Politik jak fík

To je vždycky srandy kopec, když se bývalí disidenti, jejichž největší a někdy jedinou kvalifikací je to, že neměli rádi komunisty a komunisti neměli rádi je, dají na politiku. Jako třeba tenhle František „Čuňas“ Stárek, který to měrou vrchovatou předvádí v chatu se čtenáři.

Na rozjezd něco lehčího:

Otázka: Byl jste disident a signatář charty,proto po sametové jste spoluzodpovědný za dění v republice..
Odpověď: Dobrý den, za existenci „šmejdů“ opravdu nemůžu a možná budete překvapen, ale nemůže za ni ani Václav Havel.

A je vymalováno. Já nic, já muzikant, s tím režimem, za který jsem bojoval, nemám nic společného. Byl by z něj dobrý politik. Přitvrdíme:

Už Masaryk říkal, že demokracie je diskuse, což znamená i to, že velice často sklouzává ke kompromisům, které se nám nemusí líbit.

Možná i chtěl říct, že kompromisy jsou nutné a není na nich špatného, stejně jako na diskusi (i když vzhledem k tomu, co bude následovat, je to poněkud nepravděpodobné), ale já si nemohu pomoci, já v tom čtu povzdech člověka, který by raději než diskutoval jednal. Řezal. Sekal. Aneb jak říkával mjr. Terazky: „Ale že máme, čo sa dá robiť, hen ten mier, trescem vás iba tridsiati dňami ostrej vezby.“ Přitvrdíme, ale pozor, teď už je i otázka opravdu velmi výživná:

Otázka: Jak se díváte na přetrvající zákaz používání šlechtických titulů v naší republice?
Odpověď: Nevím, ale Karel pro mě vždycky bude „Kníže“ a takhle ho i oslovuji.

I když (ne)členství v té či oné straně by mělo být v demokracii irelevantní, alespoň minimální podpora republikánského zřízení by od politiků vyžadována být měla. Tomuhle potenciálnímu ovšem spíš než republika voní lokajská servilita. A jdeme to finále, protože tady máme jasný a stručný politický program. Držte si klobouky, protože tohle bude jízda:

Konkrétní kroky, které je potřeba udělat:
1. Obnovit státní suverenitu na územími, které v minulosti imigranti přeměnili v No-go zóny, ve kterých se snaží uplatňovat právo Šária.
2. Rozdrtit vojenskými prostředky Islámský stát a zlikvidovat základny teroristů v dalších místech, jako třeba v Libyii. Měli bychom se do tohoto úsilí aktivně zapojit a ne jen čekat, až to za nás vyřeší někdo jiný, tj. Američani.
3. Vytvořit v Evropě nadnárodní bezpečnostní databázi, do které by měly povinnost přidávat své poznatky všechny evropské tajné služby.
4. Rozvíjet a posilovat schopnosti Armády České republiky tak, aby naši vojáci měli potřebné nástroje k ochraně naší svobody a mohli účinně spolupracovat s našimi spojenci v rámci NATO.
5. Zřídit evropskou obdobu Guantánama, kde bychom vytěžovali informace a zpravodajské poznatky ze zadržených teroristů.

Takže člověk, jehož každé druhé slovo je svoboda, se tu hlásí k válce, násilí, koncentračním táborům a porušování základních lidských práv, člověk, pro něhož je stát veřejným nepřítelem číslo jedna (těžko to může být jinak, když má s ODS programovou shodu 80% jak sám říká) tu pléduje za posilování role státu – dokonce supersátu – a prolamování ochrany soukromí.

Jestli takovíhle „Čuňasové“ lezli i ke komunistům, tak se nedivím, že socialismus dopadl, jak dopadl, naopak se dovím, že je tenhle „Čuňas“ tak moc nemá rád. Že by na něj byli příliš měkcí a pokrokoví?

Pointu si prozatím odpustím, počkal bych, až jak po volbách. Třeba já bych takového ani podobného v žádném případě nevolil.

Převzato z blogu Tribun