Diskuze k článku


  • Dana • 12. března 2019

    Aktivisticka devcata jsou ukazkou marxistickeho trockismu, coz jest, vymyvani mozku za „noblesni kauzu“. Jelikoz je nas na Zemi hodne a mnozime se v oblastech, ktere lidi neuzivi, tak je tu snaha zglajchsaltovat cele narody do jednoho chumlu, kde ti bohatsi budou vyrovnavat chudobu tim, ze budou take zivorit. To je ta doktrina falesne rovnopravnosti.
    Boj proti klimaticke zmene je spojovan se setrenim planety, ale to jsou dve rozdilna temata. Setrnost v dobyvani zdroju, ohleduplnost k prirode nesvinit more plasty, na tyto oblasti by se mladi meli zamerit. Na zachranu zivotniho prostredi. CO2 je jen maly zlomek znecistovani.

    Nez se pitomne dozadovat vlady, mohly by holciny samy jednat. Mely by se zorganizovat a kazdy patek misto stavkovani by mely jit na brigadu sazeni stromku. Do batuzku deset rostlinek-stromecku, tri litry vody a lopatku. Pak na prihodnem miste v lese stromek zasadit a zalit. To by bylo daleko prospesnejsi pro prirodni prostredi.

  • idiotronic • 13. března 2019

    Poznámka k freonu:
    Jeho zdrojem nejsou ledničky (mám v domě ledničku Calex Zlaté Moravce , rok výroby 1968, funkční( špatné těsnění kolem dveří – neopravitelné).
    Freon unikal do ovzduší z automobilů, vybavených klimatizací , které se v relativně krátké době po vyrobení sešrotovaly. Obsah freonu v nich byl násobně větší, než v nějaké ledničce. Československa se tedy problém freonů týká ve stejné míře, jako
    například spotřeba nafty pro topení v domácnostech.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Bingo!!!
    Tak jsem se dnes dověděl,
    že za svinstva kapíku na planetě,
    za „zdárnou převýchovu“ obyvatel pokračujícími fake news pseudosvobody vyvolených „bombometníků a raketovýmentnic“ šířících „lásku“ ke knzumerismu v bezuzdné formě všude po světě formou „přírodě užitečných válek“,
    za mezinárodní kapoterorismus,
    za násilí, bídu „nerozvinutých přemnožených“
    vůbec za vše zlé
    může
    „pradědeček“ Marx…
    Nejspíše ten „Jurský svět“ přeměněný v „park“ vedl již k nenapraviteným změnám kdesi „daleko uvnitř“…
    Pokud možno se songy „hhvězdd a phuhů“…
    zdárně implantovaných do mozků bezmála všech EvROPAnů…
    Tak vpřed ke
    kapozglajschaltování, třikrát hurá !!
    Izolacionismus je zjevně choroba všech
    „kterýchsetottakénetýká“…
    Neboť oni mohou zatáhnout žaluzie či spustit „klimu“, zatáhnout okénko kouřového skla, nasadit sluchátka moderního smart- founu
    a odjet „někam do pryč“… oni již přece mají „odpracováno“…
    Ano- konkrétní činy prakticky nejlépe denodeně konané ke zlepšení jsou vždy lepší. I ty zdánlivě „malé“. I to sázení „jednou malých“ stromků.
    Ale co prosím udělat s kokrétími ZLOČINY PROTI PLANETĚ I ŽIVOTU,
    kterých se mnozí „dospělí“ stále dopouštějí?
    Nedej bože,
    kdyby ale chtěly i ony děti či mládež srovnávat
    svůj vliv při sběru smetí či sázení stromků
    s oblbující mašinérií „svobodyukonzumování se“ až k pro ně nejspíše slastné smrti.
    Protože nic jiného mnohé vlády a stáDníci nedělají…
    Jistě je mnohem správnější něco konkrétně dělat,
    ale člověk při tom nesmí od „většinové civilizace“ (dnes již multikulti) riskovat vyhnanství, bídu, pomluvy a ubližování ve stylu „poškozený musí dokázat“…, „dodržování všech norem“ nenormálními…
    Hlavně že „oni“ si odjedou autíčkem na dovolenou třeba přes půl Evropy…
    No proč ne- když si na to při drancování planety poctivě vydělali??!

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Ještě k tomu sázení stromků:
    – v dnešní době je nutno podporovat SÍJE.
    Tedy výsev semínek stromků na konkrétním stanovišti v odpovídajícím druhovém složení „potenciální přirozené vegetace“ (rozuměno v současném interglaciálu původních).
    K vysvětlení proč zde ten termín používám s malým písmenem i níže.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Interglaci%C3%A1l
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
    Pokračujícími pokusy a výzkumy se zjišťuje, že už samotná výsadba stromků – zejména těch předpěstovaných v „rychlomnožírnách“- kterým se stále i v jejich zprůmyslovělém (skutečně „zglajchšaltovaném“) provedení „bůh neví proč“ ještě stále říká (nejspíše již jen ze zvyku) „školky“ je závažným zásahem do života a podmínek růstu.
    Není nad „pravokořenný“, v alespoň „zbytku“ základních přírodních podmínek odpočátku vyrůstající stromek.
    Tím prosím vysazování stromků ze sazenic paušálně vůbec neodsuzuji, sám jsem jich tak vysadil mnoho, a mnohdy není jiné řešení.
    Například u sadovnických kompozic či ovocných nebo krajinářských výsadeb konkrétních kulturních odrůd či kultivarů je to zcela normální a na místě.
    Vždyť taková „kulturní“ jabloň například- to je div světa sám o sobě!
    Stromek který vysazujete se může skládat i ze tří a více částí (podnož- kořenový systém a báze kmene, mezištěpení-vložka- úsek odrůdy s dobrýou srůstavostí a rovným kmenem, odrůda- korunová část stromku a horní č. kmene). Navíc v koruně nemusíte mít jen jednu odrůdu. Typické pro víceodrůdové stromky kulturních odrůd původních druhů jsou například „v v podhraničí“ hrušně.
    Mnohé dosud žijící stromy (kéž vydrží i dále dokud se to zase nenaučíme) mají například v koruně až tři postupně zrající a navzájem se sprašující (opylující) odrůdy. Na konzum přímo, kompoty, křížaly i uskladnění.
    Umění své doby.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Stromky zejména v lesích by měly růst z přírodního „výsevu“ – jde o PODSEV- tzv. matečných skupin stromů, které by se i po vytěžení konkrétního úseku lesa měly jako tzv. skupinové výstavky (tj. ALESPOŇ 5 a více stromů ve skupině) ponechávat na ploše tak, aby byly přirozeným zdrojem „pokračovatelského“ porostu.
    Nejlépe je když jsou ty stromy ponechané jako tzv. matečné, semenné či „na dožití“ (kdy neodstraňujeme ani větve či zbytky postupně se rozpadajících kmenů, kořenů) ponechávány ve VÍCEDRUHOVÝCH SKUPINÁCH.
    Tedy například na 1 ha SMÍŠ. jedlobukového lesa s vtroušeným javorem ponecháte např. skupinku 5 buků, tří jedlí a aspoň dvou javorů.
    Konkrétním VELKÝM PŘÍNOSEM ke stabilizaci klimatu je například to, pokud sami -či ve spolupráci s vlastníkem lesa tohoto přesvědčíte, aby porost nesmýtil naholo, ale nechal na cca 1 ha (myšleno jako „vzor“ pro střední zeměpisné šířky) stát na té ploše cca 15- 20 stromů ve skupinách. Klidně i těsněji u sebe- s poněkud „přizpůsobenými“ (do sebe částečně „vrostlými“) korunami.
    Příroda na 1 ha dokáže „vysypat statisíce i více stromečků, z nichž pak POSTUPNĚ vybírá, tím jim umožňuje „navazovat funkční známosti“ se stromky, houbami a dalším prostředím kolem.
    Při smýcení naholo od určité plochy totiž v podstatě „ZRUŠÍTE LES“ nejen tím, že v podstatě nárazově a dlouhodobě zrušíte místní mikroklima lesa (zcela odlišné v mnoha souvisejících, „propletených“ parametrech, mnohaúrovňových „mikro“dimenzích), zcela a dlouhodobě skokově narušíte vodní režim a režim rychlosti mineralizace ústrojných látek na „minerální“, ale zejména tím že NARUŠÍTE MYKORHIZU- soužití s „hodnými“ symbiotizujícími houbami.
    Tím člověk „zavdá“ složený základní problém nestability následného „lesa sazenic“ odpočátku… vzniká pak mnohem častěji porost a ne skutečný les.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Pokud již sázíte porost, les, remíz či i jen hájek ze sazenic- a tomu se mnohdy opravdu nejde vyhnout- dbejte na to aby byly zdravé (ale ne nutně ty největší, nejsilnější- které bývají často „uměle nahoněné“), aby neměly příliš deformovaný kořenový systém (například „stočením“ kořenů do kruhu podle příliš malé nádoby/květináče. Sázíme pokud možno jako podsadby- tedy do alespoň částečného polostínu (vyjma ryze světlomilné- ovšem pozor, podle věku se citlivost na světlo často i u jednoho druhu mění), když už ničeho jiného, tak i stín budovy po určitou část dne může pomoci, stejně tak ohrada, mez, alej…
    Stromek ale potřebuje výsadbě- de facto při přesazování- v našich zeměpisných šířkách dostatek vody k opatrnému zalití a tedy i k POSTUPNÉMU“ zasakování.
    Část vody nalejte do jámy před výsadbou, nechte vsáknout i do stěn jámy. Když ji celou vyplníte, a výsadbu provedete druhý den po zásaku nic nepokazíte.
    Když už tolik času není, nebo sadíte ve vhodném období (nejlépe po vegetační sezóně tedy na podzim- např. v listopadu) kdy je půda dostatečně vlhká (pozor ne přemokřená) dbejte vždy aby jste sadili druh vhodný pro toto stanoviště. Tedy např. ne olši na kamenitou bezvodou stráň.
    Stromku mírně zakraťte kořeny a prolejte je důkladně přímo před výsadbou a nesmíte je nechat zaschnout na vzduchu (má drobné rány a poranění, povrch by prudce zoxidoval a výrazně se mu snížila vitalita i odolnost). Při výsadbě nezapomeňte opatrným přišlápnutím „zhutnit“ zpět nasypanou či obohacenou zeminu, aby jste obnovili kapilaritu a omezili dutiny.
    Na jeden stromek u nás připadá při výsadbě nejlépe alespoň 2x deset litrů vody při opatrné zálivce. „Miska kolem“ pomůže pomalejšímu zásaku, zachycení dešťové vody či sněhu ze srážek. Nutno sazenice chránit před zvěří, nejlépe malé oplocenky- v m2.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Jedna z možných cest pro některé použitelná
    Lesní školka? Najdi deset rozdílů!
    https://www.sedmagenerace.cz/lesni-skolka-najdi-deset-rozdilu/

  • racek • 13. března 2019

    Milý pane Martine, ano, takhle by měl les vypadat. Bohužel, potřebujeme dřevo. Hlavně smrkové dřevo. My všichni. Takže je možný jen shnilý kompromis. Dle mé obecné zkušenosti, většinou to bývá správné řešení.

  • racek • 13. března 2019

    Mimochodem, slova p. prof. Jungwirtha jsou celkem rozumná. Nejsem si ovšem jist, jestli tato rozumná slova mají konkrétní obsah. Ono totiž se ekologové a ty různé zelené a jiné iniciativy jako čert kříži vyhýbají kritice největším zdrojům znečištění. Kromě toho, že by si všimli toho, že řada zemí plní limity dovozem topného dřeva pro elektrárny či semena řepky odjinud či neprotestují proti vrcholně neekologické těžbě lithia pro akumulátory elektrovozidel (pro jedno auto potřebujeme baterii vážící od 400 do 800 kg, abychom sníženou rychlostí v pravé pruhu s kamiony ujeli svých 300 km…) nebo proti kamionové dopravě …

  • Aleš • 14. března 2019

    racek: Dnes zakládáme lesní porosty, jejichž dřevo budou potřebovat děti našich dětí či vnoučat a jejich děti. O budoucí potřebě zrovna smrkového dříví tak skálopevně přesvědčen nejsem

  • racek • 17. března 2019

    No, náhražku ještě nikdo za posledních 15000 ještě nevymyslel. Obávám se, že ještě dlouho ne. A jaké dřevo chcete tedy nabízet našim vnukům?

  • Martin (už bez taky m) • 18. března 2019

    Pane racku: mj. zase smrkové.
    Ale „pořízené“ „trochu“ jinak nežli tak jak to zkoušeli za „průmyslové a postmoderní“ kontrarevoluce…
    :-)
    Ten průmysl by se totiž musel bez ohledu na svou „umělou inteligencí“ zcela zbláznit, kdyby tu tupou stagnaci kterou „pěstitelé smrku“ praktikovali až doposud nazýval revolucí…
    :-)
    Mimoto např. jedlové dřevo, dřevo douglasky či modřínu mají také své +.
    A to nemluvím o dřevě třešňovém, habru, lípy, olše, etc.
    Každé má svou úžasnou hodnotu, a pro každé bude muset „inteligence průmyslu“ najít tu pestrou paletu uplatnění.
    Smrk ve svém dnešním způsobu pěstování prostě skončil. Budeme-li ho chtít zachránit, musíme na to jinak.
    Hodně jinak…
    :-)

  • racek • 18. března 2019

    Jo, jinak. Třeba ho koupit. Zrovna budu muset letos nebo za rok měnit plot. Třeba modřín, třešeň, habr, olše se na něj moc nehodí. A šalung si asi taky zrovna nevyrobím. No, jak říkám, shnilý kompromis je třeba. Lesy prostě musíme zachránit a rozumě využívat. Musíme, bez produktů lesa se neobejdeme. A samozřejmě, měnit vhodně druhovou sklatbu. Což zrovna politice … necháme to přírodě … neodpovídá. Ale jinak se proti suchu a kůrovci a klimatu bojovat nedá. Než by si příroda poradila, už by mohlo být pozdě. Ono je to jako u pole. Centimetr ornice se tvoří tisíc let. Zničit se dá za dvacet, jak je u nás vidět. A splavení lesní půdy z holin může být také velice rychlé.
    Já vím, Vy tohle víte lépe než já.

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2019

    Pane racku, právě proto, že akcentuji potíže a REÁLNÉ POTŘEBY toho o čem píšete, mám již řadu let „určité obtíže“ ve vztahu k některým NNO a sdružením. Ano, být principiální neznamená být zaslepený.
    Proto ano: jsou území kde „ponechat přírodě platí“(ostatně ta z nás „ví“ nejvíc a nejlépe).
    Ale neznamená to že tak můžeme jednat všude.
    V případě rozsáhlých komplexů člověkem přeměněných lesů např. velké části Jeseníků bude uvážlivé lidské intervence po dlouhou dobu třeba.
    Jedině takto- kombinace sil přírody a rozumných, uvážlivých činů člověka.
    Měli bychom to nadneseně řečeno „velmi jednoduché, kdybychom nyní vyhynuli“…
    Ne- příroda nás „vede za ručičku“ k tomu, abychom se jako jedno z jejich SPOLEČENSTEV konečně naučili řádně ŽÍT… Abychom si uvědomili, že i my „páni tvorstva“ jsme jen jedním z mnoha druhů- a všichni patříme do její náruče. Byť někdy ta náruč připomíná medvědí obětí…
    Proto řadě ochranářů tvrdím: bez spolupracujících lesníků vědomých si toho, že základy přírodních jevů a své vlastní profese nesmí „vydat bez boje v plen“ těm, pro které je nejvyšším bohem ZISK ZA KAŽDOU CENU není změna k lepšímu možná. „Nejvyšší zisk“ je třeba poslat na smetiště dějin.
    I já sám mám moc rád smrky i skutečný smrkový horský les.
    To ale nejsou ty dnešní plantáže, v něž „kdysilesy“ z chamtivosti a snahy po „úsporách“ (práce lidí) neuváženě proměnili.
    K nápravě stavu povede cesta „trnitá“, cesta k poznání co je to skutečný les- a že to není je soubor porostů, to už snad začínají chápat.
    Místo pro fanatismus kohokoliv ani pro skandalizaci tu není.
    Na to je věc velmi vážná.
    Zbývá mi jen věřit, že nakonec si „blázny vytěsněné do skorovyhnanství“ poslechnou. Rozumím dobře onomu prohlášení Prezidenta RF: „…Nechtěli jste nás poslouchat- poslechněte si nás tedy nyní…“.

  • Aleš • 19. března 2019

    racek: Nepochopil jste z části problém. Nikdo nezpochybňuje vynikající univerzální vlastnosti smrkového dříví. Ale nastává jiný problém. Smrk ztepilý se pravděpodobně může změnit z nejrozšířenější hospodářské dřeviny u nás ve vzácnou či chráněnou rostlinu, minimálně v nadmořských výškách do 5. – 6. lesního vegetačního stupně. Nechci ani šířit paniku, ani vyvolávat vášně. Nefanatičtí ochránci přírody nemají nic proti pěstování smrku v hospodářských lesích i mimo přirozenou oblast jeho rozšíření. Jde o způsob a množství.
    Lesy nepůjde do nekonečna přizpůsobovat technologiím, ale technologie se budou muset přizpůsobit lesům. Žijeme v 21. století a zdá se mi, že skutečný technologický pokrok se zastavil na konci 60. let 20. století. K čemu nám je televizní signál v HD kvalitě či 5G síť nebo Windows 2010, když předchozí vynálezy v dostatečné kvalitě plnily potřebné funkce? Není to všechno jen vynalézání hodinek s vodotryskem na milion způsobů?
    Už dnes mohou dřevařské katedry a fakulty testovat materiály a výrobky vyrobené z jiného materiálu než smrkové kulatiny. Lesnické výzkumáky a fakulty mohou testovat pěstování a výchovu jiných dřevin, než bylo doposud zvykem. Naše lesy mají víc dřevin než jen smrk, borovici, buk a dub. Chápu, že pro společnost bude nezbytné skloubit mimoprodukční a produkční funkce lesa. A ač budou mít určitě i třeba z hlediska vodního režimu či udržení stability ekosystémů větší váhu ty mimoprodukční funkce, chce to dobře uchopit i ty produkční funkce.
    Dobře neznamená totiž produkční funkci ztotožňovat se ziskem či výnosy z kapitálu tvořeného vlastněním lesa, těžbou, zpracováním a obchodováním s dřívím. Jestli chcete plot, ještě nějakou desítku let bude určitě nejen dostatek, ale v dnešní době i přebytek smrkového dříví. A po té? Pokrok prý nezastavíš