Posedlost humanismem a válčením

Reklama


Evropa je posedlá humanismem ve všech směrech. Prosazuje humanismus nejenom uvnitř EU, nýbrž ho i vyváží do celého světa. Pojem humanismus jsme vymysleli my v Evropě a funguje nám už od dob italské renesance podnes. Vznikl jako reakce na zvůli a zhovadilosti feudálů a pak kapitalistů a na hrůzné činy křesťanského náboženství. Mimoevropské národy takový pojem ani neznají, protože „lidskost“ berou jako běžnou samozřejmost a nemají potřebu pro to vymýšlet nějaký pojem. Samotné slovo humanismus, humanitární, humánní znamená v běžném jazyku lidumilné. Tedy prosazovat humanismus znamená milovat lidi, milovat spolubližní. Ovšem milujte někoho, kdo je vám protivný, to jaksi ani nejde, že? Přikazovat a zákonem nařizovat to sice lze, ale v reálném životě to nefunguje. I katolíci neustále pindají o lásce k bližnímu. Svatý František z Assisi tu lásku ke všemu živému dovedl až k absurdnu. To jednou seděl v zamyšlení u stolu a podepíral si hlavu loktem, když mu z vlasů na stůl vypadla veš. I vzal jemně vešku prsty a zasunul si ji zpět do svých roky nestříhaných vlasů se slovy „i ty jsi tvor boží“.

Také naši vojáci a vojensko-průmyslový komplex předvádí svůj humanismus a humánní přístup k válčení docela originálním způsobem. Ti váleční humanisté už dokonce vymysleli tanky bez lidské posádky, obrněná vozidla s velkorážními kulomety a minomety se obejdou taktéž bez lidské osádky, stejně tak i letadla, ponorky, lodě… vše je řízeno na dálku, člověka uvnitř není zapotřebí. Přece pilot může při sestřelení bombardéru či stihačky dokonce zahynout. I námořníci v ponorkách při zásahu také mohou zahynout, stejně tak dopadnou tankisté uvnitř tanku a řidiči všelijakých obrněných vozidel. Tomu je nutno v rámci humánnosti zamezit, ba úplně jakékoliv člověčí nehody eliminovat. Tak se šetří vzácné lidské životy. Ó jaká humanita, jak humanistický přístup, jaká převeliká lidumilnost našeho zbrojního průmyslu!

Jak tedy bude vypadat současná válka? Generálové sedíce v křeslech v generálním štábu a sledujíce bitvy na obrovské obrazovce budou vydávat rozkazy do přilehlých kanceláří, kde zase budou sedět u monitorů vojáci hrajíce válečné hry na zničení techniky protivníka. Válčící strany si tedy budou vzájemně ničit tu nejvyspělejší vojenskou techniku. Taková podobná bitva, jaká třeba proběhla v dávné minulosti u Kurska, dnes nebude mít jednu jedinou mrtvolu či raněného človíčka, a to přitom může najednou bojovat tisícovka tanků na každé straně.

No a takových válečných střetů by se mohlo konat během jednoho roku několik, a to nejenom bitev tankových, ale i leteckých, námořních a podvodních-ponorkových. Průmysl obou znepřátelených stran by jel na plné obrátky, zbrojit by se mohlo bez přestání, byla by plná zaměstnanost a vyrábělo by se a vyrábělo by se a vyrábělo by se a zdokonalovala by se technika, dokonce by se válčení mohlo přesunout i do vesmíru. Obyvatelstvo by bylo spokojeno, mzdy by neustále rostly, no co by nám scházelo? Ekonomové by jásali nad neustálým růstem, generalita by byla také spokojena a válečníci u monitorů taktéž. Ty střety tankových bitev by bylo vhodné uspořádat nejlépe v nějakých neobydlených prostorách, jenže v EU je takových míst málo, ale některé státy by jistě za úplatu nějaký ten prostor poskytly, ten náš určitě. A co tak třeba na Sahaře? Alžírsko by zajisté svolilo za nějaký bakšiš. Letecké bitvy bychom mohli sledovat pomocí dalekohledů, a ponorkové a námořní bitvy bychom mohli pozorovat z jachty, pokud jachtu nevlastníte, můžete si pronajat kajutu nějaké výletní lodě apod. Televizní štáby by z bezprostřední blízkosti vysílaly přímé přenosy, novináři by jásali blahem, dokonce by mohly fungovat sázkové kanceláře, kde by sázkaři sázeli na vítězství té či oné strany, což by také pomohlo ekonomice. Moderní války (současné válčení) budou velice humanistické, humánní a lidumilné a ekonomicky velmi přínosné.

Někde jsem četl (mám dojem, že je to zapsáno v Mahábháratě) docela hezký válečný příběh. V Indii se chystala k bitvě dvě znepřátelená vojska. Užuž měla bitva začít, když přišel zemědělec řka: „Pánové, tady nemůžete válčit, mám tu zasetu pšenici, musíte kousek vedle třeba na támhletu louku.“ A kupodivu, generálové obou stran poslechli a jali se uspořádat bitvu o kus vedle. Bitva skončila, generál poražené strany předstoupil před generála vítězné strany a odevzdal se do zajetí. Po chvíli přišli sluhové z jedné i druhé strany, posbírali mrtvé a raněné a odešli. To vše se zájmem pozoroval onen zemědělec, a když to skončilo, jal se pokračovat v okopávání zeleniny motyčkou.

U nás, myslím v Evropě, ještě za I. světové války se také presidenti (někde ještě císařové) válčících stran domluvili na humanitě. Generální štáb jak francouzské, tak německé armády nebyl nikdy bombardován, ač blízké okolí, kde žili civilové, bombardováno bylo. Také ocelárny a zbrojovky v Porůří byly tabu, čím by se potom válčilo? Letci té i oné strany měli pod tvrdými tresty striktní zákaz bombardovat ony objekty. Vůdcové států se domlouvali (a uvažovali) takto: Kdyby generální  štáb dostal přímý zásah, kdo by potom velel, s kým bychom pak bojovali, kde by se prokázal vojenský um našich či vašich generálů? Nelze připustit zničení ani našeho ani vašeho generálního štábu. Přineste kaviár a víno značky Henri Jayer, Richebourg Grand Cru, Côte de Nuits – lahvinka věru za čtvrt miliónu. Proč by si to ovšem nemohli dovolit při tak zodpovědné a důležité humanitární domluvě, no ne? Výsledkem bylo 45 milionů mrtvol a třikrát tolik zmrzačených.

No a co právě dnes projednávají na generálním štábu NATO? Asi toto:

Generál Petr Pavel: Zahajuji jednání k nastalé situaci, kdy už konečně došlo k toužebnému střetu našich armád proti armádě protivníka. Nejdříve generál Á podá zprávu o válečné situaci našich vojsk dislokovaných v Německu. Prosím, máte slovo.

Generál Á: Z vojenských základen USA v Bavorsku byly vypuštěny balistické rakety s atomovými hlavicemi, které směřují na území protivníka. Nepříteli se podařilo sestřelit nepatrné množství raket, které dopadly na Vídeň, Plzeň a Prahu. Tato města už neexistují, byla vymizena. Další rakety byly vypuštěny z amerických základen umístěných v severním Německu, ale z této salvy se podařilo nepříteli sestřelit pouhé dvě, z nichž první dopadla na Drážďany a druhá na Varšavu, takže tato města také zmizela. Ostatní rakety úspěšně pokračují v letu na cíle.

Generál Pavel: Už je mi jasné, proč na naší poradě není přítomen Donald Tusk, byl přece na návštěvě právě ve Varšavě. Vyzmizíkování těchto několika nedůležitých měst budeme považovat za běžné kolaterální ztráty, takže do oficiálních ztrát je započítávat nebudeme. Plzeň má smůlu, i minule jsme to město také bombardovali omylem. Vídně není žádná škoda, stejně by tam příští volby vyhrál Hofer. Dráždany též nevadí, toho města také nebude škoda, je tam stejně Pegida, teda byla, no a v Praze sedí Zeman, teda seděl, takže to je vlastně v pořádku. Ve Varšavě omezovali demokracii a svobodu, od teďka už nebudou. Nespadlo to tam těm Američanům záměrně? Děkuji za informace a slovo má generál B z jižního křídla našeho obranného paktu. Prosím, generále, ujměte se slova.

Generál B: Balistické rakety s atomovou náloží byly vypuštěny jak ze základny USA v Kosovu, tak ze základny USA v Rumunsku. Všechny bez problémů letí na určené cíle, nejsou hlášeny žádné ztráty sestřelením, zatím jsou nad mořem.

Generál Pavel: Děkuji za optimistické zprávy, slova se ujme generál C ze severního křídla naší aliance. Prosím, generále, máte slovo.

Generál C: Na severním křídle je prozatím klid, ze základen v Anglii, ani ze severských skandinávských (nordických) států nebyly vypuštěny prozatím žádné balistické střely. Důvody, proč se tomu tak stalo, zatím nejsou známy. Předpokládám, že během takové půlhodinky se dozvíme podrobnosti.

Děkuji generálům a můžeme začít diskutovat. Prosím pánové, začněte.

