Diskuze k článku


  • Irena • 14. května 2015

    Výborné!

    V jednom dílu, teď nevím přesně, který to byl, protože jsem dělala trochu na přeskáčku, Veličko právě tento mechanismus popisuje s tím, že bychom se mohli určitým „cvikem“ naučit své podvědomí využívat více a operuje tam i s termínem algoritmus :-), takže i Merlin má občas, nečekaně pravdu.

  • Irena • 14. května 2015

    Byla to šestka.

  • abx • 14. května 2015

    pekna analogia, chybaju mi tam vsak trojani, virusy, skodlive kody: co ked ten windows, ktory ma dnes uz viac ako 42 milionov riadkov programu nie je sluha, ale trojsky kon? sluzi, ale zaroven podava informacie, filtruje ich, posiela niekam do hlbin internetu svojmu tvorcovi, teda skutocnemu panovi – o com ten clovek medzi klavesnicou a monitorom, ktory sedi pri PC, obvykle nic netusi…

  • merlin • 14. května 2015

    Irena napsal

    Výborné!

    V jednom dílu, teď nevím přesně, který to byl, protože jsem dělala trochu na přeskáčku, Veličko právě tento mechanismus popisuje s tím, že bychom se mohli určitým „cvikem“ naučit své podvědomí využívat více a operuje tam i s termínem algoritmus :-), takže i Merlin má občas, nečekaně pravdu.

    a) taky Vás nemám ráda, ale aspoň jsem se zatím zdvořile zdržovala, jste dle mého názoru totiž tak trošku fanatik
    b) sio, sio :-)

  • Irena • 14. května 2015

    merlin napsal
    a) taky Vás nemám ráda, ale aspoň jsem se zatím zdvořile zdržovala, jste dle mého názoru totiž tak trošku fanatik
    b) sio, sio

    Alespoň jsme konečně tak trochu na jasno. Cítila jsem to obcházení, můžete jít do přímého útoku, jak se dělá smajlík s vypláznutým jazykem?

  • Gatta • 14. května 2015

    Re Sio – V podstatě (asi) tak nějak, jak píšete. Ony to té spolupráce vědomí a podvědomí vstupují další biochemické reakce – však to známe, že se člověk třeba rozčílí či stresne tak, až ho bolí 3 dny žaludek …

    Ještě k tématu jinak. Mám celkem bohaté zkušenosti s opravdu různými sny a jejich formou, takže jsem o tom trochu přemýšlel.
    Jednoduchý závěr – vědomí vše vnímá a vstřebává, ale pracuje jen s omezenou kapacitou mozku jen s nutnými informacemi – zaměřenou na účinné a hlavně rychlé řešení aktuálních problémů.
    V noci podvědomí, požná lépe říci či „mozek v jiném režimu“, se snaží zpracovat neuložené a nezatříděné vjemy, zařadit je do systému dosud uložených informací a spojitostí. No a v rámci toho zkusit pospojovat i nepospojovatelné (často i opakovaně), tedy tak, jak by člověka ve dne vůbec nikdy nenapadlo.

    Na snáře tedy pochopitelně nevěřím.

  • PPK • 14. května 2015

    Zdá se, že výraz podvědomí psychologové a pedagogové nemají příliš rádi a používají raději výraz nevědomí, i když je mi otázkou, proč je právě to NE pro ně tak důležité. Podvědomí v autorově kontextu je totéž, co např. jiní též nazývají dynamickým stereotypem. Nevím jak dynamický stereotyp může člověka něčemu naučit (pokud jsem autora správně pochopil), když d.s. je sám naučeným produktem. Jinak .. připadá mi proto, že „okecávací vědy“ si poněkud důležitěji než je zdrávo, zakládají na určité nadbytečnosti různých názvů pro prakticky stejné pojmy a jevy (a rýpnu si, včetně DVTR a KSB). Intuice IMHO prokazatelně souvisí se životními zkušenostmi a tušením souvislostí jevů a vjemů. Žádné Boží vnuknutí. Vymyslet si Boha a tvrdit že je, to je IMHO projev pýchy, že vím, když jen věřím a nechci přiznat, že nevím, a to jen proto, abych vypadal vznešeně. Nicméně, pokud víra jako ideologie není zneužívána a druhým vnucována, (a rýpnu si ještě jednou, včetně ideologie DVTR a KSB, což nejsou vědy ale jen kompiláty), pak věřící má na víru plné právo a vyvracet mu jeho víru je nejen nesmyslné, ale zasahuje to do jeho svobody mít názor. Názor, který sám o sobě jiným vůbec ubližovat nemusí. (I když ale, také i může a to velmi, pokud je agresivně zrealizován a jiným vnucen). Osobně respektuji Kanta s jeho rčením „hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“ a naopak namyšlený atheismus i dotěrnou náboženskou misii u kohokoliv vidím jako stejné špatnosti. Nicméně zajímavá je ona otázka po smyslu modlitby pro člověka. Nesporně to mysl uklidní a kontemplace tohoto druhu je mnohem přirozenější, než strnulá a dlouhá samotářská meditace, holotropní dýchání nebo dokonce tvrdé drogy. Za urč. okolností i meditace už může být člověku drogou, to vím bezpečně podle chování jednoho svého známého.

  • Gatta • 14. května 2015

    Re PPK – otázka motlitby – motlitba zajisté funguje , rozhodně je to ale není otázka vztahu „člověk – Bůh“, ale spíše vztahu čistě lidského, vztahu „vědomí – podvědomí“.

    K otázce Boha (bohů) – jistě se někdy ještě budu opakovat.

    To co lidé od pradávna nazývali „bohy“, to jsou síly, které přesahují lidské možnosti. Takoví jsou vždy, i v obyčejných pohádkách – nesmrtelní, všemocní, nedostupní …
    Pomůžu si řeckou mytologií.. Nemusí to být jen přírodní síly (Poseidon, Helios, Gaia) ale třeba i způsoby lidského chování, které se vymykají liské vůli – láska (Afrodite), válečné zaslepení (Ares) …, nebo i společenské vztahy, které jsou nad rámec jedince a mnohdy i společnosti – městská a kulturní civilizace (Pallas Athena).
    Tyto síly existují úplně stejně i dnes – i když se jim už tak neříká a neobětuje se jim v chrámech – ale stále existují a to zcela nezávisle na lidech. A jejich motlitbách. I na celém lidstvu.

    Mnozí si možná představují, že čím víc se modlí, tím víc je jim jejih bůh nakloněn, protože od Stvoření světa vlastně už nená nic jiného na práci, než sledovat jak moc se kdo modlí, nebo točí motlitebním mlýnkem – aby mu mohl honem splnit nějaké to jeho přání.
    Takové nějaké to „10.000 Otčenášů – za jedno přání střední důležitosti“ :-)

  • PPK • 14. května 2015

    Gatta napsal
    Takové nějaké to „10.000 Otčenášů – za jedno přání střední důležitosti“

    Ano, souhlasím s Vámi, včetně toho, co jste napsal výše nad touto větou.

    Ale rád bych se také vrátil ke snům, které jste předtím vzpomínal. Já si jejich původ představuji mj. i tak, že možná ten náš mozek ve spánku provádí i určitý proces svého informačního samočištění od zbytečného zážitkového info-balastu. Balastu, který není ve své logice kompletní nebo má roztrhány souvislosti. Něco podobného, jako když např. u počítače odstartujeme program pro defragmentaci harddisku, aby pak účelněji a rychleji pracoval.

    Nicméně ze zkušenosti vím, že sny „vytvoří“ i sluchové či hmatové vjemy v době spánku vnímané, nebo pocity z funkcí fyziologických „podvědomých“, které ve spánku mozek jaksi „bokem“ zaregistruje a dokáže z nich vyfabulovat i mnohdy značně podivný děj. Ale nezoufám. Viděl jsem v mládí u příbuzných psa, když prožíval svůj docela divoký psí sen. Škoda jen, že tehdy nebyla možnost mít k dispozici zvukovou kameru, natož soudobý mobil s možností nahrávat video.

  • Gatta • 14. května 2015

    Re PPK:
    – ad první odstavec – no, myslím, že jste svým tradičně precizním způsobem popsal, co jsem ve svém zkratkovitém vyjadřování chtěl sdělit.
    – ad dále – je to zajímavé, že některé nepředpokládané a nečekané zvuky z reality zapadnou přesně do snu, který už „nějakou dobu tvá“ – až se z toho člověk vzbudí.

    jinak, dnes jsem občas schopen i ve snu uvažovat po druhé linii, že to je jen sen a vypnout ho bez probuzení.

  • K. J. • 14. května 2015

    Paní doktorko, vy jste doktorka? A věříte v Boha?
    ……….
    Jeden geniální a velmi krátký filozofický názor na daný problém zde:

    https://www.youtube.com/watch?v=Oienu1CpIHk

    Jak se říká, v jednoduchosti je krása…

  • Bety • 14. května 2015

    Gatta napsal
    Tyto síly existují úplně stejně i dnes – i když se jim už tak neříká a neobětuje se jim v chrámech – ale stále existují a to zcela nezávisle na lidech. A jejich motlitbác

    A co Hermés – bůh zlodějů a obchodníků. Tomu se obětuje v novodobých chrámech, které se nazývají banky. Pokud má Hermés radost z lidských obětí, musí být neustále v euforii. Možná by se měl nazývat bohem USA, neboť ty mu přinášejí ještě k tomu masové oběti ve válkách.

  • philip • 14. května 2015

    podvědomí se naučí i řídit auto. Řídím už něco přez třicet let, nedávno jsem zajížděl asi 30km/h v sídliští do uličky a najednou jdu hubou na sklo, normálně se divím co je? Proč stojím a pak teprve vnímám že se z řady stojících aut skokem vyvalilo auto do mé jízní dráhy. Jo bylo to podvědomí, to šláplo na brzdu, proto že až když jsem stál tak teprve mi došlo co se stalo.

  • fajt • 15. května 2015

    dvou vteřinová velmi nestálá ( spíše vývojem skomírající ) záležitost, která jede na velmi primitivním lineárním jedno rozměrovém časovém vektoru…já bych to ani nenazýval vědomím ( o autonomní vůli ani nelze hovořit ) . ..)

  • merlin • 15. května 2015

    sio -,,Co o nich víme? Pokud je nějakým způsobem poškozeno vědomí, není to neslučitelné s životem, pokud funguje alespoň (určitá, není jedno jaká) část struktur podvědomí.,,
    Když nevezmu v úvahu, že to celé takhle zjednodušit nelze a přijmu tenhle tvůj simplexní nápad, tak prostě spousta tvých tvrzení viz výše není pravda,všechny struktury odpovídající za to, co ty nazýváš vědomí, můžou být naopak často poškozeny způsobem, že to nepřežiješ. Nebudu to vyvracet větu po větě a snášet nejrůznější kazuistiky jako důkaz atd. protože tohle si to nezaslouží.
    Ale musím uvést toto, intuice a rozumové poznávání jsou jen dvě vetve stejného stromu, jsou obě výsledkem činnosti velkých neuronálních map, sítí velkého rozsahu. Funkční MR potvrzuje, že intuice je spojena s neuronálními mapami v limbickém systému, temenních laloků a spodní strany frontálních laloků. Kdežto rozumová činnost je spjata s plochami na zevní straně frontálních laloků. činnost obou systémů se může dostat do sporu a pak je na světě tzv. spor srdce s rozumem. Na intuici, která bleskovým vhledem poskytuje okamžitá řešení by se mělo dát při prvním setkání s neznámi lidmi – např., a naopak na ni nedat při řešení složitých časově a intelektuálně náročných operací. Říká statistiká analýza :-)
    Pravá intuice – tzv šestý smysl je ještě něco jiného – dá se řící, že to jsou nevědomé operace trénovaného rozumu.

    P.S. četla jsem že umřel B.B. King, je mi to líto, mám ho oblíbeného https://www.youtube.com/watch?v=eT3rXNPGFOM

  • merlin • 15. května 2015

    Irena napsal
    Alespoň jsme konečně tak trochu na jasno. Cítila jsem to obcházení, můžete jít do přímého útoku, jak se dělá smajlík s vypláznutým jazykem?

    nechci, nepotřebuju, nemám zájem, hodlám se i nadále intuitivně vyhýbat člověku doporučujícímu pití sava pro zdraví.

  • Irena • 15. května 2015

    merlin napsal
    nechci, nepotřebuju, nemám zájem, hodlám se i nadále intuitivně vyhýbat člověku doporučujícímu pití sava pro zdraví.

    No nebylo to savo, ale peroxid vodíku, možná vás uklidní, že se tedy jistě brzy otrávím, cha.

  • Martin (už bez taky m) • 15. května 2015

    Nerad bych, aby to vyznělo nějak příliš esotericky.
    Ale…
    Nedělejme „účet bez hostinského“…
    Jsme všichni individua – ale zároveň jsme každý sám i všichni dohromady či ve skupinách součást NĚČEHO.
    Úmyslně nepíši ČEHO VŠEHO…
    Je toho více a dosadíme si jistě každý různě, v rozdílných rovinách i počtu „vzájemně provázaných vrstev“.
    Jinými slovy: nejsme tady sami.
    Jsou zde i jiní tvorové- kolik je například jen hmyzích druhů, a co víme o vazbách i jen mezi nimi (a to řekněme jen o dvoj-troj vazbách)… Ano máme počítače, kybernetiku, různé diferenciální počty či teorie chaosu…
    Jsme ale na samotném počátku skutečného poznání.
    Tak jako my vysíláme informace a ty se nikde zcela neztratí (viz např. rádiové a televizní vysílání ve vesmíru), tak existuje i tzv. „všeobecné informační pole“. Kromě toho svého „biopole“ máme i spojení „nahoru“. Každý. Nestejné ale každý.
    Za určitých okolností se mohou také „otevřít dvířka“ („brány“) a najednou vidíme, víme či poznáváme jinak a jiné…
    Většinou to netrvá dlouho.
    Můžeme se tak ale dostat k informaci (či ona se může dostat k nám) jinak, nežli jen tím „běžným způsobem“.
    Toto klidně může představovat řadu z toho co nazýváme „osvícení“, okamžik poznání („záblesku“), vnuknutí, atd.
    Samozřejmě je zapotřebí „stát nohama na Zemi“, a využívat mozek (zatím tuším stále označovaný za nejsložitější strukturu nám známého vesmíru), cit, smysly, roviny kolektivního vědomí, paměť, „zdravý selský rozum“.
    Nepřehánět, a nestávat se závislý na diktátu jednoho způsobu poznávání.
    Jsme součástí „ustáleného“ – ale OTEVŘENÉHO – systému.
    Dle mého skromného názoru to srovnání počítač – mozek hodně kulhá „na všechny 4″…
    Ale jde bezesporu o zajímavé téma- vč. návaznosti na KOB, DVTŘ, resp. to co je objasňující užívají jako příklady, obrazy, podobenství.

  • merlin • 15. května 2015

    ještě k sio – to tvoje uvažování o mozku je špatně proto, že k tomu přistupuješ jako technik, tedy na vrstvu dáš další a na ni další a tak soudíš, že když narušíš tu vrchní, té spodní se nic nestane. Ale takhle to v mozku není.

  • Irena • 15. května 2015

    Martin (už bez taky m) napsal
    Dle mého skromného názoru to srovnání počítač – mozek hodně kulhá „na všechny 4″…

    Mně se to porovnání špatné nezdá. Šlo vlastně o vyjádření toho, jak se vědomí a nevědomí vzájemně prolínají, stejně jako hardware a software, který funguje jak sám o sobě nezávisle na uživateli, tak na přímé pokyny uživatele. Další věcí je, že pokud do softwaru vědomě, či podvědomě (vliv reklamy apod.) uložíme nějaké informace, tak je software pracující na nevědomé úrovni může dále zpracovávat, porovnávat s dalšími novými nebo starými již dříve uloženými informacemi a dokonce činit závěry, které následně pošle opět vědomé úrovni. Otázkou také zůstává, jak potom takové informace zpracované na nevědomé úrovni zpětně ovlivní naše vědomí, respektive jednání.

  • Irena • 15. května 2015

    Co říkáte například tomu, jak děti v dospělosti ovlivní zápis podobných informací?
    http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/5990-takto-vypada-sexualni-vychova-pro-8lete-deti-v-norsku-video

  • orinoko • 15. května 2015

    Krajne letecky!!
    Buh je zena. Predevsim BARdotka Brigite.
    Existuje cosi mezi nebem a zemi. Osobne jsem to nekolikrat zazil. Naposledy pri autonehode, kdy proti mne jel vietnamsky kripl v protismeru v levotocive zatacce z jeho smeru a jak policie potvrdila, nemohl jsem ho videt ani nahodou. Presto po mne zbyla brzdna draha nez doslo ke stretu.
    Do teto chvile nedokazu vysvetlit, co se mi prihodilo v Kutne Hore, kdyz jsme z udoli vystoupali k Vlasskemu dvoru. O pocitu v Hradku nemluve.
    Zadny buh me nechranil. O papezencich nemluve. INTUICE!! Co to je?
    Buh je nebezpecny nastroj, kterym muzeme kdykoli cokoli jakkoli. Nejotresnejsi ze vsech tzv. Bohu, je ten emericky. Padaji Bob and Bri v NY a emericka chatra krici – my god, my god … a presne totez ti knechti vyrvavaji pri sukacce v pornu. Buh zehnej Americe. Ti nabobove mu to dokonce prikazuji.
    Ale ano , buh je. Jenom se jmenuje Matematika.

  • Sio • 15. května 2015

    @merlin : myslel jsem na tebe, když jsem to psal a v podstatě dopředu věděl s čím příjdeš. Pohled z článku není z pozice psychiatra ani anatoma, proto tam výslovně píši, že o morfologii mi nejde:
    „Tak tedy začnu od jednoduchého popisu mozku, nezabývajíc se nijak jeho prostorovým uspořádáním. “
    Jde o pohled na mozek z hlediska uspořádání a toku informací. To jsou poněkud abstraktnějsí pojmy, ať si pojmenuješ šásti mozku jak chceš, ať si ho třeba buňku po buňce prozkoumáš mikroskopem, tohle prostě neuvidíš. Jedná se o LOGICKOU stavbu, nikoli prostorovou a v rámci článku se ani nemusím zabývat specializací jednotlivých částí mozku. Úmyslně jsem se tomu vyhnul.
    „Ale musím uvést toto, intuice a rozumové poznávání jsou jen dvě vetve stejného stromu, jsou obě výsledkem činnosti velkých neuronálních map, sítí velkého rozsahu. Funkční MR potvrzuje, že intuice je spojena s neuronálními mapami v limbickém systému, temenních laloků a spodní strany frontálních laloků. Kdežto rozumová činnost je spjata s plochami na zevní straně frontálních laloků. “
    Co jsou to velké neuronální mapy, to asi psychatři zase tak moc nevědí, zato informatici se v sítích vyznají a vědí, že jediná možná struktura počítače není von Neumannova. Ale to opravdu není téma, které by nějak přispělo k objasnění faktu, že
    „intuice a rozumové poznávání jsou jen dvě vetve stejného stromu“ – to se totiž tady snažím říci, jen na to nejdu přes neuronové mapy, funční MR, laloky a další hantýrku, protože to nepovažuji pro tento problém za nezbytné.
    IMHO – neřekla jsi nic, co bych už nevěděl, jen mnoho toho, co jsem nechtěl do článku dávat, abych zachoval jednoduchost

  • Sio • 15. května 2015

    Irena napsal

    Co říkáte například tomu, jak děti v dospělosti ovlivní zápis podobných informací?
    http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/5990-takto-vypada-sexualni-vychova-pro-8lete-deti-v-norsku-video

    Viděl bych to tak na těch 10 – 12 let, kdy se probouzí sexualita. Děcka se dnes mohou dívat na porno i v těch 8 letech, to je bohužel realita. Faktem je, že se mi to také moc nelíbí, ale možná je lepší to ukázat na figuríně s věcným komentářem, než čekat, kdy si dítě pustí porno na internetu. Klidně to pornpo může s kamarádem vidět i v 6 letech, to je bohužel to riziko.

  • Alena • 15. května 2015

    velmi zajímavý názor o vědomí a nevědomí zde
    http://svobodnenoviny.eu/stanislav-grofnemame-vlastne-zadny-dukaz-pro-to-ze-vedomi-ma-puvod-v-mozku/

    je zde názor na víru v boha, který je mi blízký
    ….Onen novinář se Junga v určitém okamžiku zeptal: „Doktore Jungu, věříte v Boha?“ A Jung se na chvilku zamyslel a řekl: „Ne.“ A Jungovi příznivci samozřejmě zírali a říkali si: „Cože, on že nevěří v Boha?“ A Jung udělal dramatickou pauzu a pak řekl: „Já nevěřím, já vím. Mám zážitek toho, kdy do vás vstoupí něco, co vás daleko přesahuje.“

    Říká tím: pokud tomu musíte říkat „víra“, nemá to žádný význam — věřím v Boha, nevěřím v Boha… To nic neznamená. Věřím v reinkarnaci — nevěřím v reinkarnaci… Mluvíte o názoru, který jste získali v původní rodině, nebo máte velmi přesvědčivého kněze, nebo jste si přečetli nějakou knihu. Pokud však máte zkušenost, pak víte, že váš zážitek Boha je skutečný. Zážitky z minulých životů jsou skutečné, je to něco, co můžete zažít. Řekl bych, že mám zkušenost Boha, mám zážitky z minulých životů, a pak se můžeme zamyslet nad tím, co to znamená. Pokud mám tyto přesvědčivé zážitky z minulých životů, je to důkaz toho, že jsem dříve opravdu žil jako oddělená jednotka vědomí, nebo existuje nějaká jiná interpretace? ……….
    Jinak pokusy na LSD se mi nelíbí

  • Sio • 15. května 2015

    merlin napsal

    ještě k sio – to tvoje uvažování o mozku je špatně proto, že k tomu přistupuješ jako technik, tedy na vrstvu dáš další a na ni další a tak soudíš, že když narušíš tu vrchní, té spodní se nic nestane. Ale takhle to v mozku není.

    Neřekl bych jako technik. Už jsem zdůraznil, že nejde o prostorové uspořádání. To by zajímalo asi technika. To lékaři přistupují často k organismu jako technici, snaží se všechno rozpitvat, roztřídit a pozorovat v detailech. Pokud se to nedoplní celostním pohledem, je to přístup technika-opraváře.
    Ty vrstvy o kterých uvažuji jsou vrstvami v struktuře informací. Mozek jsem rozdělil jen pro názornost, umyslně neuváděje, která část kam patří ale snažím se k němu přistupovat spíše celostně. Prostě organizovaná informace (což je lepší termín, než organizovaná hmota) starající se o základní řídící funkce které mají prakticky všichni savci, je logicky starší, než ta organizovaná informace, která by stěží mohla vzniknout jinak, než na bázi funkčního dobře řízeného organismu, běžného savce. A to ta, která nás od zvířat odlišuje.

