TOPlist

Petr Pražák: Redaktoři ČT vnucují svůj názor divákům

Reklama



Rozhovor s autorem pětisetstránkové stížnosti na způsob, jakým Česká televize informovala o ukrajinské krizi.

Je 18. července a já se v hale hotelu Černigov v Hradci Králové setkávám se studentem pražské právnické fakulty Petrem Pražákem. Za stolem sedí subtilní mladý muž, autor pětisetstránkové stížnosti na způsob, jakým Česká televize informovala o ukrajinské krizi. Rada České televize stížnost bez většího zdůvodňování shodila ze stolu a její autor si o své zprávě mohl přečíst, že byla sepsána proruskými aktivisty a že se jedná o „další z dezinformačních snah, jak napadnout jednu z demokratických institucí „. Představíme se a Petr mi říká, že právě sepisuje podání k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. „Chci to celé dotáhnout až do konce,“ říká mi a zavírá notebook.

Přiznám se, že jsem nečetl celou vaši stížnost…

To asi nikdo.

…ale četl jsem její závěry, rozhovor pro Hlídacího psa i ačlánky, které vyšly na blogu Kosa zostra . Z toho všeho jsem usoudil, že věci, na které si stěžujete v práci České televize, se velmi podobají tomu, co my sami na práci ČT dlouhodobě kritizujeme . Jak jste vůbec přišel na nápad, že stížnost napíšete a že jí věnujete tolik času?

Ten nápad vznikl postupně. Už někdy v únoru 2014 jsem si všiml, že Česká televize i jiná média označují vrhání zápalných lahví a podobné věci jako demonstraci. To naprosto nesedí. Pak se postupně nabalovaly další a další případy včetně toho, že na konci srpna ohlásili ruskou invazi, kterou nebyli schopni doložit, prokládali to různými dezinformacemi apod. Situace byla naprosto nesnesitelná a já si řekl, že se s tím musí něco dělat. Moje znepokojení nebylo nejdříve namířeno na ČT, ale na masmédia obecně. Nastala však otázka, jak to řešit, protože poslat dopis do redakce by nijak nepomohlo, to by ignorovali. Takže jediná věc, která by alespoň hypoteticky mohla situaci změnit, bylo podání stížnosti na ČT. S tím, že musí být delší než obvykle, aby to nemohli jen tak shodit ze stolu s tím, že je to buď neopodstatněné, nebo že je to naprostá banalita, která nic nemění na tom, že ČT funguje skvěle.

Nedopadlo to spíše naopak, že délka stížnosti byla důvod, proč řekli, že to nemohl udělat jeden člověk, že je to zaplacené z Kremlu a dělala to skupina lidí, která chce poškodit ČT a demokracii v České republice?

To obvyklí podezřelí říkají tak jako tak. Například spolek jménem Evropské hodnoty tvrdí, že i články, které mají několik stránek, jsou kremelská propaganda. V samotné stížnosti je uvedeno tohle Kubalovo tvrzení: „Kde berou ti lidé čas? Čím se živí, že mají čas na to, aby probírali hodiny a hodiny televizního vysílání a hledali tam, že v jedné reportáži manipulační chybou měl jeden a ten samý voják jednou titulek ‚rebel‘ a podruhé ukrajinský ‚voják‘? Kde na to berou čas?“ Takže i ty menší stížnosti, které do té doby chodily, byly označovány jako práce putinských agentů apod.

Mohl byste popsat, jaký jste získal celkový dojem o práci ČT právě v souvislosti s ukrajinskou krizí?

Nejjednodušším způsobem by se to dalo popsat tak, že redaktoři vnucují svůj názor divákům. Když se jim hodí něco, co odpovídá jejich názoru, tak to okamžitě a bez ověření odvysílají a otisknou, když je něco s jejich názorem v rozporu, tak to zcela ignorují, nebo se to snaží vyvrátit.

Je to to dáno pouze jejich neprofesionalitou? Nebo je to způsobeno prací editorů, jejich šéfů či je to nekvalitní práce zahraničních zpravodajů, kteří byli na místě?

Nic z toho se navzájem nevylučuje.

To je pravda, ale vy jste to podrobně sledoval, takže co vidíte jako hlavní zdroj neprofesionality ve zpravodajství ČT?

Nedokáží oddělit svůj názor od své práce.

Samozřejmě, že existuje nějaký ideál. V praxi ale platí, že když si přečtete článek od kteréhokoli novináře, stejně poznáte, jaký je jeho politických názor.

Jsou případy, kde to tak lehce nepoznáte. U redakce Parlamentních listů například.

To je spíš výjimka, protože oni opravdu dají prostor všem, včetně extrémních názorů z obou stran. Osobně mi to nevadí, i když jsou kvůli tomu v nemilosti u mainstreamových médií. Přesto bych si dovolil trvat na tom, že u drtivé většiny žurnalistů poznáte, jestli je víc doleva nebo doprava, jestli je víc proamerický, proruský či proevropský. Pozná se to už například podle výběru témat.

Nemůže to však mít takovou míru, že žurnalista bude ignorovat zásadní zprávy, že je bude zásadním způsobem překrucovat nebo říkat vyložené nepravdy. I kdyby v jeho práci bylo něco poznat, tak to nemůže mít takový rozměr.

Dobře buďme konkrétní. Jaký je důvod toho, že zahraniční zpravodajové, kteří byli na místě, např. v Kyjevě, některé věci zamlčeli, některé překroutili atd.?

Tak konkrétně v Kyjevě byl Josef Pazderka, ten tam chodil na tiskové konference vojenského štábu kyjevského ministerstva obrany a vůbec ho nenapadlo, že tvrzení z těchto tiskových konferencí nemůže vydávat za fakt. Přišel z jejich brífingu, zapnul kameru a opakoval přesně to, co tam řekli, aniž by to důsledně odděloval od ověřených faktů. Oni řekli “slavně vítězíme na všech frontách” a Pazderka do kamery řekl “vítězíme na všech frontách”. Občas sice použil i “oni říkají, že slavně vítězí na všech na frontách”, ale vydával to za fakt. To je věc, která by měla být bez ohledu na politický názor jasná – umět oddělit tvrzení od faktu. On to zjevně musel vědět, ale z nějakého důvodu to neudělal.

Myslíte, že to bylo jen tím, že byl v Kyjevě, že byl v tom prostředí, které bylo nějakým způsobem naladěné a on se tím nechal ovlivnit, anebo už to bylo od začátku v něm, že bude takhle informovat?

Myslím, že platí obojí. Jednak se tím nechal ovlivnit, ale také chtěl, aby to tak bylo, takže třeba i podvědomě ignoroval všechno ostatní, co by šlo proti tomu.

Co jsou ty klíčové věci, které ČT neřekla nebo zamlčela?

Když to vezmu postupně. Střelbu na majdanu posuzovali podle manipulativně sestříhaných záběrů. V den, kdy došlo ke střelbě, sice řekli určité klíčové informace, třeba že mezi mrtvými byli i příslušníci policie a že se i tak odlišné zdroje jako policista z Berkutu a senátor Štětina shodly na tom, že střelba byla vedena z hotelu Ukrajina, který byl jasně pod kontrolou majdanu. Nicméně ČT tyto informace zmínila jen okrajově a např. o 2 dny později je už nezmínila vůbec, namísto toho mluvila o „obětech policejní brutality”. A že mezi těmito obětmi policejní brutality byli i příslušníci policie, to už pak zamlčeli. Dále pád malajsijského dopravního letadla MH17. 90 % článků s touto tématikou byla obviněním jedné strany, přičemž ve stížnosti prokazuji, že tato nevyváženost nebyla ničím zdůvodněná. Neexistovala žádná důkazní převaha. Všechny články byly buď neprůkazné nebo naprosto vylhané na základě dezinformací ukrajinské SBU. Přitom informace z druhé strany byly buď stejně důvěryhodné nebo se dokonce prokázaly jako důvěryhodnější. Například nizozemské tajné služby šly proti linii své vlastní vlády, nebo informace R. Parryho, který za svou předchozí práci získal Polkovu cenu a byl nominován na Pulitzerovu cenu, o postoji minimálně části amerických tajných služeb. A samozřejmě ohlášení ruské invaze, které ČT nebyla schopna doložit. Předpokládám, že invazi nelze utajit. Utajit lze operaci tajných služeb, ale invazi těžko.

Máte nějakou představu, co se bude dít dál?

Teď sepisuji podání pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, které plánuji podat v nejbližší době. Doplňuji tam, že vzhledem k její dosavadní praxi i judikatuře správních soudů by mi jasně měli dát za pravdu. A pak Radu ČT budou řešit poslanci, buď na základě mailu, který jsem jim poslal, nebo na základě petice, kterou podám a na kterou mi budou muset v zákonné lhůtě odpovědět. Uvedu tam konkrétní argumenty, pět až deset případů toho, co ČT dělá vyloženě špatně, jako důkaž že podává vyloženě nepravdivé důležité informace a že pro to neexistuje žádná omluva. To vyplývá i z judikatury zmíněných soudů, přestože ty rozhodují dle poněkud měkčího zákona, než je zákon o ČT. A poslanci buď budou plnit svoji povinnost, nebo se zesměšní, podobně jako Rada ČT.

Máte ještě v plánu něco sledovat, např. nějaké téma v ČT?

Myslím si, že mi jedna zkušenost stačí.

Děkuji za rozhovor.

Psali jsme:

Kosa přiložená na hrdlo lhoucí aneb Analýza ČT o válce na Ukrajině
Michael Hauser: Pokud jde o zpravodajství ČT, tak tam mám výhrady celkem pravidelně
Lže nám Česká televize?
Debatní klub o české televizi: Jan Jirák / Radek Mezuláník
Debatní klub o České televizi: Petr Štěpánek / Petr Žantovský
Debatní klub o televizi: Ladislav Jakl / Petr Štěpánek


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 850 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů