Diskuze k článku


  • Ladys • 14. února 2016

    Výborný článek, který měl by být zařazen do výuky na školách.
    Ovšem na základě výše zmíněných detekčních rysů psychopatů, mám poněkud strach o osud našeho státu, vlasti, národa. Škoda, že pro tyto parazity neexistuje zatím účinná léčba, kterou by se jich společnost mohla včas zbavit, než dojde ke katastrofě.

  • brtnikvbrlohu1 • 14. února 2016

    Nevím proč se tu nosí dříví do lesa – proč se necituje Koukolík či Krejčí a jejich vynikající studie které jsou v češtině a běžně dostupné.

  • fajt • 14. února 2016

    před pár dny jsem byl v ( nechtěném ) kontaktu s jedním psychopatickým senátorem za oranžovou stoku, byť jen krátce a osobně nezúčastněně , ale i tak ve mně zanechal dost hnusu, abych si uvědomil, že někteří lidští jedinci už tvoří vlastní poddruh, který nemůže být kompatibilní s davem, který je svou hloupostí i stvořil. ..)

  • fajt • 14. února 2016

    kapitalismus není přirozený proces evoluce, ale pokus o násilnou zkratku, která vyšlechtila extrémní psychopaty jako jediné potřebné jedince, kteří jsou schopni přežít zběsilost lidské duše. ..)

  • Sio • 14. února 2016

    Zajímavý fundovaný článek, s jehož základními tezemi musím souhlasit. Parkinson v této souvislosti hovoří o jedincích zasažených nesvistí (kombinace neschopnosti a závisti), pojem psychopat je zřejmě širší. Také hovoří o celých firmách zasažených nesvistitidou. Podle něj je třetí stupeň zamoření neléčitelný. Vyžaduje nasledně zkrachovalo firmu vypálit do základů a v příštích 20 letech tam nic nepodnikat. :-) Jenže – psychopati, jak je zmíněno v článku, migrují.
    Pak tu máme zmrdologii, která zmrda definuje velmi podobným způsobem.

  • Sio • 14. února 2016

    Kapitalismus samotný by asi pro vyšší výskyt psychopatů příznivý nebyl, protože vyžaduje plánování, nasazení a výsledky. Platí to dnes pro malé a střední firmy. Imperialismus je jiné kafe, vyznačuje se vládou bank a korporací a v takových firmách zřejmě jsou psychopaté jako ryba ve vodě. Jsou prostě příliš velké, mají rozmělněnou odpovědnost a dokáží z velké části zaměstnavát samy sebe. Stát chtě nechtě funguje jako velká korporace, proto jsou tam podmínky pro psychopaty velmi podobné. Protipsychopatický lék? Kolektivismus. Pokud má kolektiv silné slovo, je tu společná odpovědnost za výsledek, a není psychopatem ovládán, dokáže je eliminovat.

  • peter. • 14. února 2016

    Mariňák o psychopatoch:
    https://www.youtube.com/watch?v=5cAnE6Vg4vc

  • Asfalt • 14. února 2016

    Sio:
    „Kapitalismus samotný by asi pro vyšší výskyt psychopatů příznivý nebyl, protože vyžaduje plánování, nasazení a výsledky.“
    Co je ten „samotný“, tuším, že máte na mysli pravý, kapitalismus?

    „Imperialismus je jiné kafe, vyznačuje se vládou bank a korporací a v takových firmách zřejmě jsou psychopaté jako ryba ve vodě.“
    Takže imperiální starověký Řím se vyznačoval vládou bank a korporací?

    „Stát chtě nechtě funguje jako velká korporace, proto jsou tam podmínky pro psychopaty velmi podobné.“
    Je mnoho pohledů na stát, jeden z nich považuje stát za korporaci lidí příbuzné kultury, stejného jazyka, území atd., tedy národa, jež národní stát legitimizuje. Myslím ale, podmínky pro psychopaty jsou v této korporaci přesně takové, jaké dovolí suverén, jimž má být v novověku lid. Ano, lid se v tomto směru neukázal být moc schopným. Lékem měla být autoritativní (odborná) vláda pro lid (jistě, co je tou odborností, může být otázka). Doufám proto, že nejste anarchista, co místo problému legality vlády chce rušit samotný stát. To by pak měl Pehe, profesor globálního governmentu, kterému národní identita a potažmo národní stát tolik leží v žaludku, opravdu radost.

    „Protipsychopatický lék? Kolektivismus. “
    Takže kolektivistický fašismus byl lékem na psychopaty?

  • koloděj • 14. února 2016

    Asfalt napsal
    Takže kolektivistický fašismus byl lékem na psychopaty?

    Asfalte, nechlastej tolik … Fašismus byl kolektivistický max. pro psychopaty … naopak lidé byli rozeštváváni proti sobě.

  • idiotronic • 14. února 2016

    Podobný článek skoro chyběl… zmíněný R.Hare a P.Babiak napsali knihu, přeloženou jako
    Hadi v oblecích aneb psychopat jde do práce. Ale kdyby se snad někdo v článku poznal, ať nezoufá a nalistuje blogy Radkina Honzáka na Aktuálně.cz 27.10.2012,,03.11.2013,,13.04.2015, tam se o psychopatech nemluví jen záporně.
    Ještě k některým diskutérům: psychopatie není nemoc. Není co léčit, jsou (až na výjimky ) plně trestně odpovědní.

  • Vaska • 14. února 2016

    Idiotronic – sakra zrovna jsem tu knihu chtěl napsat (mluvil o ni Mudr Hnízdil) – předběhnul jsi mě.
    Mohu dodat jen to že tahle kolonie je pro psychopaty přímo inkubátor !!!
    Stačí sledovat žvanění z parlamentu – ale pozor jen pro silné jedince a na vlastní nebezpečí !!! Pro slabší nátury to může být životu nebezpečné

  • peter. • 14. února 2016

    Toto je buď tiež duševná choroba,alebo ju tí „utečenci museli fajne urobiť:
    http://politikus.ru/events/69931-iznasilovannaya-bezhencami-ultralevaya-nemka-izvinyaetsya-pered-nasilnikami.html

  • Asfalt • 14. února 2016

    koloděj napsal
    Asfalte, nechlastej tolik … Fašismus byl kolektivistický max. pro psychopaty … naopak lidé byli rozeštváváni proti sobě.

    Na čem byla založena fašistická ideologie si dohledejte sám. Jen připomenu, že první fašistická strana se dokonce jmenovala Partito Nazionale Fascista (jeden z názvů), kde fascita znamená svazek. Po svazku (fascitas) byl fašismus dokonce i pojmenován. Základní myšlenkou kolektivismu je pak právě spolupráce lidi, třeba nazvaná jako svazek (či jinak), zatímco opoziční individualismus žádá konkurenci.
    Fašismus měl ve své době obrovskou popularitu. Nemyslím, že všichni ti příznivci národní spolupráce v Německu dotažené až do nacismu byli psychopaté. Spíš bych řekl, že šlo o přesycenost individualismem (mimo jiných i podstatnějších důvodů). To rozeštvávání lidí proti sobě byste pak měl nějak rozvest, aby bylo jasno, co myslíte.
    Mimochodem, žádný řežim není dán jen jedním rozměrem a problémem fašismu nebyl kolektivistický princip, ale ultrapravicový extrémismus, nebo extrémismus jako takový, tedy např. „rozeštvávání“ udajně „nadřazených“ (dnes „vyjímečných“) proti „podřazeným“ národům (dnes „“dikrátorům“), „silných“ proti „slabým“ apod. Obdobný sociální darwinismus, lze ale vidět i u takových individualistů jako byl A. Smith (modla Klause, co Smithovu bistu nosil dokonce i na kravatě).
    Primitivní slovník o mém alkoholismu tentokrát přehlídnu.

  • Ibrahim Ag Alhabib • 14. února 2016

    dle mého jsou psychopati všude, myslím, že jejich šplhání vzhůru je limitováno inteligencí, a tak máme psychopaty nejen v politice, armádě, ale i mezi uklizečkamy…..možná to nesouvisí, leč uvedu příklad kdy jsem v zaměstnání dostal nabídku na lépe placené zařazení, odmítnul jsem argumentem, že mám nahradit člověka, který po pracovní stránce neměl chybu, vedení firmy bylo oblbnuto právě psychopaty, kterým tento člověk vadil čertví z jakých důvodů, nehledě na to, že ti stejní utvořili později „kolektiv“ aby se zbavili mne, přežil jsem…..chci říci, že jakákoliv organizovaná skupina bez dohledu může přerůst v něco obludného, začíná to tím „my ho tady nechcem“, pokračuje „ty sedneš na lopatu jako první“ a končí „zabijte je všechny“

  • Sio • 14. února 2016

    Asfalt napsal

    Sio:
    „Kapitalismus samotný by asi pro vyšší výskyt psychopatů příznivý nebyl, protože vyžaduje plánování, nasazení a výsledky.“
    Co je ten „samotný“, tuším, že máte na mysli pravý, kapitalismus?

    „Imperialismus je jiné kafe, vyznačuje se vládou bank a korporací a v takových firmách zřejmě jsou psychopaté jako ryba ve vodě.“
    Takže imperiální starověký Řím se vyznačoval vládou bank a korporací?

    „Stát chtě nechtě funguje jako velká korporace, proto jsou tam podmínky pro psychopaty velmi podobné.“
    Je mnoho pohledů na stát, jeden z nich považuje stát za korporaci lidí příbuzné kultury, stejného jazyka, území atd., tedy národa, jež národní stát legitimizuje. Myslím ale, podmínky pro psychopaty jsou v této korporaci přesně takové, jaké dovolí suverén, jimž má být v novověku lid. Ano, lid se v tomto směru neukázal být moc schopným. Lékem měla být autoritativní (odborná) vláda pro lid (jistě, co je tou odborností, může být otázka). Doufám proto, že nejste anarchista, co místo problému legality vlády chce rušit samotný stát. To by pak měl Pehe, profesor globálního governmentu, kterému národní identita a potažmo národní stát tolik leží v žaludku, opravdu radost.

    „Protipsychopatický lék? Kolektivismus. “
    Takže kolektivistický fašismus byl lékem na psychopaty?

    K tomu fašismu jen krátce. Každá myšlenka, včetně té mé, se dá dovést do extrému a vyložit z jiné polohy. V praxi (zdůrazňuji) fašismus zase tak kolektivistický nebyl. Panovala přísná hierarchie a kolektivismus byl (jen jako), podobně jako dnes demokracie.
    Jinak si s dovolením zacituji z toho, co jsem napsal jinde.
    Hledá se model zajišťující stabilitu systému, tady státu. Mnohokrát jsem slyšel obavy typu – co bude po Putinovi, najde se následník nebo se to otočí zase všechno zpátky. No a teď si dosaďte namísto Putina kolektiv několika rytířů, mnichů, knězů. Knězů, to znamená, že nežijí rodinami, konzumem, honbou za osobním bohatstvím. Žijí pro ideu – stát. Takže tu máme několik Putinů, chápete? Podle mého názoru je takový systém řízení mnohokrát stabilnější. Ano, absolutní vládce může být výkonnou mocí, ale konceptuální moc je v pozadí, patří té skupině.
    Co tu máme dnes? Volební období 4 roky. Co se dá za tu dobu stihnout? Každý politik je potenciálně zkorumpovaný nebo vydíratelný vyhrožováním přímo jemu nebo jeho rodině. Dokonce je vysoce pravděpodobné, že 99% politiků nějak zkorumpováno nebo vydíráno je. Co to znamená? Chaos, nizkou kvalitu řízení. A proč? No pro ty, co jsou v pozadí (přeložte si pro naši kolonii) ideální stav. Vyřadí z provozu (nebo podčiní si) oficiální struktury řízení a pak konceptuálně řídí místo nich. Říká se tomu demokracie. Kdyby měl národ v čele nezkorumpovatelný řád jakýchsi knězů (nejdou po majetku, nemají rodiny, nebo je kladou až za povinnosti) v pozadí, kteří by pracovali v jeho zájmu a dohlíželi na politiky, byl by takový národ takřka neporazitelný a jeho řízení stabilní napříč generacemi.

  • Sio • 14. února 2016

    Asfalt napsal
    Na čem byla založena fašistická ideologie si dohledejte sám. Jen připomenu, že první fašistická strana se dokonce jmenovala Partito Nazionale Fascista (jeden z názvů), kde fascita znamená svazek. Po svazku (fascitas) byl fašismus dokonce i pojmenován. Základní myšlenkou kolektivismu je pak právě spolupráce lidi, třeba nazvaná jako svazek (či jinak), zatímco opoziční individualismus žádá konkurenci.
    Fašismus měl ve své době obrovskou popularitu. Nemyslím, že všichni ti příznivci národní spolupráce v Německu dotažené až do nacismu byli psychopaté. Spíš bych řekl, že šlo o přesycenost individualismem (mimo jiných i podstatnějších důvodů). To rozeštvávání lidí proti sobě byste pak měl nějak rozvest, aby bylo jasno, co myslíte.
    Mimochodem, žádný řežim není dán jen jedním rozměrem a problémem fašismu nebyl kolektivistický princip, ale ultrapravicový extrémismus, nebo extrémismus jako takový, tedy např. „rozeštvávání“ udajně „nadřazených“ (dnes „vyjímečných“) proti „podřazeným“ národům (dnes „“dikrátorům“), „silných“ proti „slabým“ apod. Obdobnýsociální darwinismus, lze ale vidět i u takových individualistů jako byl A. Smith (modla Klause, co Smithovu bistu nosil dokonce i na kravatě).
    Primitivní slovník o mém alkoholismu tentokrát přehlídnu.

    No, taková definice fašismu má asi podobnou hodnotu, jako definice demokracie (vláda lidu). Já bych spíše koukal na plody, abych rozeznal, zač stojí strom a čím vlastně je.

  • Ibrahim Ag Alhabib • 14. února 2016

    Sio napsal
    No, taková definice fašismu má asi podobnou hodnotu, jako definice demokracie (vláda lidu). Já bych spíše koukal na plody, abych rozeznal, zač stojí strom a čím vlastně je.

    jistě, sio, rozeznat co je co, a seš tam kde jsi byl…strom plodící ovoce bude na státní příkaz vysazován, ten neplodící bude kácen…..chci jen říct, že nic není jednoduché

  • Dolmen • 14. února 2016

    Myslím, že Sio měl s tím kolektivismem, coby prostředkem na eliminaci psychopatů docela pravdu, ale musí to být kolektivismus, ve kterém se člověk cítí komfortně, a nikoliv kolektivismus vybudovaný na strachu – např. fašismus. Jinak velice zevrubně se psychopaty, ale hlavně přechodnými stádii od normality k psychopatii zabývá Fr. Koukolík v knize Vzpoura deprivantů. Velmi pěkně a čtivě podáno s uvedením řady příkladů – doporučuji. V polovině 90. let byl Koukolík spolu se spoluautorkou této knihy – její jméno se mi nějak nevybavuje- účastníkem besedy v ČT právě k této knize. Přál bych vám vidět pěnu u huby všech těch televizních a dalších deprivantů, kteří se v té knize poznali. Kdyby mohli, tak by asi Koukolíka zabili rovnou ve studiu . Tohle mě přimělo pro tu knihu okamžitě vyrazit…a měl jsem štěstí, zachytil jsem poslední výtisk v navštíveném knihkupectví a prodavač se divil, cože je tam tak zajímavého, že je o ní takový zájem.

  • Asfalt • 14. února 2016

    Sio:
    Nepokoušel jsem se o žádnou definici fašismu. Těch bylo podáno několik, žádná se však nestala uznávanou. Sám se pak nepokouším o to, co nedokázali jiní borci. Pro sebe považuji fašismus za extrémní kapitalismus, tedy za kapitalismus, ve kterém jsou jeho principy dotaženy až do extrémního konce.
    Podal jsem jen jeho znaky na pravolevé (otázka rovnosti lidí) a individialisticky kolektivistické ose (otazka konkurence vs. kooperace lidí). Kromě těchto rozměrů lze mluvit i o liberálně konzervativní ose (má přednost svoboda, nebo řád?) či radikálně konzervativní (v druhém smyslu) ose (jak rychle mají probíhat společenské změny?).
    V této rozměrové charakteristice pak považuji fašismus za ultrapravicový kolektivistický konzervativní a radikální režim.
    Dnešní režim považuji za pravicový až ultrapravicový – otázka nerovnosti lidí je dotažena až do vyjímečosti Západu oprávněného kroutit rukama těm, co neposlouchají (Obama) jak za Hitlera – nejde jen o slova, ale i o faktickou realizaci v politicky krytých současných zločinech proti míru a proti lidskosti. Dále za individualistický liberálně konzervativní (v druhém smyslu) režim.
    To považuji za popis stromu. Dělám to špatně?

    Jistě, demokracie je dnes jen ideologický marketing pro válečné agrese v zahraničí a obelhávání lidí v tuzemsku. Něco jako boží vůle ve středověku, rovněž užíváná pro zdůvodnění válek a vlády i jako útěcha pro potenciálně neposlušné. To nás však neopravňuje rezignovat na význam určitých pojmů.

  • PPK • 15. února 2016

    V přírodě je chování organismů vždy přiměřené prostředí, přičemž základními pudy všeho živého jsou potrava, zachování rodu a vyhýbání se stressu bolesti. Zdálo by se proto přirozené, že se tak musí chovat i všichni jednotliví lidé. Rozdíl je však v přirozeném prostředí způsobu života lidí, nutném pro zachování rodu. Není to „svobodná“ samota jedinců (jak hlásají neoliberasti), ale je to vždy naopak společenství, alespoň v úrovni kolektivu rodiny. Tudíž, základní podmínkou přežití mj. i u člověka – je pouze kolektivismus, nikoliv individualismus. Ideální kolektiv pak existuje vždy tak, že má pro život v míru zkušenostně ustanoven systém pravidel a jejich kontroly dodržování = sociální zápornou zpětnou vazbu. Základem přitom musí být univerzální kodex žití typu jakéhosi „organizačního řádu“, plus rovná spravedlnost a zodpovědnost. Zodpovědnost nejen vzájemná všech vůči všem, ale i zodpovědnost jednotlivců, adekvátní organizačním pravomocem těch, kteří nějak část či celek toho kolektivu řídí. (Bez řízení se to totiž neobejde). Ergo, eventuální psychopaty primárně dokáže rodit i eliminovat vždy jen a pouze jejich prostředí = společenský SYSTÉM, i kdyby k lumpárnám měli sebevětší genetické vlohy. Jinak – vědecká a technická vypělost plus luxus jsou pro lidi sice příjemné, ale samy o sobě mezi nimi ani spravedlnost ani imperativ zodpovědnosti nevygenerují. Zdá se to tudíž jednoduché. Je-li systém sociálně špatný, pak psychopati existují. Není-li systém sociálně špatný, pak psychopati nemají funkční prostor a je to všechno vždy zcela přiměřené a odpovídající kulturně sociální kvalitě společenského řádu. Tak vida a jsme u socialismu. (Ale pozor, nikoliv u komunismu! Ten by byl funkční leda tak mezi anděly).

    P.S. Autorova definice Stalin = Hitler, to je historický nonsens!)

  • Sio • 15. února 2016

    Ibrahim Ag Alhabib napsal
    jistě, sio, rozeznat co je co, a seš tam kde jsi byl…strom plodící ovoce bude na státní příkaz vysazován, ten neplodící bude kácen…..chci jen říct, že nic není jednoduché

    Ne, není. Tohle je také z podobenství, Ježíšova věta. „Podle plodů jejich poznáte jich.“ Vyložím polopatě. Ideologie se nemají hodnotit jen podle krasodušných cílů ale podle konání výsledků těch, kteří jsou jejich stoupenci. Zparchantit se dá cokoli, islám i křesťanství. Pokud se drtivá většina muslimů neztotožňuje s teroristy, asi by měl jejich hlas být slyšet víc. Tady v Česku je slyšet 0,0 nic. Stejně tak, pokud se většina Čechů neztotožňuje s konáním vlády, mělo by to být slyšet líp.
    Pokud se vrátíme ke stromům, něco podobného se děje. V lese i na zahradě. Jen je zapotřebí mít více imaginace. Kvalitní dřevo, čistější životní prostředí atd. jsou také žádané plody. Pokud se ovšem najde nějaký Lysenko, co oceňuje jen jabka a hrušky, je na průšvih zaděláno.

  • Sio • 15. února 2016

    Asfalt napsal

    Sio:
    Nepokoušel jsem se o žádnou definici fašismu. Těch bylo podáno několik, žádná se však nestala uznávanou. Sám se pak nepokouším o to, co nedokázali jiní borci. Pro sebe považuji fašismus za extrémní kapitalismus, tedy za kapitalismus, ve kterém jsou jeho principy dotaženy až do extrémního konce.
    Podal jsem jen jeho znaky na pravolevé (otázka rovnosti lidí) a individialisticky kolektivistické ose (otazka konkurence vs. kooperace lidí). Kromě těchto rozměrů lze mluvit i o liberálně konzervativní ose (má přednost svoboda, nebo řád?) či radikálně konzervativní (v druhém smyslu) ose (jak rychle mají probíhat společenské změny?).
    V této rozměrové charakteristice pak považuji fašismus za ultrapravicový kolektivistický konzervativní a radikální režim.
    Dnešní režim považuji za pravicový až ultrapravicový – otázka nerovnosti lidí je dotažena až do vyjímečosti Západu oprávněného kroutit rukama těm, co neposlouchají (Obama) jak za Hitlera – nejde jen o slova, ale i o faktickou realizaci v politicky krytých současných zločinech proti míru a proti lidskosti. Dále za individualistický liberálně konzervativní (v druhém smyslu) režim.
    To považuji za popis stromu. Dělám to špatně?

    Jistě, demokracie je dnes jen ideologický marketing pro válečné agrese v zahraničí a obelhávání lidí v tuzemsku. Něco jako boží vůle ve středověku, rovněž užíváná pro zdůvodnění válek a vlády i jako útěcha pro potenciálně neposlušné. To nás však neopravňuje rezignovat na význam určitých pojmů.

    Co se popisné části týče, není to špatně, ač nad významem některých pojmů by se dalo diskutovat. Co se týče myšlenky, že zdravý (to jsem nenapsal) kolektiv dokáže zmrda v ranném stádiu zpacifikovat, jedná se spíše o mikroúroveň. Pokud je kolektiv nemocný fanatismem v jakékoli podobě, je to jiné kafe.
    Hledejme ale, co je za tím. Představme si, že ohromnou část světa ovládá pár lidí skryté elity, kteří mají dost inteligence a rozumu, že zdravá, vzdělaná a inteligentní populace logicky dojde k závěru, že tento systém ji nevyhovuje. Nebezpečná, z hlediska konceptiální iniciativy je vzdělaná špička střední třídy. Je potřeba ty lidi nějak znesvářit, rozdělit, vytvořit chaos, protože jakmile se semknou, mají ty elity utrum. A k tomu potřebují, aby moc na nižších úrovních měli psychopati. Prolhaní nafukovací kohouti, ve své podstatě schopní vytvářet jen chaos. Stačí extrémně horentně zaplatit pár (možná desítek) tisíc top manažerů a je vystaráno. Neschopný top manažer psychopat se už postará, aby v žebříčku pod ním byli ještě neschopnější zmrdi. Schopní lidé musí být jen na nižších příčkách, aby se to celé nerozpadlo. Ale výše je mezi sebe top-psychopati nevezmou.
    Takže – pro top-elity jsou top-psychopati potřební.

  • Asfalt • 15. února 2016

    Sio:
    Ano, ale nemluvíme pak zde o kolektivismu, ale o společenské kontrole (třeba https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_kontrola ).
    Potíží sociální kontroly pak je, co jste uvedl následovně: „Pokud je kolektiv nemocný fanatismem v jakékoli podobě, je to jiné kafe.“
    Sociální kontrola tu je ať chceme či nechceme, není řešením, ale daností, kterou lze do jisté míry ovlivnit (podstata propagandy).
    Řešením je to, co jste uvedl ve větě: „Nebezpečná (…) je vzdělaná špička (..)“. Třídy atd. bych zde raději vynechal. Potíží je, že i vzdělání je pod společenskou kontrolou a formálně či neformálně autoritativní či totalitní režim toho využívá (např. Pehe je vysokoškolským profesorem a takoví jako on tedy dnes žádaným směrem vzdělávají). Propagandu a dojmologii ve vzdělání je tedy třeba nahradit odborným a pluralitním vzděláním. Jak to chcete zajistit?
    Nejde o vzdělanou špičku, jak říkáte, ale o společenskou orientaci, vzdělanost a kritické myšlení všech. Lenin říkal: „Učit se, učit se, učit se.“ Pjakin dnes říká: „Studujte teorii sociální bezpečnosti.“ To jsou asi ta řešení. Ne že bych byl z teorie sociální bezpečnosti „odvázán“ (to víte) – moc o ní nevím a to, co vím, mi připadá sem tam divné, ale jako oslovení široké veřejnosti ke kritickému myšlení a přemýšlení o zájmech vedoucích elit a o tom, zda jednají, nebo nejednájí v zájmu lidu, to snad možná může stačit.
    (pokračování)

  • Asfalt • 15. února 2016

    Jinak jde o otázku autoritativní versus laické demokracie. Formální autoritativní demokracii (materiální demokracie vlády pro lid) dnes propaganda nazývá totalitou, zatímco současný neformální autoritativní režim (jež popisujete skrytými elitami) formální demokracie (vláda lidu) za „tu jedinou správnou“ demokracii. Ano, laickost současné laické demokracie je pak právě tím, co „skrytým elitám“ dovoluje vládnout.
    Jistě, demokracie není ani jen vláda pro lid, ani jen vláda lid, ale vláda lidu a pro lid (proporcionalita mezi laickou a materiální demokracií).

  • Sio • 15. února 2016

    Asfalt napsal

    Jinak jde o otázku autoritativní versus laické demokracie. Formální autoritativní demokracii (materiální demokracie vlády pro lid) dnes propaganda nazývá totalitou, zatímco současný neformální autoritativní režim (jež popisujete skrytými elitami) formální demokracie (vláda lidu) za „tu jedinou správnou“ demokracii. Ano, laickost současné laické demokracie je pak právě tím, co „skrytým elitám“ dovoluje vládnout.
    Jistě, demokracie není ani jen vláda pro lid, ani jen vláda lid, ale vláda lidu a pro lid (proporcionalita mezi laickou a materiální demokracií).

    Jak to chci zajistit? V krátkodobém horizontu věru nevím. Povědomí lidí o realitě se mění značně pomaleji, než třeba technologie. K řízení takového procesu je potřeba tisíců, posléze miliónů lidí, kteří počítají s tím, že mohou dlouho a trpělivě přikládat polínka na ohníček tohoto procesu, ale výsledku se velmi pravděpodobně nedožijí. Podívejte se na židovskou kulturu. Přestála tisíce let a to i bez vlastní státnosti. A pokud můžeme věřit Bibli, zrodila se v otroctví. Demokracie moc neřeší, ať už je laická, autoritativní nebo jiná. Národ musí mít sjednocovací ideu. U nás se našla i 300 let po zmizení samostatného Ceského království, u Poláků proběhlo něco podobného. Jistě, někdo tomu pomohl, ale měl na čem stavět. Demokracie v současné formě selhala. Zjistilo se, že jde jen o nástroj cizích mocenských zájmů. Potřebujeme „buditele“, osvětu. Drobnou práci tisíců lidí, kteří to dělají z přesvědčení. Nemusíme odkopávat od sebe Evropu, to by byla chyba, ale pro zachování identity a národní hrdosti bychom každý měli udělat maximum. Budou nám sprostě nadávat, vyhrožovat, obviňovat z fašismu, komunismu, hlouposti, podlosti a všeho, co si jen lze představit. To, co potřebujeme je svébytná vláda složená za silných osobností. Demokracie současného typu dělá vše pro to, abychom ji neměli. Neslouží totiž nám, slouží jiným.

  • peter. • 16. února 2016

    Pomôcka na zistenie psychopatickej poruchy:
    http://www.protiprudu.org/pomocka-na-urcenie-pcl-psychopatickej-poruchy-osobnosti/