Premiérova odpověď na otázky ohledně TTIP

Kabinet našeho premiéra je prostoupen kouzly. Nic jiného nemůže člověka napadnout, když dostane odpověď datovanou šest dní předtím, než dorazil dopis, v němž byly otázky. Přesně to se stalo s mým dotazem na premiéra Sobotku ohledně české pozice k vyjednávání smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Toto „kouzlo“ jistě vzniklo nějakým nedopatřením, ale i zbytek odpovědi neztrácí magický nádech.

Například se dozvíme, že podle průzkumů CVVM nejeví o informace k TTIP zájem celých 77 % obyvatelstva. To by mohla být ukázka selhání deklarované snahy vysvětlit občanům, proč je ona smlouva tak důležitá. Jenže to číslo je vymyšlené. Společnost CVVM provedla na téma TTIP dosud čtyři šetření, poslední zveřejnila počátkem července. Ani v jednom není podíl lidí, kteří „se rozhodně nezajímají“, roven 77 %. Pouze v úplně prvním průzkumu analyzující údaje z června 2015 se při sečtení „spíše se nezajímá“ a „rozhodně se nezajímá“ dostaneme k číslu 77 %. V ostatních průzkumech podíly kolísají. Žonglování se statistickými čísly by tedy kancelář premiéra zvládala.

Na druhou stranu mnohem důležitější byla moje otázka, jak bude zajištěna vyváženost informování. Ze setkání organizovaných ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vždy jasně vyplývá, že nic lepšího než TTIP si přát nemůžeme. Kritikům smlouvy tak nezbývá, než bez pomoci aparátu ministerstva a samosprávy pořádat semináře vlastní. Když byl náměstek řídící sekci Evropské unie a zahraničního obchodu Vladimír Bärtl konfrontován na semináři v poslanecké sněmovně s protiargumenty, nepodařilo se mu z řad veřejnosti přesvědčit nikoho z přítomných. Postoj MPO je tak docela pochopitelný, protože prohrávat v debatách se nikomu nechce. Je to smutná zpráva a poukazuje to na předem souhlasné stanovisko s TTIP. Hlasy kritiků klidně ať zaznějí, ale my si to stejně rozhodneme podle svého.

Premiéra rovněž nezneklidňují informace z uniklých konsolidovaných textů, které potvrzují exkluzivní přístup nadnárodních korporací na jednání a formulování požadavků. „Vše se bude schvalovat v celku, zatím není schváleno nic,“ píše premiér. Jenže právě teď je čas jednotlivé kroky hodnotit a upozorňovat na rizika. Kompletní smlouva může mít 1200 – 2500 stran a takové množství hutného právnického textu bude z demokratické diskuse úplně vyloučeno. Na závěr snad jen to, že samotný mandát pro vyjednávání, kterým se premiér zaštiťuje, v sobě obsahuje problémy, na které se snažím poukazovat, jako jsou arbitráže, vzájemné uznávání i netechnických standardů a nevratnost celého procesu.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM

Zdroj: https://www.facebook.com/konecna.k/