Má něco společného s První světovou válkou? Znáte Američana Nassima Nicholase Taleba? Slyšeli jste, čemu Taleb říká „černá labuť“? Víte kdo je Ukrajinec Volodymyr Parasjuk? Více se dozvíte v následujícím textu:

Má válka na Ukrajině něco společného s První světovou válkou?

28. června 1914 Gavrilo Princip v Sarajevu zastřelil arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Tento Sarajevský atentát se stal záminkou pro válku mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, která během měsíce přerostla v celosvětový konflikt. První světová válka by pravděpodobně vypukla i bez Sarajevského atentátu. Jenže kdyby Ferdinand d’Este nebyl zastřelen, mohl by ovlivňovat další vývoj věcí a všechno, možná, mohlo být jinak.

Sám Gavrilo Princip skončil relativně „dobře“. Jelikož mu nebylo ještě 20 let, nemohl být popraven, takže dostal maximální možný trest – dvacet let tuhého žaláře. Zemřel 28. dubna 1918 ve vězení Terezín. (Ty uvozovky u „dobře“ jsou opravdu na místě, byl vězněn na samotce, v absolutní tmě, o chlebu a o vodě – pozn. edit.) Srbové ho dodnes oslavují jako hrdinu. Gavrilo Princip se tak stal symbolem vzniku 1. světové války a Nassim Nicholas Taleb by ho nazval „černou labutí“.

Znáte Američana Nassima Nicholase Taleba?

Nassim Nicholas Taleb je americký ekonom, akademik, filozof, investiční poradce a obchodník libanonského původu. V mládí zažil libanonskou občanskou válku. Předpověděl finanční krizi v roce 2008, je odpůrcem velkých bankovních domů a podle New York Times je autorem jedné z dvanácti nejvlivnějších poválečných knih o investování.

Jeho bestseller z roku 2007 „Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí“, v originále „The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable“ (Paseka, 2011, 478 stran) analyzuje fenomén „černých labutí“, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti. Mezi takové fenomény spadá např. teroristický útok z 11. září 2001, globální nástup internetu a facebooku a již zmiňovaná finanční krize 2008.

Za černou labuť Taleb považuje každou událost, která vykazuje tři charakteristické znaky. Zaprvé, leží mimo rámec toho, co se dosud dělo, a co je tedy představitelné. Zadruhé, černé labutě mají obrovský dopad. A zatřetí, jakmile se černá labuť přihodí a lidé si na ni a její následky zvyknou, jeví se zpětně jako absolutně samozřejmá a zcela předvídatelná. Což opět vede k nesprávnému pocitu, že rozumíme světu, a že nás už ničím nepřekvapí – než ale jednou…

Dle Taleba tvrzení že „všechny labutě jsou bílé“ neprokážeme tím, že budeme pozorovat milióntou bílou labuť, ale lehce je vyvrátíme tím, že uvidíme jednu černou. Černá labuť je v Talebově pojetí událost, která leží za hranicemi obvyklých očekávání a má mimořádný dopad. Lidská očekávání nutí pro ni nalézat dodatečná vysvětlení, což vytváří dojem, že ji bylo možné předvídat a objasnit.

Existují události, které nejdou předpovědět. Např. konec komunismu a přechod na tržní hospodářství před 25 lety byl ukázkovou černou labutí, díky níž desetitisíce lidí dosáhly na majetek, o kterém se jim nikdy ani nesnilo. Optimista bude tvrdit, že poctivě, pesimista všude uvidí tunely. Pravda bude jako vždy někde uprostřed. V každém případě to byl zásadní historický zlom, který se dotkl každého.

Proč Taleb pro tento fenomén použil výraz černá labuť, je zřejmé. Je to podobné jako „bílá vrána“ nebo „černá ovce“, ale mnohem razantnější. Před objevením Austrálie byli totiž Evropané absolutně přesvědčeni, že jsou všechny labutě bílé. Byla to taková víra a taková jistota, že se to po staletí používalo i v logice. Pak ale cestovatelé objevili černě opeřený druh, který staletými předsudky ornitologů i logiků otřásl…

Takovou „černou labutí“ je, řečeno s nadsázkou, i veverka z filmu DOBA LEDOVÁ, která způsobila svou chamtivostí při sběru oříšků rozdělení kontinentu Pangea na menší kontinenty, které jsou podobné těm dnešním.

Předchozí popis byl nutný pro pochopení jednoho zlomového okamžiku z února 2014 v historii Ukrajiny. Válka na Ukrajině by možná nevypukla, pokud by nebyla porušena jedna pracně vyjednaná dohoda… Stačil jeden fanatický člověk, jeden fanatický projev ve správnou dobu a na správném místě a dějiny jednoho státu se změnily. Ten muž se jmenoval  Volodymyr Parasjuk. Dle Talebovy klasifikace nese všechny rysy černé labutě.

Kdo je Volodymyr Parasjuk?

Je to Ukrajinec a ekonom ze Lvova, ale hlavně ozbrojený „hrdina“ z Majdanu, který nejspíš spustil lavinu negativních událostí. Jedná se o příběh z 21. 2. 2014. Lídr strany UDAR Vitalij Kličko vysvětloval tehdy demonstrantům dohodu, kterou opozice s režimem krátce předtím uzavřela. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a opoziční předáci za přispění tří evropských ministrů podepsali úmluvu, která měla na Ukrajině ukončit násilnosti a krizi. Obsahem dohody byl příslib prosincových mimořádných prezidentských voleb, návrat k ústavě z roku 2004 a vytvoření nové vlády národního porozumění.

V tom na podium vlezl Parasjuk, vzal Kličkovi mikrofon a vyhlásil ultimátum: „Jestli zítra do deseti ráno nevystoupíte s prohlášením, aby Janukovyč odstoupil, přísahám, že půjdeme ozbrojeni do útoku.“ Dav na Majdanu toto bouřlivě přivítal a dál to znáte. Dohoda padla. Druhý den v 10 hodin dopoledne už bylo jasné, že Janukovyčova kariéra skončila. Byl svržený, několik dní se skrýval a potom uprchl do Ruska.

Nakonec, udělejte si vlastní názor na hysterický projev Parasjuka (video je níže), který možná sehrál roli ukrajinského Gavrila Principa: od úst frkal páru jako Bivojův kanec až se z toho chlapec na konci úplně zadýchal. Alois Jirásek souboj Bivoje s kancem popisoval takto: „Kanec sebou škubal, černými kopyty kopal, zuby klektal a očka krví podlitá zuřivě obracel… Muži křičeli a zbraní mávali…“ To spíš vypadá na popis Parasjuka a lidí z Majdanu, než na Staré pověsti české. Možná Alois Jirásek sledoval ČT24 a nechal se jí inspirovat.

Parasjukův proslov připomínal něco mezi Hitlerem a Mussolinim… Ein Volk, ein Reich, ein Führer… V závěru klipu je vidět, že i boxerský šampion Kličko je z toho všeho jelen. Bez ironie. Ukrajinci chtějí do západní Evropy, ale to video, ta otevřená rakev, ty emoce, ten fanatismus, to ukazuje ani ne na vysmívaný „Balkán“, ale přímo do Saúdské Arábie, kde se chystají „mohamedáni“ kamenovat Satana… Takže všechny složitě uzavřené dohody padly a ke slovu se dostal militantní dav… Škoda, že tam zrovna v tu chvíli nebyl Schwarzenberg. Mohl zabránit válce a ještě se rétoricky od Parasjuka lecčemu přiučit. Ale on je spíš pro to humanitární bombardování, že ano…

Volodymyr Parasjuk je tak podle Taleba jasnou „černou labutí“. Má na triku ztrátu Krymu pro Ukrajinu, tisíce mrtvých a řadu sestřelených letadel, o dalších materiálních škodách ani nemluvě. Jednou přijde den a Ukrajinci budou tohoto „sympaťáka“ a tribuna „revoluce“ proklínat.

Jsou to všechno úvahy typu „co by kdyby“. Co by bylo, kdyby se Gavrilo Princip netrefil. Co by bylo, kdyby Hitler dobyl Moskvu. Co by bylo, kdyby se spojencům nepodařila invaze v Normandii. Co by bylo, kdyby fanatický Parasjuk neprskal na Majdanu…

Možná, i kdyby zmiňovaná dohoda byla akceptována, by později vznikla další zlomová a krizová situace (černá labuť) a válka by stejně vypukla. Ten zájem velmocí o Ukrajinu byl totiž evidentní…

_{Čerpáno z těchto zdrojů:}

_{1) Úvahy z e-mailu jednoho čtenáře. Jméno raději neuvádím, protože pravda a láska zatím nezvítězila. Je to vůbec možné? A nezvítězivší pravdoláskař je absurdně nebezpečný}  

_{2) Když se černá labuť rozhodne ničit Stručné a zajímavé, doporučuji přečíst}

_{3) Taleb: Další černá labuť? Státní schodky! Nejen státní schodky, ale i stručný návod jak naložit s úsporami}

_{4) Jak se smířit s realitou nezměřitelné pravděpodobnosti  Deset zásad ke zvýšení odolnosti společnosti vůči „černým labutím“}

_{5) Black swan theory (v angličtině)}

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz