Pět faktických poznámek k aktuální politické situaci

Reklama


1. Hra na policajty a zloděje

Opoziční pokrytci národu přes média vzkazují, že by se mělo šetřit a lidem peníze nerozdávat, když se teď ekonomice daří. Zapomněli, že právě zkušenost se současnou opozicí národ poučila, že ekonomice se daří právě proto, že sami šafářové státu už zdaleka tolik nekradou a naopak teď hrozí, že lupiče začnou dokonce i zavírat. Což se dnes za vyděšeného křiku „neziskových“ paviánů už po jistý čas i děje (že se tolik nekrade).

2. Dotace – žádný dar, ale jenom smluvní vztah

Jak v Bruselu vytvořili nevolenou vládu úředníků nad národy Evropy? Tak, že si „smluvně-právně“ přisvojili část vydělaných peněz těchto národů a nazvali je dotačními penězi. Jenže i každá dotace je pouze smlouva typu „Já něco všem užitečného do určité doby postavím, když ty mi na to něco přidáš“. A jak známo, odstoupit od smlouvy lze jednoduše jenom tehdy, pokud vypršel termín, kdy sice má stavba stát – ale postaveno by nic nebylo. Příklad: Stojí Čapí hnízdo, nebo ne? A je tu k dispozici pro všechny? Je.

3. Dotace: Pomoc, anebo nástroj závisti?

Proč bruselští úředníci tak rádi milostivě rozdělují dotační peníze, které předtím od národů Evropy politicky vymohly? Inu proto, aby si pak ty národy dotační peníze navzájem pěkně záviděly a Bruselu se snadno nad těmi národy vládlo pod zásadou „Rozděl a panuj!“ Takže co s tím? Stačí zrušit odvody do Bruselu, tím zaniknou dotace a zruší se nástroj vlády Bruselu a kdysi ti tzv. „dotovaní“ začnou hospodařit podle svého. Jenže pak tu bude problém: To potom už oni budou soběstační a politicky svobodní a nepůjde je ovládat.

4. Agenda odvádění pozornosti

Také jste si povšimli, jak se na politickém orloji Evropy točí stále nové a nové partaje? Proč jsou na paškále jednou oteplovači a zelení, potom války a terorismus, gender, MeToo a LGBT, pak zas školská inkluze, imigranti a teď zas Piráti s jejich touhou denně kouřit marjánku? Proč se stále mění agenda? Inu přece proto, aby se nikdy nedostalo na rozkrádání států a lichvu, na vykořisťování zaměstnanců a na obchod s chudobou, a tak aby ani nikdy nebyl léčen ten základní vřed nerovnosti šancí v kapitalismu – sociální otázka. A od té je přece nutné neustále odvádět pozornost.

5. Jak obchodníci s poctivostí došli jak ta panna jenom na kraj lesa

Co požaduje obyčejný občan od státu? Aby jeho správci vládli kompetentně, hospodárně, sociálně citlivě a zejména poctivě a spravedlivě. Zajímavé přitom je, že žádná politická strana si ještě nikdy nedala do názvu pouhé slovo Spravedlnost. A proč asi? Sliby lze totiž slibovat a na ně zapomínat. Právo i demokracii lze formulovat a pak výkladově ohnout. Spravedlnost však buď je, anebo není a přes to vlak už nejede. Takže, klidně se na příštích deset let s kýmkoliv o láhev slivovice vsadím, že nikdo z českých politiků tady nikdy žádnou Stranu spravedlnosti nezaloží. Proč? Inu proto, že to slovo zavazuje.

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů