Ptám se sám sebe: Proč ty útoky na prezidenta?

Reklama


Zdá se to být nepochopitelné. Nikdy se na naše prezidenty, volené 281 členy parlamentu, neútočilo tak systematicky a nevybíravě, jak se dnes útočí na prezidenta Zemana, zvoleného v přímé volbě 2 717 405 občanů, to je 54,80 % všech voličů. Jako by dnešní hlas milionů občanů platil méně, než dřívější hlas hrstky jejich zástupců. Nebo co za těmi útoky stojí?

Vlastně jste si na tu otázku už sám odpověděl. Ty útoky na prezidenta nejsou jen útoky na jeho osobu, i když jde nejspíš o důvod hlavní, ale vyjadřují i odpor a nechuť jeho odpůrců ke způsobu, jakým byl zvolen. Čili jde o jejich nechuť k tomu, aby hlavu státu volil tzv. kdekdo, či jak se kdysi říkalo, kdejaký zednický podavač či kočí, a potažmo pak i nechuť k oné osobě, kterou takto plebejsky vedená volba do prezidentského úřadu vynesla. Zemanovi odpůrci jsou totiž přesvědčeni o tom, že kdyby se volilo postaru, to je parlamentem, vyšel by z volby vítězně jejich favorit Schwarzenberg. A o tenhle moment je jejich nenávist vůči vítězi přímé volby zatvrzelejší.

Nemyslíte si, že kdyby volbu vyhrál Schwarzenberg, opakovalo by se totéž, ale jen v obráceném gardu? Tzn. že by se útočilo proti Schwarzenbergovi stejně ostře, jak se dnes útočí proti Zemanovi?

Neútočilo by se na něj buď vůbec, či minimálně. Ona totiž ona větší půlka národa, která volila Zemana, je v čemsi veledůležitém – ve své většinové podstatě samozřejmě – odlišná od oné půlky, jež volila Schwarzenberga. A to v tom, že uznává demokratickou volbu. Většina národa zvolila v poctivé volbě prezidentem Schwarzenberga, dobrá, podřídíme se tomu. Tohotoho smíření s demokratickým výsledkem volby druhá strana, všeobecně dnes nazývaná pražskou kavárnou – jak se bohužel denně ukazuje – schopna není.

Naznačujete tedy, že druhá strana, čili tzv. pražská kavárna, není schopna uznat výsledek demokratické volby. Jestliže ovšem není schopna uznat výsledek demokratické volby, pak není demokratická. Čím tedy je?

Řekl bych, že je něčím, co ji od demokracie – aniž by si toho její vůdci či přívrženci byli možná plně vědomi – den po dni vzdaluje, a přibližuje ji k názoru, jakým na svět hleděli fašisté. Protože i pro ně byl nejpříznačnější právě onen podceňující pohled na prosté lidi a na možnost jejich rozumného racionálního úsudku a rozhodování, jaký dnes sdílí i ona. Ale jsou zde i i další paralely.

Podle nejznámějších charakteristik fašismu, jak je stanovil americký historik Roberts Paxan, je např. povinnost vůči skupině, k níž člověk patří, nadřazena všemu ostatnímu. (dá se tedy dopovědět, že je nadřazena i morálním aspektům, včetně oné demokratické zásady bez reptání a odvetných akcí uznat vítězství většiny).

Tato skupina se dle Paxtana dále cítí být obětí, což ji ospravedlňuje k jakýmkoli postupům proti svým nepřátelům. (např. k házení vajíček na prezidenta a jeho prezidentského hosta, k sejmutí prezidentské standarty ze střechy Hradu a k jejímu nahrazení obrovitými trenýrkami atd.)

Dle další Paxtanovy charakteristiky fašismu je správné nasadit ve prospěch skupiny vůli i násílí. (ani zde pražská kavárna – jak vidno z jejích energických akcí – silami nešetří).

Vyvolená skupina má dle Paxtanovy charaktistiky fašismu dále právo vládnout bez omezení ostatním lidem, a má též právo rozhodovat na základě kritérií zdatnosti skupiny v darwinistickém boji o přežití zdatnějších. (K vládě nad lidmi bez omezení ještě cosi chybí, ale pracuje se na tom).

Takže, jak vidno, pozvolný posun k fašistickému řešení u jisté části veřejnosti u nás existuje. Co v této věci považujete za nejnebezpečnější?

To, že tomu řešení jdou na ruku všechná naše mainstreamová média, a vymývání mozků od demokratického a masarykovského ideálu u mladé generace (ale zdaleka nejen u ní), tak může dál úspěšně pokračovat.

Ptal se i odpovídal Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku 24 komentářů