  • Gatta • 15. května 2015

    No taky do mě nedávno vstoupil Duch – tedy Spirit, ve formě několika Fernetů a ten zážitek mě vskutku přesahoval.

    Sio – opravdu myslíte, že je nějaký zvláštní rozdíl mezi „teletem pozorujícím ohňostroj“ a většinovým divákem televize?

    To aby jsme se nebrali zas tatk vážně … jako onehdy :-)

  • Alena • 15. května 2015

    zas až tak se nemusíte odhalovat, pane Gatta, že téměř nepijete, takže zcela mimořádný úlet vyvolává bouřlivou reakci

  • Gatta • 15. května 2015

    To byl jen takový námět k zamyšlení, že Duch svatý i alkohol mají něco společného – v minimálně stejný slovní základ v latině. :-)

  • merlin • 15. května 2015

    Sio napsal

    @merlin : myslel jsem na tebe, když jsem to psal a v podstatě dopředu věděl s čím příjdeš. Pohled z článku není z pozice psychiatra ani anatoma, proto tam výslovně píši, že o morfologii mi nejde:
    „Tak tedy začnu od jednoduchého popisu mozku, nezabývajíc se nijak jeho prostorovým uspořádáním. “
    Jde o pohled na mozek z hlediska uspořádání a toku informací. To jsou poněkud abstraktnějsí pojmy, ať si pojmenuješ šásti mozku jak chceš, ať si ho třeba buňku po buňce prozkoumáš mikroskopem, tohle prostě neuvidíš. Jedná se o LOGICKOU stavbu, nikoli prostorovou a v rámci článku se ani nemusím zabývat specializací jednotlivých částí mozku. Úmyslně jsem se tomu vyhnul.
    „Ale musím uvést toto, intuice a rozumové poznávání jsou jen dvě vetve stejného stromu, jsou obě výsledkem činnosti velkých neuronálních map, sítí velkého rozsahu. Funkční MR potvrzuje, že intuice je spojena s neuronálními mapami v limbickém systému, temenních laloků a spodní strany frontálních laloků. Kdežto rozumová činnost je spjata s plochami na zevní straně frontálních laloků. “
    Co jsou to velké neuronální mapy, to asi psychatři zase tak moc nevědí, zato informatici se v sítích vyznají a vědí, že jediná možná struktura počítače není von Neumannova. Ale to opravdu není téma, které by nějak přispělo k objasnění faktu, že
    „intuice a rozumové poznávání jsou jen dvě vetve stejného stromu“ – to se totiž tady snažím říci, jen na to nejdu přes neuronové mapy, funční MR, laloky a další hantýrku, protože to nepovažuji pro tento problém za nezbytné.
    IMHO – neřekla jsi nic, co bych už nevěděl, jen mnoho toho, co jsem nechtěl do článku dávat, abych zachoval jednoduchost

    Kecy, plác, sio. celostní neboli holisitický model už dávno existuje, jistý Pribram, původně rodina z Příbrami. Užitím celostním pohledu bys žádné dělení na tvé blbé vymyšlené kategorie nepotřeboval. Podle Pribrma jde cokoliv z toho, co je
    v mozku uchováno, reprodukovat z každého jednoho neuronu nebo skupiny neuronů. Jedná se tedy o model, který v podstatě vylučuje jakoukoliv strukturu uspořádání. Pribra vyšel z výzkumů jiného američana Lashleyho, který při experimentech narazil na zvláštní vlastnost mozku /krysího/, odstranil-li jeho libovolnou část, krysa nezapomněla, jak správně vykonat úkoly, které se před operativním odstraněním části mozku naučila. Takže informace nejsou vázány na konkrétní neurony nebo jejich seskupení, ale spíše na určitá pole, která umožňují holografické vyvolání informace /i po odstranění části mozku/. Víš co, teorií o mozku bylo a je hodně, ale tak blbou jako je ta tvoje jsem ještě nečetla :-)

  • Sio • 15. května 2015

    merlin, ses rozvášnila jako Savonarola. :-) Já za to nemohu, že máš zabetonovavý svůj úhel pohledu na mozek a o počítači nevíš skoro nic. Překvapení – ani holistický model není jedinný správný.
    Informatika zná redundandní uložení informací, například disková pole raid 5 složená z pěti disků si zachovají veškerou informaci i po vytažení jednoho z nich za plného provozu, proč by podobný mechanismus nemohl mít mozek? Jenže – článek není o psychiatrii, je více o informatice a v té guru nejsi. Nemá tedy smysl, abych ti dokazoval nebo vyvracel teorie psychiatrů, protože to já o koze a ty o voze. Ty se stále upínáš na morfologii, tamhle ty buňky tohle a zase tyto buňky toto … je úplně jedno, jestli je vědomí a paměť v určité konkrétní fyzické části mozku anebo je najednou ve všech buňkach a stejně tak i podvědomí, jen v jiné informační vrstvě. Tohle vůbec neřeším, přenechávám to psychiatrům, ať řežou krysám kousky mozku a szkoumají, co si pamatují.

  • Sio • 15. května 2015

    Gatta napsal

    No taky do mě nedávno vstoupil Duch – tedy Spirit, ve formě několika Fernetů a ten zážitek mě vskutku přesahoval.

    Sio – opravdu myslíte, že je nějaký zvláštní rozdíl mezi „teletem pozorujícím ohňostroj“ a většinovým divákem televize?

    To aby jsme se nebrali zas tatk vážně … jako onehdy

    Gatto, spiritusální proces vstupu Ducha může být zajímavý, pokud, jak píšete, vstoupil orálně. Poněkud strašidelný ovšem může být proces opouštění Ducha, až to na vás příjde, protože to, co vstupuje orálně obvykle vychází rektálně. To jen, abyste byl připraven.

  • Martin (už bez taky m) • 16. května 2015

    Sio, chtěl bych Vás upozornit, že je známo, že ontogeneze do určité míry obsahuje prvky (někdy vč. podobné morfologie) fylogeneze. Nechci tím zlehčovat jiné co zde zaznělo ať již na adresu mozku či počítačů. Jako „sprostý uživatel PC“ nechci fušovat do řemesla těm, co znají mnohem více – a rád se poučím.
    Ale…
    Nevíme zdaleka vše o jsoucnu, natož o tom co zde bylo. Mnohé teorie jsou v praxi stále jen hypotézami.
    Vývoj probíhá v různých úrovních – od společenstev, ekosystémů, přes skupiny, druhy, jedince, na úrovni buněčné, přes buněčné organely až po molekulární či genetickou úroveň. A to jsem nezmínil mutace způsobené dnešním používáním „naší“ (lidské či ne-lidské) produkce. Tam dávno „fušujeme tvůrci/cům do řemesla“… Nechci vidět co z toho jednou bude.
    Vaše rozdělení „vědomí“ a „podvědomí“ postrádá další prvek – či prvky. A všechny „součástky“ nemusí být „na jednom místě“- ba šel bych ještě dále…
    Jako evoluci zastávající člověk se skromně domnívám, že „uvažování“ je teoreticky možné snad už na úrovni koacervátů či stromatolitů. O jaké rovině „řízení“ se bavíme, toť otázka.
    Co se týče evoluce mozku ze snad původní úrovně „shluku“ ganglií, přes evoluci „ukládání informace“ „uvnitř“ organismu nemohu vyloučit ani její „ukládání jinam“… dtto vlastní „řízení“…neprobíhá najednou z 1 místa. Je to PROCES v mnoha rovinách, zatím známe jen některé.
    Řada vnitřních orgánů má „vlastní“ inervaci.
    U řady druhů může fungovat několik „paralelních“ fází řízení, a to nemusí být podmíněno jen evolučně. Některé „součástky“ jsou starší nežli jiné /či se to předpokládá. Přesto máme i ty evolučně „starší“. „Kompatibilitu“ a „aktualizaci“ zařizuje – kdo a co všechno, na jaké bázi?
    Takže jo je to zajímavé porovnání „běžících funkcí a procesů“.
    Ve vztahu k mozku ale asi nesouměřitelné.

  • Martin (už bez taky m) • 16. května 2015

    Brát s rozmyslem – ale dnes již zajímavé počtení…
    ano – i informace na internetu se vyvíjí – co obsahoval před xx lety?
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Mozek

  • Alena • 16. května 2015

    ráda bych ještě podotkla, že se tady pořád bavíte o hmotě, a ne o energiích, které hrají podstatný vliv
    http://www.kvantovapsychologie.cz/?q=node/7

  • Sio • 16. května 2015

    @Martin: To co říkáte z hlediska článku není nic proti ničemu, ale jak jsem vysvětloval Merlin, morfologií mozku se v článku nezabývám, ontogeneze a fylogeneze pouze z hlediska vývoje existence (stavů) a procesů spojených z původem a organizovanou výměnou informací.
    Byl to první pokus popsat něco, o čem přemýšlím už dlouho, někomu dalšímu, tj. čtenářům OM. Z tohoto hlediska pro mě velmi poučný, každý komentář je cenný, projdu si je ještě jednou. Z hlediska funkčních klasifikací části mozku a počítače to chtělo ještě ubrat, zdá se, že to poněkud zastínilo hlavní myšlenku článku, tj. pátrání o možných zdrojích intuice, „božího vnuknutí“. To že to bude merlin hodnotit z hlediska
    svých postojů a (nemalých) znalostí mi nevadí, nic z toho co píše po odborné stránce neodmítám, tady jde o dobývání do otevřených dveří. Článek ale je, nebo měl být o něčem jiném, z reakcí cítím, že se mi nepovedl napoprvé podle mých představ.

