Diskuze k článku


  • peter. • 17. března 2017

    Prosím o radu!
    Keď sa chcem prihlásiť na OM,naskočí mi nápis: „Toto pripojenie nie je zabezpečené“ a sivý zámok preškrtnutý červenou.Prosím poraďte mi čo s tým!

  • hudryper • 17. března 2017

    Zřejmě jsme jako OM „vybojovali účast ve slovenské lize webů“,jež nejsou lidu slovenskému doporučovány a kdy vláda je tak laskavá,že Tě na to,vážený Peter,nezištně upozorňuje. Zatím,
    ještě nehrozí. Na české síti jsem se s tím u OM ještě nesetkal. Asi nefandíme dostatečně Putinovi.

  • Velekněz Ratata • 17. března 2017

    Pokud vám prohlížeč (nastavení) přímo neblokuje stránku (a jinak byste asai komentář nenapsal), kašlete na to . Je to jen zpráva prohlížeče o vlastnostech připojení k serveru OM (neumožňuje šifrování atd.). Čímž netvrdím, že to „voni“ nezkoušejí, ale zatím to pokud vím šlo spíš přes gúgl, antivirák (závadová sajtna se dá na seznam nebezpečných) nebo přímý hackerský útok. Nedávno se dost záhadně choval web e-republiky.

  • Martin (už bez taky m) • 17. března 2017

    peter. napsal

    Prosím o radu!
    Keď sa chcem prihlásiť na OM,naskočí mi nápis: „Toto pripojenie nie je zabezpečené“ a sivý zámok preškrtnutý červenou.Prosím poraďte mi čo s tým!

    Přes „Centrum sítí a sdílení“ ve vlastním nastavení „upravit zabezpečení sítě“ máte možná nastaveno „privátní“ místo „veřejné“ připojení??
    Jedna z možností…

  • panda • 17. března 2017

    Dobré ráno,

    ano jsme novodobými otroky. Bohužel to každému nedochází. Ale pokud bychom měli více času, mohli bychom na to přijít. To by se však nemuselo někomu hodit.

  • fajt • 17. března 2017

    panda napsal

    Dobré ráno,

    ano jsme novodobými otroky. Bohužel to každému nedochází. Ale pokud bychom měli více času, mohli bychom na to přijít. To by se však nemuselo někomu hodit.

    Mundus vult decipi, ergo decipiatur – v podstatě role otroka je většinové mase sympatická, je to smutný, ale tohle je prostě realita. ..)

  • zart • 17. března 2017

    Dokud nám muslim nepodřízne krk, tak nevíme, co se s námi děje, ale ani tehdy to možná nevíme…Ano jsme otroci ducha především, naprosto dobrovolní – duševně souhlasíme s otroctvím, masakry, a vším. Vymlouváme se na svoji fyzickou a sociální neschopnost a ekonomickou závislost. Jsme pak klidní, za nic přece nemůžeme…Nemít ty teroristy, rusy, američany a jiné, na koho bychom se vymlouvali? Teroristům, které neřídíme sami, nevěříme…

  • zajoch • 17. března 2017

    To co zde popisuje peter mě postihlo také. Na prohlížeči mozilla. Na internet explorer se do diskuse zatím dostanu, ale už ne tak jednoduše jako dřív. Na prohlížeči mozilla se do diskuse nedostanu vůbec.
    Už dříve jsem měla problém, ale ten vypadal jinak a Stan mi jej vyřešil.
    Když kliknu na článek z e-republiky vyskočí mi tabulka, že se server pokouší komunikovat s nezabezpečeným webem (nebo tak nějak podobně) a jestli jej chci blokovat. Kliknu blokovat, ale nic se nezruší a stránky vyskočí. S tím si zatím nelámu hlavu.

