Retro: Porušování lidských práv neexistuje

Reklama


16. dubna 2009

Sledujeme-li dějiny tzv. lidských práv musíme přiznat, že i ona podléhají cyklickému vývoji. Pokud by se lidská práva nevyvíjela, mohli jsme na tom být možná lépe.

Nesmíme se ovšem nechat balamutit oficiálním dějepisem, který v protikladu k cyklickým zákonitostem vývoje, entropie a rozpínání Vesmíru do miniaturního rozměru černé díry neomaleně vtlouká do hlav školnímu žactvu optimistické přesvědčení o neomezeném trvale udržitelném růstu. Víte, teď je sice krize (jako by někdy nebyla), chce to společně máknout, a my to spolu dokážeme, máme holé ruce, vyhrneme si rukávy, utáhneme opasky, podpoříme finanční sféru a pak bude lépe (ovšem zase jenom pouze pro někoho, milánkové).

My starší jsme na podobné žvásty a podprahové sugesce zvyklí z komunistického katechismu, a tak se jim již jenom smějeme, ale mladá generace je důvěřivá, a starší generaci rodičů moc nevěří. Ostatně nemůžeme dětem stejně říkat, jak to je, abychom jim neohrozili kariéru – tím, že se někde prokecnou, nebo že ztratí záchovnou dávku naivního optimismu, nutného pro přežití první poloviny života, tedy do té doby, než režim člověka sešrotuje.

Lidská práva jsou jedním z hlavních zaklínadel našeho společenského systému, založeného na kázání vody a pití vína. Kážeme lidská práva, ta se ale ve skutečnosti týkají jen menšiny, která má na ně peníze, nebo snad původ pokrevní, stranický či jiný. Jednotlivá lidská práva se týkají v různém stupni jen určitých skupin.

Nevím, jak jinde v civilizovaném světě, ale u nás nemá lidská práva například polovina občanů, která má cyklické obtíže biologického charakteru. Ačkoliv práva na dny volna při těchto potížích byla zaručena již ve Starém zákoně, v dnešních zákonech nějakou záhadou chybějí. A to se prý máme lépe! Možná by stačil jen nárok na dva dny placeného volna, ale v Zákoníku práce ani Občanském zákoníku není nikde zaručen. V případě potíží musí ta zmiňovaná polovina jít škemrat k lékaři o pracovní neschopnost, ale to zase přijde o peníze. Vhodné zboží z drogérie sice zaručuje hygienický komfort, ale poukázka na dva dny placeného pracovního volna to není. Můžeme tedy jít se všemi našimi právy někam, když je na tom hůře než volně ustájený dobytek.

Na zmiňovaném příkladě diskriminace žen můžeme názorně fyzicky vidět, že propagandistické projevy o světlých zítřcích, prosperitě, blahobytu, demokracii a humanitě jsou jen prachsprosté bláboly. Myslím, že za obyčejného feudalismu bylo lépe, že ženy měly své okolím respektované dny, muži daně ve výši deset procent.

V ideálním případě žádné porušování lidských práv neexistuje, neboť žádná neexistují. Kde nic není, ani smrt nebere. Mimoto, člověk člověku žádné právo zaručit přece nemůže, neboť se jedná o jeden živočišný druh, rovnocenné organismy, které se mohou pouze navzájem podvádět.

Nemáme bohužel žádný nadřízený živočišný druh, fyzického boha nebo vyspělé mimozemšťany, aby nám pomocí zázraků a zbraní hromadného ničení diktovali společenskou a pracovní morálku, i když se kdekdo z našeho druhu tak tváří.

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů