Proč nás česká média neinformují o situaci v Gaze?

Reklama


Jako badatele mne už dávno, od doby, kdy média ovládali bolševici, nejvíce zajímají ty události, o kterých jsme my, jejich potenciální adresáti jaksi neměli vědět. Média totiž představovala v těchto režimech těžký paradox. Měla sice informovat čtenáře tisku, posluchače rádia či televize atd. o tom, co se děje, ale zároveň měla i další, trochu jiný a skrytý úkol: zamezit, aby se některých událostech občan vůbec něco dověděl, resp. abychom se my všichni, včetně řadových soudruhů, dověděli něco, co jsme se podle nich nikdy dovědět neměli. Obvykle to dopadlo přesně opačně. Režimním médiím jsme nevěřili v ničem, a tamtěm jsme naopak věřili i to, co jsme jim věřit neměli. Vypadá to složitě. Ve věku internetu, blogů apod. by to měl být takřka neřešitelný úkol, a to nemluvíme o tiché poště fungující za bolševika. Přesto to tak nadále funguje. Tzv. prodemokratické režimy, jako je ten český, už zvládly, jak to obejít, a jak nás zmanipulovat.

Jestliže v minulých časech tím „škoditelem“ byl hlavně Hlas Ameriky či Svobodná Evropa upozorňující na události, o kterých v domácích médiích někdy nebyla ani zmínka, v dnešní době si našinec musí prolétnout nejdříve různá média, blogy, škálu internetových médií, atd. aby zjistil, co se podle tzv. veřejných médií má a nemá dovědět. Našinec to dělává rád, protože ví, že majitele těchto médií to štve. Zvlášť, když pak sdělí svá zjištění na nějakém blogu, jako teď činím já. Možná ani netuší, že existuje nějaká evidence těchto škoditelů, a že se mu to čas od času také může vrátit zpět jako bumerang. Jednou jste tak třeba zařazeni jako přispěvovatel do levicových blogů, a pak si už v těch oficiálních, které se považují za veřejnoprávní či soukromé, ale vždy tzv . správné, ani neškrtnete. Třeba když vydáte nějakou knížku, tak o ni v těchto materiálech nenajdete žádnou recenzi. Ani pozitivní, ani tu hanlivou. Prostě žádnou. Nejspíše panuje v těchto kruzích domnění, že Vám to musí vadit, protože lidé píší knihy přece proto, aby byli známí a slavní. Musím jim tímto sdělit: Nevadí. Vadilo by mě jen to, kdyby to nikdo nečetl. Na recenzentech až tak nesejde. Byli a jsou úplatní a hlavně – bojí se. I když: Pokud takovou recenzi nemáte, nemůžete mít ani jistotu, že si toho někdo všiml, zvlášť když o té Vaší chybí zmínky i v jiných knihách, kde téma je podobné, a kde dobře víte, že jejich autorem Vaše kniha čtena byla. Nenajdete ji však ani v citacích, ani v seznamu použité literatury. Měli byste nejspíše – ale nemusíte – znejistět, zda vůbec existujete. Dříve se tomuto říkalo „být na indexu“, což byl velký vynález katolické církve, která se tímto způsobem (seznam zakázaných tiskovin se oficiálně udržel až donedávna, i když fakticky nejspíše trvá v této instituci pořád) snažila udržet pod kontrolou vývoj myšlení. Neudržela, i když tím hodně brzdila vývoj. Hlavně svůj vlastní. O tom by se ovšem dalo psát hodně, ale vraťme se k původnímu tématu komentáře, tedy proč česká veřejná i jiná média tak usilovně zadržují informace o tom, co se děje v Gaze, před českými uživateli médií? Co to má za smysl, když víme odjinud, že se tam dějí věci, které by se dít neměly?

Je to snad demonstrace síly těch, kteří zdejší média vlastní? Zcela určitě, ale to je jen část toho, o co tu jde. Dává se tím hlavně najevo, kdo tu dnes opravdu vládne, kdo má ty správné KOULE, jak tomu někdy říkají. Ale má to jistě i jiný smysl, resp. důvody. Třeba tyto následující:

  • Vyvolává to strach v těch, kteří by si mohli troufnout nepsané zákazy porušovat. Takového dotyčného je pak totiž potřeba potrestat. Třeba ztrátou zaměstnání a ohrožením jeho existence, což v případě, že jde o novináře, navíc investigativně orientovaného, není planá hrozba
  • Ukázat, že na právo občana být objektivně a nezávisle informován o tom, co se děje ve světě kolem nás, lze nakašlat. A zvysoka. Svoboda slova je v tzv. demokracii jen proklamace pro blbé.
  • Potvrdit sám sobě, že patřím mezi übermensche, nebo-li nadlidi. Třeba mám nějaký gen navíc, nebo jiný, lepší, a mohu být považován za příslušníka vyvolené rasy. Tedy něco jiného, než ten póvl kolem nás. Jen já a lidé jako jsem já si to totiž mohou dovolit. Jde tedy jen o to, čemu se říká obyčejný rasismus.
  • Eliminací určité problematiky v médiích lze sledovat nějaký pro mne důležitý cíl. Pokud vezmu v úvahu, že v jiných společnostech jde o téma, kterému se jejich média, nebo alespoň většina médií věnuje, pak jde nejspíš o nějaký záměr směrem k české společnosti. Nejspíše je pro někoho důležité, aby tato společnost tím, co se v Gaze děje, nebyla znepokojována. Třeba tím, že se někde ve velkém vraždí civilní obyvatelstvo, že lze někde okupovat cizí území a tvrdit, že jde o sebeobranu a jiné nesmysly. V takovém případě je dobré se zamyslet, o jaký záměr by mohlo jít? Není až tak těžké, pokud Vaše myšlení funguje, to uhodnout.

Takových „smyslů“ této mediální politiky může být mnoho, ale zatím jsme zde uvažovali spíše o tom, jaký smysl to má pro ty, kteří tuto politiku vytváření umělých vakuí v mediální politice (jde jen o vytvoření prázdna tam, kde žádné prázdno ovšem není) prosadili. Mne jako člověka, který na ni nemá nejmenší vliv, zajímá spíše, co z toho vyplývá pro mne.

Především to, že bych se proti tomu měl bránit. To dělám i tímto komentářem. Žiji sice v zemi, která je od vraždění v Gaze poměrně daleko. Ale co je v dnešním věku daleko? Nechystám se tam ani cestovat, ale je mi jasné, že tím, že k tomu budu mlčet, dávám do rukou těm, kdo zde vlastní média a dovolují si takovou politiku realizovat, zbraň proti sobě. Jednou mohou říci: když jsi mlčel k tomuhle (je zřejmé, že oni vědí, že já vím, s tím se dokonce počítá!) – a věděl jsi, že mlčíš k něčemu, k čemu bys nikdy mlčet neměl – mlč i k tomu, co tě potká a nemine. Protože jsi se tímto zařadil mezi zbabělce, a se zbabělci se jedná vždy způsobem, který by si nikdo vůči statečným a čestným lidem nedovolil.

Už z toho jediného důvodu, který jsem zde zmínil, abych nebyl považován za zbabělce, zde říkám:

  • Česká vládo, která se prohlašuješ za suverénního reprezentanta ve věcech mezinárodních vztahů jak mne, tak jiným mých spoluobčanů, jednej! Řekni, že to, co se děje v Gaze je barbarství, že jsou to zločiny proti humanitě a lidským právům, k nimž se ty přece ve svých prohlášeních hlásíš!. Přeruš styky s těmi, kteří vydávají rozkazy k takovým akcím. Odmítni s nimi jednat o čemkoliv, pokud nejsou ochotni přijmout za to vše odpovědnost a přestat s tím atd.
  • Vy, kteří se chováte v domácích médiích v rozporu s obecně uznanými pravidly o zacházení s informacemi, jděte k čertu. Přestaňte nás oblbovat svými manipulacemi a vyrábět lži. Snad nežijeme zase v protektorátu?
  • Těm všem, kteří to nějakým způsobem řídí: je to svinstvo, a vy jste svině.

 

Foto: Wikipedia

 

Přejít do diskuze k článku 7 komentářů