Diskuze k článku


  • Béda • 7. červnaec 2015

    Hned v úvodu bych Bezděkovi řekl – ano za předpokladu, že ty stroje budou:
    a) patřit státu b) příjem majitelů těch strojů bude progresivně zdaněn v ČR.

  • Béda • 7. červnaec 2015

    Jedné věci stále nejsem schopen porozumět. Proč se stále omílá mantra propopulačních opatření, když mladá generace postrádá pracovní perspektivu a je již při narození obtížena dluhem? Že by projektanti důchodového systému počítali s nějakými zásadními změnami ve fungování kapitalistického systému ? Anebo si myslí, že budou viset jako nezaměstnaní na krku chudým (a chudnoucím) důchodcům?

  • Béda • 7. červnaec 2015

    Já bych se pana Bezděka zeptal: co a jak zhodnotí vložené prostředky v soukromých bankovních fondech, když to nebudou stroje (anebo lidská práce)? Má být budoucnost důchodců, závislá snad na virtuální ekonomice (beze strojů)? Jaké garance poskytnou soukromé fondy důchodcům, že jim po x letech (desetiletích) vyplatí důchody? To si myslí, že za třicet let ještě bude fungovat vortuální finanční letadlo? V průběžáku garanci nějakých důchodů od státu mají. A peníze jsou podloženy reálnou prací vlastní ekonomiky oproštěny od různých úžerníků.

  • Gatta • 7. červnaec 2015

    Vidím to trochu jinak.
    Průběžný systém ano, ale osobně bych garantoval VŠEM stejný důchod na nějaké místně přiměřeně nízké hranici.
    Kdo má malé příjmy – hlady neumře a pod most nemusí, kdo má víc -může si šetřit podle svého vlastního uvážení.
    Progresivnost placení do systému je stejný politický probném jako u progresivnosti daně – je to věc společenské domluvy a potřeby peněz.

    Druhá věc – pokud jsme jedno EU s volným pohybem osob, tak by se měly odpracované roky započítávat v každé zemi zvlášť (pro toho kterého člověka) a pak i výpočet důchodu vypočítat podle místních zákonů a sazeb těchto jednotlivých zemí. Vše mezistátně refundovat přes Brusel.

  • Béda • 7. červnaec 2015

    Gatta,

    já bych to ještě zjednodušil, aby to propočítávání nebylo tak obtížné. Taky stejnou mzdu v celé EU za stejnou práci a stejné pracovní podmínky.

  • orinoko • 7. červnaec 2015

    Já osobně mám na háku dobytek typu Bezděk, Filip, defraudant Kolouch, anebo soudruh Babiš. Já sám můžu sledovat vývoj svého účtu v jiném státě, ale tam se chodí na lavičku v parku až v 65ti letech. A jedná se tam úplně jinak.
    Mnoho věcí nevím, ale několik vím zcela určitě.

    Mzdová a důchodová nivelizace je horší než za komunistů.
    Soudruhu Havle, jdi se vysrat.
    Svoboda slova je možná na úrovni ožíraček největšího ze všech chartistů.
    Soudruhu Havle, jdi se vysrat.
    Ty jsi neobelhal jen tento národ, ty jsi obelhal spoustu lidí, kteří mají jinak srdce na správné straně. A to se týká především Emeriky. To je tvůj polosvětový podvod.
    Soudruhu Havle, jdi se vysrat.
    Je urážkou Jana Husa, když místní politický polodobytek tě jmenuje v souvislosti s ním.
    Soudruhu Havle, jdi se vysrat.
    Co zbývá , soudruhu Havle?
    Nikdo tě nečte, nikoho nezajímáš /kromě těch, které posmrtně živíš/ , z tvých Plastic People se stali exoti typu Pavel Liška – Samovar vypráví , kromě kravin jsi nezplodil nic , co by za nehet se vešlo, a ke všemu už má Havla dost i Praha.
    Obecný pražský náhled se blíží konstatování, že chvíli do tebe něco bylo. Ale s ohledem na tvojí ješitnost a katastrofální infantilitu, kdy jsi zemljankáře McCocaina označil za chlapíka, který může být pro Emerika tvým humanitárním bombardováním, tak jsi projebal i svůj slavný kartáček na hubu ze septiku.
    Soudruhu Havle, jdi se vysrat.

  • Gatta • 7. červnaec 2015

    Béda napsal

    Gatta,

    já bych to ještě zjednodušil, aby to propočítávání nebylo tak obtížné. Taky stejnou mzdu v celé EU za stejnou práci a stejné pracovní podmínky.

    To by bylo ideální, ale nejdív by se musely vyrovnat podmínky.
    Ale možná ne, pokud by byl jednotný důchod, tak by se důchodci mohli přesouvat – a přivážet peníze, do chudších oblastí. Což se nakonec už děje.
    Opět je otázkou jak moc velký nebo malý by ten jednotný důchod byl – jak by se z něj kde dalo vyžít.

  • Alena • 7. červnaec 2015

    Orinoko se rozjel. Vidím to na protestsong

  • orinoko • 7. červnaec 2015

    Aleno, k tomu už jen codu. Dovětek.
    Soudruh Havel se nechtěl stýkat s Cecilem Perolessem. Vždycky prý to bylo nepříjemné. Dneska můžeme dovodit proč. Cecila nemusím ani náhodou, ale byl to právě Cecil, který pochopil, že Vašek je vlastně zbabělec. Dětina a dítě emerických dementních snů – American dream. Dany a lehovisté jsou vlastně také jenom takové infantilní infanterie.
    Zlom nastal, když se „Vaškovi udělal prezident“. – Doslovná citace Stanislava Miloty, který vzápětí poté rezignoval na funkci poradce soudruha Koloběžky.
    Cecil neměl rád, když mu někdo hulil pod kňouračem. Tak si Vašek dával prásky na hajzlu mezi zhrzeností a dalším pokračováním staženého ohonu.
    Soudruh Havel byl malé pivo a před Cecilem se z něj stávala dokonce dvojdecka.
    Co se děje v malých tělech s namyšlenou řepou?
    Velkomyslné plány, prý vize nad časovým obloukem. A na úplném konci frustrace mající podobu humanitárního bombardování.
    Soudruh Havel ve své funkci už byl velmi osamělý. V kyprých dobách kádroval, až mu zbyla jen Veškrnka. Celá plejáda jmen si ho založila ad acta. Krylem, Kohoutem, Dienstbierem počínaje … pak je dlouhá řada jmen … a Lenkou Procházkovou a Jiřím Wolfem konče.

  • Bety • 7. červnaec 2015

    Fondový systém byl od začátku dobrý nápad jen a pouze pro ty fondy. Zhodnocení vložených peněz naprosto iluzorní, jen krmení dalších vyžírků. Když se jim dostatečně zakulatí pupky a konta v daňových rájích, tak přijdou se známou písničkou špatného odhadu podnikatelských rizik. Žádný postih na to není, vždyť ruka trhu je neviditelná a tudíž na ní náramky nasadit nelze.
    V době třetího důchodového pilíře jsem náhodou doprovázela syna do banky, kam si šel něco vyřídit. Sedím a vidím, že paní za okénkem jede pusa jako kolovrátek a předkládá synovi jakési papíry. I přešla jsem tam také a pravím: !Doufám, že tě nenutí do té nebetyčné kraviny, do toho důchodového pilíře. Nenech se do té zlodějny navrtat!“ Paní zčervenala, ale co je zajímavé, vůbec neprotestovala, ačkoliv můj slovník nebyl zrovna uhlazený. Myslím že je vůbec čas přejít na to, nazývat věci pravými jmény a vykašlat se na korektnost, která nám v jednání s těmi zloději není nic platná.

  • orinoko • 7. červnaec 2015

    Bety, a takhle to má vypadat při jednání se zasranými soukromníky. Nedávno jsem skládal v jedné bance peníze na čísi účet. Všechno proběhlo v pořádku, já jsem zaplatil celkem mastný poplatek , aby prasátka mohla chrochtat … a následovalo, jestli si nechci v dotyčné bance založit účet.
    – Ale já už ho tu měl, povídám. Dneska ho mám jinde. Tam mi strhávají jen poplatky za výběr z cizího bankomatu.

    Koukala jak kapr na nůž ze speciálně legované oceli, a mně jí bylo nějak líto. Tak jsem jí uklidnil. Že dělám pro podobná kravatozní hovada a vím, že čím větší dement , tím větší sebevědomí. A když ho vykopnou , tak pláč … vždyť jsem dělal, co jste po mně chtěli.
    Koho má pámbů rád, toho průsery navštěvuje. Dědek jeden.

  • Georgius z Raduně • 7. červnaec 2015

    Bety napsal

    Fondový systém byl od začátku dobrý nápad jen a pouze pro ty fondy. Zhodnocení vložených peněz naprosto iluzorní, jen krmení dalších vyžírků. Když se jim dostatečně zakulatí pupky a konta v daňových rájích, tak přijdou se známou písničkou špatného odhadu podnikatelských rizik. Žádný postih na to není, vždyť ruka trhu je neviditelná a tudíž na ní náramky nasadit nelze.
    V době třetího důchodového pilíře jsem náhodou doprovázela syna do banky, kam si šel něco vyřídit. Sedím a vidím, že paní za okénkem jede pusa jako kolovrátek a předkládá synovi jakési papíry. I přešla jsem tam také a pravím: !Doufám, že tě nenutí do té nebetyčné kraviny, do toho důchodového pilíře. Nenech se do té zlodějny navrtat!“ Paní zčervenala, ale co je zajímavé, vůbec neprotestovala, ačkoliv můj slovník nebyl zrovna uhlazený. Myslím že je vůbec čas přejít na to, nazývat věci pravými jmény a vykašlatse na korektnost, která nám v jednání s těmi zloději není nic platná.

    Ano, Bety, teď tomu začínám rozumět! Patříte geneticky do stejného kmene jako má žena. Já si ten mnou preferovaný kmen nazývám Angela Davis.

  • Sio • 7. červnaec 2015

    Oponovat Bezděkovi je udělit pozornost podvodníkovi. (Dále si domyslete vodopád sprostých slov).
    Průběžný důchodový systém má několik sporných bodů.
    1. Princip zásluhovosti je potlačen příliš silně už na úrovni nižších středních tříd, které na výši důchodu závisí. Jejich odvody mohou být násobné, důchod se pak liší třeba jen o 10% Tohle bude vždy vyvolávat útoky na průběžný důchod ze strany těchto lidí. Považuji za dostatečně solidární, pokud by při odvodech ze trojnásobku průměrné mzdy byl důchod dvojnásobný oproti průměru při odpracování 35 let. Školy bych do počtu odpracovaných let nepočítal.
    Každý rok odpracovaný nad 35 let by měl znamenat progresivnější zvýšení důchodu v závislosti na výši odvodu, samozřejmě. Nejen že člověk přispívá, ale navíc důchod nečerpá. Zkracuje se i jeho doba pobírání důchodu.
    2. Je založen na platbách dětí rodičům a prarodičům. Odvody dětí však nejsou u rodičů zohledněny. To nemá nic společného se solidaritou, to je sprosté okrádání lidí, kteří se zasloužili o to, že průběžný systém vůbec funguje. Výchova dítěte do okamžiku, kdy začne vydělávat, stojí od 1 – 3 mil. Kč. Je jasné, že bezdětný pár může tedy při stejném příjmu mít našetřeno až 6 mil. Kč na důchod. Tyto nějakým způsobem může utratit, neboť dostane stejný důchod, jako ten, který vychoval děti. Z hlediska zabezpečeného stáří je tedy díky průběžnému systému lepší žádné děti nemít, což je poněkud zvláštní. Podivujme se tedy, když mladí lidé chtějí mít maximálně jedno dítě, pokud vůbec.
    3. Na odvody na sociální pojištění by neměl existovat žádný strop. Měl by ale existovat strop na výši důchodu, viděl bych to na dvojnásobek průměrné mzdy. Tady se skutečně jedná o lidi, kteří ve skutečnosti budou mít důchod jako pojistku. Nač je důchod třeba Karlu Schwarzenberkovi?

  • Rejpal • 7. červnaec 2015

    Třeba pan Bezděk předpokládá, že ty stroje budou v majetku jeho důchodových fondů!

  • Alena • 8. červnaec 2015

    fakt je jeden, jako národ vymíráme. To není dobře. Je zapotřebí zvolit takový důchodový systém, který by podpořil rozhodnutí mít více dětí v rodině.
    Lidi tvrdě pravicového myšlení Vám řeknou- neplatit nic, ať se každý o sebe postará. Pak by nastala doba, kdy by se o rodiče starali jejich děti. Samozřejmě, rodina s dvěma a více dětmi by měla v budoucnu výhodu a lepší možnosti se o rodiče postarat.
    Pokud se ne jedna rodina, ale celé společenství lidí stará o důchodce v rámci průběžného systému, nelze pominout skutečnost, že někdo má 7 dětí a někdo žádné, což dnes zohledňováno není.
    Dalším problémem je skutečnost, že důchodový systém je v deficitu. Tady bych šla cestou, aby nadnárodní koncerny, které z naší republiky profitují, aniž by odváděly daně odpovídající jejich obratu, přispívali zvláštní daní na důchodce . Pokud by pravičák namítal, že do naší země pak nikdo nepřijde, není jednodušší řešení- ať jdou o dům dál. Supermarkety s nadnárodní strukturou stejně jako komerční banky pouze této zemi škodí

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Alena,

    Mít anebo nemít děti – to přece zdaleka není pouze otázka nastavení důchodového systému. Mít děti v systému, který se utápí ve vleklé systémové krizi, kdy ubývá (a perspektivně bude dál ubývat) práce, který se propadá k fašismu a k válce – k čemu přispěje ekonomice víc nezaměstnaných a k čemu přispěje důchodcům, když v rodině bude víc hladových krků? Vždyť je to celé o změně systému, tak aby mladí měli budoucnost, jistotu práce, aby se obecně změnily návyky, počínaje stravovacími, preference pohybových aktivit – pak to celé dává nějaký smysl. Pak se možná zvýší porodnost a mladí budou mít pozitivní vliv na ekonomiku a důchodový systém. V takhle nastaveném systému nic nevyřeší ani kdyby se porodnost zvýšila čtyřikrát. Akorát narostou problémy, co s nimi a k problému důchodců přibyde problém co s mladými lidmi.

  • Alena • 8. červnaec 2015

    Béďo, jste marxista v praxi. Zkuste se od toho oprostit, a používat pouze selský rozum.
    Více dětí znamená více sunarů, dalších kojeneckých výrobku, oblečení, a tak lze postupovat dále s věkem dítěte. V učebnicích ekonomie se mluví o multiplikátorech které znásobují HDP, především v oblasti stavebnictví případně vojenství. Obrovským multiplikátorem je ale boom v rození dětí

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Alena napsal

    Béďo, jste marxista v praxi. Zkuste se od toho oprostit, a používat pouze selský rozum.
    Více dětí znamená více sunarů, dalších kojeneckých výrobku, oblečení, a tak lze postupovat dále s věkem dítěte. V učebnicích ekonomie se mluví o multiplikátorech které znásobují HDP, především v oblasti stavebnictví případně vojenství. Obrovským multiplikátorem je ale boom v rození dětí

    Alena,

    ale na to musí mít rodina peníze, aby ty děti uživila. Když je mít nebude, děti budou hladové, odkázané na žebráckou humanitu a sbírky. Anebo se rodiče budou muset zadlužit s rizikem exekuce a ztráty střechy nad hlavou. A latentně zde zůstane otázka – co s těmi mladými bude až ukončí vzdělávací proces. V systému, kde práce ubývá (a bude ubývat), který žije na dluh (buduje Potěmkinovskou vesnici jenom díky narůstajícímu dluhu) kde inflace zahání lidi do bídy, kde je setrvalý tlak na zvyšování efektivity a přitom současný pokles mzdy, zvyšování porodnosti (důchodový systém je přitom pouze parciální problém) nedává moc smyslu. Je to otázka systémová, která se musí řešit komplexně s ohledem na mnohé interakce.

  • Alena • 8. červnaec 2015

    právě proto jsem psala o tom, že rodiny s více dětmi by měli být zvýhodněni, a to ne jen v rámci důchodového systému.
    Zvyšování porodnosti dává smysl, a to pro rodiny samotné, dále pro obchodníky jak se zbožím, tak se službami.
    Hlavně mi, pane Béďo, neodpovídejte, protože vy nenasloucháte, vy melete jako kolovrátek pořád to samé. Naučte se i naslouchat, bude to jen ve Váš prospěch

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Alena,

    paní Aleno vy jste ekonomka. V Řecku (a nejenom v Řecku) mají velký problém co s mladými lidmi. Myslíte, že to perspektivně nečeká i ČR, myslíte že se to parametrickými úpravami systému nějak změní? Říkáte, že rodiny s dětmi by měly být zvýhodněny. Budiž. Jenomže zvýhodnění jedněch (zadluženým státem) znamená znevýhodnění jiných, anebo ještě větší zadlužení státu. Znevýhodnění druhých znamená vážnou změnu v systému. Řekněme, že stát by ty peníze vybíral u bohatých bezdětných, případně, že by byli politici dotlačeni progresivně zdanit a znemožnit daňové úniky svým korporátním lobistům a sponzorům a tyto peníze by byly použity ve prospěch mladé generace. Porodnost by se zvedla, zafungoval by multiplikační efekt. A pak nám mladí dospějí a bude je potřeba zaměstnant. Jenomže pokrok nezastavíš. „Bezděkovy“ stroje zvyšují efektivitu a vytlačují lidi z práce, firmy outsourcují a vyvážejí práci do „konkurencescopnějšího“ proistředí. A máme zde „řecký“ syndrom. I ty pleny, sunary, (které ani tak není problém vyrobit jako spíš prodat) budou vyrábět namísto těch mladých stroje (možná ani ne v ČR).

  • Alena • 8. červnaec 2015

    pane Béďo, bavíte se o Řecku, který je v eurozóně. Tam nás tlačí i naše vrchnost. Celá eurozóna je špatně nastavená, kdy slabší státy mají stejné podmínky jako ty silnější . Aby se podmínky vyrovnaly, musel by finanční transfer směřovat do slabších států, což se dnes neděje, teda děje se , ale prostřednictvím půjček.
    Doufám, že EU se rozpadne dříve, než naši horliví papaláši nás do EU euro prostoru vnutí

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Alena,

    paní Aleno, ale my (ČR) jsme také nepoučeni s velkou vítězoslavou byli v pozici kolonie po přijetí diskriminačních ekonomických podmínek devastujících zdejší ekonomiku natlačeni do EU. Ten rozdíl je prozatím pouze v tom, že nemáme Euro (zaplaťpánbůh alespoň zato a nemuseli jsme přijmout povinně některé podmínky – kupř. euroval související s Eurem). I toto se někteří snaží (viz kupř. prezident Zeman) rychle „napravit“. Jinak dneska je významný den. Dneska bude EU přijímat diskriminační prokorporátní smlouvu TTIP. Jestli ji přijme, budou se dí věcí nevídané. Národní stát a tzv. parlamentní demokracie se změní v otevřenou korporátní diktaturu.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Paní Aleno, jsem přesvědčen, stejně jako Béda, že bez důkladných změn systému to nepůjde. Podmínky pro výchovu dětí jsou stále horší už i tím, že i nároky na kvalitu vzdělání rostou – pokud naši potomci nemají být nic jiného než nesvéprávní nevzdělaní nevolníci v nadnárodních podnicích. Já jsem z pěti dětí, s manželkou jsme vychovali už jen tři a naše dcera – zubařka stejně jako její manžel – bude mít co nevidět druhé dítě a to má být poslední, poněvadž jsou přesvědčeni po ročních zkušenostech s tím prvním to u nás na tři kvalitní potomky už není.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Béda napsal
    Alena,

    ale na to musí mít rodina peníze, aby ty děti uživila. Když je mít nebude, děti budou hladové, odkázané na žebráckou humanitu a sbírky. Anebo se rodiče budou muset zadlužit s rizikem exekuce a ztráty střechy nad hlavou. A latentně zde zůstane otázka – co s těmi mladými bude až ukončí vzdělávací proces. V systému, kde práce ubývá (a bude ubývat), který žije na dluh (buduje Potěmkinovskou vesnici jenom díky narůstajícímu dluhu) kde inflace zahání lidi do bídy, kde je setrvalý tlak na zvyšování efektivity a přitom současný pokles mzdy, zvyšování porodnosti (důchodový systém je přitom pouze parciální problém) nedává moc smyslu. Je to otázka systémová, která se musí řešit komplexně s ohledem na mnohé interakce.

    @Bédo: Při současném nastavení sociálního systému jsou hladové děti v připadě 99% obyvatel nesmysl, i kdyby jich měla každá rodina sedm. To prostě přeháníte z pozice ideologie 19. století. Jo, museli by je vychovávat levněji, musely by si samy přivydělávat na VŠ a rodina by nejspíš neměla na nové auto. Také by se tísnili v malém bytě. Ale hlad by neměly. VŠ by určitě neabsolvovalo 80% populace.
    Elitám by nezbylo, než se o tu populaci postarat, dělá to i teď. Spousta inteligentních lidí, co nemohou najít uplatnění a mají hlad je pro ně smrtící koktejl. Mají s tím historickou zkušenost.
    Práce je kolem víc, než dost, jen je trh nastaven tak, že ne každá přináší zisk. Třeba zdravotnictví by pohltilo dvojnásobek lidí, kdyby na to mělo peníze. Podobně sportovní programy pro děti. Základní a střední školství postaveno jinak také. Ve třídě přece může být do 10 žáků, nebo to nedává smysl? Co péče o přestárlé, služby pomáhající rodinám v domácnosti? Práce, práce, práce … jen ji mít jako zaplatit.
    Chce to silnější produktivní ekonomiku regulovanou státem. Ale jiným státem, než známe.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Sio,

    o tom, že práce je dost jsem v tomto smyslu psal několikrát i já. Jenomže, jak plyně z kontextu vašeho příspěvku, práce není samoúčelem. Práce, kdy třeba kopete díru a nemáte z toho žádný užitek nedává žádný smysl. Práce musí mít smysl – užitek pro toho co pracuje, i pro toho který případně tu práci (její výsledky) konzumuje. Jinak i vy sám (nemýlím li se) jste dospěl k tomu, že v takto nastaveném systému je něco zatraceně špatně. I když ze své pozice mluvíte o tom, že hlad nehrozí, že je to nadsázka (nebyl bych si tím tak jist, třeba v případě lidí s exekucemi).

  • Alena • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal

    Paní Aleno, jsem přesvědčen, stejně jako Béda, že bez důkladných změn systému to nepůjde. Podmínky pro výchovu dětí jsou stále horší už i tím, že i nároky na kvalitu vzdělání rostou – pokud naši potomci nemají být nic jiného než nesvéprávní nevzdělaní nevolníci v nadnárodních podnicích. Já jsem z pěti dětí, s manželkou jsme vychovali už jen tři a naše dcera – zubařka stejně jako její manžel – bude mít co nevidět druhé dítě a to má být poslední, poněvadž jsou přesvědčeni po ročních zkušenostech s tím prvním to u nás na tři kvalitní potomky už není.

    Pane Georgius, kvalita vzdělání bohužel neroste, pouze kvantita.
    Je tady opravdu provázanost s produkční sférou. Pokud budoucí hospodářství bude postaveno na principu tzv. nevolníků plnících jednoduché funkce na běžícím pásu ( k čemuž dnešní a budoucí doba směřuje), pak nebude tlak na zvyšování kvality školství. Lidi pak najdou uplatnění v službách, jak píše pan Sio.
    Dále, je nutno vzít na vědomí, že nároky lidí se mění. Dříve bylo běžné, že děti od dubna do října chodily bosi, nejezdili autem, i když jejich škola byla vzdálena cca 5 km, atd. atd. I to je kritériem, proč nemít děti.
    Jen nevím, zda tu planě nefilozofujeme, když islámská kultura může vše změnit.
    Mimo jiné, to by asi těžko byl argument pro mladou generaci- mějte děti, jinak nás islamisti převálcují!
    A je to pravda, i když najdeme sto a jeden důvodů. zakrývající naši pohodlnost

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Paní Aleno, špatně jste mne pochopila. To mé „nároky na kvalitu vzdělání rostou“ znamená, že nekvalifikovaní nenacházejí práci. I kvalifikovaných je dnes potřeba omezený počet tam, kde výrobu přebírají automaty. Díky pravičákům však rostou náklady na vzdělání. Na studium našeho nejmladšího dítěte – té dcery zubařky – jsme se už museli skládat všichni. A ještě jeden důležitý ekonomický jev připomenu. Tím je za tohoto systému nenažranost výrobců, kteří při volné cenové tvorbě schlamstnou bez uzardění většinu sociálních příspěvků rodinám s dětmi a invalidům. Když se podívám například na ceny dětských botiček, tak nemohu nezvolat: Zlatí komunisti! Když cena jednoduchého mechanického invalidního vozíku smí být běžně kolem dvaceti tisíc, tak se nemůžeme divit, že nejsou peníze. Na tyhle lidi neplatí nic než tvrdé direktivní řízení a proto nevěřím na nějaké samoregulační ekonomické zpětné vazby. Takovýto systém bude kmitat ode zdi ke zdi a je velmi pravděpodobné, že nakonec na těch zdech bude krev.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Sio, Váš na studium vysoké školy si přivydělávající student je pro mne typický pravičácký a zcela nepřijatelný argument. Ne že by to nebylo možné. Jenže bez ztráty kvality vzdělání to není nikdy. Jsem už takový maximalista, že když něco dělám, tak s plným nasazením a co nejkvalitněji. A Vaše případné námitky neberu, poněvadž člověk má také žít a ne jen neustále otročit, jak se už mladému člověku dnes pokoušejí nakukat.

  • Alena • 8. červnaec 2015

    No, vidíte pane Georgiusi, vy srovnáváte dnešní dobu s tou komunistickou, já jdu dále, a srovnávám dnešní dobu s 20. tými lety minulého století. Není to tak těžké, jsou stále pamětníci.
    Na vesnici bylo v každé rodině cca 6 dětí, takže pro děti a jejich hry ráj. Děti ovšem musely plnit i své povinnosti, práce kolem hospodářství bylo více než dost.
    Je zajímavé, že je jejich rodiče uživily, a to neměli vysokoškolské vzdělání. Jo islámisté nás převálcují, a dobře nám tak

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Sio,

    V USA a VB si jsou studenti ke stúdiu „motivováni“ a hodně z nich si je nuceno brát kvůli tomu půjčku. V USA vzrůstá kvůli tomu počet zadlužených absolventů, ve VB kvůli vzrůstajícím nákladům na studium proběhly vlny studentských stávek.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Paní Aleno, ještě k té pohodlnosti. Mám tady v Raduni exkolegu – vývojáře elektroniky s manželkou učitelkou. Oba jsou to katolíci a mají už pět dětí. Rozhodně žádné z nich netrpí hladem nebo jiným viditelným nedostatkem a předpokládám, že nebude nevzdělané. Jsou to opravdu vzorní ale viditelně rychle stárnoucí rodiče. Po desetileté péči o ochrnutou manželku si však myslím, že tu jejich otrokárnu nemůže rozumný člověk po nikom chtít. Tak jako ti dva může svůj život uspořádat jen fanatik.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Alena napsal

    No, vidíte pane Georgiusi, vy srovnáváte dnešní dobu s tou komunistickou, já jdu dále, a srovnávám dnešní dobu s 20. tými lety minulého století. Není to tak těžké, jsou stále pamětníci.
    Na vesnici bylo v každé rodině cca 6 dětí, takže pro děti a jejich hry ráj. Děti ovšem musely plnit i své povinnosti, práce kolem hospodářství bylo více než dost.
    Je zajímavé, že je jejich rodiče uživily, a to neměli vysokoškolské vzdělání. Jo islámisté nás převálcují, a dobře nám tak

    Alena

    a co ty děti pak dělaly? Obstojí takové děti i v dnešní vysoce technologické společnosti? Jinak s tou porodností to není jednoduché. První faktor je ekonomický – zajištění veškerých potřeb a s tím spojených nákladů, včetně nákladů na studium těch dětí. Další je uplatnění těch dětí po studiu, jejich ekonomický přínos (terminologií vás ekonomů) pro rodinu a společnost.

    Další faktor je biologický – vývoj porodnosti a vlivy, které na to vplývají. Krom ekonomických, taky biologické = proč stále víc párů je neplodných? S tím související stravovací návyky (včetně kvality potravin a jejich možný vliv na porodnost), způsob života etc., etc.

  • Alena • 8. červnaec 2015

    Hm, nejsem katolík, sama mám tři dospělé děti. Děti jsou starostí í radostí, a těžko na proběhlý život pohlížet očima, kolikrát jsem mohla být u moře, nebýt dětí, atd. atd.
    Lidi bez dětí naopak lituju

  • Alena • 8. červnaec 2015

    Béda napsal
    Alena

    a co ty děti pak dělaly? Obstojí takové děti i v dnešní vysoce technologické společnosti? Jinak s tou porodností to není jednoduché. První faktor je ekonomický – zajištění veškerých potřeb a s tím spojených nákladů, včetně nákladů na studium těch dětí. Další je uplatnění těch dětí po studiu, jejich ekonomický přínos (terminologií vás ekonomů)pro rodinu a společnost.

    Další faktor je biologický – vývoj porodnosti a vlivy, které na to vplývají. Krom ekonomických, taky biologické = proč stále víc párů je neplodných? S tím související stravovací návyky (včetně kvality potravin a jejich možný vliv na porodnost), způsob života etc., etc.

    bédo nežvaňte

  • Alena • 8. červnaec 2015

    bédo, doufám, že před vstupem do postele , kde čeká milenka, si ty tři faktory povinně zopakujete, pokud možno nahlas

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Alena napsal
    bédo nežvaňte

    Alena,

    Díky za diskusi.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Alena napsal

    No, vidíte pane Georgiusi, vy srovnáváte dnešní dobu s tou komunistickou, já jdu dále, a srovnávám dnešní dobu s 20. tými lety minulého století. Není to tak těžké, jsou stále pamětníci.
    Na vesnici bylo v každé rodině cca 6 dětí, takže pro děti a jejich hry ráj. Děti ovšem musely plnit i své povinnosti, práce kolem hospodářství bylo více než dost.
    Je zajímavé, že je jejich rodiče uživily, a to neměli vysokoškolské vzdělání. Jo islámisté nás převálcují, a dobře nám tak

    Paní Aleno, obracíte se na dobře informovaného. Moje babička z Drahanské vrchoviny – ročník 1889 a vždy pravdomluvná žena – si vzala vdovce s pěti sirotky a krom nich velmi dobře vychovala i pět vlastních dětí. Jedna její dcera – moje teta – však měla deset dětí. S mým bratrem jsme k nim o prázdninách jezdili nejraději. V tom chumlu jsme se krásně ztratili a tolik svobody jsme doma nikdy neměli. Když si však postupně proberu životní osudy všech mých tet a strýců, jakož i sestřenic a bratranců – tak musím říci: Děkuji – nechci! Nechci, aby se z mých dětí stali tak dobrosrdeční a nenároční primitivové, jejichž veškeré aktivity souvisí téměř výhradně s holým přežitím.

  • Alena • 8. červnaec 2015

    to by chtělo, pane Georgiusi, rozebrat si, kdo je to dobrosrdečný a nenáročný primitiv. Životní moudrost aspoň u těch lidí je obdivuhodná. Je to víc než 1000 akademických titulů.
    Já se naopak domnívám , že primitivové jsou ti “ vzdělanci“ , kteří se tím pyšní, že mají VŠ vzdělání, ovšem v porovnání s dřívější dobou tak na úrovni Baťovy průmyslovky, ale schází jim ten přirozený- primitivní instinkt ubránit se před multikulti a přistěhovaleckou invazí.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Sice nevím, kdo se pyšní svým vzděláním, ale v souvislosti s migračními vlnami bych řekl, že bez ohledu na vzdělání, primitivové jsou ti, kteří puzeni představou loupežného zisku použili „klacku“ na slabší, které chtěli jako v pravěku o něco připravit. A to následně spustilo vlnu migrace.

  • idiotronic • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal
    primitivové, jejichž veškeré aktivity souvisí téměř výhradně s holým přežitím.

    Konečně správný postřeh. Počet obyvatel se může ztrojnásobit za jednu generaci jen tehdy,. je-li k dispozici Česko pro cikány. Lidé se nesmějí rozlišovat a musejí se počítat jako dobytek, na kusy.Češi se již v této bídě obnovovat nemohou, dokud se nevzdají svých dějin a tradic, gramotnosti, kvalifikace. Cikáni a zbohatlíci plní herny našeho města (knihkupectví a sklenářství už jsme zavřeli). Dnes mne ještě nikdo nenapomenul za ulámané větve a listí na chodníku před domem. (cikáni byli ,,na třešních“).K tématu:
    http://www.olser.cz
    Neber sociální dávky, neber sociální dávky, neber sociální dávky…
    .
    Minimální intervence státu je pravděpodobně v Bangladéši, kde banky přednostně půjčují ženám, nikoli mužům. (ti umírají na nemoci z povolání po 15 letech práce).
    K idyle 20. let v západočeské uhelné pánvi patřilo, že horník si zlomil v práci nohu a vyšlo najevo, že zaměstnavatel na něj neplatil nemocenské pojištění, takže čekal (bez nároku na operační zákrok), až konečně zápal plic ukončí jeho pozemský pobyt. Rodina nedostala pochopitelně nic, měla ale jinak svobodu (odejít z nájmu).-

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Dovětek,

    migraci se nedá čelit tím, že se migrantům otevřou dveře dokořán, když příčina migrace zůstane zachována. Akorát jich přibude. V podstatě se ji nedá čelit ani tím, že se dveře zabouchnou (i když pri „hostitele“ je to lepší) – tím migrační tlak nepovolí, bez toho že by se současně nezačala řešit skutečná příčina migrace. Jediné řešení je odstranit příčinu migrace a dát najevo, že v budoucnu se to již nebude opakovat.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Alena napsal

    to by chtělo, pane Georgiusi, rozebrat si, kdo je to dobrosrdečný a nenáročný primitiv. Životní moudrost aspoň u těch lidí je obdivuhodná. Je to víc než 1000 akademických titulů.
    Já se naopak domnívám , že primitivové jsou ti “ vzdělanci“ , kteří se tím pyšní,že mají VŠ vzdělání,ovšem v porovnání s dřívější dobou tak na úrovni Baťovy průmyslovky, ale schází jim ten přirozený- primitivní instinkt ubránit se před multikulti a přistěhovaleckou invazí.

    Paní Aleno, to je nedorozumění. Právě ta moje milovaná babička, které vděčím za své vzdělání, poněvadž mne naučila brzy číst, měla jen pár tříd školy obecné a přesto byla moudřejší než spousta zde diskutujících. Ona totiž ráda četla a přemýšlela „o životě a o svých skutcích“. Nevyjádřil jsem se dost srozumitelně. Těmi dobrosrdečnými a nenáročnými primitivy míním své bratrance a sestřenice. Ustrnuli na úrovni nádeníků za první republiky, kdy celá rodina mé babičky jen s velikým vypětím sil za krize nepomřela hlady.

  • Alena • 8. červnaec 2015

    Pane Georgiusi, mám podobné zkušenosti, moje prababička byla bezvadná žena.
    Ale dnes to není jiné. Vzdělání je dobrá věc, ale člověk nesmí ustrnout na úrovni, kdy končil VŠ. Prostě život je pohyb, což platí nejen pro ten tělesný

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Alena napsal

    Pane Georgiusi, mám podobné zkušenosti, moje prababička byla bezvadná žena.
    Ale dnes to není jiné. Vzdělání je dobrá věc, ale člověk nesmí ustrnout na úrovni, kdy končil VŠ. Prostě život je pohyb, což platí nejen pro ten tělesný

    Paní Aleno, když čtu Váš příspěvek, tak si znovu uvědomuji, že vzdělání a moudrost jsou velice rozdílné kategorie, poněvadž školy nám poskytují většinou jen technologické vzdělání a některé ani to ne, jelikož nám do hlav cpou často ideologicky zatížené nesmysly. Ovšem moudrým být – to se musí naučit každý sám. A tak mne napadá, že celý svůj život čelím intenzivnímu humanitárnímu bombardování – a to už dlouho před Havlem. Vybavil se mi totiž výrok, že žádný učený z nebe nespadl – ale blbé jakoby shazovali. A kolikrát si říkám, že být blbým není zas tak špatné. Po nich je dnes stále větší poptávka, kdežto ze většinu svých potíží si mohu sám, poněvadž jsem nechtěl být za toho blbého.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal

    Sio, Váš na studium vysoké školy si přivydělávající student je pro mne typický pravičácký a zcela nepřijatelný argument. Ne že by to nebylo možné. Jenže bez ztráty kvality vzdělání to není nikdy. Jsem už takový maximalista, že když něco dělám, tak s plným nasazením a co nejkvalitněji. A Vaše případné námitky neberu, poněvadž člověk má také žít a ne jen neustále otročit, jak se už mladému člověku dnes pokoušejí nakukat.

    Všimněte si, že to nepropaguji, ale někde to je prostě nutnost. I já jsem za socíku minimálně měsíc každé prázdniny makal, pravda ne kvůli obživě, prostě jsem tak byl vychován. Máte pravdu, u některých oborů se přivydělávat nedá. Jinak jsem názoru, že většina studentů se má dnes až moc dobře. Mnoho škol je méně náročných a rodiče nějaký peníz obvykle schrastí.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Béda napsal

    Sio,

    V USA a VB si jsou studenti ke stúdiu „motivováni“ a hodně z nich si je nuceno brát kvůli tomu půjčku. V USA vzrůstá kvůli tomu počet zadlužených absolventů, ve VB kvůli vzrůstajícím nákladům na studiumproběhly vlny studentských stávek.

    Bédo, to dobře vím. Ale pokud je více dětí už dnes není jiná možnost. To neznamená, že to každý musí hned vzdát, když nedostane každý měsíc od rodičů 10k. Rozdíl mezi vašimi, popřípadě Georgovy argumenty a mými je v tom, že vy hovoříte o tom, co by mělo být (co to současným chudým studentům pomůže?) a já hovořím o tom, co je.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal

    Paní Aleno, ještě k té pohodlnosti. Mám tady v Raduni exkolegu – vývojáře elektroniky s manželkou učitelkou. Oba jsou to katolíci a mají už pět dětí. Rozhodně žádné z nich netrpí hladem nebo jiným viditelným nedostatkem a předpokládám, že nebude nevzdělané. Jsou to opravdu vzorní ale viditelně rychle stárnoucí rodiče. Po desetileté péči o ochrnutou manželku si však myslím, že tu jejich otrokárnu nemůže rozumný člověk po nikom chtít. Tak jako ti dva může svůj život uspořádat jen fanatik.

    Nebo ten, kdo hodně miluje své děti.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Béda napsal

    Dovětek,

    migraci se nedá čelit tím, že se migrantům otevřou dveře dokořán, když příčina migrace zůstane zachována.Akorát jich přibude. V podstatě se ji nedá čelit ani tím, že se dveře zabouchnou (i když pri „hostitele“ je to lepší) – tím migrační tlak nepovolí, bez toho že by se současně nezačala řešit skutečná příčina migrace. Jediné řešení je odstranit příčinu migrace a dát najevo, že v budoucnu se to již nebude opakovat.

    Ale než se vyřeší příčina migrace, je nutno „zabouchnout“. Migrační tlak se dá ustát, i když nepovolí.
    Ostatní je z oboru utopického multikulti socialismu

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal
    Paní Aleno, když čtu Váš příspěvek, tak si znovu uvědomuji, že vzdělání a moudrost jsou velice rozdílné kategorie, poněvadž školy nám poskytují většinou jen technologické vzdělání a některé ani to ne, jelikož nám do hlav cpou často ideologicky zatížené nesmysly. Ovšem moudrým být– to se musí naučit každý sám. A tak mne napadá, že celý svůj život čelím intenzivnímu humanitárnímu bombardování – a to už dlouho před Havlem. Vybavil se mi totiž výrok, že žádný učený z nebe nespadl – ale blbé jakoby shazovali. A kolikrát si říkám, že být blbým není zas tak špatné. Po nich je dnes stále větší poptávka, kdežto ze většinu svých potíží si mohu sám, poněvadž jsem nechtěl být za toho blbého.

    Georgiosi nevěřím, že s vaším vzdělanostním zázemím o tom uvažujete až teď.
    Ale mám jiný dojem. Pokud školy neučí moudrosti, někde je chyba, nemyslíte? Jistě, člověk nezhltne všechno z učebnic a v mladém věku. Ale určité věci o životě by měl znát už v průběhu studia a po ukončení školy. Bez kvalitního rodinného zázemí, kde se to dítě může naučit, může být škola i na škodu.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Sio,

    „…Ale než se vyřeší příčina migrace, je nutno „zabouchnout“. Migrační tlak se dá ustát, i když nepovolí…“ To tvrdím také – od samého začátku. Ovšem doposud není nikde ani náznak toho, že by se měly řešit příčiny té migrace = skoncovat s válkami, dodávkami zbraní a peněz, výcvikem a podporou různých bojůvek, + začít budovat rozbité země za peníze těch co je rozmlátili svými zbraněmi…. Naopak někteří (jako kupř. zahraničněpolitický „génius“ Zeman, by nejraději ještě přitvrdili, jako kdyby právě přitvrzování nebylo tím, co stále víc radikalizuje tamní odpor proti cizímu vměšování a okupacím.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Stačí si položit jednoduchou otázku: Kde berou zbraně, kde berou peníze, kdo je vycvičil a kdo je cvičí v technikách boje a konspirace, kdo jim poskytuje zpravodajské informace. A začít je potřeba v Sýrii a v Libyi. A také na Ukrajině, která je další potenciální líhní migrantů. Kdo tam nalil a nalévá peníze a zbraně aby rozeštvával ty relativně stabilní země a regiony, kdo tam zasil chaos ať na SVŮJ VLASTNÍ účet napraví škody a nese následky – ať on přijme běžence, náklady rekonstrukce a pod..

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Dovětek: a začít rozplétat je potřeba tyto konflikty od jejich začátku, t.j. od doby kdy Afghánistán, Libye, Irák, Sýrie, Ukrajina byly relativně stabilní. Kdo, čím a jak tam způsobil klíčové změny, které je uvedly do chaosu, kdo ten chaos přiživoval, manipuloval – to je ten, kdo má nést náklady a důsledky – ten ať to dá do pořádku.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    Celé to slavné NATO není spolek solidarity silných se slabými k jejich ochraně jak nám chtějí její propagandisté nakukat. Naopak připomíná to mafiánský spolek kde kmotři nutí na sobě závislé slabé k podílu na své zločinecké činnosti a masovou účast těchto na svých zločinech pak využívají jaku své aliby.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Sio napsal
    Všimněte si, že to nepropaguji, ale někde to je prostě nutnost. I já jsem za socíku minimálně měsíc každé prázdniny makal, pravda ne kvůli obživě, prostě jsem tak byl vychován. Máte pravdu, u některých oborů se přivydělávat nedá. Jinak jsem názoru, že většina studentů se má dnes až moc dobře. Mnoho škol je méně náročných a rodiče nějaký peníz obvykle schrastí.

    Sio, je rozdíl mezi tím, když co student ekonomky jdu o prázdninách rozvážet na čtrnáct dnů rohlíky – abych si koupil favoritku za 960,- Kčs – a když musím během školního roku přivydělávat na školné – poněvadž rodiče na to nemají. Jsem zásadně proti tomu, aby tato nutnost přivýdělku byla velebena jako výchovný moment. Když je člověk mladý a dobře se mu vštěpují nové poznatky, neměl by být rozptylován nebo dokonce přetěžován něčím, na co má ještě času dost. Vaši argumentaci nikdy nepřijmu, poněvadž závistivý nejsem – ostatně rozmazlence život velmi často nakonec spravedlivě odmění – ale dobře vím, jak vypadá to „schrastění“ v praxi a jaké to má dopady ke škodě nás všech na život rodiny.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Sio napsal
    Georgiosi nevěřím, že s vaším vzdělanostním zázemím o tom uvažujete až teď.
    Ale mám jiný dojem. Pokud školy neučí moudrosti, někde je chyba, nemyslíte? Jistě, člověk nezhltne všechno z učebnic a v mladém věku. Ale určité věci o životě by měl znát už v průběhu studia a po ukončení školy. Bez kvalitního rodinného zázemí, kde se to dítě může naučit, může být škola i na škodu.

    Sio, čtěte, prosím, pozorně. Dovolím si připomenout už v úvodu: „tak si znovu uvědomuji“. Jinak z učebnic neustále čiší ideologie a propaganda stejně jako z televize. Mladí lidé by však měli víc číst a skutečně by měli mít kvalitní rodinné zázemí – třeba jako já. Rodiče se během mého mládí vzájemně sobě odcizovali, a babička neblahý konec předvídala a na něj mne připravovala tím, že poukazovala na jejich konkrétní chyby a na příčiny těch chyb. Škola mi byla vždy k užitku, poněvadž ať dobrá nebo špatná, vždy jsem měl k tomu jevu vysvětlení od moudrého člověka, který nelhal a mohl jsem mu věřit. Takové moudré babičky jsou vzácné a proto bychom je měli klonovat.

  • Bety • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal
    A Vaše případné námitky neberu, poněvadž člověk má také žít a ne jen neustále otročit, jak se už mladému člověku dnes pokoušejí nakukat.

    Naprostý souhlas! Práci je třeba odvádět kvalitně, protože uspokojení z dobrých výsledků je důležité – aspoň pro mne vždy bylo. Ale jak se říká ocaď až pocaď! Viděla jsem angl. reportáž o jednom obchodníkovi, který měl někde na jihu USA svůj obchod na lodi. Den mu začínal ve čtyři ráno a končil večer v deset, včetně sobot a nedělí. Na odpočinek se chystal odejít tak v pětašedesáti. Reportáž oceňovala jeho pracovitost, byl to pro ně úžasný člověk, úžasný příklad. Pro mne to byl úžasný vůl. Za celý život nepoznal nic jiného než ten svůj obchod, ten snad nebyl nikdy ani na žádné tancovačce, ani v pitomém kině. Co bude na tom odpočinku dělat? Sedne do křesla, otevře pivo, zapne televizi.. a umře. No děkuji pěkně, nechci! A přesně do něčeho takového nás tlačí.
    Ta kategorie, do které jste mne zařadil je pro mne čest. Díky.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal
    Sio, je rozdíl mezi tím, když co student ekonomky jdu o prázdninách rozvážet na čtrnáct dnů rohlíky – abych si koupil favoritku za 960,- Kčs – a když musím během školního roku přivydělávat na školné – poněvadž rodiče na to nemají. Jsem zásadně proti tomu, aby tato nutnost přivýdělku byla velebena jako výchovný moment. Když je člověk mladý a dobře se mu vštěpují nové poznatky, neměl by být rozptylován nebo dokonce přetěžován něčím, na co má ještě času dost. Vaši argumentaci nikdy nepřijmu, poněvadž závistivý nejsem – ostatně rozmazlence život velmi často nakonec spravedlivě odmění – ale dobře vím, jak vypadá to „schrastění“ v praxi a jaké to má dopady ke škodě nás všech na život rodiny.

    Nic proti. Ale možná se ten váš hypotetický student rozptyluje seděním po hospodách, jak to zhusta studenti dělávají. Já chtěl jen upozornit na to, že dříve byli lidé chudší a měli podstatně více dětí – a také to šlo. Chápu, že jde kolem toho diskutovat. Ale VŠ student má 3 měsíce prázdnin. Pokud stojí před dilematem – buď nestudovat, nebo si přivydělat řekněme 30000 Kč (možné je i víc), pak záleží dost na tom, jak moc studovat chce a zda vůbec věří na to, že studium nebude pár hezkých let „s tím papírem“ na konci. Možná mu rodiče nemohou poskytnout ročně 80000 Kč, což je asi minimum k přežití, ale mohou mu dát 50000 Kč a další si může přivydělat. Myslím, že také je tu nárok na nějaké sociální dávky, v tom se moc nevyznám. Neznám moc studentů, co by studovali od rána do večera. Jsou i soboty a neděle, studenti si přivydělávají běžně, třeba jako telefonní operátoři a nejsou na nich pozorovatelné stopy strádání. To spíše u těch, co prochlastají noc.
    Samozřejmě – život třeba s 5 dětmi je velmi těžký. To nepopírám.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal
    Sio, čtěte, prosím, pozorně. Dovolím si připomenout už v úvodu: „tak si znovu uvědomuji“. Jinak z učebnic neustále čiší ideologie a propaganda stejně jako z televize. Mladí lidé by však měli víc číst a skutečně by měli mít kvalitní rodinné zázemí – třeba jako já. Rodiče se během mého mládí vzájemně sobě odcizovali, a babička neblahý konec předvídala a na něj mne připravovala tím, že poukazovala na jejich konkrétní chyby a na příčiny těch chyb. Škola mi byla vždy k užitku, poněvadž ať dobrá nebo špatná, vždy jsem měl k tomu jevu vysvětlení od moudrého člověka, který nelhal a mohl jsem mu věřit. Takové moudré babičky jsou vzácné a proto bychom je měli klonovat.

    O tom to je. Já vyrůstal v harmonické rodině, takže moc nevím, co to znamená, když se rodiče rozejdou. Ale byl jsem učen k tomu, poradit si v každé situaci a brát život takový, jaký je. Možná to byla tak trochu pravicová výchova, nevím. Od 20 jsem z domu nepotřeboval ani korunu, ale to nebyl důvod, proč jsem šel studovat do SSSR. Asi jsem tak trochu dobrodruh, je to rodové, po otcově linii jsme všichni hráči. Hned první prázdniny jsem šel makat na stavbu celulózky do Usť-Ilimska.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    A wo tom to je. Novodobé liberální náboženství by chtělo proměnit všechny sociální a solidární systémy na systémy privátní. Důchodové, zdravotnické, vzdělávací, sociální služby. Podle tohoto dogmatu má být všechno adresní a přísně individualistické. Každý kolektivismus, každá solidarita je prý škodlivá. Stát je ten nejhorší hospodář, kolektivismus a solidarita potlačují tvůrčí potenciál a aktivity člověka. Daně by měly být co nejnižší, nejlépe nulové, aby se naplno mohly projevit individualita a osobní odpovědnost každého jedince. A pak se diví, že stát nefunguje (i když hlasatelé těchto „pravd“ tvořili jeho základy, že národ zaniká, vlastenectví je nahrazováno individualistickým „žoldáctvím“. V některých zemích, jako kupř. v USA již jejich mantry byly zavedeny v praxi. Přesto je tento stát nejzadluženější ze všech, stále větší část studentů je kvůli studiu zadlužených a jejich vzdělání v praxi nepoužitelné, velká část lidí je kvůli podmínkám privátního zdravotního byznysu zdravotně nepojištěna, jiní přesto že si mohou dovolit pouze nejlevnější zdravotní pojištění, potřebnou péči nedostanou anebo nedostanou péči žádnou kvůli jakési formální vadě, kterou objeví v jejich anamnéze a formulářích likvidátoři pojišťoven.

  • Béda • 8. červnaec 2015

    A části důchodců byly při derivátové bublině skrze fondy vytunelovány jejich individuální důchodové účty v privátních pojišťovnách.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Bety, ten dík náleží těm, kteří na Vás působili v mládí tak, že z Vás vyrostl člověk minimálně rovnocenný údajným pánům tvorstva. Jak jsem už jednou napsal, své babičce vděčím mimo jiné i za radu, abych si při své povaze našel ženu, která mi v případě potřeby „spočítá i blechy a bude tak vtipná a výřečná, že ti při té příležitosti utře hubu. Tak parádně, že najednou nebudeš vědět, čí vlastně seš.“
    Najít takovou mi pomohla moje záliba hrát šachy. Ovšem před deseti roky jí ischemická choroba mozku po prasklé cévě změnila i povahu. Nejprve šest let byla němá, což jsem velmi těžko nesl, i když byla usměvavá a mírná jako nikdy před tím. Už je to lepší. V tyto dny společný oběd s jejím bratrem končíme sklenkou „mléka starců“ a ona nám z invalidního vozíku připíjí „na zdraví a dlouhý důchod“.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Sio, navazuji na Vaši větu: „Samozřejmě – život třeba s 5 dětmi je velmi těžký. To nepopírám.“
    On totiž život v našem státě může být velmi těžký i když už máte jen jedno dospělé dítě na studiu medicíny a k tomu bez obvyklých půjček rozestavěný dům a dosud zdravá manželka opravdu v nejlepších létech naprosto nečekaně upadne po mozkové mrtvici do kómatu. Naše zdravotnictví je na takové úrovni, že Vám nabídnou v podstatě odložit manželku do léčebny dlouhodobě nemocných s tím, že za její přežití se nikdo nemůže zaručit. Naštěstí jsou mezi lékaři lidé, kteří si to označení a obvyklou úctu zaslouží. Ti Vám poradí vzít si ji v tom stavu raději do domácí péče, poněvadž v případě LDN jí dávají maximálně tři až šest měsíců života. A jiní s Vámi budou diskutovat nad tím, zda má vůbec cenu ta léčebna, když se neví, zda se manželka z kómatu vůbec probere a zda bude moci žít „plnohodnotný život“ – avšak je jisté, že její léčba bude i finančně náročná. Tehdy jsem došel k názoru, že většinou jsou to tajní agenti zdravotní pojišťoven a sociálního zabezpečení. Chybějící peníze na zdravotnictví a ty Klausem ukradené z dříve samostatného fondu důchodového zabezpečení dnes v nejednom případě rozhodují o životě nebo smrti, aniž by se to lidé uvědomopvali. Za této situace „schrastit“ potřebných deset až patnáct tisíc měsíčně pro dceru na medicíně není maličkost. A mohu napsat, že představa jak obavou o život matky deptaná a vystresovaná dcera chodí po večerech, sobotách a nedělích plnit zboží do regálů supermarketů, místo aby studovala, je pro mne nepřijatelná. Většina lidí žije v bláhové představě, že je něco takového nemůže potkat.

  • Georgius z Raduně • 8. červnaec 2015

    Sio, vybavila se mi povídka Vlastním přičiněním, která je součástí Literárních poklesků. Ty napsal kanadský humorista a vysokoškolský profesor politické ekonomie a můj oblíbenec Stephen Butler Leacock. V té povídce se dva milionáři u opulentní večeře trumfují, kdo začínal z nuznějších poměrů a kdo se tedy musel více přičinit. Může za to Vaše sdělení: „Ale byl jsem učen k tomu, poradit si v každé situaci a brát život takový, jaký je. Možná to byla tak trochu pravicová výchova, nevím. Od 20 jsem z domu nepotřeboval ani korunu, ale to nebyl důvod, proč jsem šel studovat do SSSR. “
    Předně výchova to byla dříve obvyklá, neboť takový náhled na svět byl součástí výchovy ke skutečné mužnosti. Můj otec komunista a mimo jiné i několik let voják z povolání postupoval při naší výchově stejně. Takže tu případnou pravicovost můžeme klidně škrtnout. A nyní to Vlastní přičinění.
    Od devatenácti let jsem vydělané peníze z větší části odevzdával do rodinného rozpočtu, poněvadž otec odešel za mladší ženou od té své „staré“ a od svých čtyř dětí. V jednadvaceti jsem byl soudně jmenován poručníkem svých nezletilých sourozenců a měl jsem už vlastní domácnost – naštěstí s mým nedocenitelný rádcem, jímž byla tehdy osmasedmdesátiletá babička, poněvadž maminka zemřela na rakovinu. Do SSSR jsem si v devatenácti koupil letecký poznávací zájezd Moskva – Leningrad, ale ten jsem na přání maminky stornoval a koupil raději ledničku. Tehdy mi ještě tři stovky zbyly. Maminka mne utěšovala, že se do toho Ruska určitě ještě podívám a vůbec by se nedivila, kdyby to bylo zadarmo. K mému úžasu se její tušení vyplnilo. Sice až v březnu 1989 a zaplatit jsem musel ty tři stovky do pokladny ČSVTS – ale stalo se to díky péči mé manželky námětem na sérii humoristických povídek. Z nich by se Hox nejspíš pominul.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    Georgi, jste statečný člověk a postihla vás s manželkou dost ošklivá nehoda. Ano, kdo to nezažil, nemůže to ohodnotit a platí to chválabohu i o mně. A přesto jste ji neopustil.
    Co se mého morálního náhledu týče, váš otec selhal. Dobře, kdyby měl nějaký sexuální úlet, hormony můžou být někdy silnější, ale odejít od rodiny, kde jsou nedospělé děti – možná jsem přísný – ale to podle mě může udělat jen kurva chlap.
    Ale zpátky k meritu – VŠ jste nakonec i tak udělal? Pokud mohu soudit, dělal jste vysoce kvalifikovanou práci pro skutečné fajnšmekry. Myslím, že jste tím předčasným břemenem odpovědnosti za své sourozence i něco získal.

  • Sio • 8. červnaec 2015

    U studia medicíny se přivydělávat dá jen velmi omezeně, to je pravda. Vyžaduje to velké úsilí a velké množství času, mohu říci, že to znám velmi zblízka.

  • Georgius z Raduně • 9. červnaec 2015

    Sio, děkuji Vám za pochvalu. Jsou dokonce tací, kteří mne nabádají, abych se po setmění zkusil podívat do zrcadla a určitě uvidím, že se kolem mé hlavy začíná vytvářet svatozář. A dodávají, že oni by jako já takové péče nebyli schopni. To je fakt ve většině případů omyl, poněvadž nikdo neví, jakých skutků je schopen. Dokud není skutečně postaven před závažná rozhodnutí, tak jen teoretizuje a má o sobě často zbytečně nízké mínění.
    Váš názor na mého otce je v podstatě správný a já jsem se svým otcem deset let nejen nemluvil, ale přecházel jsem i na druhý chodník, když jsme se náhodou měli potkat. Jenže je tu něco, co každý takový názor relativizuje, něco co činí mnohé teorie nefunkčními a i můj smysl pro spravedlnost žádá, abych Vám mého otce poněkud přiblížil.
    Představte si černovlasého muže snědé pleti a sportem udržované postavy, jenž je vždy bezvadně oblečen, má skutečně vybrané chování, je úspěšný a oblíbený v každém povolání, pro které se rozhodne a hlavně, aniž by ji studoval ovládá psychologii. Zejména psychologii žen a to takovým způsobem, že mu „do postele lezou samy“. Maminka mu ty úlety velkomyslně tolerovala minimálně osmnáct let, avšak když jí bylo dvaačtyřicet a otec začal „podle svého poslání“ poskytovat své služby mladé učitelce – v mamince se cosi změnilo. Začala mít vysoké morální požadavky, jež mého na své výkony hrdého otce „nepřípustným způsobem urážely“ a na rodinné neštěstí bylo zaděláno. Než maminka zemřela, navštěvoval jsem ji měsíc v nemocnici a během instrukcí jak z otce tvrdě ždímat peníze jsem byl pověřen delikátním úkolem. Pečovat nejen o své sourozence, ale i o své zdraví, abych mohl otci – ale až na tom bude jako ona nyní – vyřídit, že mu vše odpustila a že do posledního dechu bude na něj vzpomínat jenom v dobrém.
    Úkol jsem splnil.

  • Sio • 9. červnaec 2015

    @Georg: Jasně, příležitost dělá zloděje a váš otec jich měl hodně. Balit opuštěné nebo s manželstvím nespokojené ženské po třicítce není zas tak velký problém a nevyžaduje to zvláštní psychologické umění, to bych zase tak nepřeceňoval. Co je ovšem úplně odpudivé, dělat to partnerovi na očích, to bych považoval za těžkou urážku a nic jiného to není. Viděl jsem takové případy, kdy si vzal chlap na dovolenou rodinu a jaksi paralelně jela i milenka. Hnus.

  • Georgius z Raduně • 9. červnaec 2015

    Sio napsal

    @Georg: Jasně, příležitost dělá zloděje a váš otec jich měl hodně. Balit opuštěné nebo s manželstvím nespokojené ženské po třicítce není zas tak velký problém a nevyžaduje to zvláštní psychologické umění, to bych zase tak nepřeceňoval. Co je ovšem úplně odpudivé, dělat to partnerovi na očích, to bych považoval za těžkou urážku a nic jiného to není. Viděl jsem takové případy, kdy si vzal chlap na dovolenou rodinu a jaksi paralelně jela i milenka. Hnus.

    Sio, vidím, že se snažíte každou věc vysvětlit vědecky. Nejdříve tím nejjednodušším způsobem. Avšak mého otce jste neznal a to Vás omlouvá. Jeho nejdůležitější zásada byla žádnou nebalit a nechat ji „uzrát“. Další jeho vždy dodržované a životem ověřené přesvědčení bylo, že každá žena mu může být nějak užitečná a proto se choval skutečně vzorně a zdvořile ke všem – i k babičkám. A vždy se mu to nakonec vyplatilo. Byl opravdu diskrétní, žádnou ženu nikdy ničím vědomě neurazil a svým milenkám dokázal být „věrný“ – dokud si to přály. Takže ve svých pětačtyřiceti neváhal jezdit na motocyklu z Opavy do Mikulova za obzvlášť vnadnou svobodnou dvacítkou. Když pominula ta desetiletá karanténa, tak ve věku pětapadesáti let mne navštívil na pracovišti. Moje tehdejší kolegyně a spolužačka ještě ze základky po jeho odchodu prohlásila: „On má tak divoké oči a přitom je tak slušný! Podle toho, cos mi oněm řekl, jsem si jej představovala úplně jinak. Škoda, že jsem už vdaná!“ Ubezpečil jsem ji, že můj otec tento fakt nepovažuje za tělesnou vadu a ať tedy neztrácí naději.
    Jsem přesvědčen, když v lidském životě existují nejen sexuální vášně ale i skutečná láska, tak žádná teorie o řízení lidstva jako celku nemůže být dostatečně všeobecná a už vůbec ne dokonce vědecká. Historie je plná důkazů.

  • Gatta • 9. červnaec 2015

    Re Georgius – četl jsem jen tady ten poslední Váš příspěvek … a úplně to vidím jako krásný námět na film. Dokonce i s „posláním“.
    Bez ironie .

  • abx • 9. červnaec 2015

    raz darmo – kde sa hrabu filmari, zivot pise najsilnejsie pribehy. vdaka pan Georgius za ich prerozpravanie…

  • Sio • 9. červnaec 2015

    @Georg: Dobře, raději toho nechme, je to moc osobní …

  • Georgius z Raduně • 9. červnaec 2015

    Sio napsal

    @Georg: Dobře, raději toho nechme, je to moc osobní …

    Sio, domnívám se, že jste se poněkud nepřesně vyjádřil, že Vám nevadí mé osobní svědectví o prožitém, ale fakt, že je to příliš intimní. I v tomto případě byste měl pravdu. Jenže já tento intimním způsob vyprávění používám proto, abyste mohl komplexněji přemýšlet o tom, co je podstatou lidství a co se tak krásné vzpírá „vědeckým“ teoriím o možnostech využití exaktních věd pro řízení lidstva. Před odmítáním intimity Vás však musím ve Vašem zájmu varovat. Obzvlášť, když se můžeme na Wikipedii dočíst:
    Intimita je řadou teoretiků považována za základní lidskou potřebu nezbytnou pro duševní zdraví, pohodu a psychosociální fungování.[5] Schopnost člověka vytvářet intimní vazby s blízkými lidmi je tedy brána jako základní znak úspěšného vývoje osobnosti a klíčový ukazatel duševního zdraví. Mnoho lidí své intimní vztahy pokládá za nejpodstatnější zdroj osobního štěstí.[6] Naopak deficit intimity, nedostatky ve schopnosti vytvářet a udržovat intimní vztahy se spojují s depresemi, nízkým sebehodnocením, úzkostí a nižší spokojeností ve vztahu.[7] Vyhýbání se intimním vztahům může vyústit v pocity osamělosti, citové izolace a v neefektivní reakce na stres.
    Plně se však podřídím Vašemu přání a dám si pohov. V tom čase si snad konečně zvyknete na můj smysl pro důraz na každý detail a na můj osobní smysl pro humor, jenž bez těch rozšklebených xichtíků spousta lidí už ani nepozná.

  • Georgius z Raduně • 9. červnaec 2015

    abx napsal

    raz darmo – kde sa hrabu filmari, zivot pise najsilnejsie pribehy. vdaka pan Georgius za ich prerozpravanie…

    Plně s Vámi souhlasím. Jen jsem se mnohokrát ptal, proč zrovna můj život musí být nepřetržitou sérií událostí, jež je možno věrohodně popsat jedině buď jako tragedii nebo jako jistým „kolegou“ ve francouzštině zpracovanou Lidskou komedii. Vůbec se nedivím, že když zveřejním pouze malý kousek svých pro jiné příliš nepravděpodobných zážitků, abych podepřel svůj názor, tak mne Hox nazve „borcem“. Jsem rád, že jsem alespoň Vás a Gattu trochu pobavil.

  • Béda • 9. červnaec 2015

    Jedna z mých zásad v internetové komunikaci: Intimita ano – ale nikdy ne veřejně, vždycky pouze v soukromí. Veřejná prezentace intimních věcí = potenciální hrozba pro vydírání, dehonestaci, osočování (jenom jiná varinata dětských fotek na facebooku) – nejsem si tím zcela jist ale mám ten dojem, že diskuse velkých internetových periodik jsou moderovány za asistence psychologů a psychiatrů s cílem vytvořit profil nejvíc „nevyhovujících“ diskutérů a sofistikovaně je eliminovat z média… Proto mám v internetové komunikaci vymezenou pomyslnou čáru za kterou nikdy nepůjdu.

  • Gatta • 9. červnaec 2015

    Re Georgius – pobavil není to pravé slovo, spíše zaujal – i tím málem co jsem četl.
    A já když něco čtu, tak to zrovna vidím.
    Je mi také jasný, že některé věci je lepší zažít jen v televizi, než na vlastní kůži.

  • Sio • 9. červnaec 2015

    @Georg: Pokud je něco intimní, je to právě proto, že je to mezi 4 očima, ne na webu. Mimoto mluvíme o vašem otci, což mě nutí dodržovat určitou haranici, kterou jsoem v mém pojetí už poněkud netaktně porušil, za což se omlouvám.

  • Georgius z Raduně • 9. červnaec 2015

    Béda napsal

    Jedna z mých zásad v internetové komunikaci: Intimita ano – ale nikdy ne veřejně, vždycky pouze v soukromí. Veřejná prezentace intimních věcí = potenciální hrozba pro vydírání, dehonestaci, osočování (jenom jiná varinata dětských fotek na facebooku) – nejsem si tím zcela jist ale mám ten dojem, že diskuse velkých internetových periodik jsou moderovány za asistence psychologů a psychiatrů s cílem vytvořit profil nejvíc „nevyhovujících“ diskutérů a sofistikovaně je eliminovat z média… Proto mám v internetové komunikaci vymezenou pomyslnou čáru za kterou nikdy nepůjdu.

    Bédo, nevíte, prosím, proč jsem si při četbě tohoto textu z dnešních BL vzpomněl zrovna na tato Vaše nepochybně přátelská varování?
    „Největší nebezpečí lze v tomto ohledu spatřovat v tom, že internet přestal být využíván a začal být zneužíván. Jestliže knihtisk změnil „vzezření a stav světa“, jak tvrdil Francis Bacon, pak internet znamená revoluci v myšlení lidí. Během okamžiku můžete z domova oslovit tisíce lidí, aniž byste pro to museli vynaložit větší úsilí. Sociální sítě dovádí tento způsob takřka k dokonalosti. Z původního konceptu propojení blízkých přátel vyrůstají nejrůznější „skupiny osob“, které se vzájemně utvrzují ve svých názorech místo toho, aby je problematizovaly. Tyto skupiny jsou skálopevně přesvědčeny o své pravdě. Jestliže mezi ně náhodou vnikne kritický hlas, okamžitě je umlčen, čímž pouze dojde k potvrzení správnosti jejich stanoviska, jež se nakonec odráží i v jejich jednání. Nelze proti nim ve virtuálním světě žádným způsobem bojovat, protože tyto komunity stejně smýšlejících lidí tvoří neprostupné a uzavřené kruhy, uvězněné ve svých představách.“
    – See more at: http://www.blisty.cz/art/78096.html#sthash.EonRCWCl.dpuf

  • Georgius z Raduně • 10. červnaec 2015

    Sio napsal

    @Georg: Pokud je něco intimní, je to právě proto, že je to mezi 4 očima, ne na webu. Mimoto mluvíme o vašem otci, což mě nutí dodržovat určitou haranici, kterou jsoem v mém pojetí už poněkud netaktně porušil, za což se omlouvám.

    Sio, dovolte mi, prosím, takovou poněkud vulgární otázku: „Cože najednou tak připosraně?“
    Skutečně si jako Béda myslíte, že můj docela cudný popis problematického soužití mých rodičů před padesáti roky může jejich osmašedesátiletého syna vystavit ještě dnes vydírání? Já si myslím, že se tak pravě nyní skutečně stalo a to z nečekané strany. Měl byste však vědět, že touto svojí omluvou byste v očích mého otce velice klesl. Ten totiž s vědomím následků dokázal v Rudém právu vyzvat čerstvě dosazeného Husáka půlstránkovým veřejným dopisem – pokud je ovšem čestný muž – aby odstoupil z funkce generálního tajemníka KSČ.

  • Béda • 10. červnaec 2015

    Georgie,

    já myslím, že na OM je „pravd“ a nositelů nejrůznějších životních zkušeností plná přehršel a dost často to mezi nimi jiskří. To že „cizorodý prvek“ typu fagana vyštípou je jiná. Já osobně se pokouším kolikrát diskutovat i s Fagany a nenechám se přitom auditoriem odřadit. Mé „pravdy“, jsou mé „pravdy“. Kdo chce je čte, kdo nechce nečte, ani se jimi neřídí – a tak je to v pořádku. Já taky nečtu všechno. To , co jsem napsal vám, nebylo míněno ve zlém – stejně se nakonec zařídíte po svém. Byla to pouze dobře míněná rada. Na internetu nejsou pouze lidi, kteří to myslí s druhými dobře. Jsou zde i zlomyslníci a placeni rozbíječi diskusí. Internet je místem kde se kříží názory v dobrém ale i místem ostrých propagandistických střetů. Jak známo z poslední doby, policie ČR má specielní hackerský program (a tým, který vše zaznamenává a analyzuje zvyky, chování vytypovaných osob) italské firmy a Brusel dokonce k tomuto účelu pořizuje specielní placené propagandistické týmy. Osobně proto vycházím z toho, že diskutovat na netu je potřeba pouze neosobně, abych nedával druhým do ruky neuváženě zbraň, která může být později zneužita proti mně. Onehdy jsem podobně sdělil Siovi svůj názor na internetový a telefonický telemarketing – a radil v mluvené konverzaci se nikdy k ničemu nezavazovat, každého odpalírovat s tím aby poslal písemnou nabídku na maila. I tehdy to bylo míněno jenom jako rada. Sio si ji přebral po svém a taky se po svém zařídil. Nehádali jsme se kvůli tomu, ani to nebylo potřeba.

  • Georgius z Raduně • 10. červnaec 2015

    Gatta napsal

    Re Georgius – pobavil není to pravé slovo, spíše zaujal – i tím málem co jsem četl.
    A já když něco čtu, tak to zrovna vidím.
    Je mi také jasný, že některé věci je lepší zažít jen v televizi, než na vlastní kůži.

    I Vaše snaha po naprosté přesnosti je mi velice sympatická a jsem Vám i za ni vděčný.

  • Georgius z Raduně • 10. červnaec 2015

    Bédo, díky za vysvětlení Vaší snahy. S pocitem dobře užitého dne – noc k němu nepochybně patří – jdu zcela osobně přepolohovat ochrnutou manželku a s přáním dobré noci „do hajan“.

  • Béda • 10. červnaec 2015

    Přeji dobrou noc vám i paní manželce. Ač s vámi někdy souzním a jindy třeba nesouhlasím, přeji vám i rodině jen to nejlepší.

  • Sio • 10. červnaec 2015

    Georgius z Raduně napsal
    Sio, dovolte mi, prosím, takovou poněkud vulgární otázku: „Cože najednou tak připosraně?“
    Skutečně si jako Béda myslíte, že můj docela cudný popis problematického soužití mých rodičů před padesáti roky může jejich osmašedesátiletého syna vystavit ještě dnes vydírání? Já si myslím, že se tak pravě nyní skutečně stalo a to z nečekané strany. Měl byste však vědět, že touto svojí omluvou byste v očích mého otce velice klesl. Ten totiž s vědomím následků dokázal v Rudém právu vyzvat čerstvě dosazeného Husáka půlstránkovým veřejným dopisem – pokud je ovšem čestný muž – aby odstoupil z funkce generálního tajemníka KSČ.

    Dobře, řekl jste si o to, asi mě po tom nebudete mít moc rád, ale co už s vámi nadělám. Snad vám to v něčem pomůže.
    Váš vztah k otci je zjevně ambivalentní, nenávidíte ho za to, co udělal své rodině a zároveň ho obdivujete, jaký to byl sekáč. 50 a 68 v tom nehraje roli, tohle se usazuje v dětství a v mládí. Neodsuzuji vás za to, zdá se mi, že je to celkem přirozené, nikdo nechce zavrhnout svého rodiče přesto, že jasně vidí, že se zachoval jako sebestředný hajzl. Asi byste měl spíše obdivovat matku, kterou to asi stálo hodně sil, ale ohnula se a snášela to kvůli lásce k dětem. Jenže – logika emocí – jaksi to nefunguje, asi nepůsobila tak impozantně.
    Říká se, že jen děti a psi lížou ruku, která je bije. Je to dost smutné, řekl bych. Znám více podobných případů, selhání jednoho z rodičů mění člověka na celý život. Chtělo by to promluvit si o tom s dobrým psychologem, zjevně to ve vás zůstává neřešeno, jako otevřená rána. Dokázal jste spoustu věcí, ale tak už to bývá, to špatné, co jsme prožili se stává vnitřním motorem v nás. Ten rozpor vedl k vašemu útěku od emocí ke všemu exaktnímu, protože v tom je jistota. Přírodní zákony nikdo nepřekroutí ani neokecá. Každý máme v sobě nějaký svůj kříž ale asi není vhodné jej řešit na webových stránkách.
    Takový člověk především raději neměl být komunistou, když to myslel tak vážně, že moralizoval Husáka. Následků? Na rodinu přitom asi moc nemyslel, jen a jen na sebe. Snadné, laciné. Pozérství.
    A vážně – myslíte si, že mi nějak záleží na tom, jaký bych byl v očích takového člověka? Také mám k tomuto typu také poněkud ambivalentní pocity. Pohybuje se to někde mezi lítostí a pohrdáním. Lítost možná proto, že jeho činy jsou téměř jistě způsobeny selháním jeho vlastního otce nebo nějaké jiné nepříjemné události.

  • Georgius z Raduně • 11. červnaec 2015

    Sio, moje sympatie k Vaší osobě den ode dne rostou, neboť se snažíte mi pomoci. Mohl bych napsat bohužel – ale nebylo by to přesné. On za to nemůže, že nemáte dost informací, abyste mohl být spravedlivý k mému otci. Například v době toho slavného dopisu byl už čtyři roky rozvedený a jeho bývalá žena byla dva roky po smrti. Pozůstatek rodiny jsem dle soudního rozhodnutí zastupoval já a aby k tomu vůbec došlo, tak všemožné uliční organizace a „složky“ dodaly soudu posudky na moje smýšlení a chování takového druhu, že jistý Cibulka by mne dnes podle nich okamžitě zařadil do seznamu fanatických kolaborantů s režimem. Otec tím činem, jak předpokládal, ohrozil sebe – z tajemníka místního národního výboru se stal opět řadovým horníkem. A snad ohrozil i o pár let než on starší vdovu, se kterou žil, která byla uklizečkou.
    Sio, troufám si tvrdit, že neznáte důkladně život, jenž zpravidla na všechny teorie a vědecké poučky raz, dva, tři. Maminka byla dost emancipovaná, samostatná i rázná žena, která se před mým otcem ohnula jedině v případě, když z toho měli oba potěšení. A to potěšení bylo tak veliké, že mu odpouštěla věci zdánlivě neodpustitelné. Nikoliv jen pro lásku k dětem, nýbrž i pro lásku k němu. Je to zdánlivě nemorální, ale co dělat, když i básníci jsou mínění, že nejkrásnější láska bývá šílená. Skeptici dodávají, že rychle pomíjí. Avšak se stane, že v nevyváženém vztahu trvá neobvykle dlouho. To jsem já, díky babičce, začal chápat už velmi brzo. A velmi brzo jsem přemýšlel nad křesťanským imperativem: Miluj otce i matku svou – aby ti bylo dobře na zemi! Pokud znáte psychologa, jenž by měl v osobním životě problémy – poraďte mu, aby se s důvěrou obrátil na mne.