Diskuze k článku


  • Gatta • 22. června 2018

    Pokud by se Rudá armáda mstila stejně brutálně jako se chovala německá vojska v SSSR , tak by v květnu 1945 byly Sudety strachem dávno od Němců vylidněné.

    pozn. Stan – „volili Henlaina … “ To je těžké – hospodářská krize postihla nejvíc lehký „pohraniční“ průmysl a Praha se starala, jako každé centrum, hlavně o sebe. A i ten Hitler v roce 1935 ještě vypadal jako nadějná cesta vývoje – nejen pro sudetské Němce.
    Nakonec – kolik lidí volilo v dobré víře Klausovu ODS – a co mají společného s následným rozkradením státu?

  • Bety • 22. června 2018

    Dobrý článek. A je třeba o tom psát už jen proto, že mediální masáž v tomto směru je velmi aktivní, a bohužel i účinkuje.
    Uvedu příklad. Paní hovořila o svém dědovi, který se při osvobozování ČR připletl
    do boje mezi RA a Němci, přičemž přišel o nohu. V následujících letech při výročí
    chodíval do škol a vyprávěl o tom, jak ho německý granát zmrzačil. Teď prý se
    mezi příbuznými začalo mluvit o tom, že ho nejspíš zmrzačil granát ruský. tedy
    že Rusové vlastně byli ti špatní. Když jsem řekla, že v boji je někdy těžko určit odkud co přilétlo, ale že by si ti příbuzní měli v prvé řadě uvědomit, kdo s tou
    válkou začal a kdo je tedy vinen vším tím co následovalo, zatvářila se udiveně
    a řekla – “ a vidíte, to máte vlastně pravdu“.
    A tuhle pravdu se teď všemi způsoby, včetně přesouvání viny za odsun, snaží
    nám všem znejistit.

  • orinoko • 22. června 2018

    Všechno marno. Už to začíná i bolet.
    Dokud zasranny odsunuty sudetak nepodekuje za následnou vyšší životní úroveň a život v tzv. demosce, tak neni, o čem sem bavit.
    Z cele tzv. Evropy hnali německou patou kolonu, ale jen Česko je věčné na tapete.
    Ani na soudruhy poláky si vepř moc netroufa. Byt skopcakem, o spouště věci bych raději držel hubu. Ale máme hen tu politiku…
    Porad trvam na svém: Život mi dal sice krátkou, ale presto zkušenost ….se Sasiky. Jsou to Němci , ale s českou naturou.
    Neplatí o babě.

  • Gatta • 22. června 2018

    Merklová si opravdu nemohla pro své řeči vybrat lepší termín:

    http://www.novarepublika.cz/2018/06/jaroslav-stefec-22.html

  • PPK • 22. června 2018

    V kapitalismu jsou řeči politiků zrcadlem vůle korporátních vlastníků partají a médií propagandy. Podobně řeči herců a redaktorů jsou zrcadlem vůle vlastníků médií. O správě věcí veřejných, čili o politice tedy primárně nerozhodují „demo“ politikové, ale rozhodují o ní majitelé materiálních a mocenských nástrojů států, tedy opět jeho vlastníci. Politikové jsou pouhými šafáři, čili správci moci a majetků států, které vlastní soukromníci. Ti jsou naopak pravými vlastníky ekonomik států, vlastníky vojsk států a vlastníky dalších státních mocenských nástrojů organizace i státního donucování.

    Skutečnou svobodu mají tedy jen vlastníci státu.

    Je tedy podvod, ta kapitalistická demokracie, když lid si sice „jako“ zvolí za manažéry státu loutkové politiky, které však na volební kandidátky určí ti, kteří všechny organizační a donucovací nástroje státu vlastní jako svůj soukromý majetek, s nímž si pak libovolně nakládají. Takže vždy ten, kdo vydělává peníze, za to plní příkazy toho, kdo mu ty peníze dává a také – a na to pozor – on plní i příkazy toho, kdo v ruce drží největší klacek moci.

    Světově pak ten, kdo ovládá světovou velmoc, ten i ovládá politiku států vazalů.

    Vlastník však nemá motivaci prosperity společnosti, sleduje jen vlastní zisk. Proto i za své jednání cítí zodpovědnost jen sám vůči sobě a udělá libovolně cokoliv, co zničí a ohrozí každého kromě jeho – vlastníka moci. A to je skutečným jádrem kapitalismu.

    Merkelová tedy jako šafář Německa mluví jen to, co má přikázáno skutečnými nadnárodními vlastníky Německa. A proč oni si ústy té ženské už zase přejí válku? Aby ONI z toho měli zisk a ještě větší moc a bojí se jen politiků, kteří by jim ty majetky znárodnili. A my se tady zabýváme bábou a dějinami a pro stromy nevidíme les a vlastníka toho světového lesa?

  • LiL • 23. června 2018

    Když teče do bot,je nejlepší variantou vytáhnout národní bolest. Merkelové do bot teče a to hodně a tak je přirozenou variantou ukázat ,že ti odmítači kvót,byli vždy špatní a ve svém jednání proti němcům. Z historické pravdy se sice stává hysterická politika,ale když to trochu pomůže,prostředky to světí.

  • Lex • 23. června 2018

    PPK

    Naprosto transparentní a přesný popis architektury „světové moci“ od roku 1990. Do té doby byla ta moc rozdělena ve dvou rozdílných táborů, které se vyvažovaly a navzájem ovlivňovaly.
    Ostatní jsou jen popisy jevových stránek věcí, dějů, jevů. Mimo podstatu. Samozřejmě mají také svou vypovídací hodnotu, ale pokud je „necedíme“ tou základní architekturou, jako bychom byli jednoocí.
    Lex

  • Punta • 23. června 2018

    „Brutalita vyhnání byla nezbytnou a jedinou možnou reakcí na brutalitu německé okupace, protože jinak by pořád přetrvával pocit křivdy a nespravedlnosti a dojem, že Němci vlastně zase až tak úplně neprohráli. Nebylo možné dělat, že se nic nestalo. Tehdy ne.“ Napsal Tribun. Nechci s ním zbytečně polemizovat, už proto, že s většinou toho, co v článku napsal, souhlasím. Ale tady si nemohu pomoci: pokud se někdo chová brutálně vůči ženám, dětem a starým lidem, jenom proto, že jsou součástí národa, který se ve své většině choval brutálně vůči obyvatelstvu napadených a okupovaných zemí, pak sám není o nic lepší. Můžeme určitě polemizovat o traumatu okamžiku, bolesti, vzteku, pocitu oprávněné křivdy a nevím ještě o čem dalším. A to co je pochopitelné, ještě nemusí být správné. Odsun byl správný, nutný a v kontextu doby asi jediným možným řešením. Ale konkrétní zbytečná brutalita a spousta svinstva kolem toho omluvitelná není. Ničím a nikdy.

  • Botičky od Diora • 23. června 2018

    Německo je doposud stále vázáno smlouvou mezi ním a spojenci z 26. května 1952, doplněnou a později ještě ratifikovanou v Paříži 23. října 1954 (Convention on the Settlement of Matters Arising out of the War and Occupation, signed at Bonn on 26, May 1952, as amended by Schedule IV to the Protocol; on the Termination of The Occupation Regime in the Federál Republic of Germany, signed in Paris on 23. October 1954) 332UNTS 219.

    Podle kapitoly 6, článku 3 této smlouvy Německo nemůže už nikdy uplatnit námitky proti spojeneckým státům ani jednotlivcům vzhledem k trvalému zabavení německého majetku, který převzali spojenci či jednotlivci jako reparace, nebo jako přímý následek jimi vyvolané války.

    Podle kapitoly 8, článku 1 této dohody němečtí příslušníci nemůžou už nikdy uplatňovat žádné hmotné ani finanční nároky proti spojencům a jejich občanům a takové nároky nemohou být už nikdy projednávány ani německými soudy.

    Podle článku 3 téže kapitoly Německo nebo jeho příslušníci nemůžou už nikdy uplatňovat žádné nároky proti spojencům a jejich příslušníkům, které vznikly z jakýchkoliv jejich činů nebo opomenutím mezi koncem války od 5. května 1945 až do nabytí ratifikační platnosti této smlouvy 5. května 1955!
    Zdroj: http://www.vedominaroda.cz/clanky/429-k-sudetskym-nemcum

  • Botičky od Diora • 23. června 2018

    Punta napsal

    „Brutalita vyhnání byla nezbytnou a jedinou možnou reakcí na brutalitu německé okupace, protože jinak by pořád přetrvával pocit křivdy a nespravedlnosti a dojem, že Němci vlastně zase až tak úplně neprohráli. Nebylo možné dělat, že se nic nestalo. Tehdy ne.“Napsal Tribun. Nechci s ním zbytečně polemizovat, už proto, že s většinou toho, co v článku napsal, souhlasím.Ale tady si nemohu pomoci: pokud se někdo chová brutálně vůči ženám, dětem a starým lidem, jenom proto, že jsou součástí národa, který se ve své většině choval brutálně vůči obyvatelstvu napadených a okupovaných zemí, pak sám není o nic lepší.Můžeme určitě polemizovat o traumatu okamžiku, bolesti, vzteku, pocitu oprávněné křivdy a nevím ještě o čem dalším. A to co je pochopitelné, ještě nemusí být správné. Odsun byl správný, nutný a v kontextu doby asi jediným možným řešením. Ale konkrétní zbytečná brutalita a spousta svinstva kolem toho omluvitelná není. Ničím a nikdy.

    Málem jsem dojetím uronil slzu. Typický rafinovaně-humánní projev havloida. Liberale punťo, ženy-fašistky rodí a vychovávají nová pokolení fašistů, chlapci z Hitlerjugendu nesou v sobě a šíří poselství nevydařeného rakouského malíře do konce svého života. Z mladého, nevinně vypadajícího blonďatého fašounka, se vždy stává starej zarytej fašoun. Vždy a bez výjimek.
    Skopčáci potřebovali final cut jak liberál … privatizaci. V poválečném Německu byli ve vedení státu bývalí členové NSDAP – i Konrád Adenauer byl bývalý člen NSDAP. Nebo ty snad nevíš, co to byla „denacifikace“? To každý Němec, který byl v NSDAP došel na příslušný amt a tam ve dvou exmplářích podepsal připravené prohlášení, že se zříká ideologie národního socialismu a odsuzuje vše, co se v jeho duchu dělo. Jeden výtisk dostal potvrzený tím amtem jako doklad o denacifikaci a druhý šel do archivu. Tento mechanismus vymysleli amíci, protože jim došlo, že v té zemi nejsou schopni nic udělat bez bývalých nacistů.
    Co se týkalo bývalých členů SS, tak tam byla velice přísná selekce – pokud je amíci potřebovali, tak byli vyhledáni a „převedeni do stavu“ – ovšem potvrzení o denacifikaci obvykle nedostali (tím si je zavázali, protože bez toho potvrzení nebylo možno získat legálně žádnou práci ani podporu a vůbec nic …).

  • Botičky od Diora • 23. června 2018

    Vážení spoluobčané,
    v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky.
    Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939.
    Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z této druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před všemi možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci,
    kteří byli po právu na základě nejen mých dekretů z naší republiky odsunuti.
    Může se stát, že mé dekrety vydané právě z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné.
    Může se stát, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu.
    Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o znovu ovládnutí Evropy Německem stále zůstává.
    Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a spoluzakladatele M.R.Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.
    Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv a v kterékoliv době.
    Váš Dr. Edvard BENEŠ, Praha, květen 1947

  • Punta • 23. června 2018

    Botičky od Diora napsal
    Málem jsem dojetím uronil slzu.Typický rafinovaně-humánní projev havloida. Liberale punťo, ženy-fašistky rodí a vychovávají nová pokolení fašistů, chlapci z Hitlerjugendu nesou v sobě a šíří poselství nevydařeného rakouského malíře do konce svého života. Z mladého, nevinně vypadajícího blonďatého fašounka, se vždy stává starej zarytej fašoun. Vždy a bez výjimek.
    Skopčáci potřebovali final cut jak liberál … privatizaci.V poválečném Německu byli ve vedení státu bývalí členové NSDAP – i Konrád Adenauer byl bývalý člen NSDAP. Nebo ty snad nevíš, co to byla „denacifikace“? To každý Němec, který byl v NSDAP došel na příslušný amt a tam ve dvou exmplářích podepsal připravené prohlášení, že se zříká ideologie národního socialismu a odsuzuje vše, co se v jeho duchu dělo. Jeden výtisk dostal potvrzený tím amtem jako doklad o denacifikaci a druhý šel do archivu. Tento mechanismus vymysleli amíci, protože jim došlo, že v té zemi nejsou schopni nic udělat bez bývalých nacistů.
    Co se týkalo bývalých členů SS, tak tam byla velice přísná selekce – pokud je amíci potřebovali, tak byli vyhledáni a „převedeni do stavu“ – ovšem potvrzení o denacifikaci obvykle nedostali (tím si je zavázali, protože bez toho potvrzení nebylo možno získat legálně žádnou práci ani podporu a vůbec nic …).

    Nálepkování ve svatém rozhořčení a bez přemýšlení to je dneska velmi frekventované na všech sociálních sítích. Je to poněkud hloupé ale velmi lidské. Od vás, Botičky mě to trošku překvapuje, Vaše příspěvky bývají obvykle chytřejší. Nyní jsem si vás, nezlobte se na mě, zařadil do kategorie pana Jandy a jeho kamarádu z Hodnot. Úroveň stejná, jen znaménko jiné, absolutní hodnota se tomu tuším v matematice říká. Moje babička tomu říkala, jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Aby bylo jasno, toto je má reakce na první polovinu vašeho příspěvku. Co se týče druhé poloviny – o denaficikaci Německa toho vím docela hodně a zřejmě bych s vámi v hodně věcech i souhlasil. Vy ovšem o koze a já o voze a to je pak docela složité, víte?

  • PPK • 23. června 2018

    ještě dodatek:

    Domnívám se, že karta odsunu Němců z Čech a Moravy je jen pomocnou vedlejší kolejí pozornost odklánějících slovních aktivit Angely (u Stasi krycí jméno Erika) a proto je i karta odsunu pouze její symbolickou úlitbou Bavorákům, aby se právě teď co nejméně bouřili proti jednoznačně nejdůležitějšímu a povinnému esu její nynější skutečné hry na reál-politiku. Importu afrických a islámských migrantů do Německa a tlaku na státy EU-centra a východu EU, aby je též přijímaly (na Polsko si zatím netroufají). A teprve v tomto punktu se bude lámat ten nejtvrdší chléb budoucího života nejen prostých Němců, Francouzů, Španělů, Angličanů a nebo Švédů. Akce zvaná Výměna lidí v Evropě za zcela nové obyvatelstvo. Kdo z Němců (a třebas i z nás Čechů) dnes chce nahlas přemýšlet, proč to tak bude, má na to ještě čas, ale to bude asi tak všechno, co bude moci udělat. Jinak se jeho děti a vnoučata budou už brzy následkům dnešní „práce“ loutkové političky Eriky překvapeně divit a následně ji potom budou všichni až do sedmého kolena masově a zoufale proklínat. Ale to už bude pozdě.

    http://outsidermedia.cz/pokud-lid-zklamal-duveru-vlady-musi-vlada-vymenit-lid/

  • Martin (už bez taky m) • 24. června 2018

    KLÍČ – Pohár a kalich
    https://www.youtube.com/watch?v=B88Oc4-Iej4&start_radio=1&list=RDB88Oc4-Iej4#t=18

  • Bety • 24. června 2018

    Pro Puntu – někdy, a vlastně dost často, je lepší být realistou než idealistou.
    Reálie té doby byly takové, že v pokořených lidech bublala nenávist a bezmoc.
    Ten, kdo takový mix vytvoří a následně to nezvládne si může za následky sám.
    Ten, kdo takovou situaci hodnotí z přehnaně idealistického hlediska mi připomíná jeden smutný vtip.
    Jdou dva psychologové a v příkopu vidí ležet několik zmasakrovaných lidí.
    Jdou dál a jeden z psychologů povídá: „Ten, kdo tohle udělal, potřebuje nutně naši pomoc“.

  • Tribun • 24. června 2018

    Punťo,
    já také nikde nepopírám krutosti, ke kterým při odsunu docházelo, já jen zdůrazňuji, že nebyly bezdůvodné, že jim něco předcházelo, a zdůrazňuji, že nelze na účastníky tehdejších událostí klást dnešní nároky, tedy že to, že dnes to vidíme jako nepřijatelné, mj. i proto, že vidíme, že to problém nevyřešilo, jen odsunulo. je zcela irelevantní vůči hodnocení tehdejší situace, tedy že si můžeme říct, příště už bychom to takhle dělat neměli, ale nemůže to tehdejším, že to udělali, jak to udělali. Mají-li mít privilegium imunity před kolektivní vinou Němci, musejí ho mít i Češi. A jsme v kruhu. To už mi přijde lepší udělat za minulostí tlustou čáru a zkusit to znova a lépe.

  • Punta • 24. června 2018

    Bety napsal

    Pro Puntu – někdy, a vlastně dost často, je lepší být realistou nežidealistou.
    Reálie té doby byly takové, že v pokořených lidech bublala nenávist a bezmoc.
    Ten, kdo takový mix vytvoří a následně to nezvládne si může za následky sám.
    Ten, kdo takovou situaci hodnotí z přehnaně idealistického hlediska mi připomíná jeden smutný vtip.
    Jdou dva psychologové a v příkopu vidí ležet několik zmasakrovaných lidí.
    Jdou dál a jeden z psychologů povídá: „Ten, kdo tohle udělal, potřebuje nutně naši pomoc“.

    To co se mně v textu Tribuna, a pak v komentáři Botiček, nelíbilo nemá s mým vztahem k realismu nebo idealismu mnoho společného. Velmi nadbytečně tvrdé a surové zacházení s lidmi, kteří se nemohou bránit, je možná z psychologického (a obecně člověčího) hlediska ospravedlnitelné u těch, kteří byli před tím nacistickou mocí stejně surově nebo i více perzekuováni. Možná. Rozhodně ale takové jednání není správné a nemělo by být tolerováno. A myslím, že některá z „našich tvrdých“ vyjádření nemají nic společného s bezmocí, pokořením a nenávistí lidí po konci okupace v roce 1945, spíše svědčí o naší momentální frustraci a nespokojenosti se stavem světa.

  • Bety • 24. června 2018

    Souhlasím s Tribunem.
    Jinak ještě k odsunu. Nějak se mi nezdá, že by západní mocnosti měly obavy z páté kolony v zemích, o jejichž blaho se před válkou nestaraly ani v nejmenším.
    Německo válkou, stejně jako jiné země, přišlo o značnou část své populace.
    Odsun tuto ztrátu nahradil, zatím co v zemích spadajících pod sovětský vliv tím
    počet obyvatel ještě klesl. Takže se domnívám, že v tom vězel čistě pragmatický
    cynický kalkul, kterým posílily svou nastávající kolonii a nejen to, posílena byla
    i německá averze vůči zemím, ze kterých byli Němci nuceni odejít.
    Tím neříkám, že odsun neměl své oprávnění, jen se – cynicky – domnívám,
    že ze strany západních mocností a USA především, s tím spravedlnost a touha
    zamezit dalšímu konfliktu neměly co dělat, spíše právě naopak.

  • Punta • 24. června 2018

    Tribun napsal

    Punťo,
    já také nikde nepopírám krutosti, ke kterým při odsunu docházelo, já jen zdůrazňuji, že nebyly bezdůvodné, že jim něco předcházelo, a zdůrazňuji, že nelze na účastníky tehdejších událostí klást dnešní nároky, tedy že to, že dnes to vidíme jako nepřijatelné, mj. i proto, že vidíme, že to problém nevyřešilo, jen odsunulo. je zcela irelevantní vůči hodnocení tehdejší situace, tedy že si můžeme říct, příště už bychom to takhle dělat neměli, ale nemůže to tehdejším, že to udělali, jak to udělali. Mají-li mít privilegium imunity před kolektivní vinou Němci, musejí ho mít i Češi. A jsme v kruhu. To už mi přijde lepší udělat za minulostí tlustou čáru a zkusit to znova a lépe.

    Teď s Vámi mohu Tribune souhlasit se vším. Kolektivní vina je nesmysl jak pro Němce tak pro Čechy, ovšem klidně s dovětkem (a řekla to i kancléřka Merkelová), že původci celé té šílenosti byli Němci prostřednictvím režimu, který se dostal (a mohli bychom dlouze polemizovat proč a za čí pomoci) v Německu k moci. Ale každopádně absence kolektivní viny nemůže být omluvou pro svinstva jednotlivců a skupin „obyčejných rozhořčených lidiček“. Navíc, dnes o hodně méně než tehdy. A ta Vaše poslední věta je možná nejlepší, udělat čáru ale nezapomenout.

  • Gatta • 25. června 2018

    „Kolektivní vina je nesmysl … “

    A co „kolektivní prospěch“ z (třeba) rozpoutané a vyhrané války … ???

  • Punta • 25. června 2018

    Gatta napsal

    „Kolektivní vina je nesmysl… “

    A co „kolektivní prospěch“ z (třeba)rozpoutané avyhrané války …???

    Zajimavá otázka, stála by za samostatnou a výživnou debatu. Ten prospěch tam nesporně bude, hodně veliký. Ale myslím, že nepůjde o prospěch kolektivní, zcela jistě bude velmi individuální, i když to může vypadat na první pohled jinak.

  • hudryper • 25. června 2018

    Merkelová se dost primitívně pokusila o podporu své katastrofální politiky ze strany potomků sudetských Němců. O tom vcelku nemá smysl dál diskutovat.
    V naší diskusi mi chyběl ještě jeden,důležitý úhel pohledu na IIWW a její konec.
    Většina Němců byla odsunuta ze Sudet podobnými prostředky,jakými Němci za
    války manipulovali neněmecké obyvatelstvo z míst jejich předválečného domova.
    Na samém konci války se odplaty nejvíc neobávali prostí Němci,většinou smutně
    akceptovali svůj osud,nýbrž aktívní kolaboranti s gestapem ať českého či jiného původu.To vedlo na mnoha místech k jejich horečné „revoluční aktivitě“,ve které
    předváděli svému zkoprněnému okolí svou neutucházející snahu najít a potrestat
    kohokoliv,kdo by mohl poukázat na jejich zradu za války.Veřejně týraných Němců
    se dokázali v řadě případů zastat jen ti,kteří na zlobnou reakci mučitelů reagovali
    vyhrnutím rukávu místo legitimace a odhalením vytetovaného čísla koncentráku.
    Do náhlých „orgánů lidové moci“ ,samozřejmě sebejmenováním,se nacpali jako
    první ti,kteří pocítili příležitost k své imunitě za své činy a současně též šanci se
    rychle na účet v té chvíli bezbranných lidí obohatit.Velmi důležitým faktorem též
    bylo chování informačních složek vítězných armád. Z ukořistěných archivů byli
    „ustanovování a posléze verbováni“ největší zločinci,jimž byla zajištěna pozice v
    překotně se tvořícím poválečném systému nejen v ČSR,ale v celé Evropě po r.45.
    To zase znechutilo mnohé čestné lidi,kteří i při svém odporu okupantům přežili.
    Ovšem nová,tentokrát studená světová válka byla připravována už když ještě na hlavy nic netušících lidí padaly spojenecké bomby či dělostřelecké granáty.
    Zkrátka obě strany nadcházejícícho konfliktu cítily potřebu mít v hrsti co nejvíc zkompromitovaných agentů,kanonenfuteru pro 50.léta.

  • Punta • 25. června 2018

    hudryper napsal

    Merkelová se dost primitívně pokusila o podporu své katastrofální politiky ze strany potomků sudetských Němců. O tom vcelku nemá smysl dál diskutovat.
    V naší diskusi mi chyběl ještě jeden,důležitý úhel pohledu na IIWW a její konec.
    Většina Němců byla odsunuta ze Sudet podobnými prostředky,jakými Němci za
    války manipulovali neněmecké obyvatelstvo z míst jejich předválečného domova.
    Na samém konci války se odplaty nejvíc neobávali prostí Němci,většinou smutně
    akceptovali svůj osud,nýbrž aktívní kolaboranti s gestapem aťčeského či jiného původu.To vedlo na mnoha místech k jejich horečné „revoluční aktivitě“,ve které
    předváděli svému zkoprněnému okolí svou neutucházející snahu najít a potrestat
    kohokoliv,kdo by mohl poukázat na jejich zradu za války.Veřejně týraných Němců
    se dokázali v řadě případů zastat jen ti,kteří na zlobnou reakci mučitelů reagovali
    vyhrnutím rukávu místo legitimace a odhalením vytetovaného čísla koncentráku.
    Do náhlých „orgánů lidové moci“ ,samozřejmě sebejmenováním,se nacpali jako
    první ti,kteří pocítili příležitost k své imunitě za své činy a současně též šanci se
    rychle na účet v té chvíli bezbranných lidí obohatit.Velmi důležitým faktorem též
    bylo chování informačních složek vítězných armád. Z ukořistěných archivů byli
    „ustanovování a posléze verbováni“ největší zločinci,jimž byla zajištěna pozice v
    překotně se tvořícím poválečném systému nejen v ČSR,ale v celé Evropě po r.45.
    To zase znechutilo mnohé čestné lidi,kteří i při svém odporu okupantům přežili.
    Ovšem nová,tentokrát studená světová válka byla připravována už když ještě na hlavy nic netušících lidí padaly spojenecké bomby či dělostřelecké granáty.
    Zkrátka obě strany nadcházejícícho konfliktu cítily potřebu mít v hrsti co nejvíc zkompromitovaných agentů,kanonenfuteru pro 50.léta.

    Ano, máte pravdu Hudrypere, Vámi popsaný úhel pohledu je něco jako udeřit hřebíček na hlavičku. Velmi s Vámi souhlasím. Přesně tak mně to popisoval můj otec, když vzpomínal na konec války.

  • Gatta • 26. června 2018

    Punta napsal
    Zajimavá otázka, stála by za samostatnou a výživnou debatu. Ten prospěch tam nesporně bude, hodně veliký. Ale myslím, že nepůjde o prospěch kolektivní, zcela jistě bude velmi individuální, i když to může vypadat na první pohled jinak.

    To je jako s hokejem – když „náš tým“ vyhraje – všichni „jsme vyhráli“, když prohraje – „vinu má trenér“.

    Pokud se po vítězné válce bude dělit kořist – budou stát fronty a všichni se budou předhánět v zásluhách.
    Pokud se mají hradit ztráty – tak nenajdeš živou duši.
    A Kalousek si ještě přidrzle pošle složenky i těm na tvorbě státního dluhu nezůčastněným …

    Každý má různou odpovědnost odpovědnost – podle svých činů a podle svých možností věci ovlivnit. A žádná 100% čistá spravedlnost neexistuje. Jsou jen špatná a ještě horší řešení a to které je které se často ukáže až časem.

    Problém je, že v daném čase je věci „potřeba rozhodnout“ a i odkládání a nečinost je svým způsobem „rozhodnutí“.
    A ono každé dobré i špatné „rozhodnutí“ má i své náslené „potom“, které může význam a dopad změnit k lepšímu, nebo k horšímu. Ale to už jsme někde jinde …