Retro: Kurva život

Reklama


30. října 2009

Konečně jsem pochopil tu moudrou nebo modrou pravdu, kterou mi mediální prostředí již dvacet let vtlouká neúnavně do hlavy. Již se o mne nestará strana a vláda, vedená Komunistickou stranou Československa, ale každý občan je zodpovědný sám za svůj život.Tak, to jsem rád. Již nenadávám. Pokusil jsem se tedy zodpovědně zemřít. Nemám totiž lidi rád, zvláště ty západní. V jejich režii vše zapadá do hrobu. Zamořili celou planetu a umořili všechny ostatní lidi, zvířata, rostliny i ten pitomý hmyz.

Žít se zde nedá, neboť, jak nám média neustále důrazně sdělují, patříme a musíme patřit k euroatlantické civilizaci!! Jiné civilizace jsou špatné. Jestli se nepohřbí samy, tak jim pomůžeme. Tak sbohem, vy omezení blbouni!

Lehnul jsem si do postele, a že umřu. Zodpovídám přece za svůj život sám! Řeknu vám, tak dobře jsem se dlouho nevyspal. Na všechno jsem se vykašlal, a že chcípnu. Co tady?

Kurva organizmus však, že ne. Probudil jsem se vyspaný jak novorozeně. Ze začátku to vypadlo optimisticky. Pak mne napadlo, že musím vstát, nakrmit kocoura, umýt se, obléci, zdrhat do metra a uměle dýchat z úst stejně postižených zápach kouře, čeneku, chřipky a stařeckého rozkladu.

Ani jsem si nevšimnul, že venku byla zase inverze, smog, kyslé mrholení a prasečí chřipka. Kurva, není nad to, zodpovídat za svůj život! Za ten můj zodpovídá někdo jiný. Ať se ta kurva o mne tedy stará.

V práci to šlo. Není co dělat, propouští se. Tak se člověk nepředře. Odpoledne jsem vyrazil na vedlejšák. Tam se maká o stošest. Utahaný jsem šel v noci domů. Cestou jsem se stavil na rohu v hospodě. Chvíli jsem se dusil cigaretovým kouřem a cucal šíleně podchlazené a zkyslé pivo. Sousedovi před barákem jsem poškrabal nové auto. Kurva, ať si ta kurva také užije toho, že zodpovídá za svůj život.

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře