Ruský nepřítel

Korporátní média nám ustavičně hrozí ruskou expanzí, ruským strašákem, který nemá jiných starostí než nejpozději dnes zaútočit na mírumilovný spolek NATO, zabrat Pobaltí, andělské Polsko, fašistickou Ukrajinu a obnovit sovětskou říši.

Nezohledňují přitom vůbec fakt, že Rusko je ze Západu obklíčeno členskými státy útočného spolku NATO (i v místech, kde podle závazku vysokých západních politiků NATO nemělo nikdy expandovat), že Rusko je vojensky početně mnohem slabší než válečný spolek NATO, že Rusko je ekonomicky řádově mnohem slabší než západní koalice, neprovozuje virtuální ekonomiku jako Západ, nemá monopol na tisk světové měny a tudíž nemůže vynakládat na zbrojení tolik peněz jako Západ a vést četné války zaplacené na dluh anebo koupené za potištěný inflační „hajzlpapír“ vnucený zbytku světa velkým klackem.

Základními východisky rusofobů jsou:

1. Domnělá ruská rozpínavost, přičemž vůbec neberou v potaz fakt, že tím, kdo se celosvětově rozpíná, jsou především „mírumilovné“ po zuby vyzbrojené fašistické USA a Rusko spíš funguje jako hasič amerických konspirací ve svém blízkém okolí.
2. Domnělá ruská útočnost, přičemž nezohledňují vůbec fakt, že všechny cíleně zinscenované převraty a války současné doby byly zahájeny, iniciovány anebo přinejmenším s účastí USA a Rusko do některých z těchto vykalkulovaných konspirací vstupovalo vždycky až jako druhé anebo reagovalo na situaci vzniklou v důsledku zahraniční politiky USA a Západu.
3. Hluboce negativní zkušenost se sovětskou okupací. Rusofobové přitom neberou v úvahu fakt, že SSSR je dnes již hlubokou minulostí, že Rusko je klasický kapitalistický stát se vším všudy co k tomu patří, včetně konkurenčního boje o trhy a sféry vlivu, že prošlo historickou změnou, kupř. komunistická strana v jeho parlamentním systému hraje druhořadou roli stejně jako v ČR a pod.

Tento přístup je zvláštní v tom, že Rusko v hlavách rusofobů stále zůstává oním historickým Sovětským svazem, ale Německo Třetí říší nikoliv. Rusko zůstalo úhlavním nepřítelem slovanského národa bez toho, že ho zachránilo před Napoleonem i před programovým fyzickým vyhlazením „Herrenvolkem“, ale Západ, odkud historicky přicházelo na slovany mnohem víc nepřátelství než z východu (kupř. Napoleon a obě světové války, Protektorát Čechy a Morava, se najednou zázračně proměnil ve velkého přítele malého slovanského národa. Rusko zůstává v hlavách rusofobů největším nepřítelem i v době, kdy z jeho strany prokazatelně nebyl vůči NATO a ČR podniknut žádný nepřátelský akt, i v době, kdy USA vyprovokovaly a režírují globální protiruské tažení, politický komplot na Ukrajině, sérii násilných převratů a válek o zdroje a sféry vlivu v okolí Evropy a jejich německá loutka otevřela dveře dokořán muslimské invazi.

Rusofobové si nikdy nepoloží tyto otázky:

• Co by Rusko z nepřátelství a konspirací vůči svým sousedům a obchodním partnerům  po zkušenosti ze dvou světových válek mělo? Že by nepřátelskými akcemi masochisticky usilovalo o protiruské sankce a další protiruskou válku? Tentokrát s NATO?
• Komu vlastně stav války v sousedství Ruska a umělé hrocení protiruské hysterie vyhovuje?
• Kdo má anebo může mít užitek z válek v sousedství Ruska, z chaosu v Evropě, z protiruských sankcí, kdo to všechno režíruje?
• Kdo tahá bílým pěšcem na geopolitické šachovnici v unipolárním světě v současné době? Kdo všem, kdo se odmítnou bezpodmínečně podřídit, vyhrožuje „kroucením“ rukou?
• Kdo se snaží politicky režírovat dění v Rusku, kdo měl prsty v přípravách politického převratu u svého klíčového geopolitického konkurenta, podporoval politické oponenty a násilné odbojníky uvnitř jeho státnosti?
• Podporuje snad Rusko nějakou revoluci v USA, nějaký odboj proti americké vládě, obkličuje Rusko vojensky USA a inscenuje protiamerické převraty a války v sousedství USA, dosazuje protiamerické režimy v jejich okolí?

Jak je vůbec možné, že takové nelogičnosti jako je rusofobie přetrvávají v hlavách českých lidí? Není to jen a pouze důsledek cíleně a uměle propagandisticky budované a udržované virtuální reality? Proč se Německo v hlavách lidí změnilo z existenční hrozby v blízkého spojence a přítele (i když Mutti Merkel  jako velká přítelkyně zrovinka nevypadá) a Rusko s Putinem po  nenásilném rozpadu sovětské říše ne? A proč Spojené státy zůstávají hlavním přítelem, i když zcela otevřeně navázaly na politiku Třetí říše, provozují po celém Západě mimo své území četné protistátní „humanitární neziskové“ agentury, udržují v cizích zemích vojenské posádky a tajné mučírny, konspirují, odposlouchávají dokonce spojenecké politiky, vyhrožují, iniciují násilné převraty a války – mezinárodní zločiny pod vylhanou záminkou?

Jak je možné, že virtuální blbost vítězí nad realitou a fakty?