TOPlist

Schválil se životu nebezpečný zákon: Rozhovor s poslancem Ludvíkem Hovorkou

Reklama


Na jednom místě, na jeden klik z klávesnice, budou dostupné všechny zdravotní informace o každém občanovi, za kterého bylo z veřejného zdravotního pojištění zaplaceno. Každá prohlídka, vyšetření, zákrok se všemi detaily včetně jeho zdravotní a sociální anamnézy.

Ve Sněmovně byl schválen zákon, který nás všechny zásadním způsobem poškodil. O jeho nebezpečnosti jsme psali v článku Kauza NZIS aneb Jak udělat ze státního úřadu korporátní trafiku . Zákon byl schválen, a trafika pro pilné partaje zajisté bude. Proto se k této prakticky nekomentované události vraťme znovu.


Psali jsme
Kauza IZIP aneb Velká datová loupež
Lékaři proti farmaceutické lobby

Kde jsou ty staré časy, kdy na správu celé republiky stačila polovina úředníků, a to ještě nebylo v kanceláři žádné PC, ba ani databázové registry kde čeho. O bezpečnosti dat nerozhodovala díra v informačním systému ani přístupová práva, ale jen klíče od kanceláře nebo trezoru. Věřte, že hlídat klíče je mnohem snadnější. Dnes už nejde jen o hlídání, ale také o možné zneužití těchto dat, která představují jedno velké pokušení pro všechny. Pro statistiky ke hledání zajímavých závislostí, kšeft pro obchodníky se zdravím, kšeft pro zkorumpované politické partaje, aby si mlčením k nemravnému zákonu přišly na tichou podporu od všech korporátních subjektů, které na tomto kšeftu vydělají miliardy.

Připravili jsme rozhovor s poslancem Ing. Ludvíkem Hovorkou na toto palčivé téma.


Legislativní odborníci tvrdí, že zákon ruší lékařské tajemství osobního vztahu pacient-lékař. Ministerstvo zdravotnictví chce nástroj pro řízení agendy. Kdo má pravdu?

Návrh zákona byl připraven v roce 2008 za ministra Julínka a náměstků Šnajdra a Hroboně. V květnu 2009 padala vláda demisi a zákon se již neprosazoval. Nevypořádané připomínky zabránily sválení a nová ministryně Filipová to už nebyla schopná dotáhnout. Nová Fišerova úřednická vláda už to nepojednávala. Štafetu převzala koaliční vláda TOP9-ODS-VV. Změny připravila vláda Petra Nečase (ODS). Leoš Heger (TOP 09) byl do července 2013 ministrem zdravotnictví. NZIS v mírně upravené verzi umožňující propojení všech registrů se zdravotní dokumentací byl schválen v rámci nového zákona o zdravotních službách 372/2011 Sb. Nový zákon o zdravotních službách tehdy nahradil zákon č. 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu. Zákonný rámec pro NZIS je dán sněmovním tiskem 405 , Zákonem o zdravotních službách. Navrhované propojení všech zdravotních registrů za účelem statistických šetření bylo už v zákoně 372/2011 Sb. Zde je pověření pro Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky pro účely ustavení NZIS – Národního zdravotního informačního systému.

Potřebujeme nový registr?
Samostatné zdravotní registry už dlouho a dobře fungují, příkladem je nejstarší Onkologický registr, ale i ty novější – Národní registr novorozenců (NRNAR) a Národní registr rodiček (NRROD). Agendy NZIS fungovaly bez větších problémů se zneužívání dat, právě jen z důvodu fyzického oddělení. Doktor má svou kartotéku, nemocnice a zdravotní pojišťovny svoje systémy, lékařská odborná sdružení mají svoje specializované registry. Informace jsou v evidencích zapsané podle platného zákona 372/2011 Sb. a nelze se tomu vyhnout. Zakázat zápis svých osobních údajů jako osoba nemůžete a nemůžete požadovat ani smazání takto pořízených záznamů. Dnes existuje asi 30 různých databází zdravotnických informací a nově toto všechno má být propojeno v jednom jediném místě na ÚZIS. Všechna data, včetně předepsaných statistických hlášení od zdravotnických pojišťoven, mohou podle vládního pověření využít v rámci NZIS.

