Retro: Zmizení beze stop ve sněhu

Reklama


19. ledna 2010

Naše města zapadala sněhem. Čekali jsme oteplování, ale již déle než týden se brodíme v neuklizených aglomeracích. Neschopnost slaví triumf. Máme nezaměstnanost, zbytečnou zaměstnanost a málo dělníků, kteří by pracovali rukama.

Vzít do ruky lopatu se štítíme. Raději sháníme zahraniční nádeníky (otroky). Svobodný občan demokratického státu přece fyzicky nepracuje. Požaduje chléb a hry – hry na zaměstnání, stát, demokracii, svobodu, poctivost, sebeúctu atd.

Úklid sněhu, jako každý jiný úklid a veřejný pořádek, není v souladu se svobodou, demokracií, humanitou a ekonomikou. Žádný přímý zisk totiž nepřináší. Pokud je nepořádku hodně, vyčleníme nedostatečné prostředky, najmeme Frantovu nebo svojí firmu, nakoupíme drahé stroje a finanční prostředky uvážlivě rozpustíme. Pak budeme imitovat úklid a veřejný pořádek.

Nepořádek jsou stopy. Naše sněhem, sutinami, odpady a dějinami zapadající civilizace nedělá nic jiného než nepořádek. My prostě musíme mít pomník, za každou cenu, i kdyby nás to mělo stát život.

Všichni musí vědět, že jsme tady byli! Všichni musí vědět, jak jsme byli významní, skvělí a důležití. Jinak by zjistili pravdu, že jsme byli úplně bezvýznamní, bezcenní a zbyteční,  Každému na této planetě jenom překážíme.

Snadnou logickou úvahou odvodíme, že v daleké minulosti, vzdálenosti nebo mimozemském prostoru museli nebo musí existovat bytosti nebo kultury, které pečlivě dbaly nebo dbají na to, aby po nich nikde nic nezůstalo – ani jediná stopa ve sněhu. Jen idiot za sebou nezametá stopy. Je předurčen být kořistí.

Jeden můj známý, profesor psychologie z jedné rakouské univerzity, jel s expedicí do Nepálu hledat Yettiho. Kromě toho, že si výzkumníci za státní peníze udělali pěkný výlet, byli upřímně rozčarováni, že žádné stopy po Yettim nenašli. Ve své samolibé  vědecké pýše se domnívali, že Yetti je stejně pitomý jako oni a že za sebou zanechává stopy a odpadky. Žádné nanašli, tak Yetti neexistuje!

Yetti však zmizel ve sněhu beze stop. Je mnohem a mnohem chytřejší než kdejaký opičák s akademickými tituly. Dobře ví, jak dopadl poslední medvěd a vlk třeba na Šumavě. Ti poslední chudáci také zapomněli za sebou uklidit a zamést stopy.

Podle sebe soudím tebe. Každý cikán podle své planety hádá. Protože žádné jiné stopy nenacházíme, domníváme se, že jiné bytosti zde nikdy nebyly a nejsou, než ty, které po sobě zanechaly stopy, památky, toxické odpady, rozvaliny a shnilé kosti. Myslíme si, že všichni jsou a byli tak pitomí, jako jsme my. Znakem pitomosti je však především samolibé přesvědčení, že pitomí nejsme.

Další, co nás může napadnout, je také myšlenka, že se zemská kůra prostě otočila vzhůru nohama, a proto nemůžeme na spodní straně ornice nic pořádného najít – žádné věrohodné stopy, které by naznačovaly nějaký kontinuální lidský vývoj od Neandrtálce k modernímu občanovi – demokratickému pitomci.

Jeden extrém logicky předpokládá druhý. Pouze pitomec neví, že se ocitnul v extrémní situaci a všechna dobře míněná varování považuje za extrémismus. Dobře mu tak!

Jen mne trochu mrzí, že když se zemská kůra zase obrátí, že zde pro příští civilizaci nezbude žádná památka toho, že zde žily „inteligentní bytosti“. Je docela možné, že z nich pak budou stejní volové, jako z nás. Ostatně možná to budou naši potomci (pitomci). Proto se co nejvíce snažme, aby po nás toho bordelu zůstalo co nejvíce!

Přejít do diskuze k článku