Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem III: Stalin, Rothschildové a Lenin

Reklama


Když mluvíme o historii, nevíte, zda byl J. V. Stalin tajný carský agent?

To nevím, on velice dbal, aby všechny stopy o něm vymizely.

Takže to podezření máte.

Ne, já o tom nevím, ale obvykle ochranka tajné služby pracovala s těmi revolucionáři, samozřejmě. Já vám něco řeknu. Začátkem 20. století měli Rothschildové, všechny větve dohromady, čtyři ještě tehdy existující – pařížská, londýnská, frankfurtská a vídeňská, většinu naftových polí v Baku. A najednou tam vznikly potíže. Byla tam přepadena banka. Přepadli posla s penězi – transport.  Byl tam někdo unesen, vydírán atd.

Tak se setkali, že s tím musejí něco udělat, a ten vídeňský řekl: „Já mám vynikajícího, nadmíru nadaného člověka, který udělal doktorát Sub of Science History Imperatory, že jej císař František Josef OSOBNĚ přijal a předal mu doktorský prsten. Byl z židovské rodiny z Bratislavy a šel pracovat do rodinné banky Rothschildů…“

Jak se jmenoval?

Felix Somary. Já jsem ho ještě znal. Načež tam pracoval, když ty větve se setkaly a ten vídeňský řekl, že zná vysoce inteligentního člověka, který navíc umí slovansky (uměl trošku slovensky). Dobrá, no tak ho tam vyslali – on se rozhlédl, po nějakém čase zjistil, že ty všechny zločiny mají společný rukopis. Tak udělal, co bylo nutné – spojil se s ním, dohodl se s ním, dostal pravidelné platby a Rothschildova zařízení byla svatosvatá.

A kdo to byl?

KS: Člověk, se kterým se dohodl si říkal KOBA, víte kdo byl KOBA?

Jasně – Stalin.

V dubnu roku 1945 dobyla Rudá armáda Vídeň a zajímavé je, že první oddíl nešel do Národní banky, kde bylo ještě nějaké zlato, nebo na kancléřský úřad nebo nějaké ministerstvo, ale zamířil do Rothschildovy banky, která byla Němci mezitím konfiskovaná, ale ten archiv tam byl a ten archiv zkonfiskovali. Džugašvili si pamatoval – tam by mohla být taková blbá potvrzenka. (Smích)

A o Leninovi se zase říká, že to byl německý agent, to nevíte?

To nevím, on byl německou tajnou službou dopraven do Petrohradu, jel zapečetěným vagónem ze Švýcarska přes Německo. Ano pracoval pro Němce, nebudiž o tom pochyby.

Děkuji moc za rozhovor.

Rádo se stalo.

Mějte se krásně, strašně rád jsem s Vámi hovořil.

Psáno pro Neviditelného psa a další vybrané weby.

© Viktor Vereš (viktor.veres (at) seznam.cz)

Přejít do diskuze k článku 11 komentářů