  • Poctivy Ovcan • 17. března 2017

    Martin (už bez taky m) napsal
    Přes „Centrum sítí a sdílení“ ve vlastním nastavení „upravit zabezpečení sítě“ máte možná nastaveno „privátní“ místo „veřejné“ připojení??
    Jedna z možností…

    Nejen kytovci, ale i hlavně paryby. 100 000 000 ročně jich musí přijít o ploutve kvůli chutné polévce:

    http://www.seashepherd.org/news-and-commentary/commentary/sharks-on-the-roof.html

    Takže po mrtvolách paryb, když složíme za sebou, mrtvoly Homo Sapiens doskáčí až k mrtvému Měsíci, kam už stejně dávno patří. Howgh

  • zart • 17. března 2017

    Poctivy Ovcan napsal
    Nejen kytovci, ale i hlavně paryby. 100 000 000 ročně jich musí přijít o ploutve kvůli chutné polévce:

    http://www.seashepherd.org/news-and-commentary/commentary/sharks-on-the-roof.html

    Takže po mrtvolách paryb, když složíme za sebou, mrtvoly Homo Sapiensdoskáčí až k mrtvému Měsíci, kam už stejně dávno patří.Howgh

    Víte pane P. Ovčane, my máme potíže s prohlížeči mozilla a jak shodit 23 kg (nebo tun) nadváhy a přitom žrát a žrát trvale udržitelným růstem jako kytovci – viz reklama OM vpravo.

  • Martin (už bez taky m) • 17. března 2017

    Jsem rád, že alespoň onu nadváhu, nedostatek pohybu a konzumerismus jsem si v životě zatím odpustil. Člověk taky nemusí mít všechno…
    Dnes jsem narazil na pěkný ale smutný film o rysech v Polsku. Je to už pár roků zpět, a moc bych si přál, aby se tam ta situace s autodopravou v bezohledném provedení zlepšila. Je hrozná škoda, že právě v okolí Bělověže a dalších chráněných území jsou bezohledným automobilismem tak existenčně ohrožováni rysové i další divoká příroda…
    https://www.youtube.com/watch?v=QFbrPJO5syU
    Něco nadějnějšího:
    https://www.youtube.com/watch?v=5T9P0GD8L1w
    Ve středu až pátek se jdu ještě pokusit cosi udělat s oním dálničním obchvatem Bludova k Šumperku skrze mládež. Jinak Jeseníky čeká podobně smutný osud, a to zde těchto zvířat nyní máme jen hrstku…
    Dle zjištění kolegů již u nás v ČR toto jaro znamenalo na D1 smrt pro vlky, ale jinde i pro losy…
    Každá naddimenzovaná silnice většinou generuje další zvýšení dopravy i na okolních navazujících silnicích, které ovšem „nejsou předmětem projektu“, a tudíž nejsou dále upravovány.
    Například největší počet vyder hyne na silnicích I. třídy a hodně také bohužel na silnicích II i III třídy…
    To většina studií ignoruje, zlehčuje či přehazuje „na povinnosti vlastníků“ silnic nižších tříd…
    Dojiči státního rozpočtu tak nároky na případné zprůchodnění silnic přehazují na Kraje a obce. Tam pochopitelně tyto finance často nejsou, či nejsou vydávány, neb „když není na lidi (rozuměj úředníky), co tam po zvířatech“??
    Vlci si snad s nárůstem dopravy na silnicích ještě nějak poradí, jsou mobilnější i přizpůsobivější, ale rysové jsou na tom nejhůře. Navíc mají méně mláďat a menší šanci je nakrmit i vychovat…

  • Petrc • 18. března 2017

    Přátelé, musíme se na věc podívat také z druhé strany. Nesmíme být sentimentální. Ono stejně všechny živé tvory na planetě Zemi vyhubíme, nebo z nich uděláme nějaký organický rosol na výrobu bioenergie. Okamžité zabití například těch ryb, je tedy mnohem mravnějším počinem, než občanské živoření, degenerování a dochcípávání v digitální totalitě globální (osvětimské) ekonomiky, svobody a demokracie…

  • Martin (už bez taky m) • 18. března 2017

    Petrc napsal

    Přátelé, musíme se na věc podívat také z druhé strany. Nesmíme být sentimentální. Ono stejně všechny živé tvory na planetě Zemi vyhubíme, nebo z nich uděláme nějaký organický rosol na výrobu bioenergie. Okamžité zabití například těch ryb, je tedy mnohem mravnějším počinem, než občanské živoření, degenerování a dochcípávání v digitální totalitě globální (osvětimské) ekonomiky, svobody a demokracie…

    Pokud nezbytnou citlivost, ohleduplnost a poznání nazveme zjednodušeně „sentimentalitou“ nepřežijeme, a dále se budeme vzdalovat lidskosti.
    Kde berete tvrzení že všechny živé tvory je nutno vyhubit?
    Stále je oč bojovat, místo i způsob si sami můžeme vybrat, zvolit, případně je změnit a pokračovat jinde, jinak, s využitím dosavadních zkušeností…
    Je to stále hodně v našich rukou budeme-li stále věřit pohádkám, a pod rouškou „krvelačných bestií vedle kterých se nedá žít ani pracovat, chovat hospodářská zvířata“ si zjednodušíme náš „přístup“ puškou, automobilem, železy či jedem…
    https://www.youtube.com/watch?v=aq4-F-DqyRk
    Výborné shrnutí kolem 11:30 – 14 min.
    Nic není zcela předem dáno.
    Nikde není psáno, že všechno v krajině musíme přeměnit, zastavět.
    Fragmentace krajiny nejspíše probíhá také v našich mozcích – v odrazu fragmentace našeho myšlení…
    Stále si chceme myslet, že jde „mít“ cosi „izolovaně“ a tam se chovat jako… – naprosto v rozporu s tím co nás obklopuje??
    Copak chceme aby jednou na této planetě zastavivší se jiná civilizace našla ve skále vytesaný vzkaz typu:
    „Netušili jsme při vší devastaci kterou máme na svědomí že když jsme se zastavili na naši cestě poznávání i sebepoznávání a začali už jen tupě konzumovat, že jsme díky tomu zdegenerovali do míry která nám už neumožnila dále přežít jen kousek před tím, než bychom přišli na to jak SKUTEČNĚ ŽÍT v souladu s přírodou která nás obklopovala“…
    Stále lze zakládat spolupracující neformální skupiny a „tu a tam“ cosi se snažit zachránit či zlepšit.
    I mezi mládeží vystavenou degeneraci společenského systému kterou jsme mnozí dopustili či nedokázali zatím zvrátit je řada nových nadějných lidí.
    Ani všichni starší to stále nedokázali vzdát…
    Furt jsme tady vedle sebe!
    Budeme tu dále vedle sebe každý sám??

  • Martin (už bez taky m) • 18. března 2017

    Do řady území Evropy i ve světě se zkoušejí vrátit zvířata, o nichž jsme si ještě nedávno mnozí mysleli, že to už je naprostá minulost.
    Kluci kdys četli „Hochy od Bobří řeky“ – a dnes chodí „titíž“ kluci a holky kolem oněch řek, které – světe div se – i díky lidského počínání nejsou jen smradlavými stokami, mnohde jsou v nich i oni Bobři – se sluchátky na uších tupě hledíc do virtuální „reality“ tabletů a mobilů.
    Kolik z nás je na té ulici zastaví, a třeba provede okrajem rezervace??
    Kolik z nás vede nějaký oddíl??
    Vytváříme podmínky pro ty kteří by to mohli dělat?
    Co děláme pro lepší budoucnost „sami ze sebe“??
    Vlci se vracejí – díkybohu – zachránit naše jeleny a prasaty zaplavené lesy.
    Medvědi v Polských Tatrách světe – div se už nemusí vždy napadat turisty…
    https://www.youtube.com/watch?v=PJlJzfiyegs
    Vydra se díky zlepšení stavu vod a díky promyšleným vysazovacím programům vrátila na většinu území státu
    http://www.vydryonline.cz/
    Losi bloudí skrze jižní i západní Evropu, ukazuje se že mnozí jsou schopni jít z Polska až do Pyrenejí…
    Musí hynout pod koly aut??
    Nejsme schopni jim opravdu nechat kus krajiny, „probourat“ díru pod dálnicemi?? Najděte si na netu ukázky z polské A4 kolika druhům ony „nefunkční“ ekodukty dokáží pomoci a sloužit – pokud jsou vhodně provedeny a postaveny!
    Musíme opravdu vidět jen to zlé?
    Neexistují již dobré příklady?
    Dokážeme odhadnout, jaký potenciál „mobilizace dobrého“ v našem nitru, myslích i činech může znamenat to, pokud umožníme části krajiny vyvíjet se po svém? Dokážeme-li i u nás propojovat „kousky divočiny“?
    Co je větším problémem- „katastrofy“ přírodní – které jsou součástí fungování ekosystémů – a nebo skutečné katastrofy, které působí lidé??
    Je to ale nevratný proces?
    Je vše zcela beznadějné?
    Nebo jde o naši „demoralizaci“??