Pařížská demonstrace: 1,5 milionu pod vedením bandy pokrytců

Reklama


Paříž se stala metropolí světa proti terorismu. Za svobodu pochodovalo 1,5 milionu lidí,“ píší v poněkud šroubovaném titulku Novinky o včerejší ohromné demonstraci, jež byla svými organizátory z řad občanských iniciativ zamýšlena jako tryzna za 17 obětí teroristických útoků proti redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a obchodu s košer potravinami.

„Manifestace se účastnila i řada zahraničních státníků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, britského premiéra Davida Camerona a vedoucích představitelů Evropské unie Donalda Tuska a Jeana-Claudea Junckera. Za Česko přijeli premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek,“ píše se ve shora zmiňovaném článku.

Pojďme se teď na některé lídry pochodující včera v prvních řadách mítinku za svobodu slova a proti terorismu podívat trochu podrobněji:

Francois Hollande, francouzský prezident, a jeho kolegové z NATO

Útok v Paříži je nejspíš prací těch samých teroristů, které Francie vyzbrojuje v Severní Africe a na Středním východě, Francie byla iniciátorem a přímým účastníkem bombardování Libye, dodává zbraně islamistům v Sýrii, Iráku a dalších arabských zemích. Jsou to tytéž zbraně, jimiž byly pravděpodobně provedeny poslední teroristické útoky v Paříži. NATO vyzbrojuje a přímo (ne)morálně, materiálně a finančně podporuje současnou ukrajinskou vládu, která vede vražednou kampaň proti civilistům na Donbasu. Totéž platí o Cameronovi, Junckerovi, Merkelové, Renzim, Tuskovi, Zaorálkovi a dalších západních politicích, kteří pochodovali v prvních řadách tohoto pochodu.

Benjamin Netanjahu, izraelský ministerský předseda

V první řadě pochodoval také člověk, který opakovaně bombarduje fosforovými a kazetovými bombami Gazu.V Gaze už kromě stovek nevinných žen a dětí zahynulo při své práci i 17 žurnalistů. Jeho účast na tryzně za zabité novináře je čiré pokrytectví.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident

K tomu snad není co dodat, stačí si na OM vygůglit heslo „Ukrajina“. Snad jen to, že jednotky pod jeho velením mají na svědomí jednoho italského a čtyři ruské novináře, kteří měli tu drzost informovat o ukrajinské občanské válce z Donbasu, nikoli z kyjevského hotelu jako většina „zpravodajských es“ Západu.

Ostatní (abecedně podle zemí)

Alžírský ministr zahraničí Ramtane Lamamra, jehož země již 15 měsíců bez soudu zadržuje k vládě kritického novináře.

Chalíd al Kalífa, ministr zahraničí Bahrajnu, země, která je v počtu uvězněných (a mučených) novinářů na druhém místě na světě.

Egyptský ministr zahraničí Šúkrí, jehož země drží bez rozsudku ve vazbě už 500 dní fotoreportéra za dokumentování protestů a jehož vláda nechala uvěznit stovky a popravit několik desítek opozičních demonstrantů.

Jordánský král Abdulláh, jehož země před rokem odsoudila k 15 letům vězení a nucených prací novináře Jerusalem Post za napsání kritického článku.

Katarský ministr zahraničí,  princ a člen vládnoucí rodiny Mohammed al Thání, jehož země nedávno odsoudila k patnácti letům vězení člověka za „urážku emíra“ v básni.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás, který nechal zavřít několik novinářů, protože ho urazili.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož vláda otevřeně cenzuruje internet. A prokuratura jeho země zavřela již několik opozičních redakcí kvůli „hospodářským deliktům“.

Mohamed Ismail al-Šejk, saúdský velvyslanec ve Francii, jehož země před několika dny veřejně bičovala Raifa Badawiho za kritiku islámu. Saúdská Arábie patří ke hlavním sponzorům islamistických radikálů po celém světě.

Ministr zahraničí Spojených Arabských Emirátů Abdulláh Zajíd, jehož země vězní člověka za online kritiku podmínek v tamějších věznicích.

Tuniský premiér Mehdi Jomaa, v jehož zemi vojenský soud nedávno odsoudil ke třem letům vězení bloggera za „urážku armády“.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu, jehož země je rekordmanem ve věznění novinářů. Pod zámkem jich drží téměř 70.

Závěr

Naše svobody si nenecháme od našich nepřátel omezovat. Už jsme stejně v našem prošpiclovaném a profízlovaném světě o velkou část z nich příšli. A o ty zbylé se právě chystají postarat naši vlastní zkorumpovaní, chamtiví a pokrytečtí vládci. Kolik z těchto lidí ronících krokodýlí slzy vyjádřilo alespoň špetku soucitu při těchto a dalších „zapomenutých teroristických útocích„?

P. S.: Zdá se, že všechno bylo ještě trochu jinak.

Přejít do diskuze k článku 15 komentářů