Peru a Rakousko: Volby přes kopírák?

Reklama


V dnešním rozpolceném světě jsou výsledky voleb v obou zemích (v uvozovkách) jen potvrzením tristního stavu věcí zdejších. Rakouské volby  znamenaly střet Zelených a Modrých, tedy zeleň protlačujícího kandidáta van der Bellena, prý nezávislého, a modrého, Norberta Hofera, politika Svobodné strany Rakouska.

V tyto dny podala FPÖ ve věci volby rakouského prezidenta v květnu 2016 a vyhlášení výsledků 23. 5. 2016 celkem tři žaloby k rakouskému ústavnímu soudu. Připomeňme, že manuál v řeči anglické říká o volbě prezidenta toto: „The President of Austria is directly elected by universal adult suffrage every six years“. Povšimněme si slov „directly elected“, které představují onu podstatu celého procesu, totiž přímou a nezastupitelnou volbu občana ve volební místnosti. V této přímé volbě získal kandidát Hofer 51,9 % hlasů, což bylo nepřekvapivé, neboť Gallup Österreich předpovídal Hoferovi zisk až 53%. Nakonec, po spočtení přímých hlasů a jakýchsi hlasů korespondenčních, získal N. Hofer 2,220.654 hlasů, zatímco van der Bellen obdržel oproti všem očekáváním 2,251.517 hlasů.

Žaloby H. C. Stracheho, předsedy FPÖ, N. Hofera i obyčejného voliče – stoupence Svobodných nyní napadají onu neústavnost volby, i to, že k volbam byli připuštěni lidé, kteří nejsou rakouští státní občané, vyskytly se četné chyby a manipulace, které denní tisk ovšem označuje za běžnou „Schlomperei“.

V procentech tedy z onoho 100 % voličů, kteří tvoří 6,382.507 spočtených a započtených hlasů, činí hlasy pro Hofera 49,65%, pro van der Bellena 50,35 %, což je těsný rozdíl 30.863 hlasů, který stěží nalezneme v dějinách celé poválečné Evropy. Volby v Rakousku se někde mohou opakovat, pokud se rakouský Ústavní soud vysloví pro opravu tak zjevně nesmyslných údajů, jako že ve Waidhofenu an der Ybbs volilo 146,9 % voličů. Rakouský prezident má po Heinzu Fischerovi nastoupit už 8. července 2016, a tak mnoho času věru nezbývá.

Kdybychom nesledovali více voleb najednou, mohli bychom mít rakouské Svobodné za ukřivděné nespokojence. Jenže ve velmi vzdálené latinskoamerické zemi, která slove Perú, se 5. června 2016 také uskutečnilo druhé kolo prezidentských voleb. Keiko Fujimori, kterou klidně nazvěme Hofer v sukních, byla prý, po sečtení 99,9 % hlasů poražena panem Kuczinským, kandidátem v barvách  Banco Mundial, Světové banky, a to  takto: Keiko Fujimori 49,886 % hlasů, PPK, alias Kuczynski 50,114 % hlasů, tedy PPK 8,566.619 hlasů, Keiko Fujimori 8,527.550 hlasů,  současný rozdíl v neprospěch Keiko 39.069 hlasů.

Keiko v Peru, stejně jako Hofer v Rakousku, přitom drtivě opanovala kolo první. To se konalo, což peruánský, ani jiný tisk už moc nepřipomíná, 10. dubna 2016, spolu s volbami do peruánského jednokomorového Kongresu. Ze 130 míst v Kongresu strana paní  Keiko Fujimori, FP,  získala 73 křesel, což je tzv. mayoría absoluta, zatímco strana  pana Kuczynského  nově drží pouze 20 mandátů. Kongres a prezident, nastoupí-li po Ollantu Humalovi  pan Kuczynski, se budou navzájem držet v šachu.

Pokud bychom hledali, nalezli bychom u rakouského van der Bellena velkou přízeň k smlouvě TTIP, kterou už má Peru podepsánu, přesto byla pro její realizaci instalace kandidáta Kuczinského zřejmě nutností. Volby a jejich výsledek v Peru zatím není oficiálně vyhlášen, v Rakousku se možná částečně budou  volby opakovat. I v Peru se ovšem hrálo s  hlasy ze zahraničí. Téměř všechny hlasy ze Západu byly pro PPK, zatímco hlasy prostých Peruánců  žijících přechodně v Chile a Argentině vyzněly ve prospěch paní Keiko. Jak hlásily agentury, v Makedonii podpořili pana Kuczynského všichni tři peruánští diplomaté, kteří se ve městě Skoplje zrovna nacházeli.

Rozdíl „kolem“ třiceti tisíc můžeme u obou zcela odlišných voleb považovat za úsměvný, přestože úsměv tuhne na tváři, neboť ono minimum v milionech hlasů zcela odlišných kultur mění dějiny obou zemí. A dějiny tzv. demokracie.

Náhoda či záměr? Ptám se, i když svá slova nemohu doprovodit závěrečným odchodem po srílanské pláži jako kdysi  záhadolog  A. C.Clarke…

Nevím. Byla-li tou konspirací ona dvojí obrátka voleb, pak mají konspirátoři jistý smysl pro humor. Peru i Rakousko mají totiž  vlajky stejné – červeno-bílo-červené. Liší se jen klad pruhů.

Přejít do diskuze k článku 8 komentářů