Retro: Zázrak na Wall Streetu

15. ledna 2010

„Všichni říkali, že půltucet největších bank v prvních třech čtvrtletích vydělalo více než 50 miliard dolarů, a jsou na cestě k tomu, jak získat bohaté zisky – a bonusy – jež by mohly směle soutěžit s těmi z období konjunktury.

Bankovní odvětví přiškrtilo úvěrové linky za posledních 15 měsíců, přičemž odsálo z národního hospodářství více než 3 biliony.“  (New York Times, 1. ledna 2010)

Tak a teď mi v tom někdo poraďte. Myslel jsem si, že banky berou peníze od vkladatelů a půjčují je firmám a jednotlivcům, kteří potřebují kapitál na investice:

V = I,

tedy čím více vkladů, tím více investic do skutečné ekonomiky.

Naše největší finanční instituce se však rozhodly pro tento absurdní způsob, jak vydělat peníze:

Za prvé, dlužníci nemuseli splácet. (Zvláště když se dělají takové věci, jako že se dávají půjčky hypotéčním společnostem, které půjčují mrtvým lidem, což je ten druh věcí, jež Wall Street dělal, aby nafouknul až k prasknutí poslední bublinu na trhu s nemovitostmi). Pak by ovšem dávalo ještě větší smysl sedět na penězích, než je půjčovat. A za druhé se samozřejmě nedají vydělat všechny ty peníze obyčejným zastaralým půjčováním. Existují mnohem výnosnější způsoby jak roztočit kola vašeho kapitálu.

Wall Street má zisky blízké těm z nejlepších let (a také k nim přibudou stejně vysoké bonusy). Ale neposkytuje půjčky. Tak jak tedy vydělali všechny ty prachy?

Reportéři New York Times Graham Bowley a Eric Dash nám sdělují, že tyhle peníze přicházejí z „kypících burz a finančních trhů, jejichž obchodních výnosy přinášejí miliardy Goldmanům a dalším wallstreetským gigantům.“ Co to má znamenat?

Mnoho štěstí při hledání odpovědi v New York Times a dalších velkých denících. Zavedená média, jedno po druhém, pouze předstírají, že je možné vydělat desítky miliard prostřednictvím několika měsíců „výnosů z obchodování na finančních trzích“. Dokonce i Paul Krugman, nejlepší z téhle bandy, nikdy nikoho neobtěžoval tím, že by se zeptal, jak to celé funguje. Nikdy se nikdo neptá, zda naše hospodářství sílí nebo trpí následkem této aktivity. Nikdy se nikdo neptá, zda je jejich konání v mezích zákona nebo jenom rafinovaný podvod. A nikdy se nikdo neptá, zda to nepředstavuje těžké riziko pro americkou ekonomiku a pro daňové poplatníky, kteří se zdají být takovou kasičkou poslední (ne-li i té první) záchrany pro Wall Street.

Namísto toho se zdá, že každý souhlasí s tím, že se dají překotně vydělat peníze „aktivitami na finančních trzích“ a že je to naprosto v pořádku, když nevíme, jak se to mohlo stát, i když skutečná ekonomika je v totálním chaosu. A míním tím to, co vidíme všude kolem nás: státní rozpočet byl oškubán, hypotéky zabaveny, miliony vyhozeny z práce, ale pokud jste bankou z Wall Streetu, můžete vydělat miliardy jak na běžícím páse prostřednictvím legitimních „obchodních operací“?

Jak je to možné?

Nalejme si čistého vína – nemám to ještě úplně spočítané (ale udělám to při dokončování mé knihy). Ale toto je má teorie: Finanční sektor se proměnil v ohromný stroj na vytváření bublin, jenž je napůl oddělený od reálné ekonomiky. Bubliny nejsou nějakou nehodou, jež se zjevuje na odvrácené straně běžných finančních operací. Bubliny se staly běžnou součástí moderního finančnictví. Poslední realitní bublina se nafoukla z nízkých nebo nulových úrokových měr FEDu a bankovních garancí. Během této rostoucí bubliny velké banky „pákovým efektem“ zvyšují své vklady v hodnotě stovek miliard dolarů na finančních trzích a soutěží spolu navzájem ve vytváření zisků z takového „obchodování“. Jakmile se bublina pořádně nafoukne, nikdo na těchto obchodech neprodělá … kromě nás, kteří jsme napojeni na skutečnou ekonomiku, a kteří budeme nakonec nevyhnutelně platit náklady, když bublina praskne.

Uvnitř takové bubliny je naprosto rozdílný svět, a to je důvod, že tak velký počet nejctižádostivějších vysokoškoláků se do něj chce dostat. Finanční společnosi mohou vydělávat peníze, aniž by vytvářely skutečné hodnoty. Můžeš u nich vydělat neuvěřitelné sumy peněz, které nemají žádnou spojitost s platovými poměry ve skutečné ekonomice. (Zaslouží si opravdu burzovní makléř „vydělat“ stokrát více než ten nejlepší neurochirurg?) Za pár drobných si můžeš najmout všichni ty potřebné lobbisty, kteří zajistí, že se regulátoři nebudou zajímat o ten tvůj podstatný zbytek peněz. A jak se bublina stále více nafukuje, tvá společnost roste stále více, takže se nakonec stane nemožným, aby zbankrotovala.

Ten problém je mnohem, mnohem větší, než podvody nějaké ojedinělé banky. I kdyby nebylo Goldman Sachs, bublina se bude nafukovat dál. (I když vám garantuji, že bez Goldmanů bychom se cítili mnohem lépe.) Můžete požadovat, abychom odstranili centrální banky a vrátili se ke zlatému standardu, ale bublina se bude nafukovat. Nezastaví se – nemůže se zastavit – dokud neprovedeme totální restrukturalizaci finančního sektoru a neobrátíme ho vzhůru nohama.

Existuje oblíbené tvrzení, že by finanční sektor měl sloužit reálné ekonomice, nikoliv ekonomika finančnímu sektoru. Ale ve skutečnosti je to úplně jinak. V naší nádherné nové společnosti, jež poskytuje pomoc miliardářům, jádro finančního odvětví – velké banky – ve skutečnosti už vůbec reálné ekonomice neslouží. Existuje zpětný ventil mezi odvětvími: peníze z reálné ekonomiky procházejí Wall Streetem, ale odsud se nevracejí zpět. Wall Street s nimi zachází podle svých vlastních pravidel, přičemž využívá levných federálních peněz a garancí.

Sám bych rád uvěřil tomu, že se mýlím. Doufám, že novináři a ekonomové mi udělají jasno v tom, jak Wall Street vytváří své zisky „z obchodování“ bez toho, aby půjčoval peníze během nejhoršího roku od konce velké krize třicátých let. Doposud se o to ovšem nikdo ani nepokusil.

A proč je ta odpověď důležitá? Nemůžeme překopat naše prohnilé finanční struktury bez toho, aniž bychom věděli, jak fungují. Pojďme pominout mlžení PR agentur o ziscích z „obchodování“, jež pouze podporuje iluzi, že finanční bubliny vytvářejí něco užitečného pro reálný svět, v němž žijeme my ostatní. Místo toho musíme vyvrátit představy, že záhadný svět vysokých financí nevysává ohromné bohatství pro hrstku elit, ale vytváří potřebné produkty pro lidi.  Chceme propíchnout ty bubliny a vrátit bohatství zpět našemu národu? Začněme tím, že propíchneme bubliny v našich myslích.

Les Leopold je autorem knihy The Looting of America: How Wall Street’s Game of Fantasy Finance destroyed our Jobs, Pensions and Prosperity, and What We Can Do About It, nakladatelství Chelsea Green Publishing, červen 2009.

Převzato z Huffington Post

Překlad: Stan

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Gatta
Gatta
16. 1. 2017 19:42

K článku:
Zrovna čtu velice zajímavou knihu – „Globální Minotaurus“.
Ještě nevím „jak to dopadne“ ale jedno už je jasné – je to o tom, jak se z největšího sedláka na vsi, který tam všechno autoritativně řídil – stal časem a svými chybami jen největší vyděračský vyžírka.

http://www.kosmas.cz/knihy/184849/globalni-minotaurus/