Rusko obvinili z čistek a exportu homofobie na Ukrajinu

Do seznamu zločinů naší země přibyly nové. Nejdřív ale novinky z jiné části světa.

Emeritní admirál a maršál leteckých sil Velké Británie, čestný doktor university v Oxfordu a Aberdeenu a Královské londýnské koleje, ale současně také sultán Bruneje Hassanal Bolkiah se může ocitnout bez většiny těchto titulů.

Aktivisté pokrokových zemí světa jsou rozhořčeni zavedením trestu smrti za homosexualitu v sultanátu Brunei – a požadují sultánovo sesazení. Pokud nebudou jejich požadavky uspokojeny, pak z evropských titulů sultánovi zůstane jen titul čestného doktora moskevské MGIMO (zatím, pravda, všemi výše uvedenými tituly disponuje).

To ale ještě nejsou všechny sankce, které sultánovi hrozí. Mohutná vlna mezinárodního rozhořčení zaštítěná Georgem Clooneym za podpory Eltona Johna, hrozí bojkotem celé řady (devíti) špičkových hotelů v Británii, USA, Francii a Itálii, které vlastní sultánův fond, a kterým se nyní všichni milionářští přátelé gayů musí vyhnout.

Nakonec homofobní činy brunejského monarchy ostře odsoudilo i americké ministerstvo zahraničí (když oznámilo, že trest smrti za orientaci je velmi špatný a neslučitelný s civilizací). A stínový ministr zahraničí Británie za labouristy dokonce požadoval vyloučení Bruneje z Britského společenství národů (je dobrou místní tradicí z útulné opozice požadovat to, co sám za žádného počasí nebudeš dělat, pokud se dostaneš k moci).

Co je z toho všeho důležité pro nás?

Za prvé máme před sebou názorný, destilovaný příklad tzv. svrchovanosti tzv. hodnot v tzv. mezinárodní politice.

Fakta:

Malá zemička o velikosti ostrova Iturup s počtem obyvatelstva menším než oblastní město Penza. Teokratická konstituční monarchie, které posledních asi 700 let vládne dynastie polobožských sultánů. Postarší monarcha, majitel slušného harému, majetek 20 až 40 miliard dolarů a kolekce závodních automobilů, se rozhodne upevnit mravnost cestou kamenování občanů alternativní orientace. Což, máme-li věřit statistice, hrozí fyzickou likvidací zhruba třem až čtyřem procentům obyvatel, jinak 15 tisíc živých Brunejců.

A všechny hlavní mocnosti světa se odmlčely – anebo hůře: Zabývají se imitací potrestání hrdého sultána. Znamená to, že nějací herci a zpěváci s aktivisty dělají kravál, probíhá dobrovolný bojkot sultánových hotelů a navrhuje se odebrání nic neznamenajících hračiček onomu sultánovi.

Ve srovnání s mezigalaktickým vytím, které se ozývalo v už od vzdáleného roku 2010 kolem zákona o zákazu propagace homosexuality mezi dětmi pod hrozbou pokuty, to vše má příznaky nevinné hry na krysu (počítačová hra).

Protože je zřejmé, že žádné skutečné sankce vůči Bruneji uplatněny nebudou. Protože 90 % HDP této země pochází z ropy a plynu. A pokud se, například, Západ demonstrativně rozhodne ji nekupovat, tak vedle jsou Čína, Japonsko a vůbec hromada dalších zájemců (nemluvě o tom, že na spotových trzích se jakékoli uhlovodíky „anonymizují“). A krom toho jsou na území Bruneje, tuším, tři britské vojenské základny, a pokažení vztahů se spojencem představujícím tak hodnotné předpolí pro nátlak na cenný region nijak nezapadá od okruhu zájmů britské koruny.

Za druhé – a hlavně: Uhodněte napoprvé, která země je v posledních dnech připomínána světovými masmédii v souvislosti se zavedením trestu smrti za homosexualitu v daleké Bruneji?

Správně, uhodli jste!

The New Daily (Austrálie):

V Rusku mohou být gayové a transsexuálové uvězněni, podrobeni mučení, ponižováni a pronásledováni, přestože (homosexualita) není považována za zločin. Homofobie se v Rusku dokonce prohloubila v roce 2013, kdy Vladimír Putin podepsal zákon o gay-propagandě, zakazující dětem přístup jakýmkoli médiím, poskytujícím informace o životě gayů

Reuters:

Rusko zavedlo širokospektrální zákon, zakazující gay-propagandu mezi mládeží, v roce 2013, když Vladimír Putin začal nastolovat vysoce konzervativní sociální program. Lidskoprávní skupiny oznamují, že zákon podnítil útoky na homosexuály.

Radio Svoboda:

Amnesty International vyzývá ke spravedlnosti k obětem čistky gayů v Čečensku (stovky uvězněných, zbitých, zabitých) – a znovu nebyl nikdo potrestán. Faktů je rovněž nedostatek, což znovu dokazuje příšernost toho, co se děje (vše je utajeno).

Existují i naprosto klinické publikace typu: „Rusko exportuje homofobii na Ukrajinu“ v americkém tisku – ale to už jen tak, k dokreslení obrázku.

Takže vidíme na jedné straně hořkou porážku „mezinárodního občanského společenství“ v boji s mini-monarchií, u které jde s globálními elitami vše jako po másle. Takže aktivistům je možné hodit kost v podobě zbavení sultána čestných doktorátů, ale víc nic.

(Dle nedávného sultánova prohlášení, se oněch poct klidně vzdá… – pozn.překl.)

Na druhé straně vidíme, že v případě zmíněném kdesi na indonéských ostrovech je důvod k prohlášení o ruské homofobii.

Dochází k tomu z prostého důvodu. Rusko, které je sice velkou, ale nikoli největší světovou ekonomikou, disponuje v současném světě unikátním „politickým obrazem“ zdroje veškerého zla.

Neexistuje proláknuté zlo, které by nebylo bohatě zastoupeno v Rusku – a to je dogma.
Autoritarismus? To je o nás.
Homofobie? To je o nás.
Agresívní zahraniční politika? To je o nás.
Nacionalismus a xenofobie? To je o nás.
Porušování lidských práv? To je o nás.
Potlačování práv zvířat? To je u nás.

A pokud se dokážeme jen nervózně drbat na zátylku, když čteme, že u nás „transgendery zavírají a mučí“, děláme chybu. Dnes je téma transgenderů nejžhavějším v předních, a bylo by hloupé, pokud by je u nás nezavírali a nemučili. Jsme přece Rusko – tak jak můžeme transgendery nemučit?

A pokud na obecném Západě vzniká jakýkoli módní druh útlaku – tak se nevyhnutelně objeví u nás a přitom hned v těžké formě. A možná, že se staneme dokonce i centrem propagandy tohoto útlaku.

Rád bych poznamenal, že naše světově proslulá ruská propaganda může, samozřejmě, zvesela vyvracet veškerou tuhle snůšku blbostí. Pole působnosti věhlasné ruské propagandy je omezeno výlučně těmi občany cizích zemí, které zajímá skutečná situace v Rusku.

Nezbytné je připomenout, že „imidž“ země je koneckonců opožděným derivátem jejích možností. Celá desetiletí byla Čína v oblasti imidže „jen zemí levných, nekvalitních plagiátů“, na což se dnes jaksi nerado vzpomíná. Rusko ještě před 20 lety bylo ve světovém informačním poli černou dírou, šířící mafii, prostituci a (v uměleckých dílech) kradené jaderné hlavice.

Potom asi 10 let, přibližně v letech 2005 až 2015, jsme byli „zemí, pokoušející se zatřást vetchými stařeckými svaly a ještě cosi světu dokázat“. Několik posledních let žijeme jako centrum světového zla, podrobované všestranným sankcím (což je nevyhnutelná etapa). Z toho ovšem plyne, že – nojo! – děláme vlastně pokroky!

A znamená to, že je jen otázkou času, kdy nás začnou popisovat jako „globální sílu, se kterou je nutné počítat“.

Máme-li věřit nebratrskému tisku, tak někde tento proces už jede.

Zdroj: RIA Novosti

Překlad: st.hroch 190412