P. C. Roberts: Žijí Američané ve falešné realitě, stvořené zkonstruovanými událostmi?

Reklama


Většina lidí, která je dodneška schopna myslet, se už vzdala vší důvěry v to, co nazýváme mainstreamová média. O jejich důvěryhodnost je totiž obraly presstitutky. Vzpomeňme na Sadámovy zbraně hromadného ničení, na iránské nukleární zbraně, na Asadovy chemické zbraně a na Rusko, vrhající se jako šelma na Ukrajinu. Mainstreamová média zničila svou hodnověrnost tím, že přijala za své to, co o domnělých „teroristických událostech“, jakými byly např. 11. září či bombový útok při bostonském maratónu, prohlásily vládní úřady. Bez ohledu na zcela jasné nesrovnalosti v těchto prohlášeních, bez ohledu na jejich rozpory a policejní přehmaty, jež se už na první pohled zdály být příliš nepravděpodobné na to, aby se jim dalo věřit, zůstala mainstreamová média pravdě vládních úřadů věrna. Nekladla žádné otázky a odmítla pátrat po pravdě. Jen jako fakta předala lidem to, co jim vládní úřady sdělily.

Znakem totalitního nebo autoritářského státu je, že média se vzdávají povinnosti pátrat po pravdě a pak tuto pravdu lidem sdělovat, a místo toho přijmou roli pouhých propagandistů. Všechna západní média pracují v tomto „propagačním modu“ už poměrně dlouho, a v USA byla transformace žurnalistů na propagandisty završena až koncentrací dříve nezávislých médií do šesti megakorporací, které jsou – což je pro věc charakteristické – všechny řízeny nikoliv novináři.

Důsledkem toho všeho je, že přemýšliví a inteligentní lidé se ve svém pídění po pravdě namísto k mainstramu obracejí stále více k médiím alternativním. Nejživějším příkladem pro tento vývoj je 11. září. Obrovský počet odborníků všech oborů už na padrť rozbil jeho oficiálně vyprávněný příběh, který na svou obhajobu neuvedl vůbec nic. Avšak bez ohledu na to i bez ohledu na nejprůkaznější svědectví a fakta, která uctívači pravdy o 11. září 2001dodneška shromáždili a oficiální příběh tak až do kořene vyvrátili, stále se od nás žádá, abychom uvěřili tomu, že hrstka Saúdů, technologicky vybavených jen noži na otvírání krabic, a též bez podpory jakékoli zpravodajské služby, dokázala přechytračit mohutnou kontrolní a dohledovou technologii vyvořenou organizacemi DARPA a NSA a uštědřila tak supervelmoci ránu, jaká nemá v historii lidstva obdoby. A nejen to. Supervelmoc se po té ráně jen otřepala, aniž by prezident USA, americký Kongres a “mainstreamová média” vyžadovala od kohokoli jakékoliy převzetí odpovědnosti za tak šílenou státní blamáž. Namísto toho, aby Bílý dům vyšetřování takovéhoto okázalého neúspěchu inicoval a vedl, se stal pravý opak. Po více než rok se Bílý dům co nejdivočeji šetření předmětné události bránil a souhlas se zřízením vyšetřovací komise k případu vydal teprve až po energických žádostech postižených a hlavně neúplatných rodin.

Komise pochopitelně nic nevyšetřovala, jen zasedla a zapsala to, co jí vláda řekla. Poté pak předseda a místopředseda komise sepsali knihu, ve které prozradili, že komise byla oficiálními představiteli soustavně obelhávana, a že byla de fakto ustavena jen proto, “aby nic nevyřešila.”

Bez ohledu na to však presstitutky jak na kolovrátku opakují stále tutéž oficiální propagandu a lehkověrných a naivních Američanů je, bohužel, stále dost na to, aby skuteční strůjci 11. září nebyli k zodpovědnosti na soudní stolici povoláni.

Kompetentní historikové dobře vědí, že akce pod falešnou vlajkou se provádějí proto, aby se mohly uskutečnit velké kampaně, které by se bez těchto akcí uskutečnit nedaly. A tak 11. září poskytlo neokonzervativcům, kteří řídili vládu G.W. Bushe, možnost vytvořit nový Pearl Harbor, který – jak oni sami řekli – byl nutnou podmínkou k vojenské invazi do muslimských zemí. K invazi se skutečně světodějnými důsledky, vrcholícími dnes stěhováním národů Středního východu a severní Afriky do Evropy. A bombový bostonský maratón zase umožnil, aby se nově ustavující se policejní stát dostal do potřebného záběhu. Kompletně uzavřít jedno velkoměsto, uvést do bojové pohotovosti 10 000 vojáků, kteří pak prohledávali město dům od domu a s napřaženými puškami vyháněli obyvatele z jejích domovů, to byla bezprecedentní operace, úředně ospravedlňovaná jako prý nutná k tomu, aby byl dopaden jeden zraněný devatenáctiletý mladík, který sehrál v komedii svou roli jako její jediná oběť i jako prostředek k odvedení pozornosti.

Všichni ti, kteří dnes bijí na poplach proti zatím vítěznému tažení lži, platí za své varování vysokou cenu. Mnozí jsou ve vězení a Obama uvěznil takovýchto odpíračů nových pořádků ze všech prezidentů nejvíc. A ve chvíli, kdy se tito lidé z vězení vracejí, přichází státu vhod následující otázka: “Kdo by, prosím vás, věřil kriminálníkovi?”

Avšak přes to všechno mnozí např. o 11. září promluvili. Přes sto lidí z řad policistů, hasičů a domovního personálu dosvědčilo, že slyšeli řadu detonací ve dvojčatech obchodního centra. Jeho údržbáři zas nahlásili, že slyšeli četné výbuchy v podzemí obou budov “ještě před tím, než do nich narazila letadla.” Žádná z těchto svědectví však nedokázala uplatnit jakýkoli vliv ani na úřady, ani na presstitutky.

2 300 architektů a inženýrů sestavilo žádost o provedení skutečného vyšetření celého případu, ale místo něj se coby “spiklenečtí teoretikové” dočkali propuštění ze svých zaměstnání. Mezinárodní panel vědců vydal svědectví, že v suti všech zničených budov Světového obchodního centra byl nalezen vyhořelý i nevyhořelý nanotermit, nazývaný též supertermit, a to v tak vysokém množství, že jej muselo být do budov centra ještě před útokem letadel navozeno několik desítek tun. Jde o pyrotechnickou směs, složenou z velmi malých částic hliníku a oxidu železa, schopnou vyvolat při hoření teplotu vysoko nad bodem tání železa, a proto vhodnou k řezání kovových materiálů – odtud tedy mnohé stopy roztaveného železa, které byly v sutinách budov nalezeny, a se kterými si ze začátku ani odborníci nevěděli rady. Později ovšem, už o vědomost o existenci nanotermitu v sutinách obohacení, nabídli vzorky suti s předmětnou pyrotechnickou směsí k přezkoumání vládním úřadům i státním vědeckým ústavům – ale nikdo se jich ani nedotkl.

Důvod je jasný. Financování vědy je dnes vysoce závislé na federální vládě a na soukromých společnostech, které s vládou uzavírají smlouvy. A vědci samozřejmě dobře rozumí tomu, že spustit znovu řeč o 11. září by pro jejich vědeckou kariéru znamenal konec.

A tak nás má vláda takové, jaké nás chce mít. Bezmocné anebo neiformované. Mnozí Američané jsou totiž sdostatek negramotní na to, aby nerozpoznali pád budovy zřícené v důsledku řízené demolice přesně do svého půdorysu, (jak se stalo), anebo v důsledku asymetrického poškození mimo svůj půdorys (jak se nestalo). A mainstreamoví novináři se zas v dnešní době nemohou na nic ptát a nic vyšetřovat, pokud chtějí mít v práci své jisté.

A tak bylo pátrání po pravdě zapuzeno do víceméně podzemního internetu, kde se na něj z výšin maintreamu pohlíží asi tak, jak hradní páni kdysi pohlíželi na žití plebsu v podhradí. Bylo označeno za “divoké spiklenectví”, aby se tak po pansku prostě vyřídilo a dehonestovalo.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil: Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku 1 komentář