Diskuze k článku


  • Georgius z Raduně • 11. listopadu 2015

    Ach, ty můj negdruhu! Tvůj článek je pro mne k nezaplacení, neboť mne – zatvrzelého negativistu – donutil opět jednou k pozitivnímu závěru! Všechny ty neskutečné bláboly idealistů o humanitě a o možnosti domluvy mezi lidmi mohu směle hodit za hlavu a hlasitě volat: Jedině díky Tobě, ó Nesmrtelný Kapitalisme, budu šťasten umírat!

  • peter. • 11. listopadu 2015

    pán Waschek:
    Úctivá poklona.Nedokážem napísať k vášmu článku nič,lebo nech by som napísal čokoľvek,vyznelo by to lacno a falošne.Máte pravdu.Smrť je láskavou priateľkou ubiedených a iba pre zaslepených nenažrancov,čo celý život obetujú predieraniu sa ku plnému korytu je smrť nočnou morou.V piatok idem na pohreb dobrému človeku.Budem na vás myslieť.

  • fajt • 11. listopadu 2015

    jsem si početl a prožil ty správné emoce, díky. ..)

  • Kropac • 11. listopadu 2015

    Vše, co se vylíhne či narodí, žije nakonec k vlastní újmě. Co je to „nakonec“? Jak dlouho trvá nakonec? Odměnou za čekání porozumění nakonec je konec čekání. To je blbé. Mám na mysli to blbé, co jsem napsal.

  • Honza999 • 13. listopadu 2015

    Rozdíl mezi chudým a bohatým vidím asi v tomto…

    Oba zemřou. Oba přemýšlejí o tom, co bude po jejich smrti.

    Chudý přemýšlí o tom, kdo po jeho smrti vyveze na skládku to, co po něm zbylo. Ví ale, že někdo se najde a proto se tím netrápí.

    Bohatý přemýšlí o tom, kdo se po jeho smrti zmocní jeho majetku a jak s ním naloží. Také ví, že se někdo najde. A tím se trápí celý život…….

  • Lana • 13. listopadu 2015

    Děkuji,chvilka dojetí v bláznivém světě…