Retro: Krize na Wall Streetu aneb Když požár hasí žháři

Je rozhodnuto. Američtí senátoři a poté i kongresmani schválili Bushův, Paulsonův a Bernankeho záchranný plán. Provedli v něm sice několik kosmetických úprav, ale jeho podstata zůstala stejná. Lidé, kteří by se měli před soudem zodpovídat za způsobení krize, ji mají za peníze daňových poplatníků řešit. Vymínili si, že sami rozhodnou o využití peněz. V případě neúspěchu záchranného plánu mají zaručenou beztrestnost. Podvodníci, vyděrači a váleční štváči dostali bianco šek ve výši 700 miliard dolarů. Započteme-li již poskytnutou pomoc a vládní garance, dopočítáme se sumy vyšší než 1 bilion dolarů, což je částka převyšující roční HDP celé Afriky. A přestože se jedná o astronomické číslo –  je to příliš málo, příliš pozdě a navíc snad tím nejhorším možným způsobem.

700 miliard dolarů má podle vyjádření Kongresu údajně pomoci finančním institucím zbavit se všech hypoték, které nejsou kryté s tím, že budou vedeny na zvláštních účetních knihách a poté, co se jejich tržní hodnota navýší, daňoví poplatníci obdrží zpět své peníze i s úroky. To se samozřejmě nikdy nestane, ale přesto tuto utopii finanční eskamotéři a zkorumpovaní politici prodali Američanům a na druhý pokus schválili. Navrch to ovázali mašličkou a nenazývají to již „záchranným plánem“, nýbrž „investiční pobídkou s výhodami pro Američany“, která jim prý pomůže na všech polích ekonomického růstu. A tak se podvod přebíjí dalším podvodem.

Situace na americkém finančním trhu je stále velmi vážná. Více než 1600 peněžních ústavů s celkovými aktivy 3,6 bilionu USD je stále v nebezpečí bankrotu. Odhaduje se, že celosvětový objem tzv. derivátů je astronomických 180 bilionů dolarů a z toho až 51 bilionů aktiv je „toxických“.  Problémy nemají jen banky. V září přišlo v USA o práci 159 000 lidí (z toho asi 25 000 v sektoru finančních služeb, takže nejde jen o důsledek vrcholící bankovní krize), od počátku roku se počet nezaměstnaných v USA zvýšil o 760 tisíc. Do konce tohoto roku má 6 milionů lidí přijít o svůj dům a další statisíce o zaměstnání. Prodejci automobilů ve Spojených státech hlásí poklesy prodeje v rozmezí od 5 do 50 procent v závislosti na výrobci, přičemž nejhůře jsou na tom domácí automobilky. Pokles důvěry v ekonomiku, snížená poptávka a pokles životní úrovně středních a nižších společenských tříd jsou očividné.

V rámci bankovní krize přitom dochází k další koncentraci majetku a monopolizaci trhu. Již nyní 400 nejbohatších Američanů vlastní více majetku než 150 milionů těch nejchudších. Hodnota jejich majetku se za Bushovy vlády zvýšila o 700 miliard dolarů  na 1,6 bilionu USD. Při nástupu k moci přebírala administrativa pod vedením G. W. Bushe rozpočet s přebytkem 127 miliard dolarů, na konci Bushova presidentského mandátu dosáhl americký vládní dluh astronomických 9,5 bilionu dolarů. Ve zkrachovalé investiční bance Lehman&Brother činily odměny managementu 2,5 miliardy dolarů ročně. Ve zkrachovalé hypotéční bance Fannie Mae bral jeden z ředitelů roční bonusy ve výši 30 milionů dolarů!

Přes všechny problémy americké ekonomiky se zdá, že na zbrojení se peníze najdou vždy. Spojené státy poslaly nejsofistikovanější radar a také dalších 25 stíhaček F-35 do Izraele, zbraně za 6 miliard dolarů míří na Tchaj-wan. Stále častěji se hovoří o plánech napadení Iránu, dokonce v té souvislosti, že pokud bude zřejmé, že v presidentských volbách vyhraje Obama (a v posledních průzkumech se jeho převaha stává více než zřejmou), dojde k němu ještě před nimi. Zajímavé je také to, že po celou tu dobu, kdy se řeší finanční krize, se na veřejnosti neobjevil vicepresident Dick Cheney, copak asi chystá?

Záchranný plán dočasně zachránil zisky několika mamutích korporací. Dlouhodobě však neřeší problémy, dokonce je ve většině problémových oblastí znásobuje. Celosvětový systém nekrytých peněz vede k neustálému znehodnocování vkladů a růstu zadlužení, filozofie krátkodobých zisků a „růstu růstu“ vytváří bubliny na finančním trhu, pokračující koncentrace kapitálu způsobuje prohlubování majetkové nerovnosti ve společnosti, špatně skrývaný boj velmocí o tenčící se světové zdroje surovin vede k růstu nepřátelství, nenávisti, omezování občanských svobod a přivádí svět na pokraj nové globální totality v orwellovském smyslu.

Hana Brixi: Daňový poplatník to zaplatí

Pavel Kohout: Morální hazard a příčiny americké krize

Václav Klaus: Pár slov k americké finanční krizi

Robert Miller: „Toxická“ aktiva bank znásobí federální deficity

Michael Moore: Jak napravit situaci na Wall Streetu

Ron Paul: Bailout Will Destroy Dollar, World Economy

Joseph E. Stiglitz: A Better Bailout

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Irena
2. 11. 2015 6:57

„Stále častěji se hovoří o plánech napadení Iránu, dokonce v té souvislosti, že pokud bude zřejmé, že v presidentských volbách vyhraje Obama (a v posledních průzkumech se jeho převaha stává více než zřejmou),“

Já měla za to, že Obama už potřetí být prezidentem nemůže…?

zajoch
2. 11. 2015 7:59

Často se objevuje předpověď, že příští prezident USA bude Clintonová. Vzhledem k tomu, že předpovědi výsledku voleb v západním civilizovaném světě se obvykle naplní (k tomu mají západní demokraté vždycky prostředky), dá se s tím s velkou pravděpodobností počítat.

hudryper
hudryper
2. 11. 2015 7:59

Irena napsal
Já měla za to, že Obama už potřetí být prezidentem nemůže…?

IrenaCitovat

Vážená paní Ireno ,
článek byl napsán Clarou v reakci na první tzv. kvantitatívní uvolňování ve finanční krizi 2007-8 .
Povšimněte si,že článek je uveden jako RETRO.

racek
racek
3. 11. 2015 22:49

No, dle mých informací se investované peníze skoro ze 100% vrátily. Tím ovšem nechci snižovat vážnost krize a lumpárny, které k ní vedly. A je mi líto lidí, co přišli o peníze na stáří.