Diskuze k článku


  • fajt • 27. února 2016

    v kapitálem ostře diferencované společnosti se na základní cihle sociálního inženýrství násilím cpe inkluze – tento záměr nebude ani omylem lidumilný. ..)

  • Béda • 27. února 2016

    fajt,

    migrace a inkluze. Toho bůhdá nebude, abychom nakonec nevytvořili toho jedině správného progresivního kapitalistického člověka – oddaného, povolného, důvěřivého, tupého, poslušného, neschopného samostatného a kritického přístupu. (tím míním kapitalistické sociální inženýry všech možných politických zabarvení)

  • Béda • 27. února 2016

    Je mnoho cest vedoucích k vytčenému výsledku. Jednou z nich je zpoplatnění vzdělání, které při souběžném zadlužení rodičů povede k nedostupnosti kvalitního vzdělání pro většinu populace (zejména z níže příjmových skupin). Další cestou je inkluze – ne jenom dětí z pomocných škol ale také početné očekávané skupiny dětí migrantů, které neumí česky, nemají základní návyky evropských dětí, mají řadu předsudků (kupř. vůči ženám učitelkám) etc.. Další cestou je kupř. výplach mozků dětem počítačovou „game“ realitou a „hero“ filmy plnými násilí, brutality, spoléhání na zázrak náhlé „životní výhry“…

  • aram • 27. února 2016

    Podle mého názoru můžeme očekávat vznik soukromých zákadních škol ve velkém. A to až tak, že státní, inkluzí zasažené, budou nakonec v menšině a stanou se postrachem. Nebo si snad někdo dovolí soukromým školám diktovat, koho budou vzdělávat? Rodiče ať si připraví peněženku, pokud budou chtít mít dítě alespoň průměrně vzdělané.
    Toto je, podle mého názoru, cílem něčeho tak zpodilého jakým tento trend je. Není možné, aby ti, kteří se o to tak vehementně snaží, nevěděli co bude důsledek.

  • Béda • 27. února 2016

    aram napsal

    Podle mého názoru můžeme očekávat vznik soukromých zákadních škol ve velkém. A to až tak, že státní, inkluzí zasažené, budou nakonec v menšině a stanou se postrachem. Nebo si snad někdo dovolí soukromým školám diktovat, koho budou vzdělávat? Rodiče ať si připraví peněženku, pokud budou chtít mít dítě alespoň průměrně vzdělané.
    Toto je, podle mého názoru, cílem něčeho tak zpodilého jakým tento trend je. Není možné, aby ti, kteří se o to tak vehementně snaží, nevěděli co bude důsledek.

    Třeba je to cíl, mít po ruce nevzdělanou tlupu odevzdaných nezaměstnaných, ochotných pro kus žvance udělat cokoliv. I církev ve středověku dobře věděla proč si chce uchovat „monopol“ na vzdělání, šlechta taky nepotřebovala příloš sečtělé kriticky uvažující rozhleděné poddanstvo.

  • Magnus Maximus • 27. února 2016

    Myslím, že se všichni mýlíte. Soukromá škola rozhodně nezajistí kvalitní výuku. Je to vidět na soukromých SŠ a VŠ, kde studenti jsou bráni jako platící klienti, kteří za své peníze dostanou to, co si předem zaplatí. Podívejme se například na tzv. titul MBA. Jde hlavně o zisky soukromé školy. Ve světě už dávno proběhli na toto téma rozsáhlé srovnávací studie. Výsledek byl jasný a hovořil ve prospěch státních škol. Někdy v polovině devadesátých let jsem takovou studii v češtině četl. Tenkrát byla k dispozici v knihovně PedF UK v Praze. Bylo tam jasně uvedeno, že kdo chce mít solidní vzdělání, jde na státní nebo veřejnou VŠ. Touto problematikou se zabývalo i několik mých spolužáků na doktorandském studiu a došli k stejným výsledkům. Jistě i mezi soukromými školami byly a jsou výjimky, ale bylo a je jich hrozně málo. Je možné, že od té doby se situace změnila. Takže nedělejme si iluze, že absolvent ze soukromé školy bude lepší než ze státní školy. Pouze v případě soukromé školy budou rodiče více zadluženi.

