19. září 2009
Byl den letní, na OM myslím právě první diskusní řež na téma Írán, a kdosi ojedinělý, jakoby mimo prostor a čas a názorovou vřavu, pronesl do místního éteru: „Outsidermedia už nejsou tím, čím bývaly.“
Já sám nevím, čím bývaly , prehistorii znám povšechně, prvních 100 000 návštěv glosoval osobně Stan, a je samozřejmé, že OM prodělala nějaký konkrétní vývoj. Ale ten člověk měl na mysli, že jejich úroveň padá jaksi s názory, které jsou jiné, než jeho. Nevzpomínám si, že by na to tehdy někdo další reagoval, ale mně to prostě nedalo. Nebudu opakovat napsané, jenom zmíním konec svého dřívějšího příspěvku: „Teď je na počítadle 100 000. Až se tu na konci léta sejdeme – a já doufám, že všichni ve zdraví – tak na počítadle bude 200 000.“
Máme konec léta a počítadlo se točí. Do kulatého čísla už moc nezbývá. Mohlo by se točit rychleji? Jistě. Ale má jen to být účelem? To už je jiná kapitola. Předpokládám, že konkrétní sumář, nějaké statistiky a úvahy přinese osobně Stan, možná i někdo jiný. Mně jde teď o něco jiného. Nestíhám osobně procházet různé odkazy , takže jen ze souvislostí i konkrétních zmínek můžu usuzovat, jaké poměry asi panují na jiných, podobně vedených adresách, a jaká kvalita myšlení a jaké váhové kategorie se tam utkávají.
Je mimořádně důležité, že na OM se dnes střetávají velmi silné váhové kategorie s velmi vyhraněnými názory. Za takových okolností je nemyslitelné, aby nedocházelo k čelným střetům takovýchto názorů a jejich nositelů i třeba v rovině osobní. To by prostě nebylo normální. Je možné, že si to ještě ne plně uvědomujeme. Mám pocit, že jsme tím sami leckdy překvapeni, když argumenty začnou dostávat i emoční charakter – ale jsme jenom člověci a lepší už to nebude. A aby nevznikl nějaký klamný dojem, tak za silné váhové kategorie na OM já osobně považuji takových 10 až 15 nicků včetně našich krajanů. Tím není řečeno, že ostatní tu jsou do počtu.
Co chvíli se někdo blýskne trefnou glosou, zajímavým postřehem a neotřelým vtipem. Za velmi vydařenou osobně považuji náladu, která se vytvořila pod billboardem Pusťte nás k vodě. Mnohovětnost vystřídalo hledání o nejlapidárnější slogan do modré bubliny. A velmi se zadařilo. Jiří Sovák, jako proslulý glosátor, by to vůbec neměl jednoduché. Je mimořádně důležité, že na základě obsahu konkrétních článků není nikdy úplně jasné dopředu, kdo jaký zaujme názor a postoj. Leckdy se to dá předpokládat, ale žádné železné pravidlo se tu u nikoho neprojevilo. Sám jsem jsem byl mnohdy převapen, co padalo ze strany silných váhových kategorií v určitých konkrétních případech. Nevznikly tu bloky, přetlačovací klaky, jednohlasné konference ani nekritický obdiv na jakoukoli stranu. Myslím, že snad už každý se tu stal předmětem kritiky, ale i pochvaly. To považuji za mimořádně zdravé. Je velmi důležité, aby noví čtenáři a případní zájemci o diskusi neměli pocit, že přišli na nějaký sraz abiturientů. Že jsou na cizím území a vnímáni jako vetřelci. (Něco jiného je druhá strana Hlasité barikády.) Že mají raději mlčet, než se projevovat, aby nebyli považováni za nějaká nedochůdčata.
OM není kroužek zasvěcených a pomazaných, ale místo pro docela normální lidské bytosti, byť leckdy můžou působit zcela protichůdně. Každý má právo na slabší chvíli a nikdo není akorát. Je třeba, aby nepřestával být přítomen humor. Pokud ten tu bude, tak se čtenáři budou vracet, protože současné prefabrikované formáty průmyslové srandy všude kolem nás připomínají spíše konec legrace, než humor pro aktivního a myslícího jedince. Je docela příjemné vnímat, že se tu k té dvousettisícovce ve zdraví scházíme, ačkoli nějaké absence už také registruji. Chci jen doufat, že ti, na které myslím, jsou jinak zdrávi a že jen shoda nějakých okolností je zatím ještě nezavedla zpátky na OM. Vlastně i proto jsem se tu ptal na Grosslinga, ale snad už raději ne na Hajného.
Sám nevím, v jakém konkrétním čase OM vzlétlo. Ale důležité je, že vzlétlo a letí. Názory můžeme mít různé, ale trajektorie letu OM je velmi podobná té, kterou s takovým gustem ukazuje Usain Bolt. Připíjím na dalších sto tisíc návštěvníků OM a předpokládám, že kolem vánoc se tu bude rozdávat především humor a podobná přání i přes rozdílnost názorů. Myslím, že s tímhle ty naše tvrdé palice mít problém nebudou.
Jenže OM opravdu už nejsou,co bývaly! Poté,co se Stan zbavil několika diskutujících,kteří dělali vše pro to,aby na OM vládnul osobní svár, panovala v diskusích pod články širokého aktivu diskutujících pohoda. Člověk se od těch druhých lecos zajímavého dověděl a sám pak respektoval princip,že píši jen tehdy,kdy jsem přesvědčen,že čtenářům OM mám co říct a nikoliv proto,že chci vidět za každou cenu zveřejněn svůj literární výtvor. Sbot přispěvatelů byl tehdy o dost širší, než je tomu dnes,respektive od doby,kdy se Stanovi konečně podařilo zajistit novou architekturu stránky, ale hlavně od okamžiku,kdy diskutujícím vznikla povinnost nechat se zaregistrovat,byť i jen pod smyšleným… Číst vice »
omluva, předčasný překlik při psaní … paní Květy Pohlhammer Lauterbach či Václava Umlaufa na
OM,než na e-republice. nevím proč je tomu tak,jde o rozdílný subjektivní vztah k oběma webům.
Od formální změny OM,která umožnila Stanovi editorskou práci na vyšší úrovni a hlavně bez nutnosti sedět na webu neustále,se z OM bohužel vytratili někteří skvělí přispěvatelé a diskuse se staly poněkud monotónní ,méně zajímavé a hlavně s podstatně menším počtem těch,kdož by byli ochotni se zaregistrovat a snášet případné Stanovy korekce v zájmu slušné a bezpečné diskuse.
Nepíši na OM tak dlouho abych měl právo hodnotit minulost, ale jako dlouhodobě činný v nestátních strukturách občanských – jako „aktivní blbec občan“- bych namítl některé důvody opadnutí živých diskusí: 1. Pravdě nedaleko je bohužel pan doktor F. Koukolík, když upozorňuje ve svých vystoupeních na závažný faktor: ten kdo se dnes pokouší zasahovat do socioekonomického prostoru deprivovaných poblitiků a oligarchů od regionální úrovně v současném prostředí prostě RISKUJE ŽIVOT. Při znalosti a rychlosti šíření info, existenci „sítí v síti“ je prvotní zdroj jasný „ohrožený druh“- cíl. Je to až úděsná vizitka „demokracie“ která u nás panuje, svědčí o naprosté bezzubosti… Číst vice »
Nejspíš je pravda, že se jedinec cítí v současné době daleko stísněnější než dříve. OM jsem objevila v roce 2013 a zapůsobily na mne velmi osvěžujícím dojmem.
Jakoby bylo víc otevřenosti. Sama kolikrát nyní přemýšlím, zda vůbec mám nějakou informaci přeposílat, když přesně nevím, jakého smýšlení je eventuální adresát, zda se nezměnil. Takže možná OM jsou v pořádku, jen doba se změnila k horšímu nebo přinejlepším můžeme ve veřejném prostoru sledovat stále stejné tahanice vedoucí do nikam, a to nepřidává na odvaze.
hudryper napsal: „Jenže OM opravdu už nejsou,co bývaly!“ Jakožto dost nepravidelný diskutér, který píše jen když ho něco vyprovokuje, má k tomu (snad) co říci a ještě i mu to i čas dovolí, tak se odvážím jen pár poznámek, jak mě napadají … Webový formát OM – také jsem měl k novému formátu výhrady, než jsem pochopil, že se jedná o ústupek ve prospěch Androidu, neboť: „Kdo není v androidu, ten neexistuje“. Co to přineslo a co to vzalo, to může vyhodnotit jen administrátor. Mě osobně víc vyhovoval ten starý formát – na mobilu sem dnes sice občas mrknu, ale… Číst vice »