Retro: Soutěž hlupáků

Reklama


24. října 2009

Rozhodl jsem se uspořádat soutěž hlupáků. Důvod by jasný. Jsem hlupák a chtěl jsem mezi nimi vyniknout. Vyhrál jsem první místo. Nikdo se totiž do soutěže nepřihlásil. A vlastně jsem obsadil i místo poslední.

Výsledky té soutěže mne však nijak neuspokojily, neboť jsem se srovnával jenom sám se sebou. Sakra, co je to za demokracii a ekonomiku, když člověk nesoutěží s druhými! Vždyť je to naprostý terorismus! Takto by se zastavil hospodářský a osobní (egoistický) růst, zisky by klesaly a nakonec bychom se vůbec nedožili světového hospodářského krachu a již vůbec ani pořádné III. světové války!

Šel jsem s kritikou do sebe. Nejsem přece zlý člověk a všem přeji všechno nejlepší. (To nejlepší pro všechny není pomalé a bolestivé umírání, ale smrt.) Rozhodl jsem se, že se napravím, nebudu už zlobit, a že zítra již budu hodný.

Uspořádal jsem tedy soutěž chytráků. Nevěřili byste, co se mi přihlásilo blbců! Ze všech koutů republiky. Jako zápisné jsem dal tisícovku. Přihlásilo se jich několik tisíc – těch hlupáků. Dalo to dohromady pěkných pár melounků. Nechce se také přihlásit?

Sto tisíc jsem určil jako hlavní cenu pro vítěze a zbytek padnul na pokrytí mých nákladů. Nevím, čím to bylo, ale náhle se mé životní náklady strašně zvýšily.

Do soutěže se přihlásila strašná sbírka idiotů: křížovkáři, sportovci, podnikatelé, sázkaři, zahrádkáři a jiní všemožní pitomci. A hlavně také vzdělanci, inteligenti a akademici.Ti jsou zvlášť pitomí. (Tedy, pardon, chytří.)

Sám jsem se soutěže nezúčastnil, neboť o první a poslední místo jsem nestál. Získal jsem je již přece v soutěži o největšího hlupáka.

Když byla soutěž v nejlepším a peníze na náklady se rozkutálely, přišla za mnou policie, že jsem se dopustil trestného činu. Vyvalil jsem na ně oči a vůbec jsem tomu nerozuměl. Vždyť se všude soutěží o sto šest a o sto péro, tak co by na tom mělo být trestného?

Soudci jsem to nevysvětlil. Soutěžení se přece podporovalo za socialismu, natož nyní za kapitalismu! Kam bychom bez něj přišli! Je docela možné, že ten soudce si u mne také vsadil. Titul měl. Tak mne zabásli a nyní organizuji sázky v lochu.

Již mi nic nehrozí. Jsem oblíben a úplně v klidu. Bachaři poctivě odvádím dvě třetiny nákladů, a tak se neděje nic protiprávního, trestného ani nemorálního. Naopak soutěžení se v naší nápravné skupině velmi podporuje. Vězeňská správa je ráda, že se vězňové neflákají a nezlobí, ale že mají nějakou smysluplnou činnost. Soutěžení se přece v demokracii podporuje.

Tak jsem to již pochopil. Nyní mne brzy propustí za dobré chování z basy. Musím však pro zájmovou činnost, kterou tam organizuji, najít náhradníka. Není to nijak těžké. Zájemců je více než dost.

Těšte se, blbečkové, až vylezu z lochu!

Přejít do diskuze k článku 1 komentář