypozorovat žádné známky studu.

Kdyby ovšem britské policii byla vlastní ta nejzákladnější mravní integrita, povstala by proti tomuto činu jako jeden muž.

Kdyby mravní integrita nebyla cizí britskému parlamentu, pak by ten tento londýnský příspěvek pro nadcházející monstrproces Washingtonu zablokoval.

Kdyby měla Británie skutečně svoji premiérku a nikoliv americkou agentku, byl by Assange propuštěn z vězení na britském vyslanectví už dávno – a nebyl by tam držen až do okamžiku, kdy se Moreno konečně dočkal své odměny.

Kdyby měl v sobě ekvádorský vyslanec kousek cti, byl by na svůj úřad rezignoval. Ale on namísto toho britské policisty na ekvádorské vyslanectví telefonicky přivolal s tím, aby si Assange odvedli. Jak dokáže takovýto člověk , který dopomohl Morenovi zneuctít reputaci Ekvádoru, žít až do konce života sám se sebou?

Kdyby měli v sobě čest angloameričtí novináři, vzbouřili by se proti zkriminalizování své profese.

Trump přežil tříletý očistec podobný sedmiletému očistci Assangemu. On ví, jak jsou zpravodajské služby USA zkorumpované a jak zkorumpované je americké zahraniční ministerstvo. Kdyby tedy měl čest v těle, okamžitě by ostudnou a pobuřující perzekuci Assange ukončil. Což by automaticky přineslo svobodu i Chelsea Manningové.

Ale morálka není nic, na co byste ve Washingtonu, Londýně či Quitu mohli natrefit. Když americké ministerstvo spravedlnosti (sic!) nemá k dispozici zločin, ze kterého by svou vybranou oběť obvinilo, vytáhne z klobouku „spiknutí“. Takže Assange je dnes spolu s Chelsea Manningovou obviněn ze spiknutí spočívajícího v získávání a zveřejňování tajných amerických vládních údajů a skutečností. Takových, jako je např. film o zvěrstvech amerických vojáků, který v Iráku a Afghánistánu natočila právě Manningová. Jako příslušnice US Army měla nadřízená vojenská místa o takovýchto zločinech informovat, ale protože věděla o případech, kdy tato nadřízená místa masakry cizích žurnalistů a civilistů ututlala, nechtěla, aby krev další případné události, podobná té ve vietnamské My Lai, zůstala na jejích rukách. A tak předala film Assangemu, který jej prostřednictvím svého serveru WikiLeaks zveřejnil.

Údajná americká Velká porota údajně už před mnoha lety vypracovala údajnou tajnou obžalobu, jelikož Washington pátral po něčem, co by se Assangemu dalo přišít tzv. na triko. Jestliže se Velká porota skutečně do akce proti Assangemu takto zapletla, nevydává to o ní pěkné vysvědčení.

Jenomže kdo ví, jestli to takto skutečně bylo? Proč bychom měli Washingtonu věřit jediné slovo poté, co nám vyprávěl o zbraních hromadného ničení Saddáma Husaina, o Asadově používání chemických zbraní proti svým vlastním lidem, o íránských atomových zbraních, o ruské invazi na Ukrajinu, o Russiagate atd. Proč tedy věřit tomu, že tentokrát nám Washington říká pravdu?

Jelikož Velká porota byla tajná z důvodů národní bezpečnosti, bude tajné i soudní projednávání Assangeho případu a budou tajné i důkazy proti Assangemu předložené? Jestliže ano, pak zde máme praxi tyranských vlád a monstrprocesů, které proti žalovanému nemají důkazy, ale zato se jej rozhodly zničit. A vlády ve Washingtonu, Londýně a Quitu jsou tak beze studu, že si svoji bezzákonnost a nemravnost dovolují dnes demonstrovat před celým světem. A možná, že i zbytek světa je dnes už natolik beze cti, že Washingtonu, Londýnu a Quitu přejde i tento případ bez nepříznivých důsledků. Avšak na straně druhé se může též stát, že zatčení Assange těsně po krachu Russiagate i nestoudném pokusu svrhnout demokracii ve Venezuele a do jejího čela postavit Amerikou vybraného prezidenta ujasní všem, že „svobodný svět“ vedou darebácké a právem pohrdající vlády. A že Washington míří k zániku svého impéria, protože není žádného respektu hoden.

V případě Assange není žádný spravedlivý rozsudek možný. Protože média jej už odsoudila, nedovolí si budoucí soudní porota, i kdyby byla o nevině Assange stokrát přesvědčena, čelit osočení z toho, že osvobodila „ruského špióna“.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Překlad: Lubomír Man