Předposlední Čech

Letos uplyne 600 let od upálení mistra Jana Husa. Výročí , které by mělo přinést lidem této země nějaké historické zkušenosti, ale bohužel zatím neplní svůj význam.

Jako kdyby nestačila Kostnice , Mnichov , Maastricht, Brusel a já nevím ,která jména ještě, Češi spí. Společný evropský dům, kde rovnost mezi národy je měřena kursem 1:27 a nadřazenost Evropské ústavy jasně ukazují, kdo tady rozhoduje o bytí a nebytí tohoto národa. Bezohledně přihlížející vláda prodává zajatce ekonomického teroru do gigantických pracovních táborů na vlastním území a ještě se přitom holedbá svojí chytrostí. „Lidé jsou největší bohatství této země“, řekl Tomáš Baťa. Toto bohatství je zde nabízeno pod cenou a ponechané vlastnímu osudu.

Jan Hus by se divil, jeho obět je zde oslavována a uctívána, ale na obětinách hoduje kat a jeho pacholci. „Kdo nezná vlastní dějiny, musí si je zopakovat“, zní nápis na dveřích jedné instituce. Mám obavy, že to bude zase bolet. Kdo to byl Hus a kdo to byl Palach? Vypadá to , že Husův odkaz má sloužit pouze k potvrzení a oživení legitimity současné tzv. vlády v tomto zeměpisném regionu. Identita národa zmizela kdesi v nánosu konzumu současnosti. Pálit si prsty nebo tělo zjevně nikdo nechce.

Češi vstávejte, už je pozdě! Demokracie je tady.

Přejít do diskuze k článku 107 komentářů