Postsovětským limitrofům nedá spát existence Ruska

Poté, co se seznámíme se zprávami, nabýváme často dojmu, že se v postsovětských limitrofech*) o „totalitárním Rusku“ dokonce i sní. No, a po procitnutí začínají o těchto děsivých snech psát do svých bložíků.

Čerstvým příkladem toho, jak se po nocích trápí držitelé moci v zemích, sousedících s Ruskem, je rodák z Kurska stižený bacilem „svidomosti“**) Pavel Klimkin. Tento pacient (jinak ukrajinský ministr zahraničí) napsal v Twitteru poté, co Rada Federace RF rozhodla o schválení zákona o oslavách Dne přijetí Krymu do rámce Ruského Impéria: „Včerejším výpadem ve věci Krymu, za vrčení na deklarace řady civilizovaných zemí, Rusko demonstruje svoji slabost. Je to politováníhodný krok, jestliže se Rusko hrabe v historii, aby našlo nápravu dnešních zločinů. Ruská Federace hledá argumenty v minulosti, zatímco civilizovaný svět v mezinárodním právu.“

I kdybychom Klimkinovi odpustili nevzdělanost, jestliže nedokáže formulovat normální větu a prověrkou napsaného opravit automatickou korekcí „випраления“ на „виправдания“, tedy „nápravu“ na „zdůvodnění“, stejně zůstane patologický soumrak vědomí šéfa ukrajinského zamini.

„Civilizovaný svět“, nad kterým slintá Klimkin, žije – obecně vzato – podle precedentního anglosaského práva. Takže nejenže hledá argumenty v minulosti, ale podle těchto argumentů i rozhoduje v současnosti. Kdyby ukrajinský ministr nebyl debil, tak by nejspíš poznal, že napsal hloupost, a vůbec by skromně mlčel v naději, že bude považován za akceschopného člověka.

Dalším zářným příkladem soumraku vědomí, do kterého hrouží lidi „svidomost“, žije v Lotyšsku. Tento politický činitel, poslanec Sejmu, se jmenuje Alexandr Kirštejns, který jestliže příjmení v záchvatu svidomizmu „polotyšil“ přidáním „-s“, tak křestní jméno ponechal „moskalské“. Hanba, Alexandře, vždyť každý rižský patriot ví, že cara starodávné Makedonie ve skutečnosti zvali Alexandrs, ale sviňské Rusko evropskému monarchovi ukradlo poslední písmeno.

Takže, tento pacient napsal na Twitteru následující: „Jenom po rozpadu Ruska na malé země podle etnického principu skončí vojenské konflikty a v Evropě zavládne na dlouhá léta mír.“

A znovu vidíme neschopnost vyhodnotit napsané, stejnou jako u Klimkina. Kdyby byl Kirštejns při smyslech, připomněl by si historii Německa, díky které Lotyši vůbec získali písmo, a pochopil by, že rozpad na malé země nevede ke snížení počtu konfliktů, ale k řeži ve formátu „každý sám za sebe“. Kdepak! Já vím, že právě to Kirštejns a jemu podobní přejí Rusku, ale nelze být přece až tak tupý, aby nebyl schopen vyhledat pro svoje tužby nějakou přiléhavou historickou analogii.

Takže si to on a jemu podobní představují asi takto:

Naši spoluobčané, například, okamžitě nalezli odpověď Kirštejnsovi poukazem na shodu jeho prohlášení s programem Třetí říše.

„Tohle už máme za sebou. Potom, podle výsledků bude otvírat svoji lebku v lesích Brazílie a považovat se za oběť diktatury,“ vysmál se Kirštejnsovi publicista Armen Gasparjan.

Je samozřejmě hřích posmívat se nemocným lidem, ale vždyť Klimkinův neduh a rozumová nedostatečnost poslance lotyšského parlamentu jsou prostě nebezpečné jejich okolí. Přičemž nikoli pro nás, ale pro spoluobčany samých svidomých činitelů, kteří se naposlouchají podobných blbostí, a začínají věřit tomu, že je možné „dojít až k Moskvě“:

Možná to bude bolestivé. Ale bude to vypadat přibližně tak.

*) Limitrofové – země obklopující Rusko, které se odštěpily od SSSR (je to termín známý už ze starého Říma – označoval pohraniční oblast Římské říše, která musela vydržovat vojska stojící na hranici).
**) Svidomizmus – ukrajinský výraz pro vědomé vlastní povýšení se nad druhé na základě příslušnosti k neexistujícímu ukrajinskému národu.

Zdroj: Ruslan Ostaško

Překlad: st.hroch 181117

Přejít do diskuze k článku 1 komentář