Řecko před referendem: Banksteři vs. Lid

Řekové musí zůstat v eurozóně a součástí EU. Nerozhoduje o tom řecká vláda, řecký parlament. Ale ani bruselské noční vrcholné schůzky evropských politiků s bankéři a s nikým nevolenými evropskými byrokraty. O Řecku se rozhoduje ve Washingtonu. Den před krachem Angela Merkelová mluvila dlouho s Barackem Obamou. Z rozhovoru jsme se dozvěděli, že jí vyjádřil soustrast s oběťmi teroristického útoku v Tunisku, kde zahynul i německý občan. Válka proti zestárlé, blahobytné staré dámě Evropě probíhá bez bílých rukaviček. Nejde o dluhy nebo ekonomické zájmy Evropy, to všichni víme. Jde o vojenské a mocenské zájmy USA. A Řecko je pro studenou válku s Ruskem opravdu důležité, a vždycky bylo. Henry Kissinger to říká ve výše uvedeném citátu jasně.

Řekové by si měli každý den ráno opakovat slova Henryho jako ranní rozcvičku před tím, co přinese každý další den, a podle toho se chovat. Jenomže amerikanizace Evropy pronikla již hluboko do jejích kořenů. Upřímně nesnáším to „wow“ a „O.K.“, které se staly newspeakem v každodenním německém televizním vysílání. A co bude bližší Řekům – zda jejich platební karty a plné bankomaty papírků bez hodnoty, nebo svoboda, uvidíme v neděli. Výsledek není těžké odhadnout.

Dát psa na vodítko

Pořád ta stejná hra: Poskytování úvěrů za úrokové sazby dle nálady finančních trhů, jejich refinancování dalším úvěrem, splácení složeného úroku, a pořád tak dokolečka. Pěkně exponenciálně nahoru. Jinak to nejde, jinak než prostřednictvím dluhu se peníze do oběhu nedostávají. A proto, když padne nějaký diktátor, tím prvním opatřením je ustanovení „nezávislé centrální banky“. Nejde vůbec jenom o Řecko.

Největší loupež v dějinách lidstva může být realizována, poněvadž se spojily finanční elity světa, nikoliv proletáři všech zemí. Přitom zpacifikovaly přes svá média již tak dosti zblblé voliče. Ne jinak tomu asi bude i v Řecku. Referendum, které by mohlo něčím zahýbat? Těžko: Stačí zavřít banky a je po demokracii.

Bankéři spolu s politiky nemají o řízení ekonomiky ani páru. Proto se tento nástroj stal destruktivní zbraní. Ta je určena ovšem nám všem, nezapomeňme! Stále vyšší daně na bedra obyvatelstva, stále víc privatizace a odbourávání těžce vybojovaného sociálního státu, na druhé straně nízké daně pro vybranou skupinu, jako jsou korporace, banky, v Řecku nezdaněná privilegovaná vrstva rejdařů. O té se nikde nemluví, a bylo by o čem. Až přestanou jezdit řečtí rejdaři, dostane Evropa další ránu.

Bankéři vedli v Řecku hospodářství přímo ke krachu

Vraťme se k těm lodím. Celá politika Trojky vychází ze špatných dat, když propočítává skutečný výkon řecké námořní obchodní flotily. Ekonom Martin Armstrong na chyby tohoto sektoru poukazuje již delší dobu. Příspěvek obchodní flotily k HDP Řecka (kolem 48 tisíc lodí), je dle názoru mnoha nezávislých ekonomů nadhodnocen. Zmiňovali jsme již studii německého Ifo institutu profesora Wernera Sinna Řecká tragédie. V nákladech nejsou zahrnuty skutečné náklady na pohonné hmoty, a to je základní zkreslující faktor. Tak dělají ekonomiku bankéři.

Námořní doprava je kapitálově velmi náročným odvětvím, na rozdíl od druhého nejdůležitějšího sektoru, kterým je v Řecku turismus. Přičemž se právě z této rejdařské vrstvy rekrutují nemovitostní magnáti a stavební podnikatelé. Ceny nemovitostí prudce od roku 2008 stoupaly, přičemž ceny materiálu minimálně a ceny práce klesaly. To se týká všech zemí na periferii, nejenom Řecka. Levné peníze se staly lákadlem možných zisků, které měl přinést stavební boom.

Turismus a hotely jsou ovšem náročné z hlediska podílu lidské práce, tam už dosahovat velkých zisků možné není. Trojka hodila všechny aktiva do jednoho pytle a požadovala úsporná opatření v oblasti jednotkových mzdových nákladů, aby se prý zvýšila konkurenceschopnost ekonomiky. Zase platí ta pitomá mantra. Protože Řecko musí zůstat v EU, pak to nejde devalvací kurzu měny, ale musí to jít přes devalvaci ceny lidské práce. To je děsivá knížecí rada těch, kteří o řízení makroekonomiky nemají ani páru. A těch je za naše peníze v Bruselu požehnaně.

Teze, že je potřeba snížit mzdové náklady a tudíž i penze, vychází ze špatného ocenění nominálního a reálného HDP Řecka. Zvýšení DPH na 23 % u potravin a služeb cestovního ruchu, kterou nakonec navrhla Syriza pod tlakem, je sebevražda pro druhý nejsilnější hospodářský sektor – hotely a turismus. Proč jezdit do Řecka, když Turecko má 7% DPH a Itálie 9%. Vidíte, jak pitomě myslí bankéři, potažmo Trojka, která likviduje Řecko.

Otázka mezd a bankovních bublin v eurozóně

Příliš rychle rostoucí mzdy byly hnány v zemích jižní eurozóny díky boomu stavebního sektoru. Němci vykazovali velké nárůsty produktivity, přičemž snižovali jednotkové mzdové náklady, místo aby adekvátně zvyšovali mzdy v souladu s růstem produktivity práce. Jižní eurozóna neměla při této politice absolutně šanci být konkurenceschopná. Samozřejmě to vše ještě urychloval pokles úrokových sazeb až k nule, vedoucí k nafukování finančních bublin. Banky ochotně jak nemovitostní, tak akciový boom financovaly. To, že prodělaly, protože nebylo kupců, jelikož agregátní poptávka celkově klesla, by měl být jejich problém. Bohužel není. Jejich prodělky máme zaplatit my všichni. I na nás dopadne stín řecké tragédie. ECB se jistě brzy ozve.

Klíčový, zakopaný pes jak víme, spočívá v nefunkčním, neefektivním, podvodném finančním sektoru. Kdyby obchodní banky mohly poskytovat úvěry pouze do výše 100 procent krytých rezerv, nikdy by nemohlo k tak obrovskému předlužování dojít. Tvorba peněz a poskytování úvěrů musí být od sebe oddělené. Paradigma doby, že peníze lze tvořit z ničeho i obchodními bankami, musí být zrušeno, než dopadneme všichni jako Řekové.

Kapitálově podhodnocené a v síti vzájemně předlužené banky neměly žádnou vatu, která by ucpala díry z utržených ztrát. Má-li podnik 3 % vlastních zdrojů, nemůže generovat trvale se zvyšující miliardové zisky pro své akcionáře. Zkuste si přijít do banky jako podnikatel s žádostí o úvěr s rozvahou, strukturovanou jako mají banky! Vyhodí vás. Evropští politici selhali dříve a selhávají i nyní. První zbraň, která byla použita proti zájmům Evropanů, bylo zavedení eura za těchto ekonomických nesrovnalostí severu a jihu EU. Tím začala válka proti národům Evropy.

Podvodná měna, cílená na sjednocení evropských zemí do politické unie seshora nedemokratickou cestou a odstranění národních států umožnila rychlé vyvolání dluhové krize napříč celou Evropou. Bankrot postihne i Německo, po krachu Řecka zapláčou všichni dodnes spokojení němečtí penzisté brázdící se svými mercedesy Středomoří. Německo bude platit nejvíce. Pohled na zničenou Angelu Merkelovou v těchto dnech, není právě povzbuzující. Být dobrou učitelkou fyziky neznamená, že bude dobře řídit ekonomické procesy. Řecko se tak jeví jako Trojský kůň k vyvolání války v Evropě. Až budou i Němci zahnáni do kouta a budou přinuceni stát se vlajkovou lodí války proti Rusku.

Syriza končí, to je nabíledni

Systém zkolaboval, protože si Alexis Tsipras dovolil udělat to, kvůli čemu kdysi měla vzniknout i EU. Víc demokracie, solidarity a spravedlnosti. Právo na referendum a na sebeurčení národa. Tsipras nebyl v předchozích vládách, které by také měly být volány k odpovědnosti. Suverén má rozhodovat. To je lid, a to je hlavní rozdíl proti diktaturám všeho druhu, které tak apologeti EU rádi kritizují.

Že referendum nedopadne dobře, tedy vystoupením z eura, je můj odhad, asi dost pesimistický. Vyvolat referendum chtěl již Papandreou a pár dní nato byl úřadu zbaven. Vzpomínáte? Jeho slavná partaj Pasok utrpěla historickou porážku a ve volbách získala 4 %. A kdo přišel na jeho místo? Hoch od Goldmanů, bankéř Nikos Papademos. Není důvod se domnívat, že nyní to bude jiné. V šedesátých letech mohli Řekové utíkat alespoň do socialistického Československa. Teď už nemají kam. Diktatura je připravena nejenom pro Řecko, ale pro celou Evropu. Hlas lidu Řecka ohrožuje prý „demokracii“ v Evropě.

Druhá zbraň proti Evropě je nájezd imigrantů spuštěný na základě plánu, jehož kořeny sahají někam do 20. let minulého století. Viz zajímavý text k tématu: Coudenhove-Kalergi, Praktischer Idealismus (1925, str. 21-22), který je fraškou na vpád barbarů do Říše římské. Imigranti z rozpadlých států (viz politika EU a činnost NATO) urychlí rozpad evropských národů, jejich identity. Evropa pod vlivem neoliberalismu navíc už udělala hodně i pro rozpad rodin. Nejsou žádoucí rozličné evropské národy se svými kulturami, zvyky a hodnotami, nýbrž „rozliční individualističtí jedinci“.

Individualismus Západu se podařilo završit přeměnou člověka z homo sapiens na homo consumens. Latiník by řekl, že se z něj stal homo consumatus, čili že na tento styl života také dojel. Koneckonců, nic jiného si takto pasivní a nepřemýšlející občané nezaslouží. Víc než duchovní hodnoty a demokracii mají starost o své platební karty a bankomaty. Primát toho „ekonomického“ se usadil v hlavách Evropanů. Stali jsme se pouze mašinami na peníze. Zvláště postiženi jsou muži. Na co ještě uřvané dětičky! Oběti, když život nabízí tolik možností! Jen mít peníze! Tak máme fungovat – být pokud možno levně za svou práci zaplaceni, vybrat z automatu, zaplatit a vyplivnout nakonec i svou duši.

Jediný strach, který mají Evropané? Že přijdou k bankomatu, který je „obecným dobrem“, stejně jako jejich platební karty. A tam nedostanou nic, jako dnes Řekové. Hezky je to popsáno zde. Proto jsem po zavření bankomatů skeptická ohledně výsledku referenda v Řecku. Řekové asi prohrají, a s nimi my všichni. Jsme fakt ubožáci, že akceptujeme bezpříkladnou lživou kampaň, která běží proti Řekům právě v Německu, ale i ve všech ostatních zemích. Že jsou prý líní, neschopní, zkorumpovaní, komunističtí. A mají si prý vzít příklad ze Slovenska a ze zdejších nízkých penzí. Když to jde na východě EU, musí to jít i v Řecku. To je vize nové Evropy pod vedením Goldíka a bankovní Trojky.

Další zdroje:
propagandafront.de
krisenfrei.de
http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/06/29/die-eu-auf-der-kippe-chronik-einer-angekuendigten-katastrophe/