Slova se ujal Vershbow: Se zármutkem musím konstatovat, že v Německu už neexistuje ani jedna americká základna, neboť byly protivníkem vymazány. Obyvatelstvo Mnichova musí být evakuováno, neboť radioaktivní oblaka směřují právě na něj. Ale Berlín je nedotčen a ani na Brusel neletí žádné rakety, takže to jsou dobré zprávy. A ještě menší doplnění informací – americké základny v Polsku, Rumunsku a Kosovu už byly také zničeny.

Vershbow ještě nedokončil svou řeč, když do místnosti vešel potácivým krokem blbeček Stoltenberg (šéf NATO) a namířil si to k řečništi. Zjevně silně dezorientovaný a nemající potuchy o nastalé situaci pronesl tuto řeč: „Právě jsem telefonoval s Abú Bakrem al-Bagdádím. Požádal mne o dodávky munice a zbraní pro ISIL, prý jim už dochází střelivo. Takže jsem domluvil, že mu zašleme naše přebytečné zásoby vlakovými soupravami do Turecka, kde si je přebere. Prý fakturu máme zaslat Asadovi. Vynikající transakce. Co vy na to? Jdu zařizovat podrobnosti,“ a vrávoravým krokem odkráčel. Pro jistotu ho ke dveřím doprovázel kupodivu střízlivý Juncker. Stoltenberg samozřejmě dál pokračoval v zapíjení tak vynikajícího byznysu a zpil se tak, že usnul a celou třetí světovou válku prospal.

Rozproudila se diskuze a v křeslech u stolečků se vedly řeči asi následující. Proč nebyly vypuštěny balistické rakety ze základen v Turecku? Turecká armáda obsadila vojenská zařízení USA a nedovolila vypustit bomby. Turecko jako vždy zase zradilo. Anglie také nedovolila Američanům vypustit ze svého území rakety, také jako vždy stojí mimo a proti Evropě, nemá zájem účastnit se naší války. Navíc Angličané nejsou tak blbí, aby si nechali zamořit zemi radioaktivním spadem. Podobně Francie. Však také Putin neposlal ani jednu raketu na tyto země. Bylo mi divné, proč neposílá na Londýn, Paříž, Řím ani na Istanbul jedinou raketu. Dokonce i Berlín ušetřil. No proč, za pár hodin válka skončí a bude potřeba rozjet byznys, s kým by obchodoval, kdyby to zničil? Američané už vypustili všechny rakety, které mají na křižnících a ponorkách, další rakety už nepošlou, protože všechny letadlové lodě a ponorky jsou na dně. Závěr bitvy se blíží.

Za další půl hodiny informoval generál Petr Pavel přítomné o situaci na bojišti. Všechny atomové střely už byly vypuštěny, takže další se už vypouštět nebudou, neb už žádné nemáme, bude tedy navýsost nutné začít s pozemní operací. Všichni polní velitelé mají u sebe plány, takže můžeme začít. Sice příkazy a rozkazy z USA nepřicházejí žádné, takže musíme my sami rozhodnout, co budeme dělat. Přes Polsko, jak se běžně chodívalo na Rusa, to nepůjde, poněvadž je silně radioaktivně zamořeno, taktéž to nepůjde ani přes Rumunsko ze stejného důvodu. Zbývá jediná cesta přes Česko, Slovensko a Ukrajinu, tam to dobře znám, takže to bude snadné. Jdeme na to, kompatrioti. Leningrad, vlastně Sankt Petěrburg už neexistuje, dokonce i Moskva je v rozvalinách, takže to budeme mít snadnější než Hitler. Budeme prozatím ničit vesnice a města. Hitler, tedy německý wehrmacht a vojska SS v roce 1941 spolu se svými spojenci vypálila na 250 sovětských měst a 9.000 vesnic a zmasakrovala v nich civilní obyvatelstvo! Musíme ho překonat, tak chlapci, s chutí do práce. Hitlerovi se to nepodařilo, nám se to podaří. Budeme zapsáni v historii, a to na čestném místě, můžeme být hrdi na naši armádu a samozřejmě i na sebe, to můžeme být hrdi ještě více.

Usedl a do výrazu tváře nahodil přemysla. V mozečku mu probíhaly myšlenky jako: Já, Petr Pavel, jsem lepší než Napoleon a Hitler, historie na mne nikdy nezapomene, budu zapsán v análech zlatým písmem coby největší vojevůdce XXI století. Navíc mé jméno Petr znamená „ty jsi skála“ (na které kdysi sv. Pavel vybudoval křesťanství), já na té skále vybuduji největší vítězství v dějinách, neb budu vítěz vítězů!!!

Najednou přemýšlení přerušil, vyskočil ze židle a obrátil se na Vershbowa s dotazem: Tož jaké je skóre?

Hned to spočítám, jenom co najdu kalkulačku. Tak Leningrad (Petrohrad, či Saint Petěrburg) má 5 miliónů, Moskva 11, Samara milion a půl a Kaliningradská oblast komplet celá má pouhý jeden milion. Dohromady je to…, chvilinku počkejte, než se ukáže na displeji výsledek. Je to 18 a půl milionu, pokud to kalkulačka správně sečetla. No a na naší straně je to New York 8 a půl, Los Angeles 3 a půl, Chicago skoro 3, Houston 2 a půl, Washington má, tedy měl, pouhých půl milionu obyvatel (bez předměstí) a San Francisko půl milionu. Celkem je to…, moment, sečteno to dělá taky 18 a půl. Kruciš, není někde chyba? Jsou v kalkulačce vůbec baterie? Raději to přepočítám ještě jednou. Je to tak, je to fifty fifty.

Generál Pavel: No, ještě není konec, ještě můžeme výsledek zvrátit v náš prospěch. Vůdce povraždil 30 milionů Rusáků a my jenom pouze 18? To musíme dohnat a předehnat! Co třeba vyzmizíkovat Peking? Hned by číslo v náš prospěch povyskočilo. Kompatrioti generálové popřemýšlejte jak na to. Naše heslo zní: Naše vítězství je jisté, vzhůru na komunisté! (Gen. Pavel se ukázal býti i básníkem.)

Pokračovala diskuze u konferenčních stolečků: Peking se konfliktu neúčastní, zachovává přísnou neutralitu, i když uznává, že Rusko bylo napadeno a pouze se brání. Prý poslední útok byl proveden na Vladivostok. Amerikáni to sice chtěli svést na Japonce, ale ti to odmítli a také zakázali US Army ze základen vypouštět rakety. Zato z jižní Koreje rakety vylétly a tak u nich nezůstala jediná americká základna, což Korejci okamžitě využili ke sjednocení. Takže v Německu tedy nejsou žádné americké základny? Tož konečně už není okupované, už může být po dlouhé době zase Německo svobodné.

A jak to vypadá v USA? Killary se svým doprovodem kontroluje, jak roste ta zeď na hranicích s Mexikem. Killary pronesla nadšena nádherou patnáctimetrové zdi: Přišla jsem, viděla jsem, zeď je neproniknutelná, ani myš neproklouzne. Když dokončila slavnou větu, pošeptal jí do ouška náměstek (stejně jako Bushovi pošeptal také do ouška onoho 11. září informaci o pádu Trojiček a útoku na Pentagon), že Bílý dům už neexistuje.

Válka skončila za tři hodiny, neboť už žádné balistické atomové střely nezůstaly k dispozici. Podepsání kapitulace se nekonalo, neboť žádný stát se necítil poražen. Kdo byl agresorem? Kdo začal? Nikdo! Přesně v tu samou vteřinu, kdy vylétly bomby z Bavorska, Kosova, Rumunska a Polska vylétly v opačném směru rakety z Ruska. Sice jedna i druhá strana prohlašovala, že protivníkovy rakety vystartovaly o půl sekundy dřív než naše, ale nikdo to nemohl potvrdit ani vyvrátit, takže agresora nelze určit. Stejně o vítězi a poraženém neměl kdo rozhodnout, OSN k tomu neměla žádné pravomoci. (A také po zásluze brzy zmizela z historie.) Znamená to, že válka skončila a zároveň i neskončila.

Výsledek? Nedotčena zůstala Afrika, jižní Amerika a muslimské země, tam nebylo nic moc co zničit. Po pár desetiletí totéž začne znova, lidi jsou nepoučitelní, i když jsou různobarevní, stačí k tomu náboženství.

Generál Petr Pavel byl povýšen na generalissima a byl potvrzen na dalších deset let ve své funkci. Během několika let přestoupil k islámu a stal se šéfem evropského chalífátu, tedy velkým chalífou. Až zemře dnešní imám, stane se jím Pavel, neboť splňuje tři hlavní atributy: 1. Určenost Bohem, tedy Alláhem. 2. Neomylnost. 3. Je Nejlepší z lidí.

Zatím ale sedí v generálním štábu NATO a má poslední závěrečné slovo: Pánové, námi tak… (z pléna se ozvalo, že jsou tu i dámy!). Tedy dámy a pánové, námi tak dlouho toužebně očekávaná válka byla konečně zahájena, mám z toho nesmírnou radost stejně jako vy ostatní, a tak si všichni můžeme připít. Přineste kaviár a víno značky Henri Jayer, Richebourg Grand Cru, Côte de Nuits. No a můžeme začít chlastat.

Přejít do diskuze k článku 9 komentářů