Tisková zpráva Hnutí Duha
HNUTÍ DUHA PŘEDSTAVUJE STUDII, JAK MŮŽE STÁT OŽIVIT KRAJINU, ZADRŽET V NÍ VODU A CHRÁNIT PŮDU
čtvrtek 2. dubna 2015
Dnes poslanecká sněmovna projedná Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2013 [1], která dokumentuje úbytek a ohrožení zemědělské půdy. Hnutí DUHA zároveň představuje novou studii, která popisuje příčiny alarmujícího stavu a především navrhuje účinná opatření – ke stažení zde http://hnutiduha.cz/publikace/
Za rok 2013 podle zprávy ubylo 7 400 hektarů orné půdy. Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 hektarů, tj. 2 900 km čtverečních, což odpovídá velikosti tří okresů. Kromě výměry se snižuje také kvalita půdy nevhodnými zemědělskými postupy. Deset procent půdy je ohroženo vodní a větrnou erozí [2].
Studie Hnutí DUHA „Krajina potřebuje nápravu“ upozorňuje, že jsme od začátku padesátých do konce osmdesátých let přišli o 49 000 kilometrů mezí [3], což je víc než obvod Země. Během několika desetiletí z českých polí zmizela také většina remízků, větrolamů, malých mokřadů a dalších zelených bariér. Namísto pestré mozaiky krajinu nyní tvoří uniformní lány, a proto například voda rychleji stéká z půdy a z krajiny mizí život v podobě rozmanitých rostlin a živočichů.
Jen napůl podařeným pokusem chránit zemědělskou půdu se stala nedávno schválená novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Zavádí sice přísnější pravidla pro zemědělské postupy a podporuje protierozní opatření, zároveň však přináší zbytečné výjimky z placení poplatků za likvidaci zemědělské půdy výstavbou a tím podporuje její další úbytek. Navíc jen díky tlaku odborníků, nevládních organizací a veřejnosti odmítli poslanci senátní verzi zákona, která by ochranu zemědělské půdy fatálně oslabila [4].
Stát by měl proto připravit konkrétní praktická opatření, která pomohou do naší krajiny vrátit zeleň, lépe zadržovat vodu a ochránit půdu:
- Závazné podmínky pro dotace: Stát by měl posílit takzvané podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), které musejí farmáři plnit, aby přímé podpory dostali v plné výši.
- Větší podpora péče o krajinu: Větší část podpor Programu rozvoje venkova můžeme rovněž cíleně nasměrovat na lepší péči o krajinu, obnovu drobné zeleně nebo přírodních meandrujících toků. Důležitou prioritou musí být také ekologické zemědělství, zejména na orné půdě, kde prozatím zaostává.
- Pružnější pravidla: Stát by měl pozměnit pravidla tak, aby lépe podporovala malé projekty nebo umožnila zemědělcům kombinovat kultury. Rigidní regule nyní brání vytváření pestřejší krajiny.
Studie zároveň slouží jako inspirace pro podobné programy. Ukazuje příběhy několika českých farmářů, kteří se sami rozhodli, že na své půdě začnou zavádět taková opatření, jež do krajiny vracejí zeleň a život, zadrží vodu nebo ochrání půdu.
Jedním z nich je i Pavel Borusík s rodinou, který na malé farmě v srdci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko obnovuje původní krajinnou strukturu. Bezmála sedm hektarů orné půdy postupně přeměňují na sady, v nichž se bude pást i dobytek. Pěstují v nich místní staré odrůdy ovocných stromů, čímž pomáhají uchovat jihočeské kulturní dědictví. Z polních lánů tak má postupně vzniknout pestrá mozaika produkčních sadů, tůní, stromořadí a lesa. Trávu ve vznikajícím sadu kosí postupně, aby zvěř měla klid a motýli, včely nebo jiný hmyz dostatek nektaru k jídlu. Vzniká tak vzorový projekt zdravé harmonické krajiny, která bude plná života a zároveň produktivní. Plány pana Borusíka však ztěžuje slabá podpora státu.
Pavel Borusík z rodinné farmy na Třeboňsku, vytvářející vzorový model harmonické kulturní krajiny, řekl:
„Kromě zakládání vodních ploch děláme všechno z vlastních prostředků. Kdybychom získali nějakou finanční podporu, tak by to věci hodně pomohlo.“
Klára Havlová, expertka na zemědělství a potraviny z Hnutí DUHA, řekla:
„Zpráva o stavu zemědělství v roce 2013, kterou se dnes zabývají poslanci, hovoří jasnými čísly. Zemědělské půdy valem ubývá a kvalita té, která zůstává, stále klesá. Zemědělskou půdu je nezbytné začít lépe chránit. Nedávno přijatý zákon o ochraně půdy k tomu však přispěl jen napůl. Zavedl sice přísnější pravidla pro zemědělské hospodaření tak, aby půda nepodléhala erozi, ovšem podporuje další varující úbytek půdy zástavbou.“
„Připravili jsme proto novou studii „Krajina potřebuje nápravu“ s konkrétními návrhy opatření i s příklady dobré hospodářské praxe. Představuje české farmáře, kteří se rozhodli o krajinu lépe pečovat. Každý z těchto zemědělců ukazuje, že můžeme mít prosperující venkov, kvalitní potraviny i zdravou krajinu.“
Poznámky:
[1] http://www.psp.cz/sqw/text/Mezi lety 2012 a 2013 podle zprávy ubylo 4,5 tis ha (0,1%) půdy, meziroční úbytek ZPF v roce 2013 spočíval podle ČÚZK především ve snížení výměry orné půdy o 7,4 tis. ha, což je úbytek větší cca o 0,2 tis. ha oproti roku 2012. Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 tis. ha.
Kromě výměry se snižuje také kvalita půdy. Zpráva mimo jiné konstatuje, že:
• vlivem nevhodného vztahu k zemědělské půdě se snižuje její výměra a kvalita – degradace půdy je často způsobena volbou nevhodných technologií a osevním sledem,
• přibližně 26 % půd je postiženo nadlimitním utužením,
• 10 % evidované výměry je ohroženo erozí – silně erozně ohrožené půdy jsou na orné půdě na 11 tis. ha, plocha mírně erozně ohrožené orné půdy je 253 tis. ha,
• 2 088,2 tis. ha bonitované zemědělské půdy je ohroženo vodní erozí,
• 272,0 tis. ha bonitované zemědělské půdy je ohroženo větrnou erozí,
• zakrytí povrchu půdy nepropustným materiálem způsobuje závažné škody na životním prostředí a je nejvýznamnější formou degradace půdy – likviduje produkční potenciál půdy, přispívá k poškození biodiverzity, zvyšuje nebezpečí povodní a nedostatku vláhy, přispívá ke globálnímu oteplování; lze předpokládat, že významná část z 290 tis. ha půdy zabraných od roku 1966 je zakrytá
Jojo, neměli čecháčci ve 46. volit komunisty. Celá ta kolektivizace venkova, likvidace tradičních vztahů, sociální inženýrství, tam je počátek všeho negativního, co se v naší krajině stalo.
Bude to běh na velmi dlouhou trať. Ukazuje se, že ani těch 25 let příliš moc z těch hříchů minulosti nenapravilo. Deglobalizace by snad rozjela lokalizaci a tedy pomohla k renesanci regionalismu, pokud by ovšem nebyla doprovázena neřízenými kolapsy centralizovaných národních států.
Stavět sklady pěkně na rovině jde nejlíp, ale je to zločin. Nejde jenom o nesmyslnou likvidaci zemědělské půdy, ale o celý systém hospodaření- třeba schvalování staveb rodinných domků v zátopových oblastech a placení škod z povodní. Unifikace odrůd v zemědělství sice zvyšuje výnos, ale taky šíření škůdců a chorob. Navrch není propagován biologický způsob boje se škůdci- proti obaleči se zbytečně užívají insekticidy a přitom je Bacilus thuringiensis stejně účinný a bez reziduí. Totéž platí o výsadbě smrků, v době dřevotřísek potřeba rovného dřeva klesla a na papír se hodí listnáče líp.
Nejde jen o zadžování vody v zemědělských oblastech, i lestnaté, obzvláště horské oblasti (kolegové z oboru se snaží marginalizovat, ale chytla se toho naštěstí Duha.) . Neblahý vliv má i další zástavba včetně různých dopravních staveb. Souhlasím s jogínem, v papírnách je jim to spíš jedno, mnoho listnatých dřevin má vyšší výhřevnost.
Pawell napsal Jojo, neměli čecháčci ve 46. volit komunisty. Celá ta kolektivizace venkova, likvidace tradičních vztahů, sociální inženýrství, tam je počátek všeho negativního, co se v naší krajině stalo. To, co se odehrálo v zemědělství v období 46 – 89 je na velkou diskuzi a nelze, jak to činíte Vy, šmahem pronést odsudek. Moji rodiče pocházejí z rodin sedláků z jižní strany Brd. Jejich rodin se reforma zemědělství samozřejmě zásadně dotkla. Dost se o tom v rodině mluvilo, závěr byl, že s odstupem hodnotily změny spíš kladně. Na Šumavě mám souseda – místního velkého sedláka. Jeho hospodaření se dá shrnout… Číst vice »
Pronajímání půdy státem, výhradně? Namísto jiných postupů.
@@@ Pawell, co jsem se tak zajímal, na mnoha místech USA je situace podobná a někde ještě daleko horší. K rotaci plodin tam nedochází vůbec a jede se třeba 10 let v kuse kukuřice na etanol. U nás se ještě stále střídá aspoň mezi řepkou, pšenicí a kukuřicí. Ti rozumnější slámu zaorávají (dřív se používala jako podestýlka pro dobytek a hnojilo se hnojem), velkopodnikatelé ji vozí kamiony do bioplynek. Družstva jela na propracované 7 – 12 leté osevní plány, které zahrnovaly i bobovité pícniny, které jsou schopné díky bakteriálním koloniím vázat vzdušný dusík – redukuje se tím nutnost dodávat do… Číst vice »
No a glyfosát je kapitola sama pro sebe: Užívá se plošně 2x – 3x do roka jako herbicid. Bohužel nevraždí jen plevel, ale i půdní bakterie, vymývá se do povrchových i podzemních vod. V těch povrchových dělá solidní paseku od mikroorganismů, přes obojživelníkyu až po ryby. Úpravny pitné vody ho nejsou schopné odstranit, takže ho pijeme – pokud máte studnu v zemědělské krajině, bude s velkou pravděpodobností také zamořena. Nejste v bezpečí ani v případě, že jste napojen na nějaký archaický zdroj podzemní vody, protože se užívá nejen jako herbicid, ale i jako tzv. desikátor: Postříká se jím obilí těsně… Číst vice »
A poslední příspěvek: Plošné a dlouhodobé užití jakéhokoliv pesticidu (nebo antibiotik v humánní či veterinární medicíně) vede ke vzniku organismů, které jsou vůči těmto látkám resistentní. Kapitalismus nám samozřejmě nabízí řešení: Nahradíme glyfosát herbicidem 2,4-D a je po problémech. Tohle 2,4-D je ještě daleko větší svinstvo jak samo o sobě, tak z hlediska výroby, protože neznáme technologii, která by tuhle sloučeninu byla schopná vyprodukovat bez velmi nepříjemné příměsi dioxinů. Jde o nesmírně toxické a navíc velmi stabilní látky. Podívejte se na statistiky (a máte-li žaludek i na fotky) poškozených plodů a narozených dětí ve Vietnamu z oblastí, kde USA používaly… Číst vice »
A opravdu poslední na závěr: Moderní zemědělství se bez syntetických hnojiv a pesticidů neobejde. Nemá smysl jít odezdi kezdi. Nicméně plošné a dlouhodobé užívání ssebou nese rizika, která kapitalismus zjevně není schopen řešit. Teoreticky by excesy a rizika měla být řešena na univerzitách a v médiích. Pro nás starmilce by měl mít nějaké slovo i stát v návaznosti na to, k čemu dospějí univerzity. Tomu ale neodpovídá způsob, jak jsou univerzity a média financována. Pokud firmy typu Monsanto mají pod kontrolou celý „potravní řetězec“ v tom společenském smyslu, tedy pokud financují univerzitní výzkum, mají podíl v médiích včetně těch impaktovaných… Číst vice »
Aby prokázali „neškodnost“DDT sypali si ho kdysi na ruku… Dnes víme. Konec srandy- tj. „komunistických metod“ rozvinutého kapitalismu: Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny prohlásila nedávno glyfosát za prokázaný karcinogen… Tož tak sbohem zdraví celých populací… No ale- když ono i z výfuku automobilů uniká každou vteřinu na cca 1000 zplodin (+ reakce se vzduchem) o nichž toho dohromady víme… Člověk (vč. lékařství) zcela rezignoval na komplexní posouzení možných vlivů z prostředí působících skrze ovzduší, vodu i potraviny. Už se nevyvíjíme „přirozeně“, ale matky rodí děti do světa on-line mutantů… To vám pak soused pustí na zahradu cokoliv s odůvodněním, že…… Číst vice »