Diskuze k článku


  • Pawell • 2. dubna 2015

    Jojo, neměli čecháčci ve 46. volit komunisty. Celá ta kolektivizace venkova, likvidace tradičních vztahů, sociální inženýrství, tam je počátek všeho negativního, co se v naší krajině stalo.

  • Pawell • 2. dubna 2015

    Bude to běh na velmi dlouhou trať. Ukazuje se, že ani těch 25 let příliš moc z těch hříchů minulosti nenapravilo. Deglobalizace by snad rozjela lokalizaci a tedy pomohla k renesanci regionalismu, pokud by ovšem nebyla doprovázena neřízenými kolapsy centralizovaných národních států.

  • jogín • 2. dubna 2015

    Stavět sklady pěkně na rovině jde nejlíp, ale je to zločin. Nejde jenom o nesmyslnou likvidaci zemědělské půdy, ale o celý systém hospodaření- třeba schvalování staveb rodinných domků v zátopových oblastech a placení škod z povodní. Unifikace odrůd v zemědělství sice zvyšuje výnos, ale taky šíření škůdců a chorob. Navrch není propagován biologický způsob boje se škůdci- proti obaleči se zbytečně užívají insekticidy a přitom je Bacilus thuringiensis stejně účinný a bez reziduí. Totéž platí o výsadbě smrků, v době dřevotřísek potřeba rovného dřeva klesla a na papír se hodí listnáče líp.

  • Aleš • 2. dubna 2015

    Nejde jen o zadžování vody v zemědělských oblastech, i lestnaté, obzvláště horské oblasti (kolegové z oboru se snaží marginalizovat, ale chytla se toho naštěstí Duha.) . Neblahý vliv má i další zástavba včetně různých dopravních staveb. Souhlasím s jogínem, v papírnách je jim to spíš jedno, mnoho listnatých dřevin má vyšší výhřevnost.

  • Admirál • 3. dubna 2015

    Pawell napsal

    Jojo, neměli čecháčci ve 46. volit komunisty. Celá ta kolektivizace venkova, likvidace tradičních vztahů, sociální inženýrství, tam je počátek všeho negativního, co se v naší krajině stalo.

    To, co se odehrálo v zemědělství v období 46 – 89 je na velkou diskuzi a nelze, jak to činíte Vy, šmahem pronést odsudek.

    Moji rodiče pocházejí z rodin sedláků z jižní strany Brd. Jejich rodin se reforma zemědělství samozřejmě zásadně dotkla. Dost se o tom v rodině mluvilo, závěr byl, že s odstupem hodnotily změny spíš kladně.

    Na Šumavě mám souseda – místního velkého sedláka. Jeho hospodaření se dá shrnout do sloganu ŽIJI NA DOTACÍCH. Musím se smát, když píšete o sociálním inženýrství a likvidaci tradičních vztahů. Proti tomu, co u nás bylo před 89 je systém dotací v tomto ohledu nesrovnatelně zhoubnější. Neznám nic potupnějšího.

  • bbb • 3. dubna 2015

    Pronajímání půdy státem, výhradně? Namísto jiných postupů.

  • zedd • 3. dubna 2015

    @ Pawell, co jsem se tak zajímal, na mnoha místech USA je situace podobná a někde ještě daleko horší. K rotaci plodin tam nedochází vůbec a jede se třeba 10 let v kuse kukuřice na etanol. U nás se ještě stále střídá aspoň mezi řepkou, pšenicí a kukuřicí. Ti rozumnější slámu zaorávají (dřív se používala jako podestýlka pro dobytek a hnojilo se hnojem), velkopodnikatelé ji vozí kamiony do bioplynek. Družstva jela na propracované 7 – 12 leté osevní plány, které zahrnovaly i bobovité pícniny, které jsou schopné díky bakteriálním koloniím vázat vzdušný dusík – redukuje se tím nutnost dodávat do půdy koncentrovaná dusíkatá hnojiva. Komplexnější rotace plodin také snižuje riziko vážného zaplevelení a tím se snižuje nutnost užití herbicidů. Pestřejší paleta pěstovaných plodin rovněž limituje „hmyzí epidemie“ a tím i nutnost užití insekticidů. Daleko častěji se praktikovala hluboká orba (která má ovšem také své nevýhody). Užití pesticidů a syntetických hnojiv bylo v průměru daleko nižší. Glyfosát byl neznámý. Traktory byly menší, lehčí a tím padem nebyl tak závažný problém se zhutňováním půdy.
    Sečteno a podtrženo: Před rokem 89 se tu praktikovalo daleko rozumnější a k přírodě šetrnější zemědělství. Dnes se pár tisíc „šílenců“ – navzdory vskutku šílené dotační politice – snaží hospodařit rozumně a s ohledem k budoucím generacím. Musejí si připadat jak Don Quijote v boji s větrnými mlýny typu soudruha oligarchy Babiše, v jehož podnikatelském zájmu je řepka od nevidím do nevidím.

