Diskuze k článku


  • Gatta • 29. října 2018

    Slavit by se mělo, pokud se po usilovné práci a usilovném snažení dosáhne úspěšně cíle.
    Slavit něco jako narozeniny zvláště vždy takové dvojaké …
    Co je na tom k slavení, že je někomu 50, 80 nebo 100? Určitě by se skutečnou radostí každý raději slavil opět svoje dvacetiny.
    Tedy oslavit se dá jedině – „Že jsem se to ho vůbec dožil“.

    Z tohoto pohledu opravdu můžeme „slavit“ že náš novodobý stát se té stovky jakž takž „dožil“.

    No a při takovém výročí dožití je vždy vhodný okamžik zamyšlení – „Jak jsem žil, co jsem mohl udělat lépe a čeho jsem se měl vyvvarovat …“ a taky „Co dál?“ … a … „Jak dlouho ta moje budoucnost ještě bude trvat?“.

  • Dolmen • 29. října 2018

    Ani hrdinové z Afghánistánu už nemohou položit život za vlast, ale pouze za vlastníky. Za vlastníky naší i jejich bývalé vlasti.

  • Gatta • 29. října 2018

    Re Dolmen
    To je prostě „Republika“ … tedy něco jako akciovka, jen zde je to boj všech proti všem a jen spoře ošetřen neustále se měnícími se zákony.

    Aristokracii vyhovuje monarchistický systém kde mají zajištěné své výsostné rodové postavení.
    Schopným plebejcům (bohužei všeho schopným) – vyhovuje Republika, protože jen v ní mohou uplatnit své schopnosti.
    Neschopným plebejcům je státní zřízení lhostejné – ti požadují jen „chléb a hry“.

    To, že jsme příliš mnoho „akcií Republiky“ prodali je druhá věc. O tu jejich hodnotu – na kterou si ani naši schopní plebejci už nikdy nebudou moci sáhnout – o tuto hodnotu se nám ta naše Republika v podstatě zmenšila.

  • Dolmen • 29. října 2018

    Gatta napsal
    Z tohoto pohledu opravdu můžeme „slavit“ že náš novodobý stát se té stovky jakž takž „dožil“.

    Ve světle souvislostí mě nejvíce udivuje, jak bouřlivě slavící pokrytci zároveň jedním dechem štvou proti Rusku a vůbec, ale vůbec jim nedochází, že nebýt SSSR, potažmo Ruska, tak by dnes, pokud by přežili, mohli slavit tak leda führerovy narozeniny.

  • JK • 29. října 2018

    To jsme to dopracovali. Staly se z nás rezignované lidské zdroje, v zemi, která nám je stále více odcizená.
    Když mi děda vyprávěl o tom, jak byli Češi v roce 1938 nažhavení na střet s Němci, na obranu země, úplně si představuji, kdyby o něco takového šlo dnes. Kdo by se hrnul na vojenskou správu(nebo kam vlastně, všechna kasárna široko daleko jsou ruiny nebo průmyslové zóny), hlásit se do služby vlasti? Asi by dopravní spoje posilovat nemuseli.

    Myslím že málokdo na přelomu let 1989/90 čekal, že by to mohlo takto dopadnout. I můj děda(93), od počátku naprostý skeptik ohledně polistopadového vývoje, do r. 1967 řadový komunista, tvrdí, že takový rozvrat společnosti nepamatuje, takové zvlčení lidí, odtažitost, závist a nenávist. Ani za války ne. Takovou beznaděj, ve které není nic, čeho by se nechalo chytit jako naděje na zlepšení, kde vše špatné dává vyhlídky jen na ještě horší.
    Kdo byl odpůrcem poměrů za socialismu a není odpůrcem současnosti, nebo dokonce režim podporuje, ten podle mě nikdy neměl dobré úmysly s touto zemí, s našimi národy a může mu předcházet sebeoslavnější renomé, pro mě je to křivák, kolaborant a zaprodanec.

  • Admirál • 29. října 2018

    Dolmen – „Ve světle souvislostí mě nejvíce udivuje, jak bouřlivě slavící pokrytci zároveň jedním dechem štvou proti Rusku a vůbec, ale vůbec jim nedochází, že nebýt SSSR, potažmo Ruska, tak by dnes, pokud by přežili, mohli slavit tak leda führerovy narozeniny.“

    Přesně tak!

    Neslyšel jsme, že by někde hráli „Hej Slované“, přitom slovanská vzájemnost byla stavebním kamenem vzniku republiky.

  • racek • 29. října 2018

    No, nejvíc mě dožralo, jak slyším kole nadšené hýkání nad návštěvou Mattise, který je tu hlavně ohledné nákupů amerických zbraní, nejlépe výbehové typy aby se na nich hodně vydělalo. Zatímco nabízejí stařičký UH1 tak sami ho nahrazují italskou Agustou , první kontrakt je na 120 ks… no jo, je sice modernější, ale my musíme být vděčni za osvobození… tedy, od USA to tedy zní.
    Bohužel fajta o Wilsonovi a jeho úloze mluví jinak. Wilson a americká armáda byl možná malý jazíček na vahách, ale pliticky vše řešili Anglie s Francií a občas Itálie. No a kdože nám dal svobodu? Když budu úzkoprsý, tak to byl císař Karel, který Rakousko rozpustil. A naše státnost jako českého království vznikla cca 550 let před USA a nikdo ji nezpochybnoval. Vždyť rakouský císař byl českým králem v dynastické řadě, že. A v tomto svazku nebylo samo mateřské Rakousko pořád jen vévodstvím. … Takže jaký Wilson.
    No a vlastní vyhlášení… to bylo toho 28 října, kdy se na Václaváku srotil dav a pod vedením zapomínaného setníka Rošického začal přebírat moc pro české orgány. \Teprve po něm vyšli muži října, že. Takže skuteční zakladatelé či strůjci vymanění se svazku byl Rošický, Śvehla, Rašín, Kramář a další v domácím odboji. Masaryk totiž toho moc nevyjednal. Spíš tehdy se z něj stal intrikán. Nakonec jsme ještě platili reparace za svůj kus Rakouska Uherska. Utřeli si s námi nos, vážení spojenci, za které krváceli naši chlapci na Rusi. A vždy utírali. V rozhodujécích chvílích našich dějin nás spojenci téměř vždy zradili. A naopak, my jsme své spojence nezradili téměř nikdy. No, byla to divná oslava. Jsem s ní smutný. Jediný okamžik povzbuzení bylo vyznamenání Švehly, Klaus s Gottem v televizi (moudří staříci, Klaus jako politik je mnohem lepší než Klaus ekonom) a otevření Národního Muzea….

  • Alena • 29. října 2018

    žijeme v politicky korektním světě
    takže když poslouchám ortel a divím se prodlevám, v pořádku, akurát musím dát ano, i když se mne to ptá , zda je to korektní, aby zazněla další píseň
    např.https://www.youtube.com/watch?v=W8pbAz2xMnI&list=RDUPNLAbgXIeM&index=6
    ani na to nekoukejte, ať nemáte černý puntík

  • idiotronic • 29. října 2018

    Admirál napsal

    Dolmen – „Ve světle souvislostí mě nejvíce udivuje, jak bouřlivě slavící pokrytci zároveň jedním dechem štvou proti Rusku a vůbec, ale vůbec jim nedochází, že nebýt SSSR, potažmo Ruska, tak by dnes, pokud by přežili, mohli slavit tak leda führerovy narozeniny.“

    Přesně tak!

    Neslyšel jsme, že by někde hráli „Hej Slované“, přitom slovanská vzájemnost byla stavebním kamenem vzniku republiky.

    Procházel jsem zpěvník z konce 50. let a byly tam písničky Osvobozeného divadla.
    Jediný filmový režisér, kterého napadlo natočit celovečerní představení Osvobozených byl z USA. Kdopak si vzpomene, že v 70. létech sepsal obsáhlý rozhovor s Janem Werichem sovětský (říkejme raději ruský, aby to tu někdo nezakázal) bohemista Igor Inov, vl.jm. Ivanov? Nakonec , proti knize jeho vzpomínek, když je spatřil s charakteristickou tváří Jana Wericha v moskevských knihkupectvích, intervenoval osobně československý kulturní atašé (Jiří Taufer) a požadoval stažení knihy z prodeje. Kdyby to vědělo tenkrát kníže, jistě by jej podpořilo. Kniha je ve veřejných knihovnách, byla i v rozhlasovém archivu, ale zapomínání minulosti pokračuje…
    V erbu mého rodu je
    silná pravice
    jež podporuje
    staré tradice………..co na tom komu vadí ?

  • Gatta • 30. října 2018

    Tak přidám pro tu naři Republiku aspoň trochu toho životně povinného optimismu …
    https://www.youtube.com/watch?v=ZpGSi09CYdQ

  • orinoko • 30. října 2018

    Racek, vynikající cteni. Tím není řečeno, že ostatní je blbe. A tribun… Skvělé vyhmatnuty problém.

  • Gatta • 30. října 2018

    Musím se sebekriticky poněkud zastydět – v časovém tlaku jsem skvělý Tribunův článek jen zběžně proběhl a pak napsal co se mi vybavilo. Ani jsem si nevšiml té jeho „akciové společnosti“
    Já k takové formulaci jakékoliv republiky dospěl sám po přečtení dosti obsáhlého životopisu Napoleona – od nějakého ruského autora – tedy v včetně dějin VFR a tedy i včetně popisu všech ekonomických a společenských proměn. té doby.

    Tedy zde trvám na svém pohledu – na principu té „akciovky“ , ale to není vše !!!
    Naše Republika je i domovem, jediným místem na světě,kde „je to naše a kde svoje máme místo“ …
    Pan Kysučan v ohromné knize „Oni a My“ (velmi propracované srovnání dneška a vrcholnou Římskou antikou) v úvodu píše, že každá společnost má v podmínkách své existence čtyři vrstvy – ekonomickou – kuturní – společenskou a tu nejdůležitější – vrstvu DUCHOVNÍ.
    To nemusí být zrovna náboženstí, i když to je to nejčastěji – ale to je SMYSL a DŮVOD EXISTENCE té společnosti. Píše, že, není-li tento důvod naplněn, tak nepomůže materiální zabezpečení, vytvořená dokonalá státní hierarchie, ani bohatá a vyspělá kultura … a společnost postupně „umře“.

    Ano – byla to velmi smutná „oslava“…

    https://www.youtube.com/watch?v=Wa2i3H-wgRI