Putin, nové simulákrum neurotického Západu

Reklama


Člověk čte naše i cizí žvásty ze světa a nestačí se divit. Po Castrovi, Chávesovi, Saddámovi, Chomejnímu, Asadovi atd. se narodil v mediální líhni Západu nový satanáš. Chodí na záchod jako my, jí křepelčí vejce, dnem a nocí nepřemýšlí o ničem jiném, než jak zničit náš ctnostný, mírotvorný, bohatý a demokratický Západ.

Západní vidění světa se stalo tak paranoickým, že už je to případ přímo pro psychiatra. A to oficiálně, stačí se podívat na tiskovky Bílého domu. V mocenském sídle západní demokracie nahradila paranoia normální fakta tak důkladně, že novináři musí tiskové mluvčí říkat, ať ty kecy zkrátí a dobere se něčeho nikoliv podstatného (to už nečeká nikdo), ale aspoň trochu rozumného. Aby napůl solidní noviny mohly napsat článek, který by neurážel inteligenci normálního čtenáře.

U nás je to už dávno jedno. Paranoia českého tisku vzhledem k Putinovi se dostala o úroveň výše. Poslušně opakuje žvásty korporátních kolegů, ale při typické české podlézavosti vůči mocným se české hvězdy digitálního brka nemohou ubránit údivu nad tím, že na ně Putin úplně kašle a vůbec o nich neví. Fascinováni touto lhostejností tak významné osoby pak kolem něj uspořádají mediální válečný tanec v plné nahotě svých myšlenek. Obdivují se tomu, že jí každé ráno ona křepelčí vejce, a že vůbec tak mocná a vlivná osoba existuje. Oni k ní pak mohou vzhlížet, jednou na ni mohou plivat a pak ji skrytě oslavovat. Protože vědí, že jejich žvásty nikdo rozumný nebere vážně, pak si mohou dělat, co chtějí. Tyto language-games českého paranoidního a infantilního žurnalismu připomínají hru děcek na pískovišti. Tam si také nedospělí jedinci mohou dělat, co chtějí. Toto místo je pro infantily všeho druhu vyhrazeno a také ohrazeno, anything goes there.

Jenže svět není infantilní hra na vojáky, protože toto vidění světa produkuje války, zatím jen lokální. Nemám rád výrobu satanášů. Pokaždé, když Západ tuto produkci pekelníků spustil, následovala nezákonná a svět devastující invaze jako do Iráku, Libye a Sýrie. Bývalou Jugoslávii nechám zvlášť, protože si nemyslím jako většina levicových aktivistů, že šlo o čistou agresi. Srbové pod Miloševičem začali etnické čistky, a to děsným způsobem. Jiná věc je humanitární bombardování civilistů v zemi, neschopnost NATO k normálnímu potrestání viníků a vznik nezávislého Kosova pod vedením zločinců, kteří se obohatili tím, že obchodovali s lidskými orgány válečných zajatců, které beztrestně zmasakrovali. Teď jsou z nich politikové ve vázankách a jezdí do Bruselu na dovolenou a na pokec o přičlenění do EU.

Takže máme pekelníka Putina, který na rozdíl od USA v Iráku, Afghánistánu a Guantanámu nemá ani oficiální koncentrák, ani nevede žádnou oficiální válku. A na druhé straně stojí Netanjahu a humanitární vraždění v Gaze, včetně ostřelování uprchlických stanovišť OSN ve školách, včetně cíleného zabíjení žen a dětí. Za to asi dostane Nobelovu cenu míru, jak to podle naší propagandy vypadá. A to raději nemluvme o Západem podporovaných, a tudíž „umírněných“ usekávačích hlav prosazujících demokracii v Sýrii a v Iráku. To není věc do mediálního salónu, pišme raději o lokálních bouřkách, prý zase jsou a budou. Toto paranoidní vidění světa produkuje nejen lež, ale hlavně nevědomost. Pak bude jednou možné žít hned vedle země ničené ve stylu Damašku nebo Doněcka, kde se páchají pogromy a lidé se upalují zaživa jako v Oděse – a nic. Až do momentu, kdy se totéž začne dít na našem sídlišti v Horní Dolní.

Převzato z e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku 24 komentářů