  • zedd • 3. dubna 2015

    No a glyfosát je kapitola sama pro sebe: Užívá se plošně 2x – 3x do roka jako herbicid. Bohužel nevraždí jen plevel, ale i půdní bakterie, vymývá se do povrchových i podzemních vod. V těch povrchových dělá solidní paseku od mikroorganismů, přes obojživelníkyu až po ryby. Úpravny pitné vody ho nejsou schopné odstranit, takže ho pijeme – pokud máte studnu v zemědělské krajině, bude s velkou pravděpodobností také zamořena. Nejste v bezpečí ani v případě, že jste napojen na nějaký archaický zdroj podzemní vody, protože se užívá nejen jako herbicid, ale i jako tzv. desikátor: Postříká se jím obilí těsně před sklizní, aby zaschlo. Nejste pak jako agrární podnikatel tolik ohrožen výkyvy počasí – jistě se s tím rád smíříte, protože „víte“ a místo vlastní produkce živíte svou rodinu něčím „bio/organickým“.
    Monsanto tvrdí, že je glyfosát pro savce zcela neškodný a že jej lze klidně vypít dvě deci – kupodivu PR specialista, který tohle moudro pronesl, tu dvojdecku odmítnul vypít.

  • zedd • 3. dubna 2015

    A poslední příspěvek: Plošné a dlouhodobé užití jakéhokoliv pesticidu (nebo antibiotik v humánní či veterinární medicíně) vede ke vzniku organismů, které jsou vůči těmto látkám resistentní. Kapitalismus nám samozřejmě nabízí řešení: Nahradíme glyfosát herbicidem 2,4-D a je po problémech. Tohle 2,4-D je ještě daleko větší svinstvo jak samo o sobě, tak z hlediska výroby, protože neznáme technologii, která by tuhle sloučeninu byla schopná vyprodukovat bez velmi nepříjemné příměsi dioxinů. Jde o nesmírně toxické a navíc velmi stabilní látky. Podívejte se na statistiky (a máte-li žaludek i na fotky) poškozených plodů a narozených dětí ve Vietnamu z oblastí, kde USA používaly defoliant jménem Agent Orange. Jednou z účinných složek je právě 2,4-D a z něj se do prostředí dostalo tolik dioxinů, že se tam deformované děti rodí dodnes. Shodou okolností s tím máme zkušenost i z ČSSR/ČR: Budovy Spolchemie v Kralupech, kde se tohle v 60. letech vyrábělo (a bylo exportováno i do USA, které to pak sypaly na Vietnamce), byly noční můrou až do té velké povodně, která tohle skoro nezničitelné svinstvo vypláchla do širokého okolí.

  • zedd • 3. dubna 2015

    A opravdu poslední na závěr: Moderní zemědělství se bez syntetických hnojiv a pesticidů neobejde. Nemá smysl jít odezdi kezdi. Nicméně plošné a dlouhodobé užívání ssebou nese rizika, která kapitalismus zjevně není schopen řešit. Teoreticky by excesy a rizika měla být řešena na univerzitách a v médiích. Pro nás starmilce by měl mít nějaké slovo i stát v návaznosti na to, k čemu dospějí univerzity. Tomu ale neodpovídá způsob, jak jsou univerzity a média financována. Pokud firmy typu Monsanto mají pod kontrolou celý „potravní řetězec“ v tom společenském smyslu, tedy pokud financují univerzitní výzkum, mají podíl v médiích včetně těch impaktovaných a dosazují své „odborníky“ i do státních a mezinárodních kontrolních orgánů, pak je všechno špatně a ony slavné demokratické „check and balances“ prostě nefungují.
    Pan Pawell zjevně netuší, o čem mluví, pokud současné problémy svaluje na režim panující ve východním bloku před rokem 89.

  • Martin (už bez taky m) • 4. dubna 2015

    Aby prokázali „neškodnost“DDT sypali si ho kdysi na ruku…
    Dnes víme.
    Konec srandy- tj. „komunistických metod“ rozvinutého kapitalismu: Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny prohlásila nedávno glyfosát za prokázaný karcinogen…
    Tož tak sbohem zdraví celých populací…
    No ale- když ono i z výfuku automobilů uniká každou vteřinu na cca 1000 zplodin (+ reakce se vzduchem) o nichž toho dohromady víme…
    Člověk (vč. lékařství) zcela rezignoval na komplexní posouzení možných vlivů z prostředí působících skrze ovzduší, vodu i potraviny. Už se nevyvíjíme „přirozeně“, ale matky rodí děti do světa on-line mutantů…
    To vám pak soused pustí na zahradu cokoliv s odůvodněním, že…
    Jak se to k sobě chováme?!
    Nerezignoval stát na základní důvod své existence: snahu o zajištění alespoň základní úrovně bezpečnosti svých obyvatel?!
    Je ale správným řešením nihilismus či rezignace?
    „Kdy“ „bude pozdě“?…
    Jaká je přirozená rezistence našeho organismu vůči jedům které denně musí vstřebávat?
    Bude si i nadále vědět rady, nebo už naše uvažování zmutovalo do podoby „vše je lhostejné“?
    Proč potom ještě hrabat majetky?…
    Neodsuzujme víru jako takovou (myšleno víru v Život -bez vztahu k jakémukoliv náboženství). Vždyť jen ona nás drží při životě v době, kdy jsme dávno poznali, že věda se z nástroje poznání a bezpečnosti stala díky úplatnosti a všepronikajícímu „byznysu“ jen nástrojem zabíjení, či zcela bezmocnou…
    Usilujme o co nejčistší životní prostředí ve vztahu ke známým rizikům!
    Braňme se korporátnímu „výzkumu“ ve „státních službách“!
    Je to obtížné, může se to zdát nemožné.
    Ale je možno rezignovat?!
    Voda je základem stavby i funkce většiny organismů…
    Plošná aplikace jakýchkoliv chemických látek typu pesticidů či herbicidů je hovadina, nemá s raciem nic společného.
    Nemá budoucnost.