Diskuze k článku


  • PPK • 5. února 2015

    Skvěle napsáno!

  • Petrpavel • 5. února 2015

    Báječné připomenutí jedné ze základních předností a pravd (socialismu).

  • zajoch • 5. února 2015

    Připojuji se k hodnocení PPK.
    To bylo jedno z prvních, nad čím mi zůstával rozum stát, když naši vševědoucí novináři po převratu líčili, jak je potřeba se zbavit výroby, zejména těžkého průmyslu a zaměstat naše lidi ve službách. Svým přímým uvažováním jsem nemohla pochopit jak budeme žít. Nemusela jsem příliš pátrat. Novináři i to vysvětlili. Budeme kupovat v zahraničí. Jenže s tím jsou spojené mnohé otázky, které je potřeba vyřešit. Například bezpečnost dovážených potravin. To znamená kontrolu dováženého sortimentu, na kterou je potřeba mít dobře zavedené úřady a ústavy s laboratořemi vybavenými drahou technikou a také v dostatečném počtu. Přitom se po převratu příslušné dobře zavedené a zorganizované kontrolní orgány všelijak restrukturalizovaly a především se omezovaly jejich kompetence, které zčásti přecházely na soukromé firmy. Je známo, že naše hygienické a bezpečnostní standardy byly jedny z nejpřísnějších v Evropě. Jak se to všechno uhlídá, když kapacity kontrolních orgánů nedostačují? Kolik asi zboží, které neodpovídá standardům unikne a dostane se na trh?
    Tak jsme zde nyní zaplaveni potravinami z Polska (na které jsme s rodinou vložili své osobní sankce), z Německa, Holandska, Francie, Španělska, atd. Chápu, že pomeranče dovézt musíme, stejně tak jako rozinky, ale proč si nepěstujeme vlasní pórek, v dostatečném množstzví mrkev, brokolici, květák a podobně a proč dovážíme jablka s chutí trávy z ciziny a s tvarem, jako kdyby je vyráběly stroje a netlačíme na trh naše dosud dobrá česká jablíčka. Raději se podporují všelijaké překupní a přepravní firmy, aby naš dálnice náhodou nebyly příliš prázdné.

  • zedd • 5. února 2015

    Holt košile bližší, než kabát. Bohužel selský rozum je dnes vlastnost ojedinělá. Platí to i v IT. Nic proti, pokud si rozjíždějící se firmička sdílí data přes Google, ale pokud mám zavedenou firmu o 10ti zaměstnancích+, pak jde o dost sebevražednou politiku. Ekonomicky by to dávalo smysl ještě tak před 10ti lety, kdy železo a konektivita stály majlant, ale to zas nebyly Google Apps. Nějaká rozumná kombinace produktivních serverů na virtuálech v pražském datacentru (případně u místního ISP) a backupu na lokální mašině zas tak moc nestojí. Rel. drahý je člověk, který to navrhne, dá do kupy a pak spravuje. A tu se ukazuje další problém: Takovýhle člověk většinou není ochoten řešit problémy typu Widle newidlí. Takže na běžnou správu klientských stanic je třeba vyčlenit někoho, kdo je schopen a ochoten se v tom mizerně zdokumentovaném hnoji vrtat. Manuálně to lze dělat tak max u 10ti počítačů, dál už se vyplatí AD a group policy (tzn. koupit Win server a jako klienty min. Win Profesional) – pak už to lze svěřit někomu jako vzdálenou správu. To už je ale kupa peněz, takže zůstaneme u Google a všelikým životem žijících Win Home blabla … Takže buď to pytlíkovat dál přes Google, nebo investovat. Tuhle otázku si ale většina ani nepoloží.

  • Sio • 5. února 2015

    Sancta simplicitas! To je ale blbá úvaha!
    Jak to myslíte, že reklamy se nenajíme? Česko má vývozní ekonomiku. Potřebuje toho maximum vývézt a samozřejmě prodat. Nebude reklama, nebude vývoz, nebude na jídlo. Takhle je to prostý.
    Samozřejmě je dobré, když něco produkujeme, ale také to musíme prodat a větší část vyvézt. To mimochodem platilo i za socíku.
    Služby nás mnohé pochopitelně živí také, pod tím pojmem si ale nesmíme představovat dům služeb, kde je holič, pedikůra a kosmetika (jakkoli jsou to služby potřebné). Kolik asi cizinců navštíví zemi, kde jsou jim k dispozici služby jako za Krále Klacka? Kolik bude chtít v takové zemi podnikat, investovat nakupovat? My se neyživíme vývozem ropy. Musíme prodávat sofistikované zboží.
    IT je sofistikované zboží. Už 15 let jde má práce v IT čistě na vývoz, je vykupována od české pobočky třeba americkou za dolary. Software je výrobek jako každý jiný, jen spotřeba materiálu žádná, spotřeba energie nicotná, v podstatě se prodávají jen myšlenky. Tak jak neživí. Živí a to moc dobře. Mohu pak třeba za ty peníze zaplatit zemědělcům za to jídlo a oni si mohou koupit počítač k racionalizaci třeba živočišné výroby.

  • Sio • 5. února 2015

    @Zajoch: Jistěže by bylo krásné, pokud by naši zemědělci dokázali vyrábět kvalitnější a levnější tuzemské produty. A v mnoha případech to i dokáží. Ale realita je taková, že je pro ně mnohdy lukrativnější pěstovat řepku. Musíme žít v takovém podnikatelském prostředí, jaké nám svět poskytuje, oddávat se snům je nebezpečné. Pokud nám sem cpou silně dotovanou stravu (třeba z Francie) a našemu státu dotace zakazují, dost těžko tomu konkurovat. Ale za kvalitu bychom do nich řezat jistě mohli. Jen by inspekční orgány musely mít dostatečnou podporu (nezkorumpovaných) politiků.

  • jogín • 5. února 2015

    V každém případě neplatí, že si budeme krásně žít, když si budeme navzájem všichni prodávat karbanátky.

  • jogín • 5. února 2015

    Sio, nenapadlo vás, že Čína přišla s novou strategií? Omezit náklady na marketing a konkurovat cenou. Všude vyhrávají její výrobky, prodávané pod nejrůznější hlavičkou zastupotechen. A když budou mít monopol na výrobu, tak kde budou ostatní?

  • mirror • 5. února 2015

    Pěkná ukázka, jak racionalizovat zemědělskou výrobu (chov králíků), byla ve filmu Slunce, seno a erotika. V Ostravě je pobočka švédské firmy, která posílá mladé Čechy programovat za české mzdy do Anglie. Navíc k práci doma mají diety ze zahraničních cest.

  • mirror • 5. února 2015

    fajt napsal
    – pak ze cezko nema sve talenty. ..)

    Křižík, Kaplan, Kolben s Daňkem a Skoda se obracejí v hrobě. Baťu trefí šlak. Klaus bude mít radost.

  • mirror • 5. února 2015

    mirror napsal
    pak ze cezko nema sve talenty

    Ještě jsem zapomněl na Zemana. Ten pozve cizího investora s příslibem, že Čechům mohou platit za práci podstatně méně než Španělům.

