Pojednání o sviních a volech

Pozemský prostor zcela zamořila parazitní škodná. Moderní vývoj západní kultury probíhá v režii sviní. Svině jsou produktem umělého a civilizací zdevastovaného prostředí. Velké i malé svině ovládají stádo volů, které tvoří podstatu hlavní síly ekonomiky. Mimo svině a voly skoro všechna ostatní bohu milá zvířata byla již z planety Země vyhubena a vyhlazena.

Ohledně sviní a volů, zde nemáme na mysli žádné lidské bytosti, ani prase domácí (Sus scrofa f. domestica), prase divoké (Sus scrofa) nebo kastrovaného samce tura domácího (Bos primigenius f. taurus). Tato boží, inteligentní a uvědomělá hovádka jsou zcela nevinná. Rovněž nemůžeme za to, že se dnes i ženy mezi sebou nazývají stejně jako muži voly.

Každému soudnému čtenáři je zřejmé, že se v ohledu sviní a volů jedná o uměle geneticky zmutované zrůdy, duševní vetřelce z podsvětí, které bychom neměli do pozemské přírodní říše vůbec pouštět. Nemají v ní co dělat. Ostatně chovají se v ní jako nepříčetné stvůry. Jejich jediným smyslem existence je škodit a parazitovat na sobě i druhých.

Svině jsou potměšilé a úskočné mrchy. Svině vnikne do tvora pomocí umělého vštípení výchovou, vzděláním, domestikací, kulturou a civilizací, a jako parazit tvora zcela ovládne. Kdo chce být sviní, musí se především chovat jako svině. Má to své nesporné výhody, neboť pak dobře přežijete v takových zařízeních jako je například protektorát, Osvětim, reálný socializmus nebo demokracie.

Svině klasicky dělíme na velké a malé. Pozor, když nám dělá problémy svině identifikovat, může to být tím, že nás svině už ovládla. Jsme-li svině, vždy hledáme svině ještě větší, než jsme sami, abychom se k nim za drobné krmné výhody loajálně přidali. Pokud jejich místo zaujmou jiné větší svině, tak staré svině ihned opustíme. Malé svině vždy zradí velké, když přestanou být velkými sviněmi. Svině by nebyly sviněmi, kdyby se tak nechovaly.

Být malou sviní vyžaduje skvělý orientační smysl. Musíte umět větřit, odkud vane ten správný vítr, odkud jde ten nevětší, nejodpornější a pro vás nejlibější zápach. Je nutné se přitom nenechat zmýlit žádnou image, etiketou a kosmetikou, které se ten hnusný puch a odpuzující zjev snaží všemožně zakrýt.

Malé a velké svině se vzájemně potřebují, aby mohly ovládat voly. Sviním nelze vyčítat, že jsou svině. Jsou to úskočné zrůdy a proradné mrchy, které si našly svůj životní prostor díky lhostejnosti pasivních volů, a získaly tím nad nimi absolutní moc. Za to, že svině jsou sviněmi, nemohou úplně jen svině, ale také volové, kteří jejich existenci a nadvládu umožňují.

Jednou z hlavních charakteristik sviní i volů je fakt, že jsou a priori pasivní ohledně zušlechťování svého vlastního organismu. Zato na všech ostatních tvorech vykonávají neomalenou genocidu. Svině i volové chtějí žít, za každou cenu, a to v čím dál horších podmínkách, které vytvářejí. Svině jsou vždy ochotné položit za hodnoty, které hájí, životy – životy těch druhých. Svině nikdy nebojují přímo, ale vždy zbaběle ze zálohy.

O velkých sviních například odsuzovaní klasikové marxismu-leninismu píší tato slova: „Jenomže buržoazie všech zemí a národů si velmi dobře umí přisvojovat výsledky získané vítězstvím druhého, velmi ráda nechává jiného za sebe tahat kaštany z ohně. Nikdy se jí nechce dávat v sázku své poměrně privilegované postavení v boji se silnějším nepřítelem, v boji, který dosud nelze tak snadno vyhrát…Buržoazie se bojí revolučních akcí a teprve v posledních minutách zápasu, když už jasně vidí, že nepřítel je bezmocný, přechází sama k revolučním opatřením.“ (J. V. Stalin – Spisy I.) Když Stalin žil, tak jej svině fanaticky obdivovaly a stavěly na piedestal moci a slávy. Jakmile zemřel, okamžitě jej odsoudily a nakydaly na něj všechno svinstvo, které patřilo hlavně na ně samé.

Svině jsou produktem prostředí, ve kterém vždy hledají výhody na úkor druhých. Činí tak nikoliv v přímé konkurenci, kterou vyhlašují a ke které druhé ponoukají, ale pomocí úskočných podvodů, lží, lstí a úhybných manévrů.

Svině se vždy snaží se dostat do lepšího krmného postavení. Velké svině se však na vedoucí místa nehrnou, neboť to tam páchne odpovědností a občas tam padají hlavy. Na to mají menší svině, které za ně dělají špinavou práci. Největšími sviněmi jsou jednotlivci, kteří se vůbec žádného veřejného, sociálního, hospodářského ani politického života či boje nezúčastňují.

Každý rodič, který to myslí se svým potomkem dobře, vychovává z něj svini. Svině nemá žádné sociální, morální, duševní a jiné zábrany. Svini je vždy zcela jasné, k čemu a ke komu se má přiklonit – vždy k většímu svinstvu a. větším sviním. Vzdělání působí na voly i svině katastrofálním způsobem. Pomocí vzdělání je vůl větším volem a svině větší sviní.

Svině slouží svinstvu. Nic jiného neumí. Svůj svinský život si svině zabezpečily nekonečnou řadou zákonů, které samy nemusí dodržovat, a ze kterých mají volové nepříčetný strach. Vzdor všemu rozhodnému chrochtání o rovnosti před zákony, svině jsou nad zákony, které vydávají pro voly.

Svině se s voly potřebují a vzájemně se doplňují. U sviní dominuje svinstvo, zatímco idiotizmus je u nich potlačený. U volů je tomu naopak. U nich vévodí idiotizmus, ale svinstvo je u nich utlumené. Pomůžete-li volovi, stane se z něj svině. Pomůžete-li svini, podrazí vás. Když svině nebo vůl prosí a škemrá, nesmíte jim nikdy věřit. Dáte-li jim milost, vždy se vám pomstí. Vaši pomoc a dobrou vůli považují volové za samozřejmost a svině za hloupou slabost, které okamžitě zneužívají.

Volové jsou prostomyslní. Vše poměřují podle své duševní omezenosti. Nedokážou si představit, že by někdo nebyl stejně duševně omezený jako oni. Volové si nikdy nedokážou představit, že by svině být mohly takové svině, jakými ve skutečnosti jsou. Tím umožňují sviní, aby jim vládly. Volové prostě věří sviním, i když jim nevěří, a tím umožňují sviním jejich moc a existenci. Nebýt volů, svině by nemohly existovat. Volové by tedy neměli nadávat na svině, ale jenom a pouze na sebe. Vůl, když zjistí, že svině jsou svině, tak ze sebe udělá ještě většího vola. Domnívá se, že tím svině převezl, ale svině si mnou potměšile ruce a mají radost nad tím, jak jim ten vůl pěkně slouží.