Diskuze k článku


  • racek • 11. dubna 2018

    No, pane Stane, komerční pojišťovny jaderné elektrárny proti katastrofě obecně nepojišťují. Většinou se to řeší různými typy státních záruk, jinak to zatím nejde. I když spolehlivost je obecně velmi dobrá, tak po Černobylu i Fukušimě bude ještě dlouho trvat, než se to nějak jinak vymyslí. Banky obecně na výstavbu půjčují, zajímá je spíš schopnost klienta splácet. A se státními zárukami pro případ katastrofy je to dokonce velice, převelice lukrativní.
    Obě katastrofy nás ovšem přesvědčily, že stoleté i pětisetleté katastrofy se u Jaderek stát mohou. U Černobylu neobyčejná lidská blbost (a spoléhání se na to, že nikoho nenapadne jen tak vypnout sedm bezpečnostních zábran) a u Fukušimy by stačily o 2 až 3 metry vyšší hráze. Což je řešitelné.
    Co se týče perspektiv, jiná než jaderky pro makrovýrobu elektřiny prostě není. Fosilní paliva docházejí, i když si to nechceme připustit a tzv. přírodní zdroje jsou provozně nespolehlivé, málo účinné, mnohdy ekologicky škodlivé a neregulovatelné. Svou roli mají, zejména v roli místních zdrojů, ale problém neřeší. Čím dříve to pochopíme, tím lépe.

  • idiotronic • 11. dubna 2018

    Japonsko by mělo zmenšit spotřebu energie a dřeva, možná snížit i spotřebu potravin. To jsou komodity, které kryje dovozem a vytváří pouště na opačné polokouli s použitím ozbrojených agentur a sonarovou technikou vyčerpává loviště ryb. Klimatické podmínky neumožňují ani výrobu soli z mořské vody. Na druhé straně i mizerně řízené firmy jako Nichia zaměstnávaly pracovníky, kteří dali světu ,,technologicky neproveditelnou“ diodu na bázi GaN( modrou, tedy i bílou) , než jim firma pracoviště zrušila a
    autor (profesor Nakamura, Nobelova cena za fyziku) ze země odešel. Pokračujte…

  • peter. • 11. dubna 2018

    Stan:
    Budem akceptovať váš názor no len za predpokladu,že existuje náhrada za JE.
    Lebo tzv.obnovitelné zdroje energie môžu pokryť tak 15 – 20%…možno 30% potreby energie ,spaľovať fosílne palivá si už dlho dovoliť nebudeme môcť a tak sa pýtam – aké sú možnosti?
    Zastaviť výstavbu nových JE,ukončiť prevádzku starých do povedzme 20 rokov ?Nastane výpadok vo výrobe energie,ktorý bude mať za následok pokles výroby a spotreby.Zníži sa aj výroba potravín.Zníži sa dĺžka života ľudí a jediné čo sa nezníži bude nárast svetovej populácie.Prosto reťazová reakcia s obrovskými dôsledkami pre celé ľudstvo.Ja viem,že veľké množstvo ľudí na tejto planete žije bez elektriny.Veď aj na Slovensku sa žilo ešte koncom 50-tych rokov bez elektriny,svietilo sa petrolejkami a obilie sa mlátilo na parných mláťačkách.Chcem povedať,že obmedzenie výroby el.energie by celé ľudstvo hodilo poriadny kus dozadu.To asi nechce nikto.Takže si myslím,že nebezpečenstvá vyplývajúce z jadrovej energetiky treba ľuďom pripomínať,no zároveň je potrebné disponovať niečím,čo by tie jadrové elektrárne mohlo nahradiť.Argumenty o Rakúsku sú jednak vyvrátiteľné a jednak sa jedná o ojedinelý jav v Európe a vo svete.Nemožno sa ním oháňať ak sa má problém JE riešiť globálne.
    https://openiazoch.zoznam.sk/cl/136028/Obnovitelne-zdroje-nestacia-Rakusko-v-noci-kupuje-lacnu-elektrinu-z-Ciech

  • Admirál • 12. dubna 2018

    racek napsal

    No, pane Stane, komerční pojišťovny jaderné elektrárny proti katastrofě obecně nepojišťují. Většinou se to řeší různými typy státních záruk, jinak to zatím nejde. I když spolehlivost je obecně velmi dobrá, tak po Černobylu i Fukušiměbude ještě dlouho trvat, než se to nějak jinak vymyslí. Banky obecně na výstavbu půjčují, zajímá je spíš schopnost klienta splácet. A se státními zárukami pro případ katastrofy je to dokonce velice, převelice lukrativní.
    Obě katastrofy nás ovšem přesvědčily, že stoleté i pětisetleté katastrofy se u Jaderek stát mohou. U Černobylu neobyčejná lidská blbost (a spoléhání se na to, že nikoho nenapadne jen tak vypnout sedm bezpečnostních zábran) a u Fukušimy by stačily o 2 až 3 metry vyšší hráze. Což je řešitelné.
    Co se týče perspektiv, jiná než jaderky pro makrovýrobu elektřiny prostě není. Fosilní paliva docházejí, i když si to nechceme připustit a tzv. přírodní zdroje jsou provozně nespolehlivé, málo účinné, mnohdy ekologicky škodlivé a neregulovatelné.Svou roli mají, zejména v roli místních zdrojů, ale problém neřeší. Čím dříve to pochopíme, tím lépe.

    V případě Fukušimy o hrubou chybu projektanta JE.
    Neprovedení, nebo nedbalé provedení analýzy rizik.
    V lokalitě Fukušima bylo známo, že se v minulosti vyskytli větší přílivové vlny, než byla ta, co elektrárnu zničila. Pokud by projektanti pracovali podle již tenkrát používané metody odhalování a eliminace rizik FMEA, musela by ochranná zeď být ne o tři metry vyšší, ale minimálně o třetinu vyšší, než by byla zeď chránící před nejvyšší známou přílivovou vlnou z minulosti. To by před projektanty postavilo otázku, zda je možné, ekonomické, proveditelné stavět elektrárnu v této lokalitě.

  • racek • 12. dubna 2018

    admirál: děkuji za upřesnění. Holt si musíme projít slzavým obdobím pokusů a omylů, ale vše je řešitelné.

  • Stan • 16. dubna 2018

    Naštěstí tady nemáme jen Vladimíra Wagnera:

    https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/atomova-energie-jaderna-elektrarna-dukovany-temelin_1804160705_jab

    Líp bych to dnes nenapsal.