  • Pocono • 27. února 2016

    Já si nemůžu pomoct, ale mně (jako jeho absolventovi) čtyřleté gymnázium vůbec nepřipadá jako zhovadilost. Naopak třídit děti na ty geniální a blbé už od páté třídy formou osmiletého gymnázia je přinejmenším předčasné a osm let gymnaziálního tlaku je docela dost na psychiku dítěte.

  • Bety • 27. února 2016

    Asi se tu najde víc lidí, kteří si kdysi přečetli knihu Jako zabít ptáčka. Pro neznalé – děj se odehrává před II. světovou na americkém jihu a kromě procesu s falešně obviněným černochem je zmiňováno i školství, do kterého byla z iniciativy manželky amerického prezidenta zavedena praxe nápadně se podobající inkluzi.
    Motem bylo – hlavně aby se slabší žáci necítili být diskriminováni. Ve výsledku průměrné a chytré děti škola nevýslovně nudila. Jak pokračovaly další experimenty např. s hodnocením žáků pomocí zatrhávání odpovědí v testech bylo vidět v jednom americkém filmu, kde chlapec v patnácti letech neuměl číst a přesto školou procházel s průměrnými výsledky – název filmu si již nepamatuji, ale bylo to o rodině, kde číst uměla jen matka, a když zemřela, tak byl zbytek rodiny i v těch nejobyčejnějších věcech doslova „nahraný“. Jako třetí si vzpomínám na americký vzdělávací seriál pro středoškoláky v naší televizi, kde se nutnost umět počítat zdůvodňovala tím, že si musí umět spočítat vrácené drobné u kasy – než mi došlo, že to myslí smrtelně vážně, tak jsem si myslela, že si dělají srandu…
    Jenže USA náš vzor, že.

  • Sio • 27. února 2016

    Předem podotýkám, že patřím k spíše k odpůrcům inkluze. A to z důvodu, že jakmile naše ministerstvo školství vymyslí nějakou reformu, dopadne to obvykle blbě. A to už od dob, kdy se začala zavádět množinová matematika, což bylo -/+ v roce 1975.
    Nicméně, článek přehání a to se mi nelíbí. Není vyvážený.
    „kantory, kteří se tomuto nesmyslu od Šumavy až k Javorníku zoufale a doslova se zaťatými zuby brání, protože dobře vědí, že úroveň každé třídy je určována úrovní nejhoršího žáka ve třídě“
    To je zjevná nepravda, každý z nás starších si snad pamatuje, že jsme chodili do stejné třídy s žáky, co prolézali se čtyřkam nebo propadali. Ale karavana jela dál. Učilo se podle osnov a co mělo být probráno, to probráno bylo.
    „Zdeňka Nejedlého osmiletá gymnazia, čímž v posledních třídách osmiletky (a později devítiletky), vznikla pověstná a kritizovaná školská bramboračka, v niž se učili všichni se všemi a všichni se tak kvůli tomu téměř ničemu nenaučili“
    Absolutní nesmysl. Takže všichni absolventi osmiletek a devítiletek vycházeli ze školy s minimálními znalostmi. Pravda, já chodil až v šedesátých, ale moje zkušenost je jiná.
    Je-li tu něco, co ničí dnes vzdělání na základních školách, je to odebrání autority pedagogům státem, čímž se ze škol stává cochcárna se všemi důsledky, včetně šikany učitelů.
    Je-li tu něco, co považuji za lepší, je to možnost těm nejlepším umožnit odchod na gymnázium už po páté třídě. Tak se potenciálně dostanou, tedy pokud i tam není cochcárna, do zvýšeného konkurenčního prostředí a jsou na ně větší nároky.
    Co se týče inkluze. Něco jsem slyšel od učitelek a žáků navštěvujících tzv. waldorfské školy. Podle toho, co o tom vím (ne zase tak moc) by tento způsob výuky byl velmi vyhovující právě pro slabší děti.

  • Sio • 27. února 2016

    Diskutoval jsem to s pediatrem. Má přehled, protože mu prochází ordinací děti všech škol a musí se s nimi pokoušet navázat kontakt. Ten to shrnul asi takto. Pokud děti ze ze zvláštní školy rozdělíme podle schopností 1 – 10, kde 1 je nejschopnější, pak zhruba do stupně 5 jsou schopny se zařadit bez asistenta, 6 – 10 potřebují asistenta. Pak jsou tu děti které by nezvládly ani zvláštní školu a ty řeší speciální pedagogika, učí se zavázat tkaničky, počítat do dvaceti, podepsat se atd.
    Takže po hlubším zamyšlení na základě faktů nemohu inkluzi přes své antipatie zcela odmítnout. Ovšem rychlost výuky se podle schopností těchto dětí snížit nemůže, prostě to nestihnou a dostanou čtyřku, pokud někdo zakáže, aby propadly.
    Onen pediatr mi také sdělil, že má problém spíše s blbými rodiči někdy i držiteli VŠ diplomů, kteří nedokáží své dítě ukáznit, proto je občas popliván, pokousán, praštěn dětmi za připitomělého úsměvu jejich rodičů. A to zdaleka nemusí jít o děti ze zvláštních škol.

  • Bety • 27. února 2016

    Sio, máte v mnohém pravdu, ale já když slyším , že je to v demokratické společnosti nezbytné, tak se nemohu ubránit pochybnostem. Ten slogan už byl tolikrát využit a zároveň zneužit ke všem možným prasárnám, takže jakmile ho uslyším, tak se moje důvěra k propagovanému blíží k nule.

  • zedd • 27. února 2016

    Je tu rel. funkční koncept IQ, ze kterého při všemožných modifikacích a zabarveních vychází zhruba gaussovské rozložení schopností v populaci (zobrazuje se jako křivka ve tvaru zvonu, kde na vrcholem je průměr 100 bodů a směrem k extrémům počet výskytů rychle klesá).

    Z hlediska jisté ekonomie vzdělání by nejspíš bylo vhodné podchytit maximu jedinců v průměru, tedy někde mezi 75 – 125. Zbytek lifrovat do tak či onak zaměřených speciálek. U nás máme čerstvá data z pokusu posunout hranici vysokoškolských absolventů někam ke 105 bodům, což vedlo k devalvaci titulů a v mnoha případech i výuky v zvedených institucích. Z druhého konce pak zkušenosti s reformami základního školství v UK a USA.

    Jenže skóre dítěte v tom či onom IQ testu se mění na základě mnoha faktorů od podvýživy, přes kulturní či citovou deprivaci, až po sexuální zneužívání. Minimálně zde je problém toho ekonomického (pro nás nakonec klasického) přístupu. Je tu tedy třeba zajistit nějakou propustnost minimálně z tohoto hlediska. A samozřejmě zlikvidovat ASPOŇ tu podvýživu!

    Klasický model také často vede k třídní a kulturní segregaci, která opět modelově vrcholí v anglosaském světě šviháky ze Skull&Bones. To je další a nepopiratelný motiv pro nějakou formu inkluze.

    Již zmiňovaný přínos pro rozvoj kognitivních schopností slabších jedinců při interakci s těmi nadanějšími, je z dlouhodobého hlediska nesmírně výhodný – společnosti jako celku, to ušetří spoustu zbytečných konfliktů a tak se to nakonec i bohatě zaplatí – pro dítě jakýchkoliv schopností není zdravé, aby vyrůstalo v bublině, mělo by být neustále vystavováno rozmanitosti světa.

    […]

  • zedd • 27. února 2016

    […]

    Skloubit všechny tyhle aspekty do funkčního systému je běh na dlouhou trať a ukvapené zavádění nějakých rozsáhlých a zcela nepřipravených změn, uškodí krom jiného jen jinak docela rozumné věci samé.

    Nijak se kantorům nedivím, že se bouří. Už teď toho mají na hřbetě až hrůza a to za mizerných podmínek. Aby bylo možné skutečně realizovat takový plán, bylo by třeba školství zásadně reformovat.

    Tuhle reformu lze v mnoha ohledech sumarizovat: Razantně snížit průměrný počet žáků na kantora, tedy vyrobit spoustu kantorů a ty krom jiného naučit spoustu věcí, které se kantoři dosud u nás moc neučili.

    A ten průměrný poměr žák/kantor? 1/18 – to je můj tip na úspěch.

