Postřílení Charlie Hebdo: Tragická lekce Evropě

10. Leden 2015

Koncepce „střetu civilizací“ jako způsobu řízení společensko-politických procesů se na Západě začala rozpracovávat nejen v teoretické rovině, ale již i v rovině praktické – od okamžiku vydání práce britského orientalisty Bernarda Lewise „Kořeny muslimského hněvu“, v níž byl islám představen jako reakční náboženství neschopné modernizace, které nenávidí Západ a jehož hodnoty prý byly zformovány pod vlivem židokřesťanství.

***

Ohromný štáb informačních válečníků pracuje na tom, aby Evropané před sebou měli „obraz nepřítele“. Satirický týdeník Charlie Hebdo (CHH) je důležitým článkem, jeho hlavní zbraní je protináboženská provokace pod rouškou svobody slova.

Časopis byl založený v roce 1970 levicovými novináři k „revoluční kritice“. V roce 1992 se do jeho čela postavil Philippe Val, přívrženec sionisty Bernarda Henri-Lévyho, který hrál významnou roli v eskalaci napětí v Libyi a později na Ukrajině. Od té doby začal týdeník urážet náboženské cítění muslimů i katolíků.

První skandál kolem CHH byl v roce 2006 v souvislosti s převzetím karikatur proroka Mohameda z dánského časopisu Jyllands-Posten.

V roce 2009 se hlavním redaktorem CHH stal Stephane Charbonnier, který pokračoval v podněcování nenávisti a protifrancouzských nálad mezi muslimy. Ve válce Západu proti Libyi se vysmíval bombardovaným. Sám se vyjádřil otevřeně: „… snažíme se provokovat každý týden. Provokace je náš chléb vezdejší.“

V roce 2011 byla redakce CHH poprvé napadena – lahvemi s hořlavou směsí – a došlo k požáru. Stalo se to v noci, kdy mělo vyjít číslo s názvem „Šariját Hebdo„, jehož redaktorem měl fiktivně být prorok Mohamed. V letech 2012 a 2013 se objevily nové karikatury Mohameda, které už byly odsuzovány i náboženskými organizacemi a politiky. Poslední číslo ze 7. ledna (den postřílení Charbonniera a jeho spolupracovníků) umístil CHH ve svém vydání další provokující obraz s džihádistou, který na narážku „Ve Francii už nebyly dlouho teroristické útoky“ odpovídá „Vyčkejte do konce ledna …“ V tomto čísle je také úvodník týkající se spisovatele Houellebecqa, který označil islám za hloupé a nebezpečné náboženství a ve své knize Soumission předpověděl příchod islámského prezidenta do Elysejského paláce v roce 2022, kdy zvítězí nad Marine Le Penovou. Začne islamizovat Francii a další státy Evropy, zavádět šaríju a Evropané ji budou pokorně přijímat. Kniha se začala prodávat 7. ledna.

Teroristický čin vyvolal bouřlivou reakci v celém západním světě. Francii a její svobodě slova prý byla vyhlášena válka. Všichni od papeže až ke generálnímu tajemníkovi OSN podpořili francouzskou výzvu k jednotnému postupu proti terorismu a zločinnosti. Ve všech zemích začaly dobře zesynchronizované akce Je suis Charlie. Avšak dosud se nikdo jasně nevyjádřil k příčině zvrácených představení o svobodě slova, která vyvolávají nezodpovědnost, jejímiž důsledky nakonec jsou rizika pro lidi a civilní svět. Mohutná vlna protestů proti „barbarskému islámskému fundamentalismu“ byla podnícena téměř stejně jako protiislámská kampaň v USA po 11. září 2001.

O tom, co může následovat, píše kurdský politolog Osmanov, který už 15 let pozoruje Američany budovaný „Velký Blízký východ“. „Dnes, když straší celý svět teroristickým Islámským státem, mohou Američané dostat oficiálně právo okupovat Sýrii a nanovo Irák. Podle naší analýzy se kalifát posune na Kavkaz a do Evropy. Bude to Armagedon. Zde na Blízkém východě například někdo bojuje a staví se na odpor. Ale v Evropě dosáhnou islamisté neuvěřitelný úspěch. Evropané jsou králíci, kteří odvykli bojovat. Pokud do klidného evropského města přijde 10 zkušených teroristů, zaberou ho. A navíc všude sedí jejich lidi. Marseille i Brusel jsou arabská města, v nichž se i policie bojí zasáhnout.

Jen málo z evropských analytiků si dovolí čestně a střízlivě zhodnotit situaci, která nastala po masakru v Paříži. Mezi těmi je i Theirry Meissan, který na stránkách Réseau Voltaire uveřejnil 7. ledna článek v němž varoval, že napadení CHH je „francouzské 11. září“. Podle něho to nabyla žádná pomsta novinářům, ale vyprovokování evropské občanské války v rámci strategie „střetu civilizací“. Meyssan píše, že ti, kteří útok připravili, věděli, že vyvolají roztržku mezi francouzskými muslimy (ve Francii je jich kolem 6 milionů) a nemuslimy této země. Svou úvahu analytik uzavírá: „My nevíme, kdo objednal tuto profesionálně připravenou operaci proti CHH, ale příliš dohadovat se nemusíme. Stačí projít všechny hypotézy a v patřičný moment vzít v úvahu, že nejpravděpodobnějším cílem bylo nás rozdělit a objednavatelé jsou nejspíš ve Washingtonu.“

Převzato z Fondsk.ru

Překlad: zajoch