  • Starý doktor • 5. února 2015

    Na mnohé co se zde diskutuje zajímavě odpovídá prof. Peter Staněk. Sice starší záznam, ale dost věcí stále aktuálních.
    Svet za oponou VII – Peter Staněk
    http://www.zemavek.sk/videos/play/41

  • Bety • 6. února 2015

    -Sio – Já s Tribunem souhlasím. Podívejte se na USA, jak se dostali se svou politikou přenesení výroby do cizích, lacinějších zemí do slepé uličky.Nikdo přece neříká, abychom nevyváželi vaše, jistě kvalitní, „myšlenkové zboží“. Sám jistě chápete, že každý na to nemá. Naši lidé jsou šikovní, ale těžko mohou svou šikovnost uplatnit v mizerných montovnách, které navíc jejich vlastník může kdykoli přenést jinam. I nové technologie mají základ ve výrobě, která je základem pro zlepšování a inovace. Také je důležitá aspoň určitá soběstačnost ve výrobě potravin, to se s žádným pokrokem nedá nahradit, protože jíst se musí. A reklama? Má svůj význam, ale co budete reklamou propagovat, když nic nevyrobíte? Momentálně se používá podle mého nejvíc k tomu, aby si lidé brali půjčky, půjčky, půjčky a mohli si kupovat ptákoviny, které vlastně nepotřebují. První minystryně hospodářství po sametu vykřikovala, že budoucnost je ve službách /turistika pohostinství to byly její koně/. Nezlobte se, ale mně se představa Čech jako pouze obsluhujícího personálu jaksi nezamlouvala a nezamlouvá se mi ani dnes.

  • Alena • 6. února 2015

    je výhoda, pokud jsme vývozní zemí? Čína např. se pomalu uzavírá. Nelze, aby všichni vyváželi. To brzo skončí. Co dál. Uživí nás naše vlastní produkce, která bude mít odbyt u nás- to jest potraviny, a přidaná hodnota- chytrost a kreativita lidí, uplatněná např. v IT technologiích. Obávám se ale, že potravinové soběstačnosti již nelze dosáhnout. Díky postoje v Praze opěvovaného knížete, který velmi loboval za zákon, umožňující půdu prodávat cizincům. Poláci, kteří si svou půdu uchovali pro sebe, budou na tom lépe.

  • Martin (už bez taky m) • 6. února 2015

    Jistě je nejlepší pružný a akceschopný mix výroby, servisu a služeb. Nevyrábět v zemědělství potraviny v zemi která k tomu má vhodné klimatické podmínky je hloupost. Tady se dá solidní míra soběstačnosti zajistit. Nezapomínejme, že zemědělská půda je ŽIVÁ a funkční jen když se obhospodařuje, i ty pastviny se mají střídat s loukami a jednou za x let trošku zorat (samo že vyjma pramenných horských oblastí a ne po svahu).
    Dtto průmyslová výroba, nejen hutě a cementárny, ale zejména strojírenství. Jistě i IT a atp., ale to také není pro všechny.
    „Jít s dobou“ve stylu „sledovat cvrkot“ tj co se děje a plánovat a projektovat s ohledem na budoucnost.
    Jakákoliv národní vláda by měla směřovat svůj omezený vliv na vytváření podmínek pro nové střední a menší podniky, vč. vytváření podmínek pro jejich financování (kapitalizaci), výzkum provázaný se vzděláváním (praktické učňovské školství), atd.
    Ano, pokud bychom si alespoň uvnitř státu řekli, že „podnikání (nejen soukromé, ale i v družstevní formě) je činnost za účelem zisku, UDRŽENÍ A TVORBY ZAMĚSTNANOSTI A ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, zlepšování KVALITY života společnosti“.
    působí to idealisticky a komicky?
    Možná, ale je to jeden z mála návodů jak spolu s podporovaným aktivním občanským angažmá ve veřejném prostoru vylézt z hrůzy sociální devastace společnosti a stupňujících se rizik válek, fašizace a neofeudalizace řízlé otrokářstvím.
    Celé to ale předpokládá několik základních změn minimálně v kontinentálním měřítku: přijetí teorie základního nepodmíněného příjmu (vázaného na společensko-prospěšnou činnost), převedení nemalé části „oligarchy a korporacemi sdílených“ peněz do státního rozpočtu, a přesměrování nemalé části zaměstnanosti do služeb typu „správy krajiny“, vymahatelnost skutečného práva a spravedlnosti, solidaritu.

  • Honza999 • 6. února 2015

    Ale pánové, vždyť třeba s to reklamou, to je přece jednoduché…

    Podívejte, budeme dělat reklamu třeba pro Volkswagen. On nám za reklamu zaplatí a my za ty utržené peníze nakoupíme auta Volkswagen. To bude pro firmu jasné znamení, že tu reklamu provádíme úspěšně a zadá nám další reklamu a dokonce, když ta minulá byla tak úspěšná, nám ji i lépe zaplatí. No a my zase nakoupíme více dalších automobilů Volkswagen. A tak dále geometrickou řadou, až skoupíme všchna auta, která Volkswagen bude schopen vyrobit.

    A když to takhle provedeme i s různými dalšími firmami, to by bylo, abychom s nakonec neměli dobře. To jen hlupáci tvrdí, že reklamou se nedá uživit…

    :-) :-) :-) :-)

  • Neználek • 6. února 2015

    mirror napsal
    Ještě jsem zapomněl na Zemana. Ten pozve cizího investora s příslibem, že Čechům mohou platit za práci podstatně méně než Španělům.

    Takže díky němu mají vůbec nějakou práci.

  • idiotronic • 6. února 2015

    Do poslední chvíle reklama a služby v Detroitu fungovaly skvěle. A přece se tam něco změnilo. Odešla reálná výroba.. Ale možná tam měli otevřít mohutnou vysokou školu, která by zvedla možnosti uplatnění na tržnici práce. Jenže ta škola by mohla být tak nanejvýš s právnickou či politologickou fakultou, možná doplněná o výuku anglického jazyka s využitím rodilých mluvčích, těch mají v Detroitu jistě dost. Lidí, které lze vzdělávat v exaktních disciplínách, je v populaci jen omezené množství (zeptejte se na ZČU v Plzni, proč početně rostla zrovna právnická fakulta a ne třeba elektrotechnická, tu tam přeci mají déle). Navíc Všemohoucí rozděluje schopnost dost nahodile. Sice najdeme lidi, kteří absolvovali exaktní obory a pak se živili něčím humanitním (Jan Vodňanský, Petr Nárožný,Pavel Bobek, Miloš Čermák a další), ale vystudovaného herce či absolventa oboru Státní správa a samospráva , kteří by se věnovali návrhu automatické výrobní linky nebo návrhu trakčního měniče pro lokomotivu neznám. Ostatně opovržlivý postoj ke konstruktérům za normalizace jsem měl , jakožto bývalý konstruktér, možnost zažít na vlastní kůži.
    Kde se vzal, to nevím.Proti softvéru, jako obchodovaletné položky, samozřejmě nic nemám. Ale peníze, ze kterých se má obnovit nová generace programátorů, musejí zahrnovat bydlení, rodinné inspirativní prostředí, kvalitní školu (od nejnižších ročníků). Současné úrovně platů nezaručují v příští generaci stejné (lepší) kvalifikační složení populace.