Termín NZIS byl ustaven zákonem 260/2001 Sb., který pouze formálně reagoval na vznik informačních systémů veřejné správy v roce 2000. Tenkrát se říkalo, že to je strop, červená čára a nepřekročitelná hranice, za kterou se nepůjde. Argumentovalo se potřebou mít informace o kvalitě zdravotní péče. Úplně stejně jako dnes. Proto vydalo Ministerstvo zdravotnictví pověření pro statistická šetření pro NZIS jako celek, tj. na všechny doposud samostatné databáze. Ta data jsou dnes k plně k dispozici pro řízení rezortu. Připravuje se nový portál, kde se mají výsledky statistických šetření ÚZISu přehledně prezentovat. Pro veřejnost jsou dostupné už teď na stránkách Úzisu v sekci zdravotní statistika .

Takže to stručně shrnu: Zatím opravdu nebylo žádné oficiální centrální úložiště s přímým přístupem ke zdravotním datům propojených rodným číslem pacienta. Dosud funguje systém statistických šetření na data ze zdravotních registrů a statických výkazů zdravotních pojišťoven. Toto je celá odpověď na Vaši otázku. Nástroj pro řízení zdravotnictví byl a je už dnes k dispozici. Je to funkční systém statistických zjištění nad zdravotnickými daty sdruženými do NZISu. Zákonem určený orgán, který údaje bude zpracovávat, je Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS), který vede ředitel doc. RNDr. Ladislav Dušek. Zdůrazňuji, že tento úřad není pod zákonem o státní službě a jeho zaměstnanci nejsou státními úředníky.

Podle Vašeho mínění je informací nutných pro řízení zdravotnictví dost. Proč se požaduje sbírání citlivých osobních informací?

Navrhovaná právní úprava ST 614 fakticky pro statistiky v ÚZISu ruší systém oddělených registrů a propojuje dříve samostatné jednotlivé agendy přes rodné číslo. Navíc takto propojená data novelou zákona nařizuje předávat on-line do předávacího místa na ÚZIS. Tam vzniká centrální úložiště dat. Dále nařizuje všem zdravotním pojišťovnám předávat kompletní data o osobách i diagnózách, včetně detailního postupu léčby. Na jednom místě, na jeden klik z klávesnice, budou dostupné všechny zdravotní informace o každém občanovi, za kterého bylo z veřejného zdravotního pojištění zaplaceno. Je to každá prohlídka, každé vyšetření, každý zákrok se všemi detaily včetně jeho zdravotní a sociální anamnézy. Viz. ST614, § 70, odst. 2.

ST 614 napsal(a):
§ 70, odstavec 2). Údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje socio-demografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je nadšen z mnoha důvodů, což chápu. Ale proč tak detailní informace požaduje MZ?

Znovu musím zdůraznit, že nově dojde k předávání osobních a dalších údajů do NZISu pro potřeby vedení národních zdravotních registrů a bude umožněno předávání údajů i pro jiné účely, než pro jaké jsou vytvořeny dosavadní zdravotní registry. Zákon vymezil účel vzniku centrální databáze takto:

V § 70 odst. 1 písmeno a) zní:
a) ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, včetně zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb, zajištění rovného přístupu k zdravotním službám a hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb.

Chápejte, že přesně tam není napsáno za účelem statistického zjištění o zdravotním stavu obyvatelstva, ale je tam napsáno ke zpracování údajů a pod takto formulovaným obecným popisem účelu si můžete fakticky dělat, co uznáte za vhodné. Vaše rodné číslo není pro účel získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb vůbec potřeba. Pan ministr Němeček s tímto vaším údajem kvalitu vaší péče nijak neovlivní a pan Dušek jako správce NZIS toto už neovlivní vůbec. Jediný, kdo na to má vliv, je vaše zdravotní pojišťovna. Ta uzavírá smlouvy a fakticky platí za léčbu. Toto jsou faktory, které určí rozsah péče. Ten, kdo to dělá, a jeho kvalifikace dává předpoklad k efektivnímu léčebnému úkonu. To, za kolik to dělá, nastaví úroveň vybavení pracoviště i kvalitu použitých léků. Všechna data nutná pro řízení jsou přesné statistické výkazy a ZP toto odevzdávají již dnes. Existují jak schválený seznam léčebných postupů lege artis k diagnózám, tak i úhradová vyhláška, podle které se to platí.

Zajímá mě právě to zpracování údajů. K čemu to státu bude, když za to jako občané zaplatíme tak vysokou cenu?

Na to musí odpovědět ministerstvo zdravotnictví. Ptal jsem se ministra dvakrát opakovaně ve 2. čtení a pak ve dvou interpelacích na ministra a dále v jedné interpelaci na premiéra. To zpracování údajů je snadno zneužitelné. Z centralizované databáze je možné vybrat potřebná data a udělat komerčně zajímavý přehled. Máte formální postupy pro výběr dat, ale lidská tvořivost je úžasná a každý, kdo k tomu bude mít přístup, bude pod obrovským pokušením. Tlak na obchodně zneužitelná data bude obrovský. V tomto případě není žádná agenda vedená podle Zákona č. 365/2000 Sb., O informačních systémech veřejné správy. Postupy nejsou pod pravidelnou akreditační kontrolou. Není tady definován Registr práv a povinností (RPP), kde jsou vedeny referenční údaje o agendách a oprávněních pro přístupu k datům. A zdůrazňuji, že tento úřad není pod zákonem o státní službě a jeho zaměstnanci nejsou státními úředníky. Žádný z postupů, které státní správa k řízení používá, není v návrhu zákona ani naznačen. Tady bych připomněl analogicky třeba evidenci vozidel, řidičů a jejich přestupků. Metodika přístupu k novým datům se bude po novele zákona upravovat. Jak to bude vypadat, to vůbec nelze ze zákona zjistit. To je hlavní důvod kritiky ze strany legislativců Parlamentního institutu a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nikdo z odpovědných se nemůže odpovědně vyjádřit. Není k čemu, protože v zákoně to nijak popsané není.

Zdravotnictví řídíme přes peníze z úhradové vyhlášky a atestace lékařů. K čemu to státu bude, když na jednom místě na jeden klik dostane všechno o pacientovi? A když se ani neví, komu se to dostane do rukou a co s tím udělá?

Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že české zdravotnictví nemá referenční a verifikované údaje o počtech aktivních zdravotnických pracovníků, nedokáže centrálně distribuovat jejich certifikované vstupy do elektronických systémů a nemá ani datovou základnu pro plánování jejich počtu a kapacity v systému. Tvrdí se, že není možné zajistit aktualizaci metodického standardu klasifikace a oceňování lůžkové péče a na to navazující činnosti v oblasti zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad lůžkové péče.

Mění se systém řízení?

Na stole ministerstva zdravotnictví leží agenda projektu DRG Restart. Proto se požaduje taková změna. Je ale taková vysoká míra rizika zneužití dat přijatelná? Ve sněmovně to 9. března 2016 hladce prošlo, na řadě je teď Senát a nakonec prezident.

Děkujeme za rozhovor.
Za e-republiku vedl rozhovor Petr Umlauf.


Článek vyšel v tematickém čísle Bratrstvo státní pracky (2016-1). Toto tematické vydání bylo financováno díky Vašim darům na rozvoj webu. Děkujeme! Redakce a spolek e-republiky.

Přejít do diskuze k článku 1 komentář