Retro: Konzumní válka

28. 8. 2011

Koho by to napadlo, že je válka? Už jsme si na ní zvykli tak zvykli, že ji považujeme za zcela normální stav mírového napětí. Dokonce i otroctví, vězení a zajetí pokládáme za svobodu a mír.

Tuhle mne v televizi přesvědčovalo malé rozechvělé děvčátko, že si musím něco neodkladně koupit. Napřed mne to zarazilo. Práce dětí byla přece zrušena před sto lety? Pak jsem si ale říkal, co je to za nemravnost a sprostotu využívat děti v reklamě? Vždyť je to stejná nemorálnost, nestydatost a deviace jako pornografie nebo fyzické zneužívání nezletilců. A to ještě navíc musíme za sledování televize povinně platit koncesionářské poplatky!

Pak jsem ale probral z mrákot. Uvědomil jsem si, že jsem zcela podlehl klamání ze strany nepřítele. Ten se nestydí využívat a zneužívat čehokoliv. Sprostě si dělá z lidí legraci a z dětí i žen živé štíty. Víte, napřed jsem tu dívenku prostě pojímal jako našince, nikoliv jako provokatéra nepřátelské strany. To však byl omyl. Byla to figura, zbraň a voják nepřítele. Jejím pravým účelem bylo, aby mne oklamala, svedla, využila, zneužila a zničila. Fuj, to se mi ulevilo. Nikam si nic koupit nepůjdu!

Přestal jsem ihned tu mladičkou naivní husičku litovat. Patří k nepřátelské straně a lítost s tímto nepřítelem pouze posiluje jeho agresivitu. Pro tohoto nepřítele jsou všichni nepřátele, zejména vlastní obyvatelstvo (rukojmí). Nikdy mu nevěřte! Svíjí se a škemrá o pozornost. Žádá lítost a soucit, ale jakmile může, okamžitě vás nemilosrdně zničí. Pozor Budulínku, Jezinky jsou už úplně všude! Již jsou za oběma stranami dokořán otevřených dveří.

Jen ať si tu svojí husu zatáhnou do války na frontu, do pasti! Za pár let bude valit hrůznou oči. Až ji využijí a zprzní, tak ji, obludu, odhodí. Nakonec jí možná i zakroutí krkem. Mně to však bude už brzy jedno. Jsem již starý, dlouho tady nepobudu. Za to znechucení dočasného pobytu patří nepříteli vřelý dík!

Abyste dnes mohli žít, musíte prodávat zahraniční zboží, svoji práci i sebe. Když tohoto dost prodáte, můžete si na oplátku něco málo koupit. Začala likvidační válka. Za chvíli se přestane vyrábět a bude se jen prodávat a doprodávat. Začne decimování vyrobeného zboží. Uprodáváme se k smrti.

Rozlišujeme čtyři základní typy válčení (případně zbraní hromadného ničení), které buď:

1. Zničí majetek i lidi;
2. zničí lidi, ale nikoliv majetek;
3. zničí majetek, ale nikoliv lidi;
4. nezničí lidi ani majetek.

Rozlišujeme tyto typy taktiky, které k válčení používáme:

1. Obranu obranou;
2. útok obranou (provokaci);
3. obranu útokem (prevenci);
4. útok útokem.

Podle potřeby a strategie používáme ty nebo ony způsoby válčení nebo taktiky. Záleží na situaci a podmínkách. Jestliže začneme jedním způsobem, neznamená to, že jím budeme pokračovat, a že jim skončíme. Účel světí prostředky. Ideálním způsobem vedeme válku tak, že si toho nikdo nepovšimne. Stačí odpoutat pozornost jedním typem válčení nebo taktiky a mezitím vedeme válku jinak a jinde. Nasadíme-li ve svaté válce proti nepříteli jeho vlastní děti a ženy, zaručeně vyhrajeme. A ještě si to pochvalují!

V zajetí je výhodné využívat konzumní válku. Jestliže nemůžeme nebo nechceme nechat obyvatelstvo vyhladovět, štveme jej proti sobě do nepříčetného konzumu. Je to výhodné pro naši ekonomiku a občané za pár let zdegenerují mnohem více než při hladomoru. Navíc bojují za naše zájmy a nezničí se přitom ihned majetek ani lidi. Likvidační taktiku číslo 4 a válčení číslo 1 nasadíme později, až budou úplně zadlužení, unavení, bezmocní, závislí – prostě, až budou úplně rozšmelcovaní na šrot.