Peníze na sociální dávky horníkům musí stát získat od uhlobaronů

Reklama


Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život spolu s občanskou iniciativou Limity jsme my a místním sdružením Kořeny Litvínov vyzývají vládu, aby na svém středečním zasedání schválila speciální sociální dávky pro horníky propouštěné i z hnědouhelných společností.

Zavést časově omezenou podporu – zejména pro pracovníky v předdůchodovém věku nejen z krachujícího OKD, ale i hnědouhelných firem z Ústecka – navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Návrh nařízení vlády podporují také odbory a zaměstnavatelé. Proti je naopak ministerstvo financí, které upřednostňuje soustředit se raději na pomoc lidem při hledání nového zaměstnání.

Vláda nedávno propásla možnost zásadně zvýšit poplatky z těžby hnědého uhlí, které dlouhá léta činí pouhých 1,5 procenta tržní ceny. Nově sice stoupnou na tři procenta, ale nebudou se moci v příštích pěti letech zvyšovat (s čímž ministerstvo průmyslu kalkulovalo). Poslanci totiž vládě – přestože má koalice ve sněmovně pohodlnou většinu – udělali čáru přes rozpočet, když v novele horního zákona schválili pětileté moratorium na zvyšování poplatků.

Díky nízkým poplatkům si majitelé společností Czech Coal a Severní energetická (zejména Pavel Tykač, Jan Dienstl) v nedávné minulosti odvedli již 17 miliard korun během pouhých čtyř let například do neprůhledné mateřské společnosti na Kypru. Stát si přišel za stejnou dobu na pouhých 400 milionů z poplatků za těžbu.

Naopak škody způsobené těžbou a pálením uhlí v obstarožních elektrárnách jdou dle výpočtů a studií ekonomů z Univerzity Karlovy do desítek miliard korun ročně a platí je stát, firmy i občané zejména v odvodech na zdravotní a nemocenské pojištění a na daních. Jen dvě elektrárny, které spotřebují většinu produkce uhlí společností Czech Coal a Severní energetická (tedy elektrárny Počerady a Chvaletice), způsobí ročně škody za 10 miliard korun [2].

Vláda tedy nemůže zůstat jen u vyplácení dávek pro horníky, ale také k těmto výdajům získat adekvátní zdroje příjmů. V případě OKD už je nejspíš pozdě, ale v případě prosperujících hnědouhelných těžařů je povinností vlády zvýšit jejich příspěvek do státní kasy. Zvláště když několik set horníků propouštěných během několika let není zdaleka jediným problémem. Zejména je potřeba zajistit adekvátní investice do rozvoje těžbou poničeného kraje a podpořit tvorbu pracovních míst v drobném podnikání.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Útlum těžby hnědého uhlí – včetně zavření velkolomu ČSA na hranici těžebních limitů – je na rozdíl od těžby černého uhlí dlouhodobě plánován a fakticky stvrzen usnesením kabinetu o limitech z října minulého roku. Vláda by tedy měla podpořit odcházející horníky, ale zároveň musí na sociální dávky shánět zdroje od samotných těžebních společností, jejichž majitelé vydělávají na úkor státu miliardy. Není důvod, aby další miliardy za státní nerostné bohatství mizely v daňových rájích.“ 


Petr Globočník z občanského sdružení Kořeny Litvínov řekl:

“Peníze na sanaci útlumu těžby je nutné vybírat od těžařských firem předem. Tedy tak, aby byli zodpovědnými partnery regionu, a ne jako tomu bylo v případě OKD, kdy nyní má být finanční zátěž zcela na bedrech státu. Finančními toky bylo v minulosti z nástupnických firem Mostecké uhelné vyvedeno velké množství prostředků, což jak doufám ještě bude prošetřeno.”


Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, řekl:

“Výroční zprávy Severní energetické hovoří jasně. Zatímco horníci i stát dostávají pouhý zlomek z vydělaných peněz, majitelé firmy si vyplácejí tučné dividendy. Pokud český stát za několik let nechce řešit podobný problém, jakým je dnes krach firmy OKD, má nejvyšší čas, aby začal situaci řešit.”

Přejít do diskuze k článku 27 komentářů