  • Béda • 6. února 2015

    idiotronic,

    tyhle technokratické řeči mám velmi rád. Proč si myslíte, že technické vedy jsou nadřazeny ostatním vědám? K čemu budou světu sebelepší automatické linky, které zastanou všechnu práci lidí a výsledky jejich práce si přivlastní několik málo majitelů těch linek? Čím se budou živit lidé, kterým ty automatizované linky vymyšlené a naprogramované pár lidmi vemou práci a živobytí? Za co budou kupovat zboží z těch linek? To se mají všichni vyškolit na vynálezce a programátory podobných linek pro oligarchy?

  • Béda • 6. února 2015

    Mezi hromadou odpadu a mainstreamového balastu rusofoba Dolejšího, který hází viny Západu za války, převraty, chaos, násilí na RF se opět nachází na BL pověstná výjimka – článek I.Švihlíkové http://www.blisty.cz/art/76367.html

  • aram • 6. února 2015

    A to si vezměte, že už takzvané 3D tiskárny už umí nejen různé výrobky, ale i jednodušší jídlo. Všechno to zrobotizujeme a až těch robotů bude dostatečné množství, tak většina obyvatel zeměkoule bude opravdu už jen na odstřel. To by mě ale zajímalo, jak ten zbytek, který bude mít úplně všechno, bude žít? Může je ten život vůbec ještě bavit? No jen si to představte, nebude skoro nikdo, kdo by jim mohl ten jejich přepych závidět a množit se budou taky jen mezi sebou (tedy pokud někdo nevymyslí 3D tiskárnu i na lidi) a těch pár posledních degenerátů (*Degeneráti jsou lidé, kteří zdědili tendenci k psychickým onemocněním a jejichž děti budou pravděpodobně též degeneráti) se povraždí nejspíš mezi sebou. A jen ten poslední možná zavře dveře. No to je tedy perspektiva.

  • mirror • 6. února 2015

    Neználek napsal
    Takže díky němu mají vůbec nějakou práci.

    Neználku, vy se mylně domníváte, že jste odpověděl vtipně. Ušlo vám, že jste začal závod ke dnu. V čele pelotonu běží Zeman. Pochybuji, že vůbec víte, co závod ke dnu znamená. Přeji vám ještě menší plat, než snad máte.

  • Sio • 6. února 2015

    @Jogín: Konkurovat cenou ala Čína? No, pokud by tu někomu stačil plat čínského dělníka … podle mého tudy cesta nevede. A taky jsem nikde netvrdil, že bychom se měli zbavovat výroby. Tvrdil jsem, že potřebujeme reklamu. Právě proto, abychom mohli vyrábět, musíme také prodávat.
    @Mirror: Ale neuvedl jste, jaká je „česká mzda“ programátora. Diety v Anglii jsou tuším 35 liber/den, dnes libra kolem 30 Kč. Najíst se tam dá za 5 liber/denně v pohodě. Jaká by asi tady byla dnes nezaměstnanost, pokud by cizí investoři odešli? Jaká by asi byla cena práce, když by bylo řekněme o půl miliónu pracovních míst méně? Ale to je vám asi fuk.
    @Bety: Ani slovem jsem nenaznačil, že by se tu měla rušit výroba. Jsem dokonce proti něčemu takovému. Ale výroba se nedělá jen kladivem svářečkou nebo pilníkem. A také ne jen na počítači. Služby jsou stejně legitimní produktivní činnost, jako výroba. Školství – služba. Potřebujeme? Zdravotnictví – služba. Policie – služba. Atd…

  • Sio • 6. února 2015

    @Alena: Nemáme dost vlastních surovin, proto MUSÍME být vývozní zemí. Bez vývozu tu bude Bangladéš, to je známo. Za co bychom koupili ocel, plyn, ropu?
    @Honza999: To co jste popsal je reklama cizích firem u nás prostřednictvím naší agentury. Ale ta naše agentura může také dělat reklamu našich výrobků jak u nás, tak i v zahraničí, na to jste zřejmě pozapomněl.
    @Béda: Možná technické obory nejsou nadřazeny jiným vědám (pokud se tyto dělají stejně poctivě), ale faktem je, že jsou zatím stále základem naší prosperity. I když uznávám, že zdaleka ne jediným.
    @aram: Přečtěte si třeba v Marxově kapitálu, jak moc byla zdecimována populace v 19. století. Je tam spousta zajímavých a otřesných příkladů. Z tohoto hleiska jsme skoro všichni potomci „degenerátů“, jak je nazýváte. Automatizace jen naplňuje Marxovu tezi o tom, že výrobní síly protlačí revoluci ve výrobních vztazích. Mezi výrobní vztahy patří například i způsob rozdělení profitu.

  • Sio • 6. února 2015

    @Mirror: Mohl byste nám hloupějším prosím objasnit, jak více pracovních příležitostí snižuje platy a naopak? Já naivně myslel, že ke dnu jde člověk s požadavky na plat, když je málo nabídek na trhu práce. Naopak, když je práce dost a málo lidí, pracující si může klást požadavky na plat vyšší. Co je na té úvaze špatně?

  • mirror • 7. února 2015

    Sio, sežeňte si film Závod ke dnu. Švihlíková také popsala, jak nás drtí podivné investice. To je studijní material pro vás. Možná, že pochopíte.

  • mirror • 7. února 2015

    Sio, bylo chybou pozývat tady Amazon. Podle Švihlíkové bychom měli rozvíjet kvalifikovanou výrobu a investovat sami. Má to haček. Kdo zašantročil banky do ciziny? Kdo lákal výrobce obrazovek do Hranic? Kdo uvěřil slibům, že Philips postaví technické centrum buď v Hranicích nebo Ostravě? Vy byste nemusel od rodiny. Hospodářská politika vašeho oblíbence selhala. Pohádejte se tady!

  • idiotronic • 7. února 2015

    Béda napsal

    idiotronic,

    tyhle technokratické řeči mám velmi rád. Proč si myslíte, že technické vedy jsou nadřazeny ostatním vědám? K čemu budou světu sebelepší automatické linky, které zastanou všechnu práci lidí a výsledky jejich práce si přivlastní několik málo majitelů těch linek? Čím se budou živit lidé, kterým ty automatizované linky vymyšlené a naprogramované pár lidmi vemou práci a živobytí? Za co budou kupovat zboží z těch linek? To se mají všichni vyškolit na vynálezce a programátory podobných linek pro oligarchy?

    Technické vědy nejsou nic platné, když není rozvinutá celá společnost, technici nejsou obdobou šlechty.Ale že nejde chybějící techniky získat jen tak, dokazuje příklad Velké Británie , která dováží
    asi polovinu inženýrů ze zahraničí (má jazykovou výhodu).Údaj pochází od prof.Vítězslava Bendy z ČVUT, který v Británii pobývá. Dále mám zkušenost s postupným zhoršováním průměru adeptů techniky od ,,Husákových dětí“
    až přes rok 2000. Tento jev je výhradně sociální a československý a jeho bližší příčiny neznám.
    Rodily se druhé děti do rodin, které se teprve rozhodovaly, zda si druhé dítě pořídit a sociální opatření našla odezvu v ,,populační explozi“. Nebyla to tak hluboká exploze, ale měřitelně se zlepšily výsledky přijímacích zkoušek a průběh výuky v těchcto ročnících.Zhruba po pěti letech se vše vrátilo k původním hodnotám.
    Technici nezpůsobili, že skleníky chátrají a dováží se mrkev, ale to už tu někdo řekl. Chceme-li se hnout z místa, musíme rozvinout (obnovit) hospodářské kontakty a obávám se, že v tom nám banky a vůbec firmy v zahraničním vlastnictví napovídat nebudou. Závěr: Dnes už je zřejmé, že osvětlení časem
    převezmou svítidla s LED. Na našem území se LED již nevyrábějí. Ani měniče, ani svítidla. Obchody jsou plné svítidel pro ,,zakázané“ žárovky. Proč asi?

  • idiotronic • 7. února 2015

    Oprava.
    Technické vědy nejsou nic platné, když není rozvinutá celá společnost. Technici nejsou obdobou šlechty.
    Původní formulace šla vyložit dvojím způsobem,za což se omlouvám. Amen

  • zedd • 7. února 2015

    V této zemi byl a stále ještě je velký potenciál. Popřevratovou likvidaci těžkého průmyslu bychom zvládli daleko lépe, pokud by každou vládou deklarovaná podpora drobného a středního podnikání nevyústila v investiční pobídky korporátním molochům – od těch lze snáze získat bakšiš. Pokud tu existují úspěšné domácí výrobní závody, dosáhly úspěchu všem vládám navzdory.
    Nemá smysl konkurovat Číně v produkci spotřební elektroniky. V poslední době jsem se několikrát potkal s kvalitními českými výrobky kolem automatizace menších systémů typu domovní vytápění. Jsou levnější, než produkce korporací, a často mají něco zajímavého navíc. Od určité úrovně ale nemá smysl tišťák vyrábět zde a vyplatí se zadat výrobu Číně. To neznamená, že se vzdáme výroby elektroniky úplně – jen se omezíme na menší série specialit – v Číně vám sice vyrobí 1000 ks čehokoliv, ale bude to hrozný bastl a nakonec se to nevyplatí.
    Docela zajímavá je firma Atmos. V posledních letech si vybudovala v Evropě jméno – domovní kotel je při tom příklad zařízení, kdy se offshoring výroby nevyplatí. Jde dnes o poměrně komplexní výrobek, spousta hmoty, hodně záleží na dílenském zpracování, kvalitě materiálů. Navrhnout kotel, který se při spalování hnědého uhlí blíží 90% účinnosti, je při tom velmi zajímavý konstrukční oříšek. A tohle je právě to, co zatím ještě umíme.

  • Sio • 7. února 2015

    mirror napsal

    Sio, bylo chybou pozývat tady Amazon. Podle Švihlíkové bychom měli rozvíjet kvalifikovanou výrobu a investovat sami. Má to haček. Kdo zašantročil banky do ciziny? Kdo lákal výrobce obrazovek do Hranic? Kdo uvěřil slibům, že Philips postaví technické centrum buď v Hranicích nebo Ostravě? Vy byste nemusel od rodiny. Hospodářská politika vašeho oblíbence selhala. Pohádejte se tady!

    @Mirror: Neodpověděl jste na moji otázku, proč je více pracovních míst horší než méně. Pokud takto odpovídáte i na otázky, které jsou před vás stavěny v práci, tak potěš koště. Já odpovím.
    Nebylo chybou sem pozvat Amazon. Pokud lidi najdou lepší práci, tak tam prostě dělat nepůjdou. Bez zahraničních investic se to však nestane.
    Švihlíkovou, přes její revoluční řeči nepokládám za superekonoma. Kecat o tom, že bychom měli rozvíjet výrobu a investovat sami, jsou knížecí rady. Tohle vím taky. Ale jak to zařídit? Podporu vládních investic tu provádí taktéž Zeman. Jenže je to na politicích a také na našich podnikatelích, Švihlíková akorát papouškuje, co ví každý technik.
    Stýská se vám po Klausově bankovním socialismu? Banky padaly v té době, kdy byly privatizovány v době, kdy byly zadlužené a padaly jako hrušky ze stromu.
    Co se týče Philipsu, co znamená v investicích jeden dva případy? Doba, kdy fabrika stála a běžela 100 let, je pryč. Podívejte se třeba na Detroit, pokud to není dost jasné.
    Pokud vím, když Zeman odcházel z funkce premiéra, byla hospodářská politika ČR na tom o třídu líp, než za Klause nebo Tošovského.

  • Sio • 7. února 2015

    @idiotronic, zedd: Myslím, že máme obdobné zkušenosti a rozumíme si.

  • zedd • 7. února 2015

    Neplatí to zdaleka absolutně a ve všech případech, ale výroba má na ekonomiku daleko výraznější multiplikační efekt než služby a to zhruba po ose: Čím komplexnější výrobek, tím víc subdodavatelů se v dobrém slova smyslu přiživí.
    Pokud je finální výrobce domácí, tím větší pravděpodobnost, že zvolí zdejší subdodavatele. U korporace je větší pravděpodobnost, že vlastní někde na druhém konci světa výrobu komponent pro zdejší montovnu. Bude užívat své komponenty, i když by se z čistě nákladového hlediska vyplatilo nakupovat u našich výrobců. Korporace se neřídí primárně kupeckými počty – rozhodující jsou pro ně ceny vlastních akcií, které se řídí úplně jinou než selskou logikou.
    Kvalitní vzdělání a zdravotnictví jsou podmínkou nutnou pro vznik takových výrobních řetězců. Negenerují blahobyt bezprostředně.
    Vývoj SW a obecně duševních statků je zajímavý případ. Bezpochyby je to oblast, kde lze excelovat s rel. malou vstupní investicí a nízkými provozními náklady. Nicméně pole navazujících výdělečných příležitostí je velmi omezené a to i u SW gigantů typu Microsoft. Ten se sice výrazně podílí na HDP mateřské země, ale generuje velmi málo pracovních míst – navíc kmenových zaměstnanců je jen pár tisíc a zbytek se najímá přes agenturu. Zisk pak většinou končí zaparkován v globálním finančním kasínu a reálnou ekonomiku spíš poškozuje nafukováním nejrůznějších bublin.

  • Alena • 7. února 2015

    Sio napsal

    @Alena: Nemáme dost vlastních surovin, proto MUSÍME být vývozní zemí. Bez vývozu tu bude Bangladéš, to je známo. Za co bychom koupili ocel, plyn, ropu?
    @Honza999: To co jste popsal je reklama cizích firem u nás prostřednictvím naší agentury. Ale ta naše agentura může také dělat reklamu našich výrobků jak u nás, tak i v zahraničí, na to jste zřejmě pozapomněl.
    @Béda: Možná technické obory nejsou nadřazeny jiným vědám (pokud se tyto dělají stejně poctivě), ale faktem je, že jsou zatím stále základem naší prosperity. I když uznávám, že zdaleka ne jediným.
    @aram: Přečtěte si třeba v Marxově kapitálu, jak moc byla zdecimována populace v 19. století. Je tam spousta zajímavých a otřesných příkladů. Z tohoto hleiska jsme skoro všichni potomci „degenerátů“, jak je nazýváte. Automatizace jen naplňuje Marxovu tezi o tom, že výrobní síly protlačí revoluci ve výrobních vztazích. Mezi výrobní vztahy patří například i způsob rozdělení profitu.

    vývozní zemí budeme potud, pokud nám dovolí vyvážet a nezavřou za námi dveře. Znovu opakuji. Čína se pomalu uzavírá. A co dál? konkurovat novými technologiemi, to vyžaduje kvalitní technické vzdělání. Není pro země jednodušší, koupit si mozky? Dále- máme poměrně levný plyn z Ruska, ale jeho dovoz končí v roce 2019. Nikde nevidím aktivitu státních činitelů, čím se zemní plyn nahradí. Pravděpodobně to bude americký břidličný plyn, 4x dražší. No, takhle nevyvezeme opravdu nic, neboť naše výrobky budou velmi drahé. Na závěr poznámka o zemědělství- jeho multiplikační dopad je obrovský- chemie, strojírenství, stavebnictví- nakonec budeme muset znárodnit půdu, prodanou cizincům či darovanou církvi, nic jiného nám nezbude pro obyčejné přežití

  • Sio • 7. února 2015

    @zedd: existuje i jiný SW, než windows. Třeba takový, který vede k automatizaci výrobních činností nebo zásadně zvyšuje užitnou cenu výrobku, obecně řídící aplikace, dnes se tomu říká embedded SW. Většinou se stále ještě píše klasicky v C nebo C++ a součástí takového procesu je detailní průzkum procesů, které mají být řízeny. Pravda, vývoj SW nezaměstnává tolik lidí, jenže také to zvládá jen určité malé procento populace, takže poptávka po lidech zde obecně převyšuje nabídku. Najímání přes agentury na kontrakt přichází do módy, nicméně u větších aplikací není nejlepším řešením, zapracování trvá obvykle nejméně tři měsíce a projekty jsou dlouhodobé, třeba i na několik let.
    Podle mého názoru další cesta povede přes úspory spojené s nabídkou home office. Ale vidím to tak do 10 let.
    Embedded SW má pohádkovou budoucnost, vstupujeme do éry chytrých domů, kde téměř každý spotřebič i dům samotný bude řízen, a to i dálkově. Miniaturizace velikosti, spotřeby energie i cen to už umožňuje. Vlastně to dnes zdržuje právě nezbytnost vývoje potřebného SW. Infrastruktura – sítě, datová centra – je vybudována, po stránce elektroniky není problém. Telekomunikační technika je rovněž na potřebné úrovni, včetně chytrých mobilů. Co se embeded SW týče, projekty už běží, na obzoru je přechod na IPv6, který umožní veřejnou IP adresu pro každý knoflík na svetru, kde může být kamera. :-) Pravě útok na soukromí je největším negastivem, které v souvislosti vidím, ale zastavit ten vývoj se nedá.

  • PPK • 7. února 2015

    Ad „Česko má vývozní ekonomiku“: Co vlastně je vývozní ekonomika? Ta, která vyváží suroviny, anebo ta, která vyváží výrobky? Je to snad zaviněno jen množstvím vlastních surovin, jen množstvím rozvinuté výroby ze surovin vlastních či těch dovezených, anebo je to skladbou sortimentu jakékoliv produkce, která (nejen) tady v ČR VZNIKÁ PRACÍ lidí? A proč má ČR dnes jen vývozní ekonomiku? Vznikla snad jen tak, sama od sebe?

    Mělo Česko vývozní ekonomiku vždycky? Jistě že nemělo. A není tudíž dnes ta zprofanovaná fráze „Česko má vývozní ekonomiku“ jen berličkou něčí neschopnosti a floskulí, vyjadřující stav špatné politické promyšlenosti hospodářství státu, čili jeho koncepčně organizačního řízení? Jinak řečeno, není jen ideologickou bohoslužbou dogmatu trhu, jako údajně jediného možného managementu hospodářské produkce? „Trhu“, který je ve skutečnosti jen nahodilým, spekulacemi prolezlým a záměrně provozovaným chaosem bez vládní koncepce, která by měla mít také i všeobčanský sociální rozměr – a záměrně ho nemá, protože nás někdo kdysi navedl, abychom si to tak vyzvonili klíči?

    A představme si pro ilustraci tento stav: Jak bychom asi jinak mohli vytvořit perspektivní koncepci harmonického rozvoje ekonomiky ČR, kdybychom tu byli buď zcela sami, anebo nás celý okolní svět embargoval? Inu, museli bychom si organizačně a koncepčně vytvořit nějaký zcela soběstačný národohospodářský PLÁN. Aha! A je snad někdo tak naivní, že si myslí, že kapitalista vůbec nikdy nic neplánuje? Co z toho tudíž plyne? Mezinárodní obchod vždycky jen něco supluje a pouze záměrným, masivním a dočasným vývozem sleduje pro ten stát jeho vláda cosi v budoucnu. Jinak mezinárodní obchod vždy jen řeší nedostatek nebo žádoucnost toho, co není pod zemí, co nelze vyrobit nebo co se vyrobit nevyplatí. (pokrač.)

  • PPK • 7. února 2015

    Bezbřehé otevření hranic pak umožňuje i stěhovat cokoliv kamkoliv a suplovat tak jakoukoliv výrobu vlastní, výrobou cizí a vyrovnávat tak ten chaos. A hlavně: Umožňuje tvořit zisky cizími surovinami a levnou cenou cizí práce. Cenou práce lidí ze zemí, odkud byla ta původní výroba „odvezena“ a tím i rozvíjet ještě účinnější neokolonialismus velmocí, z něhož žijí jejich finanční paraziti všeho druhu.

    Je proto pochopitelné, že ti parazité v mateřských velmocenských zemích se pak mohou „zabývat“ už jen financováním svých mohutnějších armád k teroru kolonií a ke krádežím jejich surovin a lidských zdrojů, nákupem cizích mozků pro další vojenský a vědecký výzkum a technický vývoj a u vlastních lidí si distinguovaně pěstovat už jen ty služby a reklamu, byznys a sociálně rozvracečské a vrcholně pokrytecké žvanění o různých těch „inkluzích“ či genderismech, sexismech a podobných dalších vymyšlenostech pod pokryteckou rouškou tzv. lidských práv.

    A proč? Jen proto, aby byla odvedena pozornost otroků v koloniích od přemýšlení o jejich vlastním osudu. Ale pravda, ta poslední koncepce, koncepce kolonií, tak ta je už po staletí vskutku promyšlená a už dávno zorganizovaná naprosto dokonale – a prý už dnes i bude dokonce mezinárodně smluvně „dobrovolná“ (ála TTIP – haha) vinou lokajských propagandistů a servisních elit kolonií novodobých, mezi něž i my teď hrdě patříme. Ale: Až se jednou kolonie probudí, tak naši potomci ze svého fanatismu pro kapitál trpce vystřízliví. A budou se divit, jak recept Číny uměl tiše, trpělivě a účinně zapracovat. Ostatně, Putin dnes moc dobře ví, proč je s nimi kamarád.

  • mirror • 7. února 2015

    Je to asi 60 let, kdy jsem s otcem navštívil Brněnský strojírenský veletrh. Pamatuji doby, kdy výstaviště bylo plné vystavovatelů, jak cizích, tak československých. Nebyli jen v pavilonech, ale i na prostranstvích mezi nimi. Vloni jsem byl v Brně také. Venku se nevystavovalo skoro nic. Malé pavilony byly zavřené. V pavilonu Z byla druhá galerie prázdná a první galerie jen snad s několika stánky. Debilní hospodářská politika vedla k tomu, že vystavovat už není skoro co. Samozřejmě myslím něco českého a originálního. Cizí vystavovatelé nechodí, Češi kupují málo. Už skoro ničemu nevládnou.

    Pro zdejší obdivovatelé geniálního prezidenta bych uvedl, co si o lidech jeho formátu myslím. Netvrdím, že by prezidentem neměl být, ale když dostal naše hlasy, tak by nám měl sloužit a něco hmatatelného by po něm mělo zůstat. S nadšením zfanatizované částí občanstva nastoupil do politiky ve 44 létech. V jeho věku byli mezi námi lidé, kteří měli 10 patentů, jejich články překládala britská služba BISI, něco zkonstruovali a naprojektovali, postavili a vedli výrobní dílny nebo provozy. Co měl za sebou budoucí prezident? Chlubil se, že četl knížky. Publikoval jeden článek v Technickém magazínu. Šířil pověru, že máme méně studentů než v Nepálu. Počty studentů jsme zvětšili a tím se také transformovala výuka na technických univerzitách na úroveň komunistických průmyslovek. Genialitu hospodáře zužitkoval v tom, že socany málem připravil o Lidový dům. Jakou hospodářskou politiku vedla jeho strana, kterou měl k neštěstí občanů pozvednout? Investiční pobídky, které znamenají ožebračování obyvatelstva. V důležitých podnicích nerozhodují Češi a vydělané peníze mizí v cizině.

  • mirror • 7. února 2015

    pokrač. …

    Jeden střední manažer mi vysvětlil, že cizí vlastník podniku domorodcům spočítá výrobní náklady a nechá tady dvě procenta zisku. Celostátní loterií, které se říká falešně demokratické volby, vygeneruje amatérský tým politiků, kteří v životě nic užitečného neudělali, aby tady vládli. Poslední premiér je typ naprosto amatérského neumětela. Navštívil USA. Jsem zvědav, kdy přizná, že Temelín dostavějí Američané a že přezbrojíme ruské vrtulníky na americké.

    Jsem zvědav, kdy si Češi otevřeně řeknou, aby politici, které volí, vládli k jejich prospěchu a nemysleli jen na sebe.

  • fajt • 7. února 2015

    to je tezky, kdyz si zdejsi zbohatlici mysli, ze nejvetsi bohatstvi a zivotni meta je jejich naducane konto v bance a zlate cihly v prirucnim skladu. ..)

  • Neználek • 7. února 2015

    mirror napsal
    Neználku, vy se mylně domníváte, že jste odpověděl vtipně. Ušlo vám, že jste začal závod ke dnu. V čele pelotonu běží Zeman. Pochybuji, že vůbec víte, co závod ke dnu znamená. Přeji vám ještě menší plat, než snad máte.

    Ale hovňajs. Ten začali Klaus s Havlem, Tošovským atd. Zeman po nich jenom uklízel. A schytal nenávist lůzy.

  • Sio • 7. února 2015

    @PPK: Hádejte, co je vývozní ekonomika, můžete 3x. Ale napovím. Vyváží více, než dováží. A jestli Česko vyváží spíše kvalifikovanou práci nebo suroviny? No schválně – co myslíte? Nečekal bych od vás takové otázky. Co se toho plánování týče – je to teď reálné? pokud ano, kdy to začne?

  • Sio • 7. února 2015

    @PPK: Pokud vím, čínský zázrak je založen na otevření země cizímu kapitálu a levné pracovní síle. A jde to už zhruba 30 let, tak můžeme bilancovat. Zchudla Čína nebo zbohatla? Co obyčejní lidé? Mají se hůř nebo tam dokonce vznikla 200-miliónová střední třída?

  • Sio • 7. února 2015

    @ Mirror: Také jsem chodil na BVV. A také na Pragoregula & Pragomedika. V elektronice tam české produkce bylo minimum a to ne moc zajímavé. Vy jste prostě člověk éry, kdy Československo produkovalo skoro tunu oceli na obyvatele, z čehož třeba Ostravsko bylo zničeno spadem a kyselými dešti (teď se to vrací). Celý západní svět už industrializaci založenou na těžkém průmyslu v té době opustil.
    Chápu, že se vám stýská po dobách, kdy jsme vyváželi válcovací stolice a velké investiční celky do SSSR na tuny (takže čím těžší, tím dražší) Nicméně ta doba je pryč, Rusové už taky nehledí na tuny, ale na kvalitu.
    Pokud jste si nevšiml, éra uhlí a oceli pominula, na řadě jsou špičkové technologie. Samozřejmě netvrdím, že se bez uhlí a oceli zcela obejdeme, aby bylo jasno. Ale nejsou a hlavně už nebudou dominantním zdrojem příjmů, což vzhledem k ekologii je i dobře.
    Nevím, kdo kde měl 10 patentů, jistě klobouk dolů. Vyjímky potvrzují pravidlo a nikde není psáno, že ten samý člověk by byl i dobrým premiérem. Zeman měl pravdu, československé výrobky byly většinou technicky zaostalé. Největší monopol, coý byl československý stát, si vedl jako monopol. Tedy těžkopádně, neefektivně, přestárle. Přečtěte si Parkinsonův zákon.

  • Alena • 7. února 2015

    neznám ta čísla přesně, ale asi 30 % čínského HDP tvoří státní podniky, většinou strategického energetického aj. průmyslu, které si Čína nechala pod svou kontrolou. Dále by mne zajímalo, jak je to s čínským bankovnictvím, ale ( dle pana Fjodorova zde na některém z jeho videí) zaznělo, že podmínky, které má v oboru finančnictví Čína, jsou nesrovnatelně příznivější než tzv, ruský okupační rubl. A je to vidět, protože Čína se pouští do obrovských investičních projektů, finančně nákladných. V české republice , i kdyby vyvážela ostošest, a její zaměstnanci pracovali za stejnou nebo nižší mzdu jako dělníci v Bangladéši, se žádný hospodářský zázrak konat nebude, protože jsme o nejlukrativnější a strategicky významné odvětví průmyslu dávno přišli. Stali jsme se kolonií, z které se peníze pouze vytahují ven. A to Čína nikdy nedopustila

  • Alena • 7. února 2015

    pane Sio, to říkají všichni mladí, jak za socíku bylo všechno špatné, nemoderní a zastaralé. Ve svém věku mám obrovskou výhodu- i když je samozřejmě mé tělo zhuntováno těmi jedy, které jsme nyní nuceni jíst( a to mám výhodu, že máme zahrádku), mám velkou výhodu- zdravý základ, který jsem získala za socíku, kdy byly zdravé potraviny. A bude hůř. Takže laskavě z toho výčtu, jak vše bylo špatné, vynechte zemědělství, rybářství, a následně potravinářský zpracovatelský průmysl. A když jsme u toho hutnictví. POLDI KLADNO prostě byla jednička. Mnoho podniků bylo naprosto cíleně zlikvidováno. Na ty povídačky o nemožném socíku jsem už fakt alergická

  • mirror • 7. února 2015

    Sio, krajane, je mi trapné vás poučovat. V ČSSSR bylo mnoho podniků elektrotechnického průmyslu. Byly to TESLA s množstvím poboček, ČKD Polovodiče, ZPA s množstvím poboček, Aritma, VÚAP, Zbrojovka, Mesit, MEZ, Laboratorní přístroje, částečně Chirana. Co zůstalo v tomto oboru dnes?

  • PPK • 8. února 2015

    @Sio – Mám zato, že každý rozbor musí začínat poctivým konstatováním dosud známých faktů (a nikoliv jen emocí) a pak i musí pokračovat pokládáním otázek na souvislosti těch faktů. Proč? Protože výklad reality ještě nemusí být totožný s realitou skutečnou. Proto ani pouhá prezentace názorů a přání také ještě nepodává důkaz jejich existence, když pouhý světonázor nebo přesvědčení člověka se ne vždy kryje s tím, co všichni kolem sebe vidíme. Přesto zastávám názor, že mýlit se naschvál možné není a určitá míra tolerance k tomu, mně osobně potíže nečiní. Pokud to ovšem mně samotnému – nějak radikálně nemanipuluje se životem.

  • zajoch • 8. února 2015

    Sio, toto jste v jednom svém kometáři uvedl: „Služby jsou stejně legitimní produktivní činnost, jako výroba. Školství – služba. Potřebujeme? Zdravotnictví – služba. Policie – služba. Atd…“
    To máte samozřejmě pravdu, ale ono je to tak. Školství, zdravotnictví a policie tu byly i před převratem a byly tu i ty služby, které se tak nezbytné nezdají. Ale záleží na míře. Jak se školství a zdravotnictví postupně po převratu měnilo k horšímu (o policii nemám informace), tak služby ostatní se propagovaly a preferovaly a mělo se zato, že nahradí výrobu. Podívejte se na záplavu obchodních řetězců, kam chodí celé rodiny o víkendech jako na společenské akce, kam se chodí kupovat haraburdí. Kolik je všelijakých úvěrových firem, které parazitují na lidské hlouposti, kolik zastaváren pro uplatnění zloději nakradených věcí, kolik všelikých reklamních agentur, kolik nočních klubů a heren a asi bych mohla využít mnoho ze zde přidělených znaků pro vyjmenování dalších. Mi nepřipadá, že by toto bylo to, co státu a tedy jeho lidem přináší prospěch. Ve zdravotnictví se po nástupu našeho tržního hospodářství především rozvinuly farmaceutické prodejny. Jinak tržní organizace zdravotnictví lidem neprospívá, ale škodí.
    Váš citát, který jsem nahoře uvedla, mi připadá demagogický. Využití pravdivé informace k nesprávné argumentaci. Nikdo přece neodmítá služby, ale odmítá přemíru služeb a služby zbytečné nebo dokonce škodlivé. Jistě vás všichni obdivujeme za vaše vynikající úspěchy v IT, o kterých píšete, ale to neodůvodňuje potřebu a užitečnost veškerých služeb. A o to jde.

  • Petrpavel • 8. února 2015

    Služby nejvíc milují a preferují Kellerovy tzv. obslužné elity. Ony získávají prostředky, velké množství prostředků, bez jakéhokoli úsilí, a získaly pocit, že ostatní jsou tady proto, aby jim za jejich peníze sloužili (poskytovali všemožné služby). Dokonce hlásají, že jim dávají práci a dělají tím dobro. Ano, těmto služby cosi poskytují, určitě pohodlí a pocit nadřazenosti : já si to můžu zaplatit
    Pro 95 % normální lidí jsou služby to, co poskytoval bývalý režim lépe, kvalitněji, levněji, a mnohdy zdarma. Nechat si uklidit byt, posekat a osázet zahradu, vymalovat, uvařit, zmalovat obličej a tělo, pohlídat a učit děti, učesat, nastavit TV a PC, odvézt taxíkem, navrhnout zařízení bytu, nechat nakrmit a vyvenčit psy a kočky atp. … co tyhle služby udělají z člověka? Líného, tlustého, namyšleného lempla.

  • ducatista • 8. února 2015

    „Nechat si uklidit byt, posekat a osázet zahradu, vymalovat, uvařit, zmalovat obličej a tělo, pohlídat a učit děti, učesat, nastavit TV a PC, odvézt taxíkem, navrhnout zařízení bytu, nechat nakrmit a vyvenčit psy a kočky atp. … co tyhle služby udělají z člověka? Líného, tlustého, namyšleného lempla.“
    A já dodávám: A co teprve člověk, který se nechá odvézt na dovolenou nebo si dá namasírovat záda či nedejbože využije služeb instalatéra při výměně vodovodní baterie – to je pak uplný degenerát! :-)))
    To opravdu myslíte vážně?

  • Sio • 8. února 2015

    Alena napsal

    pane Sio, to říkají všichni mladí, jak za socíku bylo všechno špatné, nemoderní a zastaralé. Ve svém věku mám obrovskou výhodu- i když je samozřejmě mé tělo zhuntováno těmi jedy, které jsme nyní nuceni jíst( a to mám výhodu, že máme zahrádku), mám velkou výhodu- zdravý základ, který jsem získala za socíku, kdy byly zdravé potraviny. A bude hůř. Takže laskavě z toho výčtu, jak vše bylo špatné, vynechte zemědělství, rybářství, a následně potravinářský zpracovatelský průmysl. A když jsme u toho hutnictví. POLDI KLADNO prostě byla jednička. Mnoho podniků bylo naprosto cíleně zlikvidováno. Na ty povídačky o nemožném socíku jsemuž fakt alergická

    Paní Aleno, nejsem si moc vědom, co jsem napsal o zemědělství, rybářstvé nebo zpracovatelském průmyslu, neb tomoto odvětví zase tak moc nerozumím. Co vím, kvalitní jídlo se dá koupit, ale musíte vybírat a stojí to víc, než nekvalitní. Ale ne moc víc, než za socíku, pokud vezmeme v úvahu přepočet 1:10.
    Nejsem zase tak mladý a netvrdím, že za socíku bylo všechno špatně, to je mýlka. Ano, nepopírám, že byly zničeny konkurenceschopné fabriky, v tom nejsme ve při. Ale u některých mi to zase tak líto není, protože konkurenceschopné nebyly, toť vše.

  • Sio • 8. února 2015

    @Mirror: Jistě, elektrotechnika nebyla špatná. Ale já mluvil o elektronice nikoliv o elektrotechnice. I vám cítím potřebu to říci. Ne všechno, co zde bylo bylo špatné nebo nekonkurenceschopné, to si nemyslím. Třeba ta elektrotechnika by klidně alespoň zčásti obstála. Cukrovary a čokoládovny jistě mohly také. Ale kromě kvalitního výrobku musíte mít také odbyt. Ten závisí na politické a ekonomické konstalaci a také reklamě. Halt při přechodu na západní trhy (ruský trh se v 90-tých prakticky zhroutil) nám konstalace ani v jednom z těchto faktorů nepřála. Ani politická, ani ekonomická a ani v té reklamě jsme to neuměli. Stálo nás to samozřejmě mnoho, o to se nehádám a mrzí mě to taky. Ale házet to na Zemana, to je legrační.

  • Sio • 8. února 2015

    @PPK: s východisky, které v minulém příspěvku uvádíte, souhlasím bez výhrad, protože to jsou i moje východiska

  • Sio • 8. února 2015

    @ Zajoch: ne, to jsme se nepochopili. Jen realita je poněkud složitější, než se mi tu vejde do příspěvků, proto nemohu napsat všechno. S vaším příspěvkem nemám problém. Jistěže některé služby jsou zbytečné až škodlivé, jen jsem je nezmínil. Bez podomních prodavačů pojistek, finančních produktů, levnější elektřiny, plynu a dalších šmejdů se jistě obejdeme. Jenže já vycítil z diskuse názor, že výroba je vše a služby zcela zbytečné. Proto jsem uvedl pár nejjasnějšších příkladů služeb, které opravdu potřebujeme.
    Co se týče obchodních řetězců, těm bych nevyčítal, že je jich moc. Pro lidi nejsou špatné. Jistě si vzpomenete, mám dojem, že jste také z Ostravska. My jezdívali občas na nákupy na Leninku v Porubě, asi víte, které místo mám na mysli. To byla dopolední procházka cca 5 km i více, z toho nejméně polovinu s dvěma těžkými taškami v rukách. Člověk musel zalézt a vylézt nejméně do 5 – 10 obchodů, některé věci se sháněly. Na zbytek dne byl člověk normálně unavený z takové procházky.
    Pamatujete si to ještě? Je přece mnohem snadnější zajet si na parkoviště, vzít si pohodlný vozík a obejít supermarket. Vše si zavézt až k autu. Navíc se tam bez problémů (a ne draze) naobědvat z celou rodinou. Nedívejme se na to ideologickými brýlemi, které vidí jen to špatné.

  • Sio • 8. února 2015

    Petrpavel napsal

    Služby nejvíc milují a preferují Kellerovy tzv. obslužné elity. Ony získávají prostředky, velké množství prostředků, bez jakéhokoli úsilí, a získaly pocit, že ostatní jsou tady proto, aby jim za jejich peníze sloužili (poskytovali všemožné služby). Dokonce hlásají, že jim dávají práci a dělají tím dobro. Ano, těmto služby cosi poskytují, určitě pohodlía pocit nadřazenosti : já si to můžu zaplatit
    Pro 95 % normální lidí jsou služby to, co poskytoval bývalý režim lépe, kvalitněji, levněji, a mnohdy zdarma. Nechat si uklidit byt, posekat a osázet zahradu, vymalovat, uvařit, zmalovat obličej a tělo, pohlídat a učit děti, učesat, nastavit TV a PC, odvézt taxíkem, navrhnout zařízení bytu, nechat nakrmit a vyvenčit psy a kočky atp. … co tyhle služby udělají z člověka? Líného, tlustého, namyšleného lempla.

    Promiňte, ale nesouhlasím. Podle vás třeba doktorka, která odpracuje 170 hodin v základní pracovní době, a k tomu + 200 hodin převážně nočních služeb, mající navíc dvě děti nemá nárok si třeba nechat uklidit byt nebo pohlídat děti, aby ve vašich očích nebyla lempl? Taky jste v práci 350 – 400 hodin měsíčně a přesto to všechno stíháte? Myslím, že o mnohých si ani neumíte představit, jakým úsilím si vydělávají o něco více, než vy.
    Navíc jste Kellera pochopil špatně. Servisní elity jsou ti, co vydělávají aspoň 300 tis./měsíčně (to je dolní hranice). Patří sem celebrity (třeba top hokejisté, fotbalisté, herci a zpěváci – máte je rád?), top politici a manažeři, větší podnikatelé, finančníci atd. Jsou to multimiliónáři, (nemyslím třeba 5 miliónů, to víc) , kteří ale musí pracovat.
    Ti o kom mluvíte jsou nižší a vyšší střední třída. Sem patří i stolař nebo dobrý automechanik, kteří jsou si schopni vydělat 50+ tis. Kč/měs. Ale za dřinu (i hodně hodin) a vysokou kvalifikaci. Proč by si nemohli nechat třeba uklidit byt nebo pohlídat děti?

  • mirror • 8. února 2015

    Sio napsal
    Jistě, elektrotechnika nebyla špatná. Ale já mluvil o elektronice nikoliv o elektrotechnice.

    Sio, když jste tak chytrý, jmenujte zemi s méně než 15 miliony obyvatel, kde by vyráběli elektronické součástky jako v Československu a nezapomeňte na sortiment. Viděl jste jejich katalog?

  • Aleš • 9. února 2015

    jogín napsal

    V každém případě neplatí, že si budeme krásně žít, když si budeme navzájem všichni prodávat karbanátky.

    Nebo třeba jen reklamu na karbanátky či slepou víru v to, že si v 80 letech koupím karbanátek!!!

  • Aleš • 9. února 2015

    V příštím životě bych chtěl být kutilem. Bohužel mám kapku lachtaní nemoc, není to v tomto životě v mých silách. Ale co by se mě hodně dotklo, být nazván lemplem. Pan Petrpavel to nazval přesně. Účelově vytvářená generace lemplů je morem naším i euroatlantské civilizace. A když k tomu přidáme postřehy PPK, zajocha, Martina, zedda a Mirrora máme výsledek. Je otázkou politické reprezentace země a manažerských rozhodnutí, jak z toho vybruslit. Nápověd tu máme hodně, ale perly zase asi poputují ke sviním.
    ducatista: Jste to nepochopil, co tím bylo myšleno? Ne absence služeb či zákaz jejich využívání, ale smysluplnost. Jde o to, abychom tu neplatili ze svých kapes rekvalifikační kurzy tisícům pedikérek či majitelům tetovacích salonů (i ti, co péči pedikérky nepotřebují) a jako manažeři podniků nebrali odměny za to, že vydáváme miliony za nesmyslný marketing či další konečná vítězství formy nad obsahem.

  • Bety • 9. února 2015

    Kdy naposledy jste viděli v TV reklamu na skutečně ČESKÝ výrobek??? Já si nějak nevzpomínám. Hádáte se, jaké služby nutné jsou . Dobře. Mě například nabízel jeden „obchodník“ když náš podnik končil, abych mladá děvčata od nás přemluvila k tomu, avy šly pracovat do bordelu – na tom přece nic není a výdělek je dobrý. Také služba, která u nás za socíku nebyla.Poslala jsem do tam, kam slunce nesvítí a on mi odpověděl s údivem, že to přece nechtěl zadarmo, a když si nechci vydělat, dobře, děvčat je všude dost. Řekla bych dokonce, že je to už přes dvacet let jeden z našich úspěšných vývozních artiklů. Ale nějak se mi nezamlouvá. Asi bych raději brala ty válcovací stolice.

  • Aleš • 9. února 2015

    Jó stolice. A dvojitý klistýr. U prázdného žaludku nekonečné labúžo. A bruntální počasí a chování zdejších bruntálních a rýmařovských jelit. Práce v uranovém dolu či vykřičeném domě patrně proti tomu na úrovni dovolené na Seychelských ostrovech. (Ani v jednom z nich jsem nebyl, tak nemohu přesněji posoudit). Řešením bude emigrace. Je jedno, zda azyl bude udělen z politických či ekonomických důvodů. Jde o život. Kolik takových Porošenků a Jaceňuků žije u nás? Mezi rodilými Čechy jak poleno!!!