Diskuze k článku


  • Kamil Mudra • 18. září 2017

    „Jak můžeme vyčerpat planetární zdroje, pakliže ještě nikdo nezrušil základní fyzikální a chemické zákony o zachování hmoty a energie, nota bene – nemluvě o nekonečném přísunu energie ze Slunce? Mohou jakési pro nás důležité hmotné a plynné prvky, plodiny a zplodiny odletět někam do kosmu, když zemská gravitace není iluze, ale fyzikální danost?“

    Suroviny lze jejich využitím přeměnit do již nevyužitelné podoby, což je prakticky totéž jako by nám někam uletěly, k tomu je ještě třeba přičíst znečištění životního prostředí které lze svým způsobem rovněž považovat za životně nezbytnou surovinu. V tomto punktu není strašení bezzubé. Slunce se ten problém, pochopitelně, netýká.

  • PPK • 18. září 2017

    Ad znečištění životního prostředí a využitelnost některých podob tzv. surovin:

    To jsou názorové a nikoliv fyzikální nebo biologické pojmy pro podmínky existence určitých forem života, kdy přitom každá forma života vyžaduje podmínky často zcela jiné. Samotný čistý vzduch je např. pro ryby smrtelný a čistá voda pro člověka pod hladinou je také pro něj smrtelná.

    Anebo si položme otázku: Myslí na ekologii hmyz a zvířata, když užívají suroviny a plody přírody a dbají vědomě na čistotu životního prostředí mimo svá doupata a hnízda? Jsou odpady jejich metabolismů dlouhodobě „přírodě škodlivé“, anebo naopak prospěšné, resp. je v tom od přírody samotné rovnováha? Je hmotnostně(!) na Zemi dohromady více nebo méně hmyzu, zvířat a ještě nižších živočichů než je dohromady lidí? No, vědci tvrdí, že je prokázáno, že těch prvých je mnohem více.

    viz např.
    http://www.stoplusjednicka.cz/unikatni-srovnani-kolik-vazi-zivot-na-zemi

    Takže jak je vidět, v dané naší debatě by šlo jen o technologie, užívané lidmi, které jiní lidé často jen čistě laicky názorově posuzují. Nemluvě už (jak jsem v článku psal) o lidských válkách a vojenských výzkumných experimentech a jejich smrtelném vlivu na životy ostatních, což si nikdo z ekologů nahlas kritizovat už vůbec nikdy netroufne. Takže, kdybych byl profesionálním všemocným ekologem, asi bych raději zůstal u pojmů typu „kulturní krajina“ a technologiím bych vyhradil nějaké jen pro ně vyhrazené oblasti a jinak hledal rozumné kompromisy.

    Pokud tedy pomineme zákony zachování hmoty a energie a Einsteinovu rovnici E = m krát (c na druhou), tak pořád zůstává v platnosti, že jen názorem ještě nikdo hmotu nezměnil ani z gravitačního pole planety neodnesl, jestliže „s tou hmotou v ruce“ na nějaké raketě neodletí od Země vyšší rychlostí než 11 km/sec.

  • Kamil Mudra • 19. září 2017

    Zvířata či jakékoli jiné formy života přece nikdo nestraší. Tedy by mne ani nenapadlo je zatahovat do debaty a je jasné že jde jen o technologie užívané lidmi.
    Když spálím tendr černého uhlí pod kotlem lokomotivy, nijak tím neporuším zákon o zachování hmoty a energie. Vše co se procesu účastnilo zůstane na planetě. Ale pokud chci jet dál, musím ten tendr doplnit. A když nemám čím (tj. ani to uhlí ničím nenahradím) tak dál nepojedu. Ani tím že dál nepojedu neporuším zákon o zachování hmoty a energie. Ale z pohledu topiče (zastupujícího v mém příkladu lidskou civilizaci) není žádný rozdíl v tom zda byly již zcela vyčerpány uhelné doly a nebo zda někdo všechno zbývající uhlí odvezl někam do vesmíru. Prostě – surovina došla. Tedy je strašení vyčerpáním surovin zcela na místě.
    Když hovořím o čistotě životního prostředí, nemám na mysli nějakou chemickou čistotu, ale takový jeho stav, při kterém v něm probíhají životu příznivé procesy a je prosté škodlivin které těmto procesům brání, narušují je a činí ho toxickým (nejen) pro člověka. Takovým znečištěním člověk rovněž ztrácí to co k životu potřebuje, byť tím není zákon o zachování hmoty a energie nijak porušen. Tedy názor, že by k tomu docházet nemělo a následné strašení že k tomu dochází, je rovněž opodstatněné.
    A to i přesto že jen názorem ještě nikdo hmotu nezměnil ani z gravitačního pole planety neodnesl.

  • PPK • 19. září 2017

    Kamil Mudra napsal
    Zvířata či jakékoli jiné formy života přece nikdo nestraší.

    Vážený pane Mudro, můj poukaz na součtovou hmotnost jiných živočišných druhů nebyl o tom, že my lidé bychom ty jiné živé tvory snad měli něčím strašit, ostatně … oni by našemu strašení asi ani nerozuměli. Můj argument byl o tom, kolik jich je váhově na planetě celkem a kolik je váhově celkem lidí. Proč? Protože váha čehokoliv živého představuje energetický a tudíž i „surovinový“ nárok toho živočišného či rostlinného druhu na zachování jeho živého stavu. No a jistě uznáte, že KAŽDÝ život pro své udržení potřebuje také nějaké energetické „suroviny“. Takže je tu otázka: Byly jimi už někdy někde nějak nenahraditelně vyčerpány „jejich“ pozemské zdroje zachování jejich živého stavu? Já o tom nevím, ale viděl jsem film, kde autoři tvrdili, že prý už najisto vědí, proč například vyhynuli dinosauři. Ale že by to bylo vlastní vinou těch dinosaurů?? … To za prvé. Nu a za druhé: Také zatím nevím další věc, ale klidně mne poučte. Uveďte prosím, alespoň jediný příklad nějaké zemské planetární průmyslové či zemědělské suroviny, kterou už lidská civilizace za dobu své existence tak nenahraditelně vyčerpala, že to už dnes vážně ohrožuje existenci nás lidí. Já takovou surovinu neznám. Nu a pokud jde o zhoršené životní prostředí vinou lidských technologií: To se přece vždy dá vyřešit právě zase tím, co ten stav způsobilo, čili opět technologicky, pokud je k tomu vůle – anebo nutnost, daná přírodou.

  • Aleš • 22. září 2017

    Neoliberální chapadla na pozicích řídících na jednu stranu automatizaci a robotizaci zavádějí, na druhou stranu žvaníce o efektivitě efektivitu ve skutečnosti sabotují a snaží se všemožně o oddálení situace, kdy automatizace výroby zajistí důstojný život všem, kteří si po něm sami nebudou šlapat, při současném snížení pracovní doby a zvýšení fondu volného času a současnému zavedení NZP. Strategie jsou pro ně staletí podobné. Stavba hladových zdí, ničení a znovuobnova, ždímání lidu práce, snaha de facto do prekariátu řadit i živnostníky, majitele a správce menších podniků, kteří se musí živit nejen řízením, ale i další manuální či intelektuální prací, atd.
    Někdy pro dosažení svých cílů tedy tyto loutky jelit ani nepotřebují vnášet různá kurvítka do systémů, ikdyž i to je běžné, ale rovnou i podmínky funkce systému nastaví, aby podléhaly jediné funkci. Rozděl a panuj. A přes to jede vlak, klidně až do zničení samotného subsystému, dokud jsou trafiky k mání…