  • Sio • 16. května 2015

    @Alena: Myslím, že představa energií , ve kterých spočívají funkce mozku je poněkud nepřesná, protože ve skutečnosti jde ne o energie, ale o informaci, což je subtilnější záležitost, než energie, ale přesto velmi reálná. Informace se z hlediska struktury moc měřit nedá, energetická pole ano.
    Ale když jsme u těch analogií, tak je poměrně všeobecně známo, že počítač rovněž vyzařuje elektromagnetická vlnění ve velmi širokých diapazónech spektra. Měřením těchto energií je ale nemožné zjistit, o co v počítači jde, že se na něm třeba hraje nějaká hra. Protože tajemství je v kódování, ve struktuře informace, energetické signály jsou jen média, nosiče. podobně to bude i s mozkem. Jen je mnohořádově složitější, nevíme, jak je informace ukládána a jak je kódována. U počítače to víme, stvořili jsme to.

  • peter. • 18. května 2015

    merlin napsal
    ano, to je jedna z možností

    p.merlin :
    Ja by som sa nikdy neodvážil diskutovať o pojmoch ako duša a vedomie,jednoducho preto,že nie som v danej oblasti odborne zdatný a obával by som sa,že pre odborníka by mohli byť moje názory na túto tému zdrojom blahosklonného pobavenia.Mám síce medicínske vzdelanie ale netrúfol by som si na diskusiu o tom,či vedomie je alebo nie je funkciou mozgu.Preto len zbieram poznatky a názory odborníkov (psychológov a psychiatrov) a prepáčte mi to,ale doposiaľ ma nepresvedčili o tom,že by o duši resp.vedomí vedeli niečo zásadné,čo by aspoň časť teórií ktorými sa vo svojom povolaní v tomto smere riadia, zmenilo na zákon.Z doterajších diskusií na OM som usúdil,že ste v obore profesionálkou a preto vás možno zaujme diskusia na tému „mozog a vedomie“ktorá prebehla v našej TV.Zaujímal by ma váš hodnotiaci názor na túto diskusiu.
    https://www.youtube.com/watch?v=XLLAeDTSUZA

  • Alena • 18. května 2015

    ďábelské zadání- mozek, který byl stvořen pro orientaci ve hmotě má rozumět duši. Vědci porozumí zas jen tomu mozku

  • Sio • 18. května 2015

    No, nebál bych se použít zdravý rozum. Jestli je nebo není vědomí v mozku tedy není prokázáno, ale pak je dobré říci i B, totiž kde ještě by vědomí mohlo být a co tomu nasvědčuje. Mohlo by být třeba v pravé patě, ale uvěřitelných argumentů podporujících tuto teorii je asi málo, takže pokud neuslyším jiné závažné argumenty, hlasuji pro mozek.
    Pro to, abychom vůbec mohli nějak určovat, kde se vědomí nachází, bylo by asi záhodno si napřed říci, co to vědomí je.
    Docela mě pobavila definice z wiki, jak prý vědomí definuje psychiatrie.
    „Psychologové a psychiatři často používají pojmu vědomí ve smyslu vědomí sebe, sebeuvědomování, „jáství“.“
    Tedy definice, která definuje „vědomí“ s použitím pojmu „vědomí sebe“, „sebeuvědomování“ nebo „jáství“ mi dost připomíná odpověď na otázku – „Kdo jsi Bože?“ – „Jsem ten, kdo jsem.“
    Doufám, že psychiatrie vlastní lepší definice.
    Siova informatická definice vystřižená bez dlouholetých meditací a zamoření mozku vědci, kteří nedokáží říci kde se vědomí nachází a dokonce ani co to je. Asi tedy nebude horší, než ty definice ostatní. Možno ještě vypilovat? :-))
    „Vědomí je program, který dokolečka kontroluje stavy vnějšího okolí pomocí jemu daných čidel a také své vlastní stavy a na základě toho přechází z jednoho stavu do druhého, přičemž algoritmus přechodu ze stavu Sn do stavu Sn+1 je dán systémem pravidel daných v jeho struktuře splňuje nejspíše všechna kritéria na vědomí kladená.“
    Podle této definice je promitivním vědomím obdařena i automatická pračka. Co má tedy vědomí lidské navíc, kromě toho, že operuje s mnohořádově větším (avšak konečným) počtem elementů: :-)