  • PPK • 27. února 2016

    Jako učitel (ve své poslední profesi) jsem tu na OM na toto téma psal již více diskusních příspěvků a myslím, že i nějaký ten článek. Kdo chce, ať zkusí hledat u Velkého Bratra na Googlu, poněvadž rubrika OM „autoři“ je již dlouho nefunkční a já tu své starší psaní momentálně po ruce nemám. Takže, můj názor na znění tohoto článku a některých zdejších příspěvků pod ním: Inkluze v základním školství je jedna z nejzákeřnějších metod, jak nejen tento obor, zatím z většiny spravovaný státem, ale i jak vědomí morální integrity a identity národa – zcela zničit. Základní krminalistická otázka „jaký je motiv a komu to přinese prospěch?“ má jednoduchou odpověď: Jde o další tah v sociálním inženýrství elit a cílem je totální privatizace základního školství, čili zisk, jinými slovy – peníze a začal s tím už dávno jistý „školský záškodník“ Matějů myšlenkou importovanou z USA, že „peníze jdou za žákem“ (za což jej pak udělali mj. i poslancem a profesorem). Tak, jako u všech deforem, prosazovaných ideology elit kapitalismu, jde tedy jen o peníze. Ostatně, paraleně to navazuje na i soudobou invazi cizinecké migrace a obrovského posilování role řízení státu zdejší pátou kolonou (nejen) ze zahraničí řízených neziskovek. Fajt i aram se trefili do černé desítky na pomyslném terči! K tématu autority učitele: Od 90.let je to na všech Ped-fakultách tabu a zkusit o tom pravdivě napsat disertaci, je již víc jak 20 let studijní sebevraždou. Pocono, další otázka gymnázií není zatím na pořadu dne. To teprve přijde jako plán B. Nyní se ve výchově a vzdělávání opět vytahuje karta pedocentrismu a privatizace VŠECH škol bude dál pokračovat. Je totiž třeba učitele všech druhů už zcela zotročit a z budoucích generací mládeže vychovat hloupé a fanatické stádo sobeckých a k násilí inklinujících sociopatů.

  • Sio • 27. února 2016

    Bety napsal

    Sio, máte v mnohém pravdu, ale já když slyším , že je to v demokratické společnosti nezbytné, tak se nemohu ubránit pochybnostem. Ten slogan už byl tolikrát využit a zároveň zneužit ke všem možným prasárnám, takže jakmile ho uslyším, tak se moje důvěra k propagovanému blíží k nule.

    V tom s vámi naprosto souhlasím. Způsob, kterým je to prosazováno je čistě sluníčkářský. Hra na city bez relevantních argumentů. Kdo je proti, je rasista a xenofob. Také se mi to příčí. Myslím, že na inkluzi něco je. Ale doba a způsob prosazování mě staví mezi její odpůrce. Silou se tohle dělat nemá, bude to kontraproduktivní a těm dětem to nejspíše ublíží.

  • LF • 27. února 2016

    Jako dítěti mi inkluze vyhovovala a pranic se mi nelíbilo, že mě rodiče po prvním stupni přihlásili do matematické třídy, abych „neplaněl“ a nemohl tolik času trávit s grassely na sídlišti. Dneska je naprosto chápu.
    Mozek dítěte má nejlepší předpoklady pro učení se do 14. roku věku pro mechanické pamatování a odsoudit chytré děti ke společnému vzdělávání s ne-gramoty z pomocné školy znamená zhoršit jim start do života. Úspěšnost se v životě neřídí mírou pochopení a vcítění se do zvířátek. :-)

    Důvod, proč je inkluze shora fedrována, je však naprosto jiný. Konspirační teorie o úmyslném hloupnutí obyvatelstva nechme stranou. Naše státní školství zatím bylo celkem na lepší úrovni, než školství soukromé a ochota k placení soukromé školy tak nebyla (a není velká).

    Existuje lepší reklama pro soukromou školu, než volba rodiče mezi dvěma možnostmi; školou státní, kde v každé třídě bude jeden slintající duševně nemocný a tři nezvladatelná romčata, a školou soukromou, kde finanční bariéra znemožní průnik ne-gramotů a grázlovských dětí. Každý, kdo může, rád zaplatí.

    A o tom to celé je.

  • LF • 27. února 2016

    Slovo ne*gramota nebo gr*ázl jsou zde nepovolená a předchozí komentář s neupravenými těmito výrazy čeká na schválení.
    Fuj!

  • Sio • 27. února 2016

    Sio napsal
    Nezastavilo.

    Asi se nesmí dávat komentáře moc rychle po sobě.

  • fajt • 27. února 2016

    nejčastější hláška koleše u piva mezi svými, který se stal ( asi omylem, ale za to poctivým ) náčelníkem ( dnes už ) polopatického ústavu – tak to je, přísahám…ale jde to ven a všechno popřu. ..)

  • idiotronic • 28. února 2016

    LF napsal
    ne*gramota nebo gr*ázl

    Možná tam vadilo to zdvojené s, patří tam jednoduché. Ale postihl jste podstatnou zkušenost.
    Než jsem šel do školy, uměl jsem plynule česky a pomaleji v azbuce číst. Tu azbuku mne nikdo neučil, jediným pramenem byl otcův diář, vyřazený na konci roku, kde jsem se naučil i zásady první pomoci, Den raketového vojska a dělostřelectva
    a nevímco ještě. A první literaturou byla ,,Moje abeceda “ a Bubáci a hastrmani“ od známého rasisty Josefa Lady. Současně jsem byl vystaven fyzickým útokům ze strany bráchy, když jsem mu (jako o několik let staršímu ) napovídal pádové otázky, které si on ne a ne zapamatovat. V první třídě trvala soužka na tom, že všechny děti musejí slabikovat ve stejném rytmu, což jsem se snadno doučil. Ale když přišel souh inspektor, pochlubila se, že čtu plynně, ačkoli na tom neměla zásluhu.
    V osmé třídě už jsem byl zcela integrován a věděl jsem , že když se nikdo nehlásí, musím držet basu. I když učitel , když popsaný stav věci rozeznal, zuřil, nedokázal mne zpracovat, abych se kvůli němu znemožnil před třídou. Žil jsem si doma svými pokusy (dost nebezpečnými) a o škole jsem věděl jen tolik, že jestli existuje něco zajímavého ,ve škole se s tím nesetkám. Snad s výjimkou jedné spolužačky, ale nevěděl jsem, kudy na věc. To jsme nebrali.
    První zkušenost s nutností systematické duševní práce jsem tedy učinil až na průmyslovce, kde ovšem měli jisté pedagogické zkušenosti. Stejně jako o roky později jsem já rozeznal čtyřkaře, které zkazila špatná základka a kteří musejí na sobě zapracovat od čtyřkařů, lteří by měli změnit školu.
    Typická místa se špatnými školami, kde chybí osmileté gymnazium jsou malá města s 5 000 obyvateli s původnš odsunutým německým obyvatelstvem.
    V deváté třídě nás končilo 16 dívek a 8 hochů (ostatní hoši propadli).
    pokr.

  • idiotronic • 28. února 2016

    Místo, kde žiji nyní, má rovněž asi 5000 obyvatel a splňuje i podmínku odsunu.
    Neteř, vedená vysokou nezaměstnaností na severní Moravě našla práci v Praze, kde její dceru po otestování přeřadili o ročník níže, což se prý při přechodu z venkova stává často.
    A to , co praví LF o podvýživě , platí i o mém rodišti (Böhmerwaldgau). V červnu jsem tam na školní fotografii byl druhý největší, ale v září jsem stál na konci řady.
    Průměrná velikost 15ti letého muže byla prostě větší.
    Škoda tolika let na tak špatném městě. (50% kriminality celého okresu)

  • Béda • 28. února 2016

    Řekl bych, že problém českého školství po plyšáku je mnohem komplexnější nežli pouze inkluzivní.

    Viděl bych zde několik významných vlivů:
    1/ neujasněnost a rozvolněnost koncepce školství související s ustavičnou změnou ministrů (ministr je politická figurka bez skutečné odpovědnosti za resort s velkou kompetencí – s různými pohledy na vedení resortu a jeho prioritami, různé krátkodobé experimenty a permanentní změny (co krok to nápad)
    2/ klesající autorita až bojácnost učitele – odebrání restriktivních možností (nahrávající šikaně a školní kriminalitě)
    3/ systém financování školství , který je kombinací : – na základě papírových výsledků žáků (škola z principu nemůže mít propadlíky), – příspěvkové dotace školám na papírově slabší děti (odborné posudky PPP) , – sponzorských darů rodičů
    4/ různé trendy přebírané od velkých západních vzorů – viz kupř. inkluze (smíchávání žáků s různými schopnostmi), cílené míchání žáků z různých – dokonce hodnotově neslučitelných kultur (kupř. ortodoxní islám versus západní kulturní chaos a pod.. – velice vypovídající hodnotu měl odkaz, který jsem zde kdysi dal na rozhovor redaktorů se žáky z německých škol islámského původu – německých občanů (narozených v Německu) kteří nadřazovali islámské hodnoty a zvyklosti své komunity německé ústavě i právnímu řádu…

  • Béda • 28. února 2016

    K bodu 1: ministři jsou politické figurky často bez jakékoliv odbornosti v oboru v němž mají kompetenci přijímat klíčová (až strategická) rozhodnutí s delším časovým přesahem. Jejich působení ve funkci je časově ohraničeno, stává se, že po nich nastoupí kolega, který celou předešlou koncepci otočí „vzhůru nohama“. Tím vzniká v oboru permanentní chaos, nejistota.

  • fajt • 28. února 2016

    tak Chovanec v Bruselu prý připustil, že česko by se se svými vnitřními problémy mohlo výhledově i rozpadnout ( reakce na říšské tlaky ohledně muslimského návozu ), okamžitý postoj evro věrchusky byl prý takový, že s tím i počítají. ..)

  • Béda • 28. února 2016

    Takové s prominutím krávy vymývají hlavy našim dětem: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Od-Hitlera-Evropu-osvobodily-USA-Mam-od-deti-vyridit-ze-tu-nechteji-komunisty-radila-u-Jilkove-ucitelka-Ted-dostala-policejni-ochranu-423834

    „…Štěpánová ve čtvrtek v pořadu Putina přirovnala k některým dětem, jež se chovají agresivně ke svému okolí. Spojené státy naopak pochválila za osvobození Evropy od agresora Hitlera za druhé světové války. V pořadu také uvedla některé názory, které dle ní kolují mezi školáky. Když se jich prý ptala, co má v televizi říct, sdělili jí například to, aby vyřídila, že nechtějí komunismus. Zřejmě i kvůli těmto slovům si také vysloužila petici, jež má prošetřit její výukové metody…“

  • aram • 28. února 2016

    Béda napsal
    Takové s prominutím krávy vymývají hlavy našim dětem:

    Ano bez prominutí………..možná navíc s přívlastkem šílené
    https://youtu.be/Xc2vC_UcsLA

  • Béda • 28. února 2016

    Jiří Zlatuška poslanec parlamentu ČR za ANO (působnost Masarykova univerzita Brno) V prosinci 2013 se stal předsedou sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (sněmovní školský výbor). V únoru roku 2015 byl ve funkci předsedu výboru potvrzen… http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Panika-a-posilovani-vlivu-Ruska-je-horsi-nez-vsichni-uprchlici-dohromady-Kdyz-obetujeme-nas-duraz-na-lidska-prava-staneme-se-primitivy-varuje-poslanec-Zlatuska-423831

  • fajt • 28. února 2016

    když už ani křivení děcek švejka nezvedne od piva a od výrobního pásu nadnárodních otrokářů, tak opravdu nevím, jaký jiný stimul by potřebovali k vlastní záchraně. ..)

  • Dolmen • 28. února 2016

    LF napsal
    Slovo ne*gramota nebo gr*ázl jsou zde nepovolená a předchozí komentář s neupravenými těmito výrazy čeká na schválení.

    Heuréka! Teď mi došlo, proč mi byl můj jeden příspěvek nenávratně zcenzurován. Použil jsem v této demokracii na český způsob „nekorektní“ a tedy asi zakázaný výraz m.rg.š. Admin by zde měl uvést seznam zakázaných výrazů a k nim povolené „korektní“ ekvivalenty.

  • Béda • 28. února 2016

    http://www.novarepublika.cz/2016/02/je-li-inkluze-dobra-pro-skolu-zavedme.html

    „Je-li inkluze dobrá pro školu, zaveďme ji všude!“ Velice správný postřeh. Třeba řidiče z povolání by mohli dělat lidé, co právě zahájili výcvik v autoškole, plavčíky, lodé co se začali učit plavat, ministři by mohli mít IQ 70 (někteří tak sice vypadají podle toho co dělají ale mají prý ukončenou VŠ), chirurgy by mohli dělat studenti medicíny…

  • Ladislav Hinner • 28. února 2016

    Před týdnem jsem poslel níže uvedený text mejlem na MMTŠ :
    Dobrý den,
    ale byl bych rád, aby i všechny další byly dobré a ještě lepší. Ještě leccos v paměti z veselých školních let zbylo a vím, že stačil jeden či dva kašpaři (za našich let jsme o násilí žáků vůči učitelům ani neslyšeli), aby se třída chvíli obdivně věnovala jejich taškařicím, nikoli učiteli. Jak to bude ve třídách vypadat při povinném výsadku zanedbaných nevychovanců…? A mentálně nevyzrálí? To bude u každého sedět asistent, aby upozorňoval učitelku, že má zvolnit výklad, či jej zopakovat? Pravda, může ji pomoct v případě napadení…
    Logickým krokem bude zrušení sportovních nebo matematických tříd, protože ty jsou v rozporu s inkluzí. Každý žák má přece právo na rovnocennou výuku a talentované nelze vyčlenit z kolektivu, mohou povznést spolužáky k vyšším výkonům.

    Doporučuji, a to myslím vážně, aby ti pedagogové, včetně ministryně, kteří zosnovali inkluzi, povinně „uložili“ nejméně na jedno pololetí vlastní děti nebo vnuky do škol v kritických lokalitách. Informace od pramene, zážitky, jakož i srovnání „ znalostního skoku“ budou věrohodnější, než-li namátková zjištění školní či ministerské inspekce.

    Nerad připomínám jednu z mnoha úvah o budoucnosti našich dětí. Badatel na poli vojenských strategii Thomas Barnett napsal: „Konečným cílem je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vznikem světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“
    Chci věřit, že zavedení inkluze na našich školách není dílčím plněním zadání v tomto smyslu.

  • idiotronic • 28. února 2016

    https://www.youtube.com/watch?v=ZOFu0ySOuBk

  • racek • 28. února 2016

    Tak tady to máte názorně. Paní Štěpánová je zcela jistě nevinnou obětí jakéhosi inkluzivního vzdělávání. Velmi názornou. To PŠM ( pro později narozené je to zkratka pro politické školení mužstva v základní vojenské službě) v první třídě je fakt jedlé.
    Mysle si co chceme snad dosud smíme (i když se na odstranění tohoto nedostatku též pracuje) ale proč k tomu nutit malé dětičky, zvlášť když jde opravdu jen o soukromé názory?

  • Aleš • 29. února 2016

    Já jsem chodil na šestileté gymnázium s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných oborů (při osmileté základní školní docházce) a mám s tím dobré zkušenosti. Přijímačky jsem s přehledem udělal i o rok dřív na klasické gymnázium, ale cítím, že ten rok na základce (byť ve výběrové třídě) byl pozitivní. 2 roky jsou tak akorát na změnu přístupu z 1. stupně základní školy na přechod na střední. Víc už je pro studenty ztráta. Myslím, že to poflakování se od 7. do 9. třídy pak degraduje i studenty průmyslovek. Zářný příklad je moje sestra. Nikdy se nenaučila se učit a průmku udělala, protože v době, kdy studovala, již drasticky poklesla úroveň. Třešničkou na dortu bylo, že byla i přes velké množství zameškaných hodin kvůli nemoci jedna z nejlepších ve třídě… Prostě tragédie.
    O několik let později jsem si to vyzkoušel i za stupínkem. Nebyl jsem na to úplně vhodný typ, tak z toho sešlo. Ale úděsná byla kolikrát úroveň kolegů, kteří u toho zůstali. Při dalších studiích jsem již pak pozoroval jen pád do čím dál hlubších pater pekla. Čeká nás brzké dorovnání se „pokrokovým“ pojídačům hamburgerů. Jak je známo, pokrok nezastavíš… Inkluzi tu musíme mít, ikdyby nás kvůli ní měli pánové Ševčík, Pehe, Kindl, Mitrofanov, Schapiro i další vyhladit.