18. 1. 2011
ČSTV je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a sportovních klubů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako občanská sdružení podle Zákona o sdružování občanů č.83/1990 Sb. ČSTV vznikl 11. března 1990 a jeho posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení, majetku a činnosti.
Celá analýza vznikla proto, že zastřešující organizace neplnila to, kvůli čemu vznikla. Jako každá byrokratická instituce si pravidla přizpůsobila, tak aby sloužila především sama sobě. Své poslání vidí v péči o „sportovce“, kterými jsou především placení funkcionáři svazu, a potom špičkoví vrcholoví sportovci. Někde v daleké pustině se potácí podvyživený amatérský sport, jehož zástupci nemají na chod mamutího spolku vliv. Finance, protékající českým sportem prostřednictvím zavlažovacího systému ČSTV, se k amatérům, kterých je nejvíc, vůbec nedostanou. Rozvod životodárných financí je hodně složitý a děravý. Bez podstatné opravy systému financování amatérský sport pomalu uschne.
Začněme hloubat nad smutným osudem českého sportu. Proč se veřejný majetek tuneluje stále stejným způsobem a proč to stále někomu prochází?
ČSTV neboli „sportovní“ a.s. (s.r.o)
ČSTV je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a sportovních klubů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako občanská sdružení podle Zákona o sdružování občanů č.83/1990 Sb.
ČSTV vznikl 11. března 1990 a jeho posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení, majetku a činnosti.
Založení ČSTV
Nové ČSTV bylo založeno 11. 3. 1990. Svazoví sportovní funkcionáři zareagovali velice rychle na nové události a zvolili následující postup. Vybrali spolehlivého člověka do čela nového ČSTV. Tím člověkem byl zvolen pan Vladimír Srb (Agro Tera, a .s. IČ:25138481). Ten inicioval založení nového ČSTV záměrně se starým názvem, které pak legalizovala první valná hromada ČSTV konaná 10. 11. 1990. Po zjištění, že nové ČSTV je pro delegáty VH ČSTV (ÚV ČSTV, IČ: 00442445) průchodné, začaly přípravy k přesunu majetku. Nové ČSTV vzniklo absolutně bez majetku, který bylo nutno přesunout ze starého ÚV ČSTV. K tomu mohlo dojít pouze za příkladné spolupráce obou ČSTV. Tento majetek pak nové ČSTV vložilo do různých obchodních společností, aby se tak tento majetek dostal mimo kontrolu státu, ministerstev atd.
Firmy a majetek ČSTV
Nabízíme jen neúplný a stručný seznam rozdělený do dvou kategorií. Kompletní soupis pro základní orientaci v podnikání ČSTV nepotřebujeme. Naopak pověstné „orgány činné v trestním řízení“ a finanční úřady by měly disponovat seznamem úplným. Podnikání v těchto společnostech je zaručeně hodno jejich pozornosti, kterou jako obvykle nevyvíjejí.
Co bylo, bylo
Společnosti už pod starými identifikátory nenajdete. Jak šel čas, majetek se procházel evidencí obchodního rejstříku pod novými subjekty. Jedno je jisté: stavby a zařízení stále slouží a vydělávají, jenže profit už má jiné správce:
Sportcentrum Brandýs nad Labem s.r.o., IČO:47550741
Sportovní centrum Nymburk s.r.o. IČO:47548576;
Plavecký stadion Podolí s.r.o., IČO 48108740;
Lyžařský areál Zadov s.r.o., IČO 48203947;
SPORT-TURIST, akciová společnost v likvidaci IČO:00444294;
SPORTSERVIS BOHUMÍN a.s., IČO 14614332;
SPORTSERVIS PLZEŇ a.s.;
KOVOSPORTSERVIS a.s., nyní KOVOSPORT Třinec akciová společnost, IČO 16628870;
VEGASPORT a.s., IČO 00214027;
NISASPORT a.s., IČO 00213985;
Sportovní stavby a.s., IČO 00213799; ………
Co zbylo
Na firmách spojených s ČSTV je vidět, že jsou spravovány s mimořádnou péčí „řádného hospodáře„. Častým jevem je krácení tržeb přes nadměrné výdaje. Jsou to nakupované služby všeho druhu, poskytované spřátelenými firmami. Tak se odčerpávají peníze a chybějící peníze v pokladně pro účetnictví se vkládají přes různé investiční společnosti. Tím vzrůstají cizí zdroje financování firem ČSTV. Automaticky roste vnitřní zadluženost společností. V případě náhlé změny v ČSTV je možný rychlý odprodej do klokaních kapes. Pokud toto selže, lze žádat alespoň navrácení fiktivně vložené částky do společnosti. V podstatě jde o bezúplatný převod firmy do klokaní kapsy. Tento mechanismus zaručuje, že skutečným sportovcům, tj. sportovním svazům se z výnosu jejich majetku nedostane téměř nic.
Jako jeden příklad za všechny uvedeme tuto úspěšnou transformaci „sportovní“ firmy:
SPORTSERVIS PLZEŇ a.s., IČO:14707748.
Tato firma vznikla převodem firmy SPORTPLZEŇ, městský podnik ČTO v Plzni, později SPORTSERVIS, výrobní podnik ČO ČSTV a nakonec se jménem SPORTSERVIS, výrobní a stavební podnik ČO ČSTV se sídlem Štruncovy sady 3, Plzeň, později Hřbitovní 37, Plzeň. Tato společnost se pak „tranformovala“ na rodinnou firmu Lebedů a Olejníků a stala se z ní Stavební výplně a.s. IČO 14707748. Skutečnosti si ověříte v obchodním rejstříku. Musíte ovšem žádat úplný výpis, popřípadě nahlédnout do sbírky listin.
Nakladatelství Olympia a.s., IČO:00444286;
SPORTOVNÍ AREÁL STRAHOV s.r.o., IČO 48039926 (dnes už jen Dům služeb ČSTV, s.r.o.)
Sportovní areál Harrachov, IČO 47468149
Ski Pec a.s., IČO 47468360 podílníkem je SAZKA a.s prostřednictvím Sportlease a.s.
SKIAREÁL Špindlerův Mlýn a.s. IČO 47468246
BESTSPORTSERVIS a.s., (nyní BESTSPORT a.s.), IČO 19013825
SPORTVEST, IČO 62361546 (SPORTLEASE a.s.)
TECHNIASPORT a.s., IČO 00213977
METASPORT a.s., IČO 00214132
MORAVASPORT a.s., IČO 16628136 …
Do kolonek co bylo a co zbylo si můžete přidávat třeba z tohoto seznamu. Zařazení si musíte sami aktualizovat. Čas jsou peníze, což pro financování „sportu“ platí dvojnásob. Velké sportovní areály dostávají dotace na pořádání mezinárodních závodů prostředníctvím Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Velké investice se dostaly do rozpočtu při tzv. „porcování medvěda“.
Čilí páni poslanci formou komplexního pozměňovacího návrhu upravili v několika řádcích položky v zákoně o státním rozpočtu. Sportoviště byla vždy prioritou všech rozpočtů, které se v republice na různých místech dělají. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a je vám jasné, že sportovec je každý, kdo má patřičné podpisové právo. A čile ho využívá k tomu, aby své rodině nebo zájmovému klanu přihrál patřičné miliony.
Financování sportovních svazů
Pan ministr MŠMT-Praha 13. ledna 2011.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš vnímá včerejší rozhodnutí výkonného výboru ČSTV, který nedoporučil přijmout ani jednu z nabídek možných strategických partnerů, za zakonzervování kritického stavu společnosti Sazka a.s., a za posílení starých struktur: „V minulosti jsem hodně pracoval s klienty, kteří se dostali do vleku sekt. Někteří členové výkonného výboru se chovají stejně, jako by měli strach z vůdce sekty. O to víc si vážím těch členů, kteří dokázali, i když v minoritním počtu, říct svůj názor,“ dodal Josef Dobeš.
Hodnocení pana ministra není na místě. S podrobnější znalostí vlastnické struktury a historie fungování firem spojených s ČSTV by se takového eufemismu nemohl dopustit. I průměrně obeznámený řadový člen některého ze sportovních svazů by volil jiné pojmenování tohoto stavu. Publikování názoru řadového člena ČSTV by nás dostalo zcela určitě před soud pro křivé obvinění z tunelování a zlodějny.
Sport, trh, finance
Stát podporuje sport pravidelnými platbami prostřednictvím státního rozpočtu. Detailní analýza o financování sportu je zde. Závěr studie stojí za citaci:
„Objem sportovního trhu ČR je propočten na 2 procenta z HDP. Na základě těchto studií se autorský tým dopracoval k velikosti sportovního trhu v roce 2008 v intervalu 46 až 60 mld. CZK. Vnímáme daň z přidané hodnoty jako klíčovou příjmovou stránku státního rozpočtu a pro tento případ budeme abstrahovat od veškerých dalších daní plynoucích ze zaměstnanosti, spotřebních daní a daní z příjmu. Za výše uvedených předpokladů se příjmy do státního rozpočtu ze sportovního prostředí pohybují v intervalu 8,8 až 11,4 mld. CZK. Oproti výdajům za státního rozpočtu na sport, které dosahují v absolutní částce pro rok 2008 7,7 mld. CZK. Z tohoto vyplývá, že sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu se saldem 1,1 až 3,7 mld. CZK.“
Polemizovat s ekonomy nemá smysl. Pro jednoho jde o plus a pro druhého jde o mínus. Citovaná studie se nijak nezabývala otázkou, zda se prostředky skutečně vracejí zpět do amatérského sportu. To jest, zda jdou k těm občanům, kteří nákupem sportovních potřeb, rekreací, návštěvou sportovišť apod.. tyto peníze státu vydělali. Za všechny komentáře jeden hlas z lidu:
„Pokud je mi známo, tak když chtějí dát rodiče své dítě do nějakého sportovního oddílu, zaplatí za to nemalý obnos. Když jezdí na soutěže, platí to ze svého. Manžel dělá léta trenéra a za celou dobu nedostal jeho oddíl od jejich sportovního svazu ani findu.“
Objem financí, které se ve sportu točí, je skutečně velký. Jenže na opravdovou činnost s mládeží se rodiče skládají z velké části jen ze svého. Skutečná suma dotací do regionů a konkrétních registrovaných oddílů pracujících s amatérskou základnou je zlomkem toho co „sport“ v ČR shltne. O to víc zarazí každého poučeného čtenáře dřívější postoj MŠMT. Na 10. schůzi VV ČSTV (v Nymburce v dubnu 1998) delegáti podpořili návrh pana Srba na vyloučení MŠMT z rozdělovacího procesu odvodů z a.s. Sazka. Změna zákona o loteriích, která byla odsouhlasena parlamentem dne 11. 2. 1999 (všichni poslanci ČSSD a ODS byli pro, mimo Miloše Zemana). Je zajímavé, že zákon, který omezil roli ministra školství, mládeže a tělovýchovy, velmi prosazoval sám tehdejší ministr MŠMT Eduard Zeman a jeho náměstek pan Ladislav Malý. Ministerstvo tak samo bojovalo za to, aby ztratilo vliv na rozdělování odvodů z a.s. Sazka. Změnou zákona dosáhlo ČSTV toho, že peníze z a.s. Sazka dostanou pouze akcionáři a.s. Sazka. Dnes leží ve sněmovně znovu novela zákona o loteriích.
A tož, pane ministře, jak to bude tentokrát?
Pokusy o kontrolu
V říjnu 1997 vzniká Česká sportovní federace, jediná relativně čistá organizace ve sportu, která by mohla v budoucnu zastřešovat sport v ČR. Tato organizace byla založena 9 svazy, aby umožnila větší tlak na ČSTV. A to jak v organizaci, hospodaření, tak v personální otázce. Mezi nejaktivnějšími byli Jan Kodeš z tenisového svazu, Jiří Zedníček z basketbalového svazu a Jiří Kejval z veslařského svazu. Federace současně požadovala kontrolu hospodaření ČSTV svými auditory a zavedení kontrolních mechanismů do činnosti ČSTV. Odezva na sebe nedala dlouho čekat. Na rok 1998 získal například veslařský svaz pouze 6 milionů Kč (předsedou je Jiří Kejval). Tenisový svaz od založení federace nedostal žádné peníze až do poloviny roku 1998, a celková částka dotací byla snížena na minimum. Tímto osvědčeným razantním postupem ČSTV odradila další kritiky poměrů. Jak geniálně (s)prosté.
Sami máme málo
Sportovní svazy sdružené v ČSTV soustředily svůj zájem výhradně na svůj podnik Sazka a.s. a udělaly se takzvaně pro sebe. Nikoho dalšího, kdo by mohl narušit poklidné většinové fungování svazu, mezi sebe z pochopitelných důvodů nepřijali. Své by o tom mohli vyprávět například šipkaři. První pokusy o vstup do ČSTV jsou z roku 1996, ale ani v roce 2009 ještě nebyli přijati. Přijetí blokují stávající svazy ČSTV, které musí nadpoloviční většinou přítomných delegátů schválit přijetí nového člena. ČSTV je financována státem, resp. ze zdrojů a.s. Sazka, jejíž je stát prostřednictvím ČSTV majoritním vlastníkem (68%). Stát, ale ani vedení ČSTV (Výkonný výbor) nemá vliv na rozhodování o nových členech. A systém je tak nastaven proti přijímání nových členů. Celou historii shrne tato citace:
„Jeho slova by se dala zjednodušeně shrnout asi následovně: Sami máme málo, tak se o NAŠE peníze nebudeme s nikým dalším dělit. Na to si předseda o vstup žádající ČŠO „dovolil“ jen malinkou poznámku o tom, že nerozdělují JEJICH peníze, ale peníze, které jim zákonem (o a.s. Sazka) dává stát. Údiv a překvapení nad „troufalostí“ žadatele bylo ve tvářích přítomných znát natolik, že předsedající dal okamžitě hlasovat o ukončení diskuze. A hned poté o přijetí či nepřijetí ČŠO za řádného člena ČSTV.“
Za přečtení stojí určitě i tato s černým humorem napsaná reportáž šipkařů z valné hromady v Nymburce 2006.
Spor o ručitelský závazek
V dojemné shodě kolem hospodaření celého ČSTV však nastal zlom při stavbě sportovní haly Sazka aréna. Funkcionáři 3. 11. 2003 neviděli žádný problém a hlasování o získání cizích zdrojů pro výstavbu nevěnovali velkou pozornost. Časem se ale potíže objevily právě proto, že někteří nezapoměli počítat, a výkonnému vedení ČSTV nikdy moc nevěřili. Česká sportovní federace si nechala podepsat extra ručení od ČSTV. Rozhovor s předsedou vedl za český rozhlas Ondřej Suchan a Katarína Brezovská (25. 9. 2009).
„Změnu původního financování stavby sportovní haly Sazka museli podepsat všichni akcionáři. Tedy jak majoritní vlastník – Český olympijský výbor – tak i právě jeden z menších akcionářů – Sdružení sportovních svazů České republiky, bývalý Svazarm, který zastřešuje například biatlonisty, potápěče nebo kynology. Předseda Sdružených sportovních svazů Zdeněk Ertl praví:
„Bylo to nastavené tak, že by Sazka, která má v loterijním průmyslu opravdu výborné výsledky, byla schopná to splácet, ale nebyly by peníze pro svazy. Hlavní akcionář, což je ČSTV, inicioval to, že se to přefinancovalo, ale toto přefinancování jako vydání druhé emise dluhopisů stálo šíleně moc peněz… Spočítal jsem, co je a není možné. A prostě mi začalo vycházet, že když Sazka bude fungovat, jak chce, bude fungovat výborně, tak v určité chvíli splátky a celá splátková činnost kolem haly, kterou postavila, bude natolik velká, že nezbudou z výtěžku peníze pro akcionáře, pro sportovní svazy a tedy ani pro nás.“
K podpisu jej nakonec přesvědčil až právě Český svaz tělesné výchovy. Lépe řečeno jeho šéf Vladimír Srb. A vznikla dohoda, která dnes možná budí mnoho sportovních funkcionářů ze snu. Český svaz tělesné výchovy se zavázal, že v případě, pokud Sazka nebude moci dávat Ertlově sdružení stejné peníze jako doposud, vše doplatí ČSTV ze své kapsy. První rok, který následoval, scházelo asi 400 000 korun do naší částky, ta byla zaplacená. Další rok to už bylo podstatně víc. Na naši výzvu ČSTV od tohoto ručení odstoupil s tím, že se vyskytly okolnosti, o kterých nevěděli – mluví se tam o DPH a tak dále. Nicméně tato dohoda je postavena jako ručení: „A ručí se tak dlouho, dokud existuje závazek,“ říká předseda Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl.
Spor se tak dostal v roce 2007 k soudu a to už šlo o velké peníze. „Jistina je zhruba 12 milionů, k tomu jsou pochopitelně úroky, soudní poplatky. Takže tento první spor je o 15 milionů. Celkově do dnešního dne nedoplatky dosahují 55 milionů,“ dodal Ertl.
Kdo se zajistil ručitelskou smlouvou, ten své dostane. Soud může nařídit placení ručitelského závazku a ČSTV si sáhne na výnosy z jiného majetku např. známých sportovních areálů. Řez do vlastního masa, tak ten bude bolet a hodně dlouho. Sportovně-kulturní aréna, jejíž stavba stála firmu Sazka zhruba osm miliard korun, splatí investice nejdříve v roce 2021. Podle generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka je investice do arény nevratná: „Aréna je schopná platit sama svou údržbu, své nepřeúčtovatelné náklady a drobný rozvoj… V každém případě ale nestačí na to, aby dokázala platit peníze, co byly použity na její výstavbu.“
Rozhovor s Janem Kocourkem, náměstkem na MMŠT vedla Kateřina Perknerová. Dovolil jsem si ocitovat jen vše shrnující nadpis ze záhlaví rozhovoru a jednu podstatnou otázku:
Sport bychom měli financovat ze zdravotního pojištění
Jan Kocourek: Zatím jde o teoretický návrh, který se musí dopracovat. Pokud se ale shodneme, že sport plní ve společnosti funkci sociální a zdravotní prevence, snižuje riziko obezity, chorob srdce či úrazů z neobratnosti, pak nevidím důvod, proč by na něj nemohly přispívat zdravotní pojišťovny jako ústavy veřejných služeb.
Otázka: Jenže lidé si platí zdravotní pojištění proto, aby si mohli dovolit kdykoli během života nákladnou lékařskou péči. Proč by měli z této částky přispívat třeba na kuželkáře nebo akvabely?
JK: Tento argument neberu. Většina pojištěnců má děti a sport je nejrozšířenější náplň volného času. Nevidím důvod, proč by se na zabezpečení sportovní činnosti mládeže nemohl podílet každý.
Hlas lidu: „Drzost sportovců je naprosto neuvěřitelná! Ten ksindl už roupama neví, koho by okradl. To nestačilo liberecké mistrovství? Zdravotní pojišťovny budou přispívat na šachisty či plochodrážníky, zatímco ti, co si to pojištění platí, budou pořádat sbírky na těžce nemocné děti, jejichž léčbu zdravotní pojišťovny zaplatit nechtějí!!“
Funkcionáři z ČSTV se chovají trochu jako rozmazlené děti. Tož znáte to, když malé děcko hodně křičí, tak hodná maminka mu dá cukrátko. Pozor, aby se z toho u dítěte nestal zvyk. S takovým děckem pak už nikdo nevydrží, a řeší to jen pár facek.
Pokračování příště…
Převzato z Umlaufovin
