Diskuze k článku


  • mirror • 15. března 2015

    K problemu želvy:
    Po každém kroku se zkrátí vzdálenost cíle na polovinu předchozí poloviny. Po počtu n kroků je vzdálenost zlomek dvě na n-tou výchozí vzdálenosti. Cíl je dosažen po nekonečném počtu kroků. Jak je to jednoduché, jen mít trpělivost.

    Kdysi ve mne nekonečno budilo úzkost. Nyní už jsem s nekonečnem smířen.

  • K. J. • 15. března 2015

    V podstatě se dá říci, že jedinou filozofickou jistotou vědy je pevné a stabilní nic, tj. nula. Nula je možná i stabilitou vesmíru a života. S nulou člověk na svět přijde a s nulou z něj odejde. Nekonečna zůstávají pouze pro pozůstalé přeživší, aby se tím mohli dál trápit…
    Zajímavé je, že se zde popisovanou patafyzikou vlastně pracují ekonomové a v podstatě i celý finanční systém.

  • B. Tichánek • 15. března 2015

    Propracovaný to text autora K. Přidávám k tomu svůj směr úvah:
    Úsečka – nedorozumění vládne ve snaze matematiky vystihnout geometrická data. V geometrii má úsečka jedinou kvalitu – délku. Tuto g. kvalitu vystihuje matematika kupodivu dvěma kvalitami – racionálně nebo iracionálně. A pochybnosti, otázky vůči neshodě mezi g. a m. vcelku nejsou.
    *
    Zenón? – Pokud dělíme trasu dle jeho předpisu: vždy zmenšit na další půlku, pak ano. Jenže žijeme ve světě, kde další úsek se pro pozorovatele nezkracuje na polovinu. Šestsetrojka by stovce ujela, a stodvacítce taky. Ale tyhle vehikly už dnes neladí.
    *
    V matematice dělit do nekonečna lze – však taky je to obor, který nevypočítá – nevyčíslí ani konečnou délku úhlopříčky čtverce.
    *
    Rozměr Vesmíru – po veletřesku věda na krátký čas roztřesk zastavila, aby výpočty astrofyziky souhlasily s požadovaným. Takže další bádání je před námi, v plné úctě k dosavadnímu poznání v náročném oboru.
    *
    Dělit nulou nelze, nekonečno se fláká – nemá velikost. Ale také Ludolfovo pi nemá velikost, získává ji na přání. A přece je v úctě, ačkoliv konečnou délku obvodu kružnice nevypočítá. A proč jeho přibližná velikost je zrovna 3, také se nevysvětluje. I když Euler k tomu měl našlápnuto.
    *
    Bod nemá rozměr – když ho uvažujeme svými smysly, pak nemá. Ale užitím prostoru šachovnicovitého, lze mu místo velikosti předpisovat umístění. V tomto předepsaném, nachystaném bodovém prostoru se může nacházet svět?

  • Sio • 15. března 2015

    mirror napsal

    K problemu želvy:
    Po každém kroku se zkrátí vzdálenost cíle na polovinu předchozí poloviny. Po počtu n kroků je vzdálenost zlomek dvě na n-tou výchozí vzdálenosti. Cíl je dosažen po nekonečném počtu kroků. Jak je to jednoduché, jen mít trpělivost.

    Kdysi ve mne nekonečno budilo úzkost. Nyní už jsem s nekonečnem smířen.

    Mirore, vy patafyziku, co to tu píšete? Zenónův Achilles a želva se probírá na střední, jako problém vycházející ze špatného předpokladu.
    Popisuje se asi takto. Za minutu se vzdálenost Achilla od želvy zkrátí na polovinu, za další půl minuty o polovinu zbývající poloviny atd. Ovšem závěr, že Achilles, že Achiles želvu nikdy nedožene je chybný. Stačí se zeptat, co bude za dvě minuty. Zenón dělí nikoli Achilovy kroky, ale časové kroky, takže podle jeho metody by nikdy neuplynul čas dvou minut.

  • Sio • 15. března 2015

    IMHO článek i následné komentáře ukazují na to, že nic dokonalé, ani matematika. Mnoho lidí ale věří, že ano, proto je lze mlátit po hlavě čísly podle libosti. Matematika má praktické využití. Ale jen za určitých podmínek. Je zapotřebí umět čísla a vztahy správně interpretovat.
    Pakliže to někdo neumí, raději by se víře v matematiku měl vyhnout. Bude velmi rychle podveden. Příklad? Ať si hlavně nebere půjčky na úrok.
    Článek je sympatický, hlavně v tom, jak si autor s těmi abstrakcemi s potěšením hraje.

  • jh111 • 15. března 2015

    Zajímavé by bylo dělení času na poloviny.
    Je čas spojitý?
    Jestliže ne, tak co je mezi časovými úseky?
    Kdy končí dříve?
    Kdy končí teď a začíná potom?

  • jh111 • 15. března 2015

    Kde končí a začíná prostor.
    Nejsou singulární body černá díra a slunce navzájem duální, duplicitní hranice prostoru a antiprostoru, kterými prochází pouze světlo?
    Co takhle posílat modlované paprsky světla do černé díry a sledovat,
    zda je nevyzáří slunce?
    I když by to musela být náhoda, když by si světelné paprsky vybraly zrovna naše slunce. Jak od Járy Cimrmana
    Dá se světlo zhmotnit, když hmota se mění v energii a naopak?
    Zpomalit světlo prý jde.

  • Sio • 15. března 2015

    @jh111: Zatím pozorujeme jak padají peníze do černých děr našeho státního rozpočtu a vynořují se zpravidla na slunečných Seyshellách nebo v Karibiku. Není to dostatečný důkaz?

  • Sio • 15. března 2015

    jh111 napsal

    Zajímavé by bylo dělení času na poloviny.
    Je čas spojitý?
    Jestliže ne, tak co je mezi časovými úseky?
    Kdy končí dříve?
    Kdy končí teď a začíná potom?

    Čas spojitý rozhodně není, to je u nás v Cimrmanově empiricky dokázáno. A také víme, co tu vládlo mezi dvěma časovými úseky. Nečas.

  • Velekněz Ratata • 15. března 2015

    NEKONEČNO, srov. https://encyclopediadramatica.se/Infinity (cit.:)

    „INFINITY is a longtime staff member/moderator of the GirlLove_Garden and member, moderator and treasurer of GirlChat. He was convicted of a computer crime, narrowly escaping a possession of child pornography conviction, and spent time in prison. He downplays his conviction, claiming it was not child pornography, simply pictures of scantily clad children posing sexually, better known as „NN“ (Non-Nude) or Child Modeling.

    Despite his time in a correctional facility, INFINITY admits he would have sex with children if it were legal.“

  • B. Tichánek • 15. března 2015

    Ještě:
    Je-li čas nespojitý a přítomnosti se nedokážeme zbavit, pak ať je podrobený perspektivě – tak jako délka zrakového prostoru. Kostrbatost času dovoluje Planckova časová konstanta, tedy nejkratší čas ze všech – jak se tvrdí. Který nedovedeme naměřit, ale vypočítat ano.
    http://tichanek.cz/g7v/7obr27@-perspektiv-casoprostor-sit.gif

  • jh111 • 15. března 2015

    Sio napsal

    @jh111: Zatím pozorujeme jak padají peníze do černých děr našeho státního rozpočtu a vynořují se zpravidla na slunečných Seyshellách nebo v Karibiku. Není to dostatečný důkaz?

    Ano o tom je celá příručka Jak chudý stát k ještě větší bídě přišel. Dlouhá léta na ní makali Klaus s Kalouskem.
    Bohužel o průchodu světla tam je pouze malá zmínka.
    Jelikož se zhaslo hned na začátku, a po té hned následoval útěk před právníky.

  • Sio • 15. března 2015

    jh111 napsal
    Ano o tom je celá příručka Jak chudý stát k ještě větší bídě přišel. Dlouhá léta na ní makali Klaus s Kalouskem.
    Bohužel o průchodu světla tam je pouze malá zmínka.
    Jelikož se zhaslo hned na začátku, a po té hned následoval útěk před právníky.

    Takový malý, český, KKK – Klaus, Kalousek, Kelner.

  • jh111 • 15. března 2015

    Je mi houby platný, že zítra bude líp.
    Jelikož vždycky, když se ráno probudím,
    je dnes.

  • jh111 • 16. března 2015

    Jestliže by Planckova konstanta byla elementární dále nedělitelnou jednotkou času. Bylo by zajímavé zjistit její poměr k nečasu. Vteřina by se skládala z planck nečas planck nečas planck atd.
    Z toho čas by se posunoval pouze v plancích.
    A nečase by jsme zkameněli a hejbaly se třeba sochy na Velikonočních ostrovech.
    A průšvih je na světě, jestliže tohle objeví kapitalističtí normovači práce,
    tak nám to flákání v nečase zarazí stejně jako kuřácký pauzy.