Rezervace Čechy a Morava

Nedávno byl v televizi dokument o Indiánech v Kanadě. Byl to komický pořad. Vinnetou tam griloval hranolky v jednom fastfoodu, Nšoči šlapala chodník, Inčučuna opilý jako čuně se válel za barákem, Sedící býk seděl za ublížení na těle, Geronimo prodával suvenýry atd. V té sociálně vyloučené lokalitě, kde všichni ti přizpůsobovaní Indiáni žijí, jsou ulice stejně jako v našich sociálně nevyloučených lokalitách plné zchátralých lidí, postarších aut, psích výkalů, vajglů, žvýkaček, obalů a injekčních stříkaček.

Asi nás nepřekvapí, že je v sídlištích Čech a Moravy dodnes vysoká nezaměstnanost a nízká životní úroveň. Čeští občané sice žijí v podobných domech, jako mají Evropané nebo Američané, ale sídliště nevypadají moc pěkně. Jsou zanedbaná a špinavá, za což jsou sice pravda zodpovědní jejich obyvatelé, ale lidé, kteří jsou připraveni o národní identitu, ztrácejí zpravidla i smysl života. Cena jídla v obchodech je vyšší než v německých a lidé žijí na hranici chudoby. Dnešní čeští občané se žel podílejí větší mírou na zločinnosti a užívání metamfetaminů. Velmi rozšířený je i alkoholismus, a ačkoli billboardy kolem silnic varují před pitím za volantem, jsou silniční příkopy posety pomníčky a stovkami lahví od alkoholu a piva.

Systém rezervace je ďábelský. Jednou rukou vám nabízí cukr a druhou vás trestá bičem. Většinový občan není schopen nijak pochopit, že se jedná o dvě ruce jednoho obludného a oplzlého monstra, které samo sebe nazývá svobodou a demokracií. Takový pozitivně myslí a oplývá holedbáním o svobodě cestovaní a volby zboží a myšlenek z regálů. Bezmezně věří televizním psychopatům, psychologům a lékařům, kteří potměšile prodávají jemu a jeho dětem legální drogy ve formě přípravků na erekci.

Když s takovým idiotem mluvíte, poťouchle vám sděluje, že systém je sice špatný, ale žádný lepší není a být nemůže. Vítězoslavně dodává, že byste přece nechtěli, aby se komunisti vrátili. Zasvěceně vám vypráví o tom, jak bylo za socialismu špatně, ačkoliv jej nezažil a jeho rodiče byli v KSČ, LM, STB a na pravidelných dovolených na Západě.

Na závěr vám takový idiot důvěrně sdělí největší tajemství svého života. To, aby vám dokázal jaký je váš dobrý přítel, ale nedá vám mouky pytel. Máte si prý z toho systému vybírat jen to dobré a tím špatným se vůbec nezabývat. A máte hlavně myslet pozitivně, pozitivně a pozitivně. Jinak byste se z toho zbláznili.

Vlastně vám ten idiot sdělil, že vás považuje za blázna, a mnohdy nebezpečného, neboť máte různé extrémistické myšlenky. Zkoumáte-li to jeho pozitivní myšlení, zjistíte, že je to čirý idiotismus. Jeho pozitivní myšlení je založeno na velice podivném já a na fiktivním vlastnictví prožitků, požitků, majetku a jiných pocitů. Prostě řečeno, pozitivní myšlení toho idiota je založené na knedlu, vepřu a zelu. Pokud mu k tomu obědu chybí špetka soli, nepříčetně se rozčílí, jak chrání své pozitivní myšlení.

Ta atrapa člověka hůře než podsvinče vychutnává nekonečné jedovaté variace uměle syntetizovaných potravních a elektronických jedů a chutí. Pohlavně se uspokojuje stejně kuriózním způsobem. Má prý hlad, ačkoliv má značná kila špeku navíc. Je vděčným televizním divákem, stres řeší nakupováním, trpí citovými problémy seriálových hrdinů. A tak bychom mohli pokračovat dál. Je ideální spotřební surovinou ekonomiky. Je perfektním hostitelem a oddaným uctívačem globálního parazita.

Duchovní (virtuální) systém pravdy (peněz), lásky (k penězům) a vítězství (peněz) na jedné straně podstrkuje dětem tvrdé drogy a na druhé vyčítá přezaměstnaným rodičům zatíženým hypotékami, že se řádně nestarají o potomky (o jeho majetek). A také okázale honí soukromníky, kteří si mimo „ilegální“ drogovou síť chtějí také přihřát svoji polívčičku. Terorista honí sebou placené teroristy.

U benzínové pumy regály plné svobody a demokracie vnucují řidičům alkohol, aby za pumpou číhali policajti na odběr jejich krve s alkoholem. Průmyslové mrzačení dětí, mládeže a dospělých zakrývají licoměrné televizní slzy nad jedním života neschopným chudáčkem. Ekonomicky se radujeme nad zmrtvýchvstalým nebo narozeným nevinným Beránkem, abychom je denně mučili, bičovali a ukřižovali.

Je to pečlivě aranžované a režírované divadlo, které je vydávané za kypící spontánní život bez příčiny pro nevěřící, nebo s všemohoucí příčinou pro věřící. Dokonce i samotnému Svatému otci se z toho klepou kolena, když pozná peklo, které si v předchozí neznalosti idealizoval. Smíchem se za břicho popadá, kdo pochopí tuto božskou komedii. Jde jen o to, zda na ono pochopení bude mít ten dostatek inteligence, když stále z druhých i ze sebe dělá čím dále tím většího idiota?

—

Druhý odstavec článku je parafrází výňatku z textu N. Budačové a B. Taufera v knize S. M. Barretta – Geronimo Paměti náčelníka Apačů ( nakl. Dauphin Praha 2015): „Asi nás nepřekvapí, že je v  rezervacích dodnes vysoká nezaměstnanost a nízká životní úroveň. Apači sice žijí v podobných domech, jako mají Američané, ale rezervace nevypadají moc pěkně. Jsou zanedbané a špinavé, za což jsou sice pravda zodpovědní jejich obyvatelé, ale lidé, kteří jsou připraveni o národní identitu, ztrácejí zpravidla i smysl života. Cena jídla v obchodech je vyšší než v amerických a lidé žijí na hranici chudoby. Dnešní indiáni se žel podílejí větší mírou na zločinnosti a užívání metamfetaminů. Velmi rozšířený je i alkoholismus, a ačkoli billboardy kolem silnic varují před pitím za volantem, jsou silniční příkopy posety stovkami lahví od alkoholu a piva.“