Retro: Nadrobeno, zameteno

Reklama


17. 12. 2010

Ministr životní prostředí, který dýchá za průmysl – to byl až do včerejška Pavel Drobil. Teď ale průmyslová lobby o svého muže u konkurence přišla, protože pan ministr narazil na člověka, který zřejmě neměl dostatečně rozvinutý smysl pro lumpárny a začal mluvit o tom, o čem se nemluví. A tak pan ministr raději rezignoval, než aby kompromitoval vládu (nejde samozřejmě o vyvození odpovědnosti, protože pan dnes již exministr nic špatného neudělal, ale o taktický tah, při kterém se oba, on i premiér Nečas, tváří velmi ukřivděně a mučednicky).

Stručně shrnuta vypadá kauza asi tak, že pan Drobil ještě jako minstr buď přímo organizoval, nebo se alespoň pokoušel krýt krádež (ano, krádež, nevím, proč noviny píší poněkud eufemicky o korupci) finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí. Ovšem šéf fondu Michálek, který to měl prakticky realizovat a kterého k tomu tlačil ministrův poradce Knetig a Michálkův náměstek Fibingr, na navrženou pletichu nepřistoupil, a dokonce si inkriminované rozhovory nahrál. Když se nic nedělo, premiéra to nezajímalo a ministr jej přímo nutil, aby nahrávky zničil a o všem mlčel, Michálek se z pohledu „kmotrů“ zachoval zcela nepochopitelně a celou věc medializoval.

V tom okamžiku se premiér Nečas za Drobila několikrát rozhodně postavil, a přestože Drobil nakonec ukřivděně rezignoval, Nečas za ním stojí dál. Ještě před svojí rezignací se ovšem Drobil po dohodě s premiérem pomstil a odvolal Michálka z funkce. Názorná ukázka toho, jak si vláda, která se zaklíná bojem proti korupci a rozpočtovou odpovědností, představuje boj proti korupci a rozpočtovou odpovědnost v praxi.

A premiér Nečas stojí za Drobilem dál a veškerou vinu svaluje na Michálka (sic!), který prý jako manažer selhal, protože místo, aby vše co nejdříve oznámil policii (která by zřejmě na základě minima nepřímých indicií případ odložila), pokusil se získat další důkazy a problém vyřešit. To se přeci nedělá, takhle rušit, když slušní a odpovědní vládnou!

Bývalý ministr Drobil má u pana Čistoslušného jediný vroubek: Selhal jako manažer, když si vybral neloajální spolupracovníky, kteří nejenom že nehrají podle pravidel, netunelují, neprivatizují a nepřikrádají,  ale dokonce místo toho,  aby celou věc alespoň zodpovědně přikryli, ji ještě medializují. Drobilovou chybou nebylo, že chtěl krást ve státním rozpočtu, nebo přinejlepším pokus o takovou krádež krýt, ale že se nechal chytit. Myšlenkový a hodnotový svět vládnoucí třídy jako na dlani.

Ale kdo by čekal, že bude mít tato kauza ještě jiné důsledky, než rezignaci Drobila (který přestává být pouze ministrem, nikoliv politikem s vlivem na obsazování státních úřadů a využívání veřejných prostředků; a kdo ví, zda se ještě nevrátí s aureolou nebohé oběti hnusného komplotu), měl by se připravit na zklamání. Kauza bude zametena po koberec, přebita novou kauzou, nebo ponechána svému osudu, aby vyšuměla do ztracena, protože jakékoliv jiné řešení by mohlo ohrozit „vládu rozpočtové odpovědnosti“, která má „velké reformní poslání“, jehož naplnění nesmí stát nic v cestě

Ani slušnost, ani odpovědnost, ani zákon